Pondělí, Říjen 21

Archiv pro štítek: mars

Proč je jaderná technologie kritická pro vesmírný program

Proč je jaderná technologie kritická pro vesmírný program

Články, Jaderná energie ve vesmíru, Zprávy
Jaderná energetika hrála klíčovou i podpůrnou roli v historických misích na Mars, Pluto i napříč sluneční soustavou za posledních 50 let. Prvního ledna 2019 letěl jaderný projekt New Horizons kolem nejvzdálenějšího pozorovatelného tělesa (Ultima Thule). Předtím, v roce 2015, letěl kolem Pluta. Pluto a Ultima Thule (Zdroj: ansnuclearcafe.org) Jaderná energie není pro vesmírné aplikace nová. V posledních 50 letech byl zájem o robotický průzkum a obvykle poskytováním několika set wattů pro počítač a komunikační systémy. Ačkoliv následujících 50 letech bude jaderný vesmírný program zajišťovat energie pro lidská obydlí, která budou vyžadovat výkony v hodnotách kilowat, či dokonce megawat jak pro podporu lidského života ve vesmíru, tak pohon a průmyslové aplikace.
NASA usiluje o jadernou energii na Marsu

NASA usiluje o jadernou energii na Marsu

Aktuálně, Hlavní, Inovativní reaktory, Jaderná energie ve vesmíru
Po přestávce trvající půl století agentura oživuje svůj vlastní vývoj reaktorů s první zkouškou, která proběhne později letos v létě Jelikož NASA plánuje jednoho dne poslat lidi na Mars, jedním z klíčových technických nedostatků, na kterém agentura pracuje, je jak zajistit dostatek energie na povrchu rudé planety pro kosmonauty, výrobu paliva a pro napájení dalšího zařízení. Jednou z možností jsou malé jaderné štěpné reaktory, které pracují na principu rozdělování atomů uranu k výrobě tepla, jenž se pak přemění na elektrickou energii. Technologicko-vědecká větev úřadu NASA financuje projekt zvaný Kilopower po dobu tří let s cílem demonstrovat systém v lokalitě Nevada National Security Site poblíž Las Vegas. Testování má začít během letošního zář

Jaderný pohon vesmírných lodí udělá Mars dosažitelným

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Vesmírné výpravy na Mars a za něj budou realizovatelné pouze, pokud použijeme rakety poháněné pomocí jaderných technologií, předpokládá NASA. Takové kosmické lodě budou mnohem rychlejší než ty konvenční, čímž zkrátí délku mise a díky tomu sníží i vystavení kosmonautů radiaci. Pro kosmonauty pracující v současné době na nízké oběžné dráze Země považuje NASA za přijatelné zvýšení nebezpečí vzniku zhoubné formy rakoviny o 3%, což představuje celkovou dávku 800 až 1200 mSv. Data, která získal radiační detektor na palubě sondy Curiosity během její 36 týdenní cesty k Marsu, ukazují, že sonda byla vystavena dávce 1,8 mSv za den. Vědci z toho usuzují, že kosmonauti letící k Marsu a zpět v konvenčním vesmírném plavidle by dostali dávku 660 mSv, což se příliš blíží limitům stanoveným NASA

Ruští vědci: Let k Marsu už je technicky možný, ale nemáme ochranu před radiací

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Pilotovaný let k Marsu je v současnosti již technicky možný, ale zatím není vyřešen problém ochrany posádky před radiací, uvedla ruská vědkyně Jelena Dobrokvašina z Institutu pro lékařský biologický výzkum ruské Akademie věd, která se podílí na výběru a výcviku potenciálních kosmonautů. „Let na Mars je už v současnosti technicky možný. Velkým a stále nevyřešeným problémem je však ochrana před radiací“, uvedla Dobrokvašina na tiskové konferenci pro agenturu RIA Novosti. „Zatím dostatečnou radiační ochranu nemáme. Pokud bychom vyslali vesmírné plavidlo s lidskou posádkou na Mars dnes, riskovali bychom vážné, pokud ne smrtelné ohrožení jejího zdraví. V tuto chvíli žádné vhodné řešení nemáme, doufám, že do několika let na něj přijdeme a že pak skutečně dokážeme vyslat posádku na Mars
Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americká sonda Curiosity, zkoumající povrch Marsu, poprvé změřila hladinu radiace na Rudé planetě. Získaná data naznačují, že intenzita ionizujícího záření je dostatečně nízká k tomu, aby na Mars bylo možné vypravit nízkou posádku. Ukazují také, že se v průběhu dne mění s atmosférickým tlakem. Sonda zatím nezjistila v tomto směru nic převratného, co by vědci neočekávali, nicméně význam události je nesporný – poprvé byla změřena intenzita radiace na jiné planetě. Na úvod stojí za zmínku, že svá měření Curiosity provádí prostřednictvím systémů REMS (Rover Environmental Monitoring Station, Systém pro sledování okolního prostředí) a RAD (Radiation Assessment Detector, Systém pro detekci ionizujícího záření). Nejprve o marťanském počasí. Sonda zaznamenala pravidelné změny atmosférick
NASA za pět let dojde plutonium pro vesmírné mise

