Neděle, Prosinec 15

Archiv pro štítek: NICA

Trocha historie: před 61 lety byl v Dubně spuštěn jeden z prvních kruhových urychlovačů na světě

Trocha historie: před 61 lety byl v Dubně spuštěn jeden z prvních kruhových urychlovačů na světě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
10. dubna 1957 byl v Dubně poblíž Moskvy spuštěn první synchrofázotron na světě. Jaderná fyzika je mladou vědou, ale její výsledky jsou pozoruhodné: od jaderné bomby po dnešní mobilní telefony. Jedním z nejznámějších zařízení používaných pro výzkum struktury hmoty na té nejjemnější úrovni jsou urychlovače částic. Jeho příběh je pozoruhodný a poodhaluje kromě vědecké historie také ducha doby. Jeden z prvních urychlovačů synchrofazotronového typu navrhl Vladimír Veksler, jemuž v době spuštění stroje bylo 50 let a již předtím vedl konstrukci jeho předchůdců. Jeho životní příběh může být inspirací: pro neshody v rodině coby adolescent utekl z domova a toulal se, než jej jeho otec poslal do dětského domova. Vyučil se elektrikářem a přes komsomol se dostal na vyso
První výsledky na urychlovači NICA mají být získány v roce 2018

První výsledky na urychlovači NICA mají být získány v roce 2018

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Ruští vědci očekávají, že by první výsledky na urychlovači NICA, který je nyní ve výstavbě ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, měli získat v roce 2018. Médiím to v Novosibirsku oznámil Vladimir Kekelidze, ředitel laboratoře fyziky vysokých energií. "První fáze, kterou je spuštění zařízení pro sběr dat, proběhne již koncem tohoto roku. Očekáváme, že jestli vše půjde dobře, v příštím roce získáme první fyzické výsledky. Spuštění srážeče, na němž je celý komplex založen, je naplánováno na rok 2020," řekl Kekelidze. Dále sdělil, že srážeč NICA bude určen ke srážení částic za vzniku maximální možné hustoty jaderné hmoty, která se v přírodě vyskytuje jen v neutronových hvězdách a dosud se ji nepodařilo získat v laboratorních podmínkách. Nový srážeč je podle vědců velmi perspe
Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Odstraňovanie rádioaktívneho odpadu je globálny problém. Jedinou možnosťou na jeho likvidáciu boli donedávna len úložiská hlboko v zemi. Novou nádejou pre jadrových energetikov je premena, trasmutácia rádioaktívnych látok v urýchľovačoch častíc. Nový komplex Nuclotron based Ion Collider fAcility (NICA) s urýchľovačom častíc na zrážanie ťažkých iónov vzniká v Spojenom ústave jadrového výskumu (SÚJV) v ruskom Dubne. Vedcom pomôže študovať vnútro neutrónových hviezd a prispeje aj k odstraňovaniu rádioaktívneho odpadu jeho premenou.   Spolupráca vedcov s dlhou tradíciou Komplex SÚJV patrí k popredným ústavom, ktoré sa venujú subjadrovej fyzike. Vznikol v roku 1956 ako medzinárodné výskumné centrum združujúce vedcov z krajín býva
Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je  8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé? Supravodiče byly použity poprvé v detektorech částic s magnetickým systémem na počátku 70. let minulého století. Přelomovým projektem byl tokamak T-7, který byl postaven ve výzkumném ústavu Kurčatovský institut v Moskvě na konci 70. let a stal se prvním supravodivým tokamakem na světě. Potom se supravodiče začaly objevovat také v urychlovačích částic. Jakým vývojem prošly supravodiče za těch několik desítek let? Jejich výkonnost vzrostla na trojnásobek až čtyřnásobek. Navíc jsme se významně posunuli v jejich výrobě, protože vznikla řada nových výrob
Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
27. října 2016 v Ruském středisku vědy a kultury v Praze proběhl kulatý stůl s názvem Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta. Zúčastnili se ho čeští a ruští fyzici, matematici a odborníci v oblasti elementárních částic. Zhodnotili průběh realizace projektu a diskutovali o fundamentálním výzkumu a také o aplikacích, k nimž bude využíván unikátní urychlovací komplex, hlavní projekt Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Projekt je realizován za podpory ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Profesor Richard Lednický, ředitel projektu NICA a viceředitel SÚJV, prezentoval cíle megaprojektu NICA, nového ruského srážeče protonů a těžkých iontů, který je budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. Cílem srážeče je vytvořit hustou bar
Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Akce, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Nuclotron Based Ion Collider Facility, jak zní celý název zařízení NICA, mnozí nazývají "mladším bratrem Velkého hadronového urychlovače“. Zařízení bude urychlovat částice (především ionty zlata) téměř na rychlost světla a pak je srážet navzájem. Vědci vypočítali rozsah energie a intenzitu svazku urychlených částic tak, aby mohli při jeho spuštění nahlédnout do minulosti a pozorovat, co se odehrávalo ve vesmíru v průběhu miliontin sekundy po velkém třesku. Přijďte si poslechnout účastníky kulatého stolu, kteří budou v čele s profesorem Richardem Lednickým, zástupcem ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně, diskutovat o následujících tématech: - informace o průběhu projektu NICA - nové objevy Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně - novinky v supravodivých t

Stavba ruského urychlovače NICA získala pět nových partnerů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na základě předběžné smlouvy podepsané 6. srpna se Německo, Bulharsko a tři státy bývalého Sovětského svazu dohodly s Ruskem na společném úsilí vybudovat poblíž Moskvy urychlovač těžkých iontů. Urychlovač, jehož výstavba je plánována do roku 2017 v areálu stávajícího urychlovače částic nazývaného Nuklotron, který se nachází ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (Joint Institute for Nuclear Research - JINR) v Dubně poblíž Moskvy, bude schopen urychlovat a srážet protony a relativně těžké ionty (např. zlata) a studovat nově objevené skupenství hmoty – kvark-gluonové plazma. Urychlovač, nazývaný NICA (Nuclotron-based Ion Collider fAcility), bude patrně zahrnovat vědce, vybavení a finance Běloruska, Kazachstánu, Ukrajiny, Bulharska a Německa, prohlásil Viktor Matvějev, ředitel JINR,