Čtvrtek, Listopad 14

Archiv pro štítek: urychlovač

Urychlovače a jaderný odpad – jak rozbít jádra nebezpečných aktinoidů

Hlavní, Uzavírání JE a radioaktivní odpad, Věda a jádro kolem nás
Radioaktivní odpad je jedním z nejpalčivějších problémů jaderné energetiky. S toxické těžké kovy, které vyzařují nebezpečné neviditelné paprsky po tisíce let, si zatím příliš nevíme rady. Vědci však nezahálejí a stále přicházejí s novými možnostmi, jak jaderný odpad zpracovat, případně jej recyklovat a proměnit tak v novou surovinu. Uvádíme zde částečný přetisk článku z magazínu Třetí pól o dvou metodách, které mohou v případě širšího uplatnění velmi silně ovlivnit celou jadernou energetiku.  Budou urychlovače částic schopné spalovat vysoce aktivní odpad a současně vyrábět elektřinu? Splní se sen jaderné alchymie? Bude nezbytné ukládat jaderný odpad? V listopadu 2011 se uskutečnily zatím poslední protesty proti železniční a silniční přepravě kontejnerů CASTOR (Cask for Storage an
Vědci na LHC poprvé vyzkoušeli srážku protonů s ionty olova

Vědci na LHC poprvé vyzkoušeli srážku protonů s ionty olova

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na Velkém hadronovém urychlovači byla poprvé uskutečněna "asymetrická" srážka protonů s ionty olova. Uvádí to zpráva na internetových stránkách experimentu LHCb, jednoho z detektorů urychlovače.Dosud vědci na urychlovači prováděli pouze srážky protonů s protony nebo iontů olova s ionty olova.V noci na čtvrtek poprvé odstartovali srážky protonů s ionty. Tento experiment umožní odborníkům lépe pochopit fyziku iontových srážek, které jsou zajímavé z hlediska získání kvark-gluonového plazmatu - vůbec první látky ve vesmíru. Výzkumníci používají protony jako jistý druh sondy, pomocí které "pozorují" ionty olova, aby tak lépe porozuměli jednak jejich vnitřní struktuře a jednak datům a informacím získaným při ion-iontových srážkách. Před uskutečněním experimentu museli fyzici a inženýři v
LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

Věda a jádro kolem nás
Večer v pátek na Velkém hadronovém urychlovači v ženevském CERNu vědci zahájili první sérii pokusů se srážkami protonových svazků o rekordní energii 8 teraelektronvoltů. Princip práce LHC je v zásadě poměrně jednoduchý na vysvětlení: svazky částic (protonů nebo jader atomů) jsou urychleny a puštěny proti sobě. Při srážce dochází k mnoha pozoruhodným dějům, které nelze popsat zákony klasické fyziky a které jsou hlavním předmětem základního výzkumu v CERN. Čím vyšší je energie svazků, tím více lze získat zajímavých výsledků, kupříkladu je možné vytvořit podmínky, které měly teoreticky panovat ve vesmíru krátce po Velkém třesku. Poprvé vědci urychlili svazky na 8 TeV před dvěma týdny, 22. března. Rozhodnutí o tom padlo v únoru, původně měl LHC pracovat na stejné energii, jako v roce
Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Věda a jádro kolem nás
Částice, které podle experiment OPERA měly porušovat jeden ze základních fyzikálních zákonů, jsou ještě rychlejší, než si vědci mysleli, nebo možná naopak vůbec rychlost světla nepřekračují. Italští vědci z laboratoře pod Grand Sassem při nedávných testech experimentálního zařízení našli dvě závady, které mohly způsobit chybu měření. Špatně připojený kabel a nedokonalé měření času tak mohou učinit výsledky pokusu ještě sensačnějšími. Nebo uklidnit všechny teoretické fyziky. “Jedna závada mohla vést k tomu, že změřená doba letu neutrin byla nižší než skutečná , zatímco druhá mohla způsobit, že naměřený čas byl vyšší, než skutečný,” píše se v prohlášení vědecké skupiny pracující na experimentu OPERA, v jehož rámci byla naměřena vyšší rychlost neutrin. OPERA je součástí urychlovače
LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

Věda a jádro kolem nás
Minulý týden se ve zprávě tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět objevilo nejmocnější zaříkadlo částicové fyziky – Higgsův boson. Většina z nás zpozorní, jakmile se tento pojem začne v médiích skloňovat. Zpozorníme, přestože nevíme, co si pod tímto pojmem představit. Na tom by nebylo nic divného, většina oborů moderní vědy intuitivním představám nepřeje. Ovšem s Higgsovým bosonem je ještě jedna podstatná potíž – za pár měsíců se možná dozvíme, že vůbec neexistuje a budeme se smát své někdejší poblázněnosti nad tímto prázdným pojmem. A možná taky ne. Co tedy má být Higgsův boson, pokud existuje? Je to poslední důležitý dílek do skládačky Standardního modelu elementárních částic. Snem současné fyziky je sjednocení všech známých interakcí, kterými na seb
Higgsův boson polapen – možná

Higgsův boson polapen – možná

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Dva hlavní detektory urychlovače LHC, ATLAS a CMS, možná zaregistrovaly skutečný Higgsův boson hmotností okolo 125 GeV. Z dat, které se zatím podařilo získat, však nelze jednoznačně jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit. Fyzikové potřebují víc dat a podle odhadů by jich mohli mít dostatek v roce 2012. O dosavadních výsledcích fyzikové referovali na úterním semináři, který byl dlouho očekáván odbornou veřejností a prostor mu věnovala dokonce i běžná média. Výsledek je zatím nerozhodný. „Zatím jsme jej neobjevili, ale stále nevylučujeme jeho (Higgsova bosonu) existenci, sledujte naše zpravodajství v roce 2012“, prohlásil k výsledkům semináře generální ředitel CERN Rolf Heuer. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem nejuznávanější dnešní teorie elementárních částic, takzva
Americká vláda zavírá druhý největší urychlovač na světě Tevatron

Americká vláda zavírá druhý největší urychlovač na světě Tevatron

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Slavný Fermilab přijde o svou doposud největší chloubu – kruhový urychlovač Tevatron. Bude definitivně uzavřen 30. září po 28 letech práce, potvrdilo to americké ministerstvo energetiky, pod jehož křídla Fermilab patří vedle celé řady dalších „national laboratories“ (například jen o něco méně slavná Brookhavenská laboratoř). Tevatron je proton-antiprotonovým urychlovač, určený pro výzkum interakcí elementárních částic (v tomto případě srážek protonů a antiprotonů). Byl spuštěn v roce 1983 a do zahájení provozu LHC v ženevském CERNu se těšil roli největšího stroje svého druhu na světě. Evropský projekt podle mnoha vědců včetně amerického ministra energetiky Stevena Chu (nositele Nobelovy ceny za fyziku) však skýtá mnohem širší možnosti, především dokáže urychlit částice až na 7 Te
Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Hlavní, Rozhovory
Atominfo.cz s laskavým svolením autora, Filipa Jediného ze Studentské unie FJFI ČVUT, přináší čtenářům rozhovor s jedním z největších doyenů české jaderné fyziky, profesorem Čestmírem Šimáněm (nar. 1919), který spoluzakládal Ústav jaderné fyziky AV a stal se jedním z pionýrů jaderného a kvantově-fyzikálního výzkumu v tehdejším Československu. Studoval ve Francii u Frederica Joliota-Curiea, nositele Nobelovy ceny za práce v oblasti radioaktivity, a podílel se také na organizační práci v jaderné oblasti - působil v několika agenturách s působností jak v ČSSR, tak i po celém Východním bloku. Rozhovor uvádíme v plném rozsahu s drobnými redakčními úpravami a poznámkami. Je velmi rozsáhlý, pan profesor Šimáně mluví jednak o své vědecké práci, jednak o životě vědce před a po válce
Práce Velkého urychlovače ve Švýcarsku nebude v roce 2012 přerušena

Práce Velkého urychlovače ve Švýcarsku nebude v roce 2012 přerušena

Aktuálně, Ve světě
Vědci z CERNu se rozhodli pro odložení ročního přerušení provozu Velkého hadronového urychlovače, který byl původně plánován na příští rok. Naopak bude pracovat se zvýšeným výkonem. Obnovený harmonogram práce urychlovače byl uveden na vědecké konferenci ve francouzské Chamonix, kde byly diskutovány výsledky roku 2010 a plány do budoucna. Dříve bylo předpokládáno, že po roce práce s energií 3,5 TeV na svazek (nejvyšší dávka energie, kterou mohou přístroje dodat urychlovaným částicím) bude jeho provoz na rok pozastaven pro kontrolu a modernizaci několika systémů, po čemž mělo následovat zvýšení energetického výkonu na 6,5 TeV na svazek. Nový časový plán, prezentovaný v Chamonix, předpokládá, že po ukončení dalšího pracovního cyklu v roce 2011 a kontrole bezpečnostních systému v roc
Finové spouštějí další experimentální urychlovač na výrobu radioizotopů ruské výroby

Finové spouštějí další experimentální urychlovač na výrobu radioizotopů ruské výroby

Aktuálně, Jaderná medicína
Ruští jaderní vědci spustili ve finském městě Jyväskylä experimentální komplex na výrobu radioaktivních izotopů pro diagnostiku a léčení srdečních a nádorových onemocnění. Základem nového zařízení je kruhový urychlovač částic (cyklotron) MCC-30/15, který navrhli a sestrojili výzkumníci z petrohradského Vědecko-technického institutu elektrofyzikálních aparatur D. V. Jefremova. Jeho konstrukce je obdobná konstrukci cyklotronů, vyrábějících radiofarmaka pro pozitronovou emisní tomografii. Celý projekt probíhal pod taktovkou ruské státní korporace Rosatom. Jeho ředitel pro strategické plánování Denis Kovalevič okomentoval úspěšné dovršení takto: „[Tento urychlovač] vyrábí dost izotopů pro diagnostikování několika desítek tisíc pacientů. (...) Je velmi kompaktní a při ceně, srovnatelné s