NASA za pět let dojde plutonium pro vesmírné mise

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Plutonium 238 (s poločasem rozpadu 87 let) představuje v současnosti nejefektivnější zdroj energie použitelný ve vesmírných sondách (z jednoho gramu je možno získat výkon o hodnotě přibližně půl wattu). Využívá ho například americká Curiosity, která nedávno přistála na Marsu, a sondy Voyager, které co nevidět opustí Sluneční soustavu na cestě do hlubin vesmíru. Současné zásoby plutonia pocházejí z dob studené války, která však skončila před více než 20 lety, a další zatím naštěstí na obzoru není. Američané ukončili výrobu plutonia v roce 1988, našli však velmi chytrý způsob, jak jej získávat: z Ruska. Tyto dodávky zajistily provoz americké sondy Galileo a dalších kosmických lodí, pracujících za hranicemi zemské oběžné dráhy. Jenomže v roce 2009 si ruská strana, s obavou pozorující s
Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Věda a jádro kolem nás
Vozítko Curiosity, které má zkoumat povrch Marsu, už před nedávným přistáním (více zde) dokázalo obohatit světovou vědu – jeho senzory získaly nové údaje o intenzitě ionizujícího záření ve vesmíru, které umožní lépe propočítat parametry budoucích vesmírných plavidel s lidskou posádkou. Oznámil to výzkumník z americké NASA Don Hassler (vědecký profil zde). Na brífinku, který americká vesmírná agentura odvysílala na svých webových stránkách, popsal Hassler výsledky měření na dozimetrech Curiosity. Dozimetry byly uvedeny do provozu krátce po startu sondy v listopadu roku 2011. Vědec uvedl, že vozítko na cestě k Marsu fungovalo jako „modelový“ kosmonaut: „Curiosity cestuje k Marsu ve schránce přepravního modulu, vozítko a jeho přístroje se nacházejí tam, kde by mohl být prostor pro lids

Jaderná energie na Marsu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Dnes úspěšně proběhl přistávací manévr americké sondy Curiosity na Marsu. Vozítko o velikosti malého auta pohání jaderné baterie využívající energii z rozpadu radioaktivních prvků. Pro intenzivní vesmírný výzkum vyvíjí NASA malé jaderné reaktory schopné dlouhodobě podporovat výzkumné stanice na povrchu Měsíce a Marsu. Rusko zase intenzivně pracuje na prototypu jaderného pohonu pro raketové lety za hranici naší Sluneční soustavy. Vesmírný rover Mars Science Laboratory (Marťanská vědecká laboratoř) s poetickým jménem Curiosity (Zvídavost) po více než 8 měsících letu přistál toto pondělí na Marsu a zahájí několikaletou výzkumnou misi. Ve srovnání s předchozími moduly Spirit a Opportunity je současné vozítko mnohem robustnější – s délkou 2,7 metru a váhou 900 kg (z toho 80 kg vědeckých
Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Věda a jádro kolem nás
Koncem listopadu na svou pouť k Marsu nastoupilo americké výzkumné vozítko Curiosity. Jeho úkolem bude provést geologický průzkum rudé planety a hledat stopy života, jejichž existenci zatím naznačují pouze nepřímé důkazy, například spektroskopie. Celý program je velmi ambiciózní a přišel americkou agenturu NASA na 2,5 miliard dolarů. Vozítko je vybaveno velmi moderní a komplikovanou aparaturou a přístroji. Mezi nimi je jeho hlavní «anténa» pro zkoumání povrchu rudé planety— generátor a detektor neutronů, pomoci kterých lze zjistit geologické složení půdy v nejvyšších vrstvách. Bude pomocí něj hledat uhlík, který, jak známo jest, je základem veškeré organické hmoty. Jde o první využití neutronové analýzy při výzkumu jiné planety, jinak je dobře zavedenou metodu v pozemských laboratoříc
Hlavní problém pilotovaných letů na Mars: vědci zatím nedokážou vytvořit dostatečně účinnou a bezpečnou ochranu před radiací

Hlavní problém pilotovaných letů na Mars: vědci zatím nedokážou vytvořit dostatečně účinnou a bezpečnou ochranu před radiací

Jaderná energie ve vesmíru
Na pilotované lety k Marsu si ještě pár let počkáme. Vědci zatím nedokážou vytvořit konstrukci, která by posloužila jako skutečně dlouhodobá a účinná ochrana před radiací z jaderných pohonů, jež jsou pro takové lety v podstatě nezbytné. Ve středu to uvedl na tiskové konferenci zástupce šéfa ruského Výzkumného centra kosmického strojírenství Nikolaj Paničkin. „Zatím nedokážeme ochránit kosmonauty a astronauty před působením vesmírné radiace. Dokud při letu pracuje jaderný pohon, jakákoliv dosud existující ochranná schránka hromadí takové množství záření, že se sama stává nebezpečím pro posádku“, řekl vědec. Zatímco technicky není problém vyslat k Marsu sondu (takových misí bylo uskutečněno nespočet), lidská posádka vyžaduje velké ubytovací prostory, zařízení pro vědeckou práci (n