Sobota, Říjen 21

Archiv pro štítek: lhc

Modernizace urychlovače LHC – fotogalerie svařování potrubí

Modernizace urychlovače LHC – fotogalerie svařování potrubí

Fotografie, Věda a jádro kolem nás
Na začátku roku 2013 byl komplex urychlovačů CERN na 2 roky odstaven kvůli modernizaci vybavení (Long Shutdown 1 = LS1). Modernizace umožnila provoz urychlovače LHC (Large hadron Colider = Velký hadronový urychlovač) s vysokými energiemi částic, až 13 TeV.  Během odstávky bylo třeba propojit více jak 10 000 konektorů mezi magnety, upravit 628 metrů ventilačního systému u Proton Synchrotronu, natáhnout více jak 100 km kabelů u Super Proton Synchrotronu a mnoho dalšího. Pro nový, výkonnější urychlovač LHC bylo nutné vyměnit cívky elektromagnetů, držící a urychlující svazek v nastaveném průřezu. Jednalo se celkem o 27 000 zkratovacích spínačů, které poskytují alternativní cestu proudu v případě, že by došlo ke ztrátě supravodivosti elektromagnetu. Pokud
LHC v květnu přistoupí k hledání temné hmoty

LHC v květnu přistoupí k hledání temné hmoty

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Největší urychlovač částic na světě, Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider - LHC), v květnu obnoví po dvouleté přestávce svůj experimentální provoz. Po plánované renovaci má nyní téměř dvakrát vyšší výkon - z 8 teraelektronvoltů (TeV) si polepšil na 13 TeV. To nutně povede k novým velkým objevům.   Během oprav bylo na urychlovači vyměněno 18 z celkového počtu 1232 supravodivých bipolárních magnetů, které udržují a korigují směr a zaostření svazku částic prolétavajících urychlovačem. Ostatní magnety byly opatřeny vylepšeným systémem ochrany, což předejde nechtěnému rozptylování energie. Vylepšen byl i kryogenní systém, jenž umožní magnetům pracovat při velmi nízkých teplotách. Celkový výkon srážejících se částic v LHC dosahuje 13 TeV, po 6,5 TeV na svazek. Maxi
Detektor LHCb potvrdil existenci exotických hadronů

Detektor LHCb potvrdil existenci exotických hadronů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Výzkumná skupina z detektoru Large Hadron Collider beauty (LHCb – jeden za čtyř hlavních detektorů na velkém urychlovači) v úterý oznámila výsledky, které potvrzují existenci exotických hadronů – částic hmoty, které nezapadají do obecně přijímaného kvarkového modelu. Hadrony jsou subatomární částice, které mohou interagovat silnou jadernou interakcí – tedy silou, která drží protony a neutrony uvnitř jádra. Fyzikové teoreticky předpověděli někdy v 60. letech, že hadrony jsou složeny z kvarků a antikvarků, to bylo o něco později potvrzeno při mnoha experimentech na urychlovačích. Jedna podmnožina hadronů, která se nazývá mezony, je tvořena párem kvarku a antikvarku, zatímco druhá – baryony (právě sem patří proton a neutron) – jsou tvořeny třemi kvarky. Téměř každé pravidlo ale má s
CERN se připravuje na vzdálenou budoucnost

CERN se připravuje na vzdálenou budoucnost

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Částicoví fyzikové se v době odstávky největšího urychlovače rozhodli upřesnit své plány na rozvoj oboru v post-LHC éře.  Nápad postavit velký urychlovač hadronů vznikl už v osmdesátých letech, ale realizace trvala dalších čtvrtstoletí. Tento urychlovač, výjimečný a bezkonkurenční, je přes všechny své úspěchy teprve na začátku programu, který by měl trvat dalších 20 let. Dokonce i v této době, kdy většina příprav směřuje k restartu na vyšších energiích srážek v roce 2015, část vědců ladí detaily plánu generální úpravy urychlovače s cílem zvýšit luminozitu (hustotu částic ve svazku) a dostat tak LHC až na hranu jeho schopností. HL (High luminostity) LHC je prioritou celého výzkumu v CERN a umožní zvýšit počet srážek (tedy i zajímavých událostí) až desetkrát zhruba v roce 2024. Přesto
Božská částice stvořila hmotu

Božská částice stvořila hmotu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
aneb detektor ATLAS zaznamenal rozpad Higgsova bosonu na fermiony Výzkumná skupina z detektoru ATLAS, který je jedním z hlavních přístrojů odhalujících podstatu vlastností hmoty na urychlovači LHC v evropském výzkumném centru CERN, uvolnila předběžné výsledky ukazující rozpad slavného Higgsova bosonu na dvě částice tau. Tauon (často zvaný pouze tau a značený řeckým písmenem τ) patří do podskupiny subatomárních částic zvaných fermiony. Právě částice tohoto druhu tvoří nám známou hmotu. Tento výsledek byl zatím potvrzen na hladině významnosti 4,1 z pětibodové škály (pro tuto hodnotu se pravděpodobnost chyby pohybuje řádově v miliontinách), kterou fyzici běžně používají k určení přesnosti výsledku. Jedná se tedy o první skutečný důkaz, že Higgsův boson se může rozpadat i na fermiony.
Malý testovací magnet dosáhl v CERN rekordního pole 13,5 tesla

Malý testovací magnet dosáhl v CERN rekordního pole 13,5 tesla

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V rámci programu „Short model coil“ (SMC –  prototyp krátké cívky) vědci testují nové technologie a materiály pro silné magnety. Vědci pracují s relativně malými cívkami, které jsou dlouhé 30 cm. Technologie vyvinuté v rámci SMC mohou inženýrům pomoct vyrobit silnější magnety pro LHC, případně pro jiné budoucí urychlovače. Na urychlovači LHC jsou v současnosti použity supravodivé magnety ze slitiny niobu a titanu, jejich magnetické pole udržuje částice na kruhové dráze a také slouží k fokusaci svazku. Ale tyto magnety nemají dostatečné pole, aby byla fokusace dostatečná. Současné magnety mají své limity i z hlediska energie svazku, který jsou schopny udržet. Pokud chceme při daném magnetickém poli zvýšit maximální energii částic, musíme postavit větší urychlovač, takže nové silnější
Data z urychlovače LHC budou k dispozici veřejnosti

Data z urychlovače LHC budou k dispozici veřejnosti

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Výzkumná skupina jednoho ze čtyř hlavních detektorů velkého urychlovače LHC, který pracuje v evropské fyzikální laboratoři CERN, podniká první kroky k tomu, aby se až polovina dat z tohoto obrovského zařízení stala přístupná veřejnosti v souladu s politikou bezpečného ukládání, opětovného využití a zpřístupnění vědeckých dat. První sada souborů bude k dispozici ve druhé polovině roku 2014 a bude zahrnovat údaje naměřené v roce 2010. Přestože v principu umožní volné zpřístupnění vědeckých dat téměř komukoliv projít si je a podniknout vlastní analýzu, v praxi to bude pro potenciální vědce-amatéry velmi náročné. Vědcům z CMS, kteří pracují v dobře strukturovaných vědeckých skupinách a jsou navzájem závislí na své fundovanosti a zkušenostech, trvá mnoho měsíců, ne-li let, než provedou j

Ukrajina se stala přidruženým členem CERN

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Generální ředitel CERN Rolf Heuer a Konstantin Ivanovič Gryšenko, vicepremiér Ukrajiny, ve čtvrtek podepsali dokument, který stvrzuje přijetí tohoto východoevropského státu mezi přidružené členy organizace. Dokument nyní bude předložen k ratifikaci ukrajinskému parlamentu. „Ukrajina se v minulých letech velmi podílela na experimentech LHC a analýze dat,“ řekl Heuer. „Vítání nového člena rodiny je vždy velmi silný moment a jsem opravdu potěšen, že vidím Ukrajinu postupovat na cestě ke členství.“ „Podepsání dohody o přijetí mezi přidružené členy je velmi důležitým krokem v rámci evropské integrace Ukrajiny,“ potvrdil Gryšenko. „Plná účast na pokročilých evropských vědeckých projektech a výzkumu vedeném v rámci CERN se stala hlavní prioritou na poli mezinárodní spolupráce v oblasti

Český rozhlas: Obří urychlovač jaderných částic spustili před 5 lety. Přinesl revoluci ve vědě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Přesně před pěti lety vědci poprvé spustili obří urychlovač jaderných částic. Jeho smyslem je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Na přípravě urychlovače se podílelo přes 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka. Vědeckou novinku před pěti lety představila mimo jiné píseň, která popisuje, jak 27 kilometrů dlouhý tunel umístěný 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí funguje. Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlostí zhruba 300 tisíc kilometrů za sekundu, což je téměř rychlost světla. Při jejich střetu vznikne sprška nových částic. A právě ty vědce zajímají. „Pokud chceme zkoumat částice, které se nacházejí v atomovém jádře, a dokonce části, které tvoří části tohoto atomového jádr

Den otevřených dveří CERN: Jedinečná příležitost prohlédnout si podzemí slavné laboratoře

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Od minulého týdne je možné přihlásit se na prohlídku podzemních prostor v CERN v rámci Dní otevřených dveří. O víkendu 28. a 29. srpna, vždy od devíti hodin dopoledne do osmi večer, bude mít široká veřejnost neobvyklou příležitost prohlédnout si některá podzemní zařízení Evropského centra pro jaderný výzkum CERN. Hlavním lákadlem pro návštěvníky budou dva přístupové body do tunelu vlajkové lodi mezi urychlovači – LHC, přístupné budou i všechny čtyři hlavní detektory, které na tomto urychlovači pracují, a také „předurychlovač“ Super Proton Synchrotron (SPS). Prohlídka těchto běžně všem zapovězených míst (při provozu urychlovače byste tam opravdu být nechtěli a při pravidelných odstávkách je vstup povolen jen technikům) je možná díky dlouhé dvouleté odstávce spojené se zvyšováním maximál