Úterý, Únor 25

Archiv pro štítek: plazma

Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fotografie
ITER je zkratka pro mezinárodní termonukleární experimentální fúzní reaktor. Jedná se o demonstrační projekt, který má dokázat ekonomickou uskutečnitelnost a provozuschopnost těchto reaktorů. Klasické jaderné reaktory pracují na principu štěpení paliva ve formě uranů, či plutonia, zatímco fúzní reaktor pracuje na principu slučování lehkých jader za vzniku těžších. Fúzní reakce mohou být různé, například slučování deuteria a deuteria, deuteria a tricia, či tricia a tricia. Energie z těchto reakcí se pohybuje v rozmezí od 3 do 18 MeV, emituje se neutron, odštěpky mohou být tricium, či hélium. Celkový rozpočet reaktoru ITER je 18 miliard euro. Výstavba probíhá ve Francii poblíž města Cardarache od roku 2007. Reaktor by měl produkovat první plazma kolem roku 2025. Plánovaný vý
Byl schválen nový harmonogram projektu tokamaku ITER

Byl schválen nový harmonogram projektu tokamaku ITER

Aktuálně, Inovativní reaktory
Aktualizovaný harmonogram projektu fúzního reaktoru ITER byl schválen radou Iter Council, která reprezentuje jednotlivé státy, jež se účastní projektu. V rámci nového harmonogramu má první plazma tokamak vyprodukovat v roce 2025 a provoz s deuteriovo-tritiovým plazmatem má začít až v roce 2035. Během dvoudenního meetingu rady projektu ITER v sídle projektu ve francouzském městě Saint-Paul-lez-Durance byl anonymním hlasováním schválen nový harmonogram projektu i upravený rozpočet. V rámci projektu ITER má být u francouzského města Cadarache na jihu Francie postaven největší tokamak na světě. Reaktor by měl být natolik velký a mělo by na něm být možno dosáhnout takových teplot, aby se „zapálila“ stabilní fúzní reakce na minimálně deset minut. „Nový cel
Zatímco pokračují radiační testy, na staveništi tokamaku ITER byl instalován první ze tří čínských transformátorů

Zatímco pokračují radiační testy, na staveništi tokamaku ITER byl instalován první ze tří čínských transformátorů

Aktuálně, Inovativní reaktory
Na staveništi tokamaku ITER nacházejícím se ve Francii byla dokončena instalace prvního ze tří čínských transformátorů. Mezitím vědci v Nizozemsku pokračují s testy odolnosti vůči silným neutronovým tokům materiálů, které budou chránit vakuovou nádobu tokamaku. Holandský výrobce radioizotopů NRG dne 10. října oznámil, že materiál, který bude použit jako první stěna v Tokamaku ITER, bude v následujících měsících zkušebně ozařován v reaktoru High Flux Reactor (HFR) nacházejícím se ve městě Petten. Plazma, ve kterém bude při teplotách zhruba 150 milionů stupňů celsia probíhat termojaderná fúze, bude od stěn vakuové nádoby drženo soustavou velmi silných magnetických polí. První stěna, jež představuje první ochranu vakuové nádoby tokamaku, bude za provozu vystave
Fúze, to není jen vtip II: Čtvrté skupenství hmoty

Fúze, to není jen vtip II: Čtvrté skupenství hmoty

Články, Věda a jádro kolem nás
V klidné době mezi Vánocemi a oslavami konce roku přinášíme našim váženým čtenářům druhý díl seriálu o naději pro budoucnost energetiky. Dnes se podíváme na to, co je to plazma. Tuto formu hmoty se musíme naučit uchovat a pochopit její vlastnosti, abychom o fúzi mohli vůbec uvažovat. Plazma má natolik odlišné vlastnosti od všech ostatních skupenství - pevného, kapalného a plynného, že se nemusíme ostýchat nazvat jej čtvrtým skupenstvím hmoty. Jak jsme si vysvětlili v minulém díle, fúzní reakce vyžadují velmi vysoké teploty. Při těchto teplotách je kinetická energie částic hmoty tak velká, že téměř neexistují neutrální atomy. Elektrony, které nejsou vázány dostatečně silně, jsou osvobozeny a mohou se pohybovat volně, nezávisle na atomových jádrech. Protože ve fúzním plazmatu jsou obsažen
TEXTOR: Spolehlivý tokamak odešel do důchodu

TEXTOR: Spolehlivý tokamak odešel do důchodu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Výzkumné centrum Forschungszentrum Jülich v Německu ukončilo provoz tokamaku TEXTOR po 30 letech výzkumu. Místní vědci se nyní budou více věnovat testování materiálů a výzvám spojeným s kontinuálním provozem. Výsledky získané na tomto středně velkém tokamaku významně urychlily některé oblasti mezinárodního fúzního výzkumu. Ve středu 4. prosince v 18 hodin ale počítače zaznamenaly data z výboje naposledy. Teď, když je hlavní tahoun výzkumu odstaven, začnou výzkumníci z Jülich pracovat na řešení zbývajících překážek na cestě k bezpečným, k životnímu prostředí šetrným elektrárnám s dostupným palivem. „TEXTOR nám velmi pomohl získat dostatek znalostí o tom, jak fúze funguje,“ říká profesor Ulrich Samm, ředitel Ústavu pro energetiku a výzkum klimatu – sekce Fyziky plazmatu. Pokud se p
Jak dosáhnout 150 000 000 °C?

Jak dosáhnout 150 000 000 °C?

Aktuálně, Články, Věda a jádro kolem nás
Jeden z hlavních požadavků, kterým musíme vyhovět, abychom dokázali přimět jádra k fúzi a donutili je vyrábět energii pro náš prospěch, je zahřátí paliva na velmi vysokou teplotu. V mezinárodním termojaderném reaktoru ITER bude nainstalováno hned několik metod ohřevu a jejich cíl není o nic menší než dosažení teploty 150 milionů stupňů Celsia v centru plazmatu. Primární ohřev, společný všem tokamakům, souvisí s magnetickým polem, které je v tomto zařízení využíváno hlavně k samotnému udržení horkého plazmatu – tedy nabitých částic. Poloidální složka (kolem menšího obvodu prstence) magnetického pole totiž způsobuje existenci velmi silného proudu v celém prstenci. Tento proud urychluje ionty i elektrony, prostřednictví srážek se ale mění směr rychlosti těchto částic, takže výsledkem j

První experimentální jaderný pohon pro vesmírné lety bude připraven k letovým zkouškám za pět let

Jaderná energie ve vesmíru
30.1.2013 - Reaktor pro vesmírný pohon budoucnosti, využívající jaderné energie, bude hotov do konce roku 2014, další čtyři roky potrvá konstrukce kompletního systému, který už bude připraven na pokusné výlety do blízkého kosmu. Ruské agentuře RIA Novosti to oznámil Anatolij Korotejev, ředitel vědeckého Keldyšova centra, které pohon vyvíjí. "První zkušební kus musí být připraven na skutečné letové zkoušky do roku 2018. Je otázka, zda skutečně do vesmíru poletí, možná bude muset počkat v nějaké frontě podle momentálních priorit, ale musí být hotov", uvedl Korotejev a dodal, že už příští rok by vědci měli dokončit samotný reaktor. Program vývoje jaderného pohonného systému pro vesmírná plavidla zahájil ruský prezident Dmitrij Medvěděv v roce 2010. Projekt na devět let dostal rozpoč
Jan Mlynář z Ústavu fyziky plazmatu: Kdyby o fúzi měla zájem armáda, už bychom ji asi měli, ale nebyla by spolehlivá

Jan Mlynář z Ústavu fyziky plazmatu: Kdyby o fúzi měla zájem armáda, už bychom ji asi měli, ale nebyla by spolehlivá

Rozhovory, Věda a jádro kolem nás
Jaderná fúze... Nápad vytvořit „Slunce na Zemi“ je starý už více než padesát let a nyní je právě za tímto účelem stavěno největší a nejdražší civilní výzkumné zařízení, které zatím lidstvo mělo k dispozici, tokamak ITER ve francouzském Cadarache. Jaký vlastně ale je princip fúze, jak jí můžeme dosáhnout a udržet? Kdy budeme mít fúzní elektrárny a jaké jsou současné směry ve fúzním výzkumu? A z jiného soudku – stojí za to dnes být vědcem? Atominfo.cz přináší rozhovor s vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky plazmatu doktorem Janem Mlynářem. Kromě výzkumu fúze v Česku a ve Švýcarsku též pracoval několik let v ČEZu v oblasti vztahů s veřejností. Rozhovor je rozsáhlý a obsahuje více tematických částí. První část je zaměřena na historii fúzního výzkumu v českých zemích a jeho současném posta

Velký hadronový urychlovač v CERN zažívá první srážky iontů olova

Aktuálně, Ve světě
Fyzikové, pracující na Velkém hadronovém urychlovači, úspěšně uskutečnily první srážky iontů olova, na kterých chtějí studovat takzvané kvark-gluonové plazma – stav látky s extrémní hustotou a teplotou, který měl teoreticky panovat ve vesmíru krátce po Velkém třesku. Zprávu v neděli oznámila tisková služba CERN. „První srážky iontů olova byly zaregistrovány dnes v noci na detektorech ALICE, ATLAS a CMS. Zanedlouho už budou zahájeny pokusy se stabilně cirkulujícími shluky iontů“, uvádí zpráva na internetové stránce CERN. Podobné pokusy provádějí také vědci z Brookhavenské laboratoře v New Yorku na urychlovači RHIC. Srážely se tam jádra atmů zlata. V CERNu však do sebe jádra olova půjdou s desetkrát vyšší energií. Dalším místem, kde chtějí vědci studovat kvark-gluonové plazma, je Sp
Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové ve čtvrtek ráno dokončili poslední v letošním roce experiment s protonovými srážkami a začali připravovat první pokusy s ionty olova, ve kterých hodlají přivést hmotu dostavu kvark-gluonového plazmatu. Podle současných poznatků a teorií právě tento stav panoval v našem vesmíru krátce po Velkém třesku (krátce v tomto případě znamená zlomky sekundy), než vznikly nám důvěrně známé protony a neutrony. Tuto zprávu oznámil tiskový odbor Evropského centra jaderných výzkumů CERN. Kvark-gluonové plazma je zvláštní stav hmoty, vznikající za extrémních podmínek. V běžném prostředí jsou kvarky a gluony pevně vázány a tvoří například protony, neutrony a další elementární částice. Za velkých teplot a energií se však mohou uvolnit a vytvořit horkou „polévku“, v níž už platí zcela jiná pra