Úterý, Únor 25

Archiv pro štítek: stelarátor

Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fotografie
ITER je zkratka pro mezinárodní termonukleární experimentální fúzní reaktor. Jedná se o demonstrační projekt, který má dokázat ekonomickou uskutečnitelnost a provozuschopnost těchto reaktorů. Klasické jaderné reaktory pracují na principu štěpení paliva ve formě uranů, či plutonia, zatímco fúzní reaktor pracuje na principu slučování lehkých jader za vzniku těžších. Fúzní reakce mohou být různé, například slučování deuteria a deuteria, deuteria a tricia, či tricia a tricia. Energie z těchto reakcí se pohybuje v rozmezí od 3 do 18 MeV, emituje se neutron, odštěpky mohou být tricium, či hélium. Celkový rozpočet reaktoru ITER je 18 miliard euro. Výstavba probíhá ve Francii poblíž města Cardarache od roku 2007. Reaktor by měl produkovat první plazma kolem roku 2025. Plánovaný vý
Mezitím ve světě stelarátorů

Mezitím ve světě stelarátorů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Většina fúzní komunity v současnosti žije stavbou reaktoru ITER, mnoho pracovišť se podílí na testování různých řešení, které na ITER najdou uplatnění, nebo zkoumá, jak se bude plazma chovat v konfiguracích magnetického pole podobných budovanému reaktoru. Přestože tokamaky jsou teď nejdůležitější větví výzkumu fúze s magnetickým udržením, i ve světě stelarátorů se dějí velké věci. Dokončení slibného experimentálního zařízení v Princeton Plasma Physics Laboratory (PPPL), kterou provozuje americké ministerstvo energetiky, přinese další pokrok při vývoji fúze jako čistého a ekonomicky výhodného zdroje elektrické energie. Zařízení, nazvané Quasi-Axisymetric Stellarator Research (QUASAR) je prvním z nové třídy fúzních reaktorů postavených na inovativní teorii neúplné rotační symetrie.
Fúze, to není jen vtip III: Magnetické udržení

Fúze, to není jen vtip III: Magnetické udržení

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Ve třetím dílu našeho seriálu o možné budoucnosti světové energetiky se konečně podíváme na konkrétní příklady zařízení, která jsou schopna alespoň na chvíli polapit ono nepolapitelné hejno vos, které nazýváme plazmatem. Prakticky jediným způsobem, jak udržet malé množství plazmatu pod kontrolou v pozemských podmínkách, je využít magnetických vlastností tohoto skupenství hmoty. Lawsonovo kritérium a faktor zesílení Než ovšem přistoupíme k popisu nejdůležitějších magnetických zařízení, zopakujme v krátkosti úvahu, kterou kdysi provedl britský inženýr Lawson. Tato úvaha se týká nároků na fúzní reaktor, který bude produkovat elektrickou energii. Pokud uvažujeme výkonovou bilanci takového reaktoru, musíme zahrnout různé ztráty, především ztráty zářením. Ovšem v rovnici máme také klad