Čtvrtek, Listopad 14

Archiv pro štítek: jaderný výzkum

Rusko a Srbsko podepsaly smlouvu o spolupráci: společně vybudují Centrum jaderného výzkumu, technologií a inovací

Rusko a Srbsko podepsaly smlouvu o spolupráci: společně vybudují Centrum jaderného výzkumu, technologií a inovací

Hlavní, Ve světě, Zprávy
19. října 2019 během státní návštěvy předsedy vlády Ruské federace Dmitrije Medvěděva v Bělehradě byla podepsána mezivládní dohoda mezi vládou Ruské federace a Srbské republiky o spolupráci při budování Centra jaderného výzkumu, technologií a inovací na srbském území. Vladimír Putin a Alexander Vucic na tiskové konferenci následované po meetingu v Belgrade v lednu 2019 (Zdroj: Kremlin) Z ruské strany dokument podepsali generální ředitel státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev, ze srbské pak ministr pro inovace a technologický rozvoj Nenad Popović. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili ruský premiér Dmitrij Medvěděv a srbský prezident Aleksandar Vučić.  Podpis mezivládní dohody znamená položení nezbytných normativních a právních základů, které umožňují začít s příp
Evropský jaderný výzkum se zefektivňuje: spojuje síly výzkumných organizací a průmyslu

Evropský jaderný výzkum se zefektivňuje: spojuje síly výzkumných organizací a průmyslu

Aktuálně, V Česku
Evropská energetika prochází od počátku tohoto tisíciletí dramatickými strukturálními i technologickými změnami. Rozvoj dotovaných obnovitelných zdrojů a potlačované tržní prostředí tlačí všechny energetické hráče k šetření a hledání efektivnějších cest. Jednou z nich je užší součinnost průmyslu s výzkumem i vzájemná spolupráce výzkumných center mezi sebou. Roli koordinátora již šest let plní mezinárodní nezisková asociace NUGENIA, jejíž výkonný výbor zasedá ve dnech 10. - 12. dubna v Praze. Česká republika se díky svému členství v této asociaci podílí na výzkumných projektech za desítky milionů eur.   Jaderný výzkum není levná záležitost: patřičně vzdělaný a zkušený odborný personál, speciální vybavení, materiály i ochranné a bezpečnostní vybavení p
Ing. Jan Kysela, CSc. – Osobnost, která formovala jadernou energetiku

Ing. Jan Kysela, CSc. – Osobnost, která formovala jadernou energetiku

Aktuálně, V Česku
Jak pamětníci, tak jeho současní spolupracovníci se shodují v tom, že Ing. Jan Kysela, CSc., byl celý život skutečným „jaderníkem“! Jeho nečekaný skon v pátek 27. 11. 2015 znamená prázdné místo v pracovním týmu i v jaderné komunitě. Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor anorganické technologie, absolvoval v roce 1966. A o rok později již rozšířil tým Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde byl od podzimu 1967 ve funkci inženýr asistent. Tak jak to odpovídalo dobovým zvyklostem, musel na další postup nejen studovat, publikovat, ale především mít odpracované roky. V roce 1976 se stal vědecko-technickým pracovníkem a o pět let později vedoucím oddělení ozařovacích experimentů. Ve stejném roce 1981 obhájil kandidátskou práci a získal vědeckou hodnost kandidáta technických vě

Může unikátní pulzní reaktor v JINR Dubna sloužit k monitorování životního prostředí?

Aktuálně, Články, Věda a jádro kolem nás
Ano, může a to díky metodě nazvané neutronová aktivační analýza. V minulém článku o výzkumném centru v Dubně, v němž byly popsány jednotlivé oblasti výzkumu ve zdejších sedmi laboratořích, jste se mohli dočíst o laboratoři neutronové fyziky. Jednou ze specializací Frankovy laboratoře neutronové fyziky v Dubně je právě neutronová aktivační analýza. Co si pod tímto fyzikálním pojmem představit? Konkrétně instrumentální neutronová aktivační analýza (INAA) je metoda, která slouží k rozpoznávání prvků v dané substanci – nejčastěji rostlině, mechu, zemině ale i v lidské tkáni. O její objevení se v roce 1936, což bylo pouze čtyři roky po objevení neutronu Jamesem Chadwickem, zasloužili dva vědci G. Hevesy z Maďarska a H. Levi z Dánska. Metoda je založena na principu konverze stabilního nuklidu v

Jak probíhá výzkum v Joint Institute for Nuclear Research Dubna

Aktuálně, Články, Hlavní
Každý už někdy slyšel o evropském výzkumném centru CERN, ale málokdo ví, že významným spojencem CERNu je právě institut v ruské Dubně. Spojený ústav jaderných výzkumů (anglicky Joint Institute for Nuclear Research Dubna - JINR), jak zní celý název institutu v češtině, se nachází v Moskevské oblasti asi 120 km na sever od Moskvy v malebném městečku Dubna na břehu Volhy. Od roku 2004 ústav každé léto pořádá tzv. letní školu určenou pro studenty technických vysokých škol z různých členských zemí po celém světě. Z České republiky je na tento výlet pozváno přibližně kolem 20 studentů. Toto léto se na výzkumné misi sešli studenti z VUT Brno, ČVUT Praha, Západočeské univerzity v Plzni a z Univerzity Palackého v Olomouci. Během času stráveného v Dubně se studenti seznamují s vědeckou činností v 

Británie myslí na budoucnost. S jadernou energetikou.

Aktuálně
Nová průmyslová strategie publikovaná vládou Velké Británie vykreslila plány, které zemi umožní vytvořit značné množství příležitostí pro hospodářský růst v sektoru jaderné energetiky. Británie chce těžit z jaderných projektů doma i v zahraničí. Dokument obsahující novou strategii byl ohlášen v rámci společného prohlášení britského tajemníka pro obchod, kterým je Vince Cable, a tajemníka pro energetiku (Ed Davey). Celý dokument má 90 stran a nese název „Budoucnost jádra ve Spojeném království“, je to poslední fáze vládních plánů zveřejnit strategie vývoje pro 11 klíčových oborů. Strategie se nese především v duchu „zřejmého předpokladu, že jaderné technologie budou hrát velkou roli v energetickém mixu Velké Británie“ a vyjadřuje snahu dostat zemi mezi špičku ve využívání civilních j
V Londýně zprovoznili nejstarší počítač. Dříve sloužil jadernému výzkumu

V Londýně zprovoznili nejstarší počítač. Dříve sloužil jadernému výzkumu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V Národním muzeu výpočetní techniky v Londýně dnes slavnostně spustí více než šedesát let starý počítač Witch. Vznikl pro jaderný výzkumný ústav, dvě čísla násobí téměř deset sekund a je nejstarším funkčním digitálním počítačem na světě. Váží dvě a půl tuny a místo procesoru má 480 přepínacích relé a 828 elektronek typu dekatron, což jsou počítací doutnavky s deseti (častěji třiceti) katodami v baňce plněné inertními plyny. Nemá monitor ani klávesnici, jako vstupní médium používá děrné štítky, jako výstup sloužil v podstatě elektronický psací stroj. V roce 1949 jej začali stavět pro Ústav pro atomovou energii v Harwellu, poprvé jej spustili o dva roky později. Tehdejší superpočítač byl vědci využíván zhruba 80 hodin týdně až do roku 1957, kdy jej nahradila menší a výkonnější verz
Velmi rádi bychom obnovili partnerské vztahy s českými vědci – Alexander Byčkov, ředitel VIJR a viceprezident MAAