Pondělí, Prosinec 17

Archiv pro štítek: Pařížská dohoda

Jádro se vrací – jeho využití v boji proti klimatickým změnám doporučují američtí vědci, OSN i Evropská komise

Jádro se vrací – jeho využití v boji proti klimatickým změnám doporučují američtí vědci, OSN i Evropská komise

Články, Ve světě, Zprávy
S přiostřujícím se bojem proti klimatickým změnám se stále častěji v diskuzích objevuje i jaderná energie. Ukazuje se totiž, že bez tohoto stabilního nízkoemisního zdroje, schopného dodávat velké množství energie kdykoliv bez ohledu na počasí, bude splnění závazků omezit zvyšování globální teploty nad dohodnutý rámec prakticky nemožné.    Jako první rozčeřila letos v září debatu nad rolí jádra v budoucí energetice studie vědců z uznávaného Massachusettského technologického institutu (MIT). K problému dekarbonizace, tedy rychlému snižování objemu vypouštěných skleníkových plynů, přistoupili pragmaticky – přes peníze. Panuje přesvědčení, že svět musí snížit objem vypouštěného CO2 ze současných 500 g na kWh vyrobené elektřiny padesátkrát, až na 1
Studie varuje, že EU nemusí splnit klimatické cíle

Studie varuje, že EU nemusí splnit klimatické cíle

Ve světě, Životní prostředí a přeměny energetiky, Zprávy
Evropská unie je na nejlepší cestě jak zdvojnásobit 1,5°C nárůst teplot, o kterém vědci hovoří jako o „mírně nebezpečné“ úrovni globálního oteplování, sdělila to studie zaměřená na klimatické cíle různých zemí. Podle studie publikované v časopise Nature Comunications nepřispívají ambice a současné závazky politiky globálního oteplování ke snižování průměrných teplot. Klimatická politika Číny, Ruska a Kanady posouvá svět nad katastrofální úroveň teplotního vzrůstu 5 °C, informuje studie. Spojené státy americké a Austrálie jsou v produkci oxidu uhličitého jen mírně za sebou. Obě země se snaží o snížení nárůstu teploty proti před industriálnímu období pod 4 °C. Studie dospěla k závěru, že národně stanovené příspěvky (NDC) Indie, Evropské unie, Spojených států a
Potřebujeme jadernou energetiku, varuje polský ministr

Potřebujeme jadernou energetiku, varuje polský ministr

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky, Zprávy
Polský ministr energetiky Krysztof Tchórzewski dbá na to, aby země přijala jadernou energetiku. Podotkl, jak taková politika může urychlit investice do polského inženýrského know-how a ekonomických vědomostí. Tchórzewski uskuteční hlavní projev World Nuclear Spotlight poland, události světové jaderné asociace, pořádané 20. až 21. listopadu ve Varšavě. Polsko vyrábí většinu své elektřiny uhelnými a plynovými elektrárnami, přičemž musí zemní plyn dovážet. Tchórzewski varoval, že země nesplní evropské cíle redukce emisí oxidu uhličitého, pokud významně nerevidují plán výstavby jaderných elektráren. V roce 1990 zajišťovaly uhelné elektrárny asi 98 % tamní spotřeby. Nyní zajišťují 80%. V článku napsal: „klimatická politika Evropské unie a zimní balíček povedou k dalš
Klimatické cíle vyžadují výrazné zvýšení výkonu čínských jaderných elektráren.

Klimatické cíle vyžadují výrazné zvýšení výkonu čínských jaderných elektráren.

Články, Nové bloky ve světě, Zprávy
Pokud má Čína splnit své závazky ohledně globálního oteplování (udržet průměrné zvýšení teploty vzhledem k předindustriální době pod 1,5 °C), musí zvýšit kapacitu svých jaderných elektráren na 554 GW elektrických do roku 2050. Popsala to studie publikovaná výzkumným centrem National Development and Reform Commission Energy Research Institute. Pařížská klimatická dohoda, která vešla v platnost v listopadu 2016, má za cíl omezit celosvětové zvyšování teploty pod 2 °C do roku 2050. Součástí dohody je také cíl snížit tempo růstu teploty pod 1,5 °C. Výzkumníci v ústavu China Energy Research Institute analyzovali kapacitu jaderných zařízení, potřebnou pro realizaci cíle globálního oteplování do roku 2050. Spolu s tím také analyzovali proveditelnost tohoto kroku, pot
Boj proti změně klimatu vyžaduje výstavbu 100-200 jaderných elektráren ročně

Boj proti změně klimatu vyžaduje výstavbu 100-200 jaderných elektráren ročně

Články, Životní prostředí a přeměny energetiky, Zprávy
Jakékoliv realistické plány pro celosvětové snížení množství uhlíku v ovzduší vyžadují každoroční uvedení 100-200 nových jaderných reaktorů do provozu po dobu následujících několika desetiletí. Uvedli to odborníci v publikovaném článku v The Huffington Post. Článek napsaný profesorem mezinárodních vztahů Joshuou Goldsteinem a Staffanem Qvistem, inženýrem v oblasti čisté energetiky, sděluje, že jaderná energetika nestojí za uhlíkovým znečištěním. Jedná se o velmi koncentrovaný zdroj energie, který minimalizuje vliv na životní prostředí z důvodu těžby paliv a odpadů z elektrárny. Navíc je schopna dodávat elektrický proud základního zatížení (konstantní dodávka proudu nezávislá na denním cyklu) bez použití baterií, či jiných skladovacích zařízení. Nejdůležit
Důležitá zpráva OSN o změně klimatu zdůrazňuje klíčovou roli jaderných elektráren

Důležitá zpráva OSN o změně klimatu zdůrazňuje klíčovou roli jaderných elektráren

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Přední světoví vědci zaměřující se na změny klimatu varují, že zbývá pouhých deset let na to, abychom zavedli opatření pro omezení globálního oteplování pod 1,5 °C, přičemž i půl stupně navíc značně zvýší rizika sucha, extrémních teplot a chudoby pro stovky milionů lidí. Autoři zprávy z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) sdělili 8. října, že pro dosažení cílů je naléhavé udělat nezbytné změny ihned. Změny jsou proveditelné a cenově dostupné a přitom se zakládají na nejambicióznějších závěrech pařížské dohody, totiž udržet změnu teploty mezi 1,5 °C a 2,0 °C. Omezení globálního oteplování na 1,5 °C vyžaduje „dalekosáhlé a okamžité změny“ jako je snížení využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tím pádem i snížení emisí. V množství cest posuzovaných ve zprávě je někol
Nikaragua podepíše Pařížskou dohodu

Nikaragua podepíše Pařížskou dohodu

Aktuálně, Ve světě, Životní prostředí a přeměny energetiky
Nikaragua oznámila, že podepíše Pařížskou dohodu o změně klimatu, což ponechává Spojené státy a Sýrii v pozici jediných dvou zemí, jež se této globální dohody neúčastní. Téměř 200 zemí podepsalo tuto dohodu v prosinci roku 2015 ve snaze snížit globální emise skleníkových plynů, omezit globální oteplování a pomáhat chudším zemím přizpůsobit se již změněné planetě. Deník El Nuevo Diario informoval, že nikaragujský prezident Daniel Ortega dne 18. září prohlásil: „Brzy budeme stoupenci Pařížské dohody, kterou podepíšeme. Již jsme se setkali s touto problematikou a již jsme nastavili naše přistoupení.“ Středoamerický národ původně nesouhlasil s podepsáním dohody, neboť cíle vytyčené v textu nejsou dostatečné. Vědci potvrdili, že úrovně emisí schválené tě
Tým prezidenta Trumpa chystá reorganizaci energetické politiky USA

Tým prezidenta Trumpa chystá reorganizaci energetické politiky USA

Aktuálně, Ve světě
V lednu nového roku nastoupí do čela Spojených států amerických republikánský prezident Donald Trump. Pod jeho vedením čeká americkou energetickou politiku očividně rozsáhlá reorganizace. Agentura Bloomberg uvedla, že tato skutečnost vyplývá z dotazů, které Trumpův tým pro převzetí moci adresoval ministerstvu energetiky. Tento dokument obsahuje 65 otázek a jeho účelem je zjistit možnosti zachovat v provozu zastarávající americké jaderné reaktory. Dále se například dotazuje na identitu zaměstnanců, kteří hráli klíčovou roli při prosazování klimatické agendy dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy. Trumpův štáb po ministerstvu energetiky žádá jména pracovníků i smluvních firem, které se účastnily klimatických schůzek OSN a také těch, kteří pomáhali sestavit žebříček tzv.
Agentura MAAE očekává do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu jaderné energetiky

Agentura MAAE očekává do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu jaderné energetiky

Aktuálně, Nové bloky ve světě
Projekty nových jaderných elektráren, na které Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dohlíží, udrží do roku 2030 růst instalovaného výkonu světové jaderné energetiky. Růst ale bude probíhat pomalejším tempem, než se dříve předpokládalo. Agentura rovněž vyzdvihuje roli jádra v udržitelném vývoji a v dodržování mezinárodních klimatických cílů. Kapacita světové jaderné energetiky by měla do roku 2030 zažít nárůst ve výši 1,9 % až 56 %, což je o něco méně než v předchozí predikci, která počítala s nárůstem mezi 2,4 % a 68 %. Agentura MAAE tyto odhady zveřejnila ve své zprávě „Energie, elektřina a jaderná energetika – odhad rozvoje v období do roku 2030 (Energy, Electricity and Nuclear Power Estimates for the Period up to 2050)“. Nízký scénář očekává n