Pondělí, Srpen 19

Archiv pro štítek: urychlovač

Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je  8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé? Supravodiče byly použity poprvé v detektorech částic s magnetickým systémem na počátku 70. let minulého století. Přelomovým projektem byl tokamak T-7, který byl postaven ve výzkumném ústavu Kurčatovský institut v Moskvě na konci 70. let a stal se prvním supravodivým tokamakem na světě. Potom se supravodiče začaly objevovat také v urychlovačích částic. Jakým vývojem prošly supravodiče za těch několik desítek let? Jejich výkonnost vzrostla na trojnásobek až čtyřnásobek. Navíc jsme se významně posunuli v jejich výrobě, protože vznikla řada nových výrob
Leonardo: Co nám může přinést nový urychlovač NIKA?

Leonardo: Co nám může přinést nový urychlovač NIKA?

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V ruském centru pro výzkum Dubna vzniká nový systém urychlovače pojmenovaného NIKA. Urychlovač NIKA je koncipován tak, aby dokázal zjišťovat informace o struktuře částic, které vznikaly krátké doby po Velkém třesku. Urychlovač NIKA bude pracovat při nižších energiích svazků a tak bude schopen zkoumat i částice v neutronových hvězdách. „Oblast energie urychlovače NIKA je mnohem menší, než jaká je v ostatních velkých urychlovačích,“ uvádí Richard Lednický, zástupce ředitele spojeného Ústavu jaderných výzkumů. V případě ruského projektu jde o oblast energie, kde se dosahuje nejvyšší možné baryonové hustoty. „Při takové hustotě se očekávají velmi zajímavé fázové přechody mezi normálním stavem hmoty, který je kolem nás a takzvaným kvartgluonovým plazmatem.“ „Při snižování energ
Vědci z CERNu zkoumají „božskou částici“

Vědci z CERNu zkoumají „božskou částici“

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V roce 2012 vědci z CERNu objevili na velkém hadronovém urychlovači (LHC-Large Hadron Collider) Higgsův boson, chybějící částici, kterou předpověděl Standardní model částicové fyziky. Minulý měsíc se po dvouleté odstávce urychlovač LHC opět rozeběhl. Při druhé fázi jeho provozu bude srážet protony při energiích dosahujících 13 TeV, což je téměř dvojnásobek energie, které urychlovač dosáhl v první fázi provozu. „Nevíme co dalšího objevíme, což dělá další fázi provozu LHC tak vzrušující,“ uvedla fyzička Daniela Bortolettová z katedry fyziky univerzity Oxford, která je členem týmu pracujícím na experimentu ATLAS na LHC. „Doufáme, že konečně objevíme nějaké praskliny ve Standardním modelu částicové fyziky, neboť existuje celá řada otázek kolem našeho vesmíru, které tato teorie nezodp
Bolívie se chce přidat k zemím s rozvinutou jadernou energetikou

Bolívie se chce přidat k zemím s rozvinutou jadernou energetikou

Aktuálně, Jaderná medicína, Nové bloky ve světě
Bolivijský prezident, Evo Morales, oznámil, že jeho vláda v příštím desetiletí bude investovat 2 miliardy dolarů (přibližně 43 miliard korun) do rozvoje jaderné energetiky, medicíny a výzkumu. Prezident Morales řekl, že cílem investic bude, aby se tato jihoamerická země stala energetickým centrem tohoto regionu. Uvedl, že kromě vybudování ozařovacího závodu, který přinese zlepšení kontroly osiva, půdy, škůdců a konzervace potravin, bude také posilněno bolivijské lékařství v oblastech diagnostiky a léčení rakoviny. Dodal, že Bolívie plánuje vybudovat výzkumný jaderný reaktor a lékařské centrum vybavené cyklotronem a lineárním urychlovačem pro diagnostiku pomocí zobrazovacích metod PET a CT a pro radiochirugii. Během ceremonie pořádané u příležitosti podpisu dohody o výstavbě vodní

Unikátní reaktor Myrrha řízený urychlovačem se blíží realizaci

Aktuálně, Inovativní reaktory
Belgické jaderné výzkumné centrum SCK–CEN uzavřelo smlouvu v hodnotě 24 milionu eur (zhruba 617 milionu korun) s mezinárodním konsorciem vedeným společností Areva, které dodá počáteční návrh experimentálního reaktoru Myrrha řízeného urychlovačem. Sdružení těchto firem: francouzské Arevy, italského Ansaldo Nucleare a španělského Empresarios Agrupados bylo vybráno po dvouletém výběrovém řízení. Vedoucí firma konsorcia, Areva, dostane více než polovinu podílu na kontraktu, přičemž bude poskytovat technické zázemí projektu a zařizovat celkový návrh reaktoru. V konsorciu je zastoupena i Belgie společností Grontmij, která vykoná část tendru jako subdodavatel Arevy. Reaktor i urychlovač byly navrženy ve výzkumném centru SCK-CEN, přičemž ředitel projektu Myrrha, pan Hamid Ait Abderrahim, vysvě

Český rozhlas: Obří urychlovač jaderných částic spustili před 5 lety. Přinesl revoluci ve vědě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Přesně před pěti lety vědci poprvé spustili obří urychlovač jaderných částic. Jeho smyslem je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Na přípravě urychlovače se podílelo přes 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka. Vědeckou novinku před pěti lety představila mimo jiné píseň, která popisuje, jak 27 kilometrů dlouhý tunel umístěný 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí funguje. Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlostí zhruba 300 tisíc kilometrů za sekundu, což je téměř rychlost světla. Při jejich střetu vznikne sprška nových částic. A právě ty vědce zajímají. „Pokud chceme zkoumat částice, které se nacházejí v atomovém jádře, a dokonce části, které tvoří části tohoto atomového jádr

Stavba ruského urychlovače NICA získala pět nových partnerů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na základě předběžné smlouvy podepsané 6. srpna se Německo, Bulharsko a tři státy bývalého Sovětského svazu dohodly s Ruskem na společném úsilí vybudovat poblíž Moskvy urychlovač těžkých iontů. Urychlovač, jehož výstavba je plánována do roku 2017 v areálu stávajícího urychlovače částic nazývaného Nuklotron, který se nachází ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (Joint Institute for Nuclear Research - JINR) v Dubně poblíž Moskvy, bude schopen urychlovat a srážet protony a relativně těžké ionty (např. zlata) a studovat nově objevené skupenství hmoty – kvark-gluonové plazma. Urychlovač, nazývaný NICA (Nuclotron-based Ion Collider fAcility), bude patrně zahrnovat vědce, vybavení a finance Běloruska, Kazachstánu, Ukrajiny, Bulharska a Německa, prohlásil Viktor Matvějev, ředitel JINR,

Američtí fyzikové vytvořili dělo, které střílí antihmotu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americký vědecký tým sestavil malý urychlovač, vytvářející koncentrovaný proud pozitronů, který se snadno vejde na běžný pracovní stůl. Své dílo popsali v článku, uveřejněném ve fyzikálním časopise Physical Review Letters. Celý systém vytvořila skupina z Michiganské univerzity pod vedením Karla Krushelnicka. V urychlovači paprsek z laseru o petawattovém výkonu prochází přes proud hélia, z něhož „vyráží“ elektrony. Elektronům v cestě stojí tenká kovová fólie a při srážce s ní vznikají pozitrony, které jsou od elektronů následně odděleny pomocí magnetů. Každý výboj laseru trvá 30 femtosekund. Generátor vytváří vedle svazků pozitronů a elektronů také gama paprsky, což dohromady připomíná předpokládané složení proudů relativistického plazmatu z neutronových hvězd a černých děr. Vědci

Sibiřští vědci navrhují čistit odpady prasečích velkofarem pomocí urychlovačů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Ústav jaderné fyziky společně s Ústavem cytologie a genetiky Sibiřského oddělení Ruské akademie věd vyvíjejí technologii, která by umožnila čistit odpady z chovů dobytka a drůbeže pomocí ozařování. Novinářům to oznámil vedoucí laboratoře průmyslových urychlovačů Ústavu jaderné fyziky Alexandr Brjazgin. „Na tomto projektu čištění odpadních vod z farem pro chov dobytka pracujeme společně s Ústavem cytologie a genetiky. Všichni asi víte, že tento odpad je značně odporná záležitost, která hnusně páchne a nejde použít jako hnojivo,“ poznamenal. Hlavní současnou metodou zpracování je ředění tohoto odpadu vodou, aby se snížila koncentrace toxického obsahu, připomněl Alexandr Brjazgin. Nová technologie má podle jeho slov sloužit k dekontaminaci biologického odpadu pomocí urychlovačů. V další

Rusko míří do CERNu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Rusko podalo oficiální žádost o vstup do Evropského centru jaderného výzkumu (CERN). Oznámil to na svém oficiálním Twitter-účtu ruský ministr školství Dmitrij Livanov.: „V Ženevě jsme s kolegy podali žádost o zapojení Ruska do CERNu jako přidruženého členu“. Ruská federace zatím v CERNu funguje jako takzvaný pozorovatel, což znamená, že se ruští vědci mohou podílet na experimentech, ale nemají přístup k grantům a nemohou naplno využívat sítě studijních a vědeckých pobytů, kterých největší evropská výzkumná instituce nabízí nespočet. Ruské firmy také nemají možnost pro CERN přímo dodávat žádné vybavení. Pokud bude země přijata jako přidružený člen (associated member), kromě výhod to bude znamenat také větší závazky – každý členský stát platí určité příspěvky, odvíjející se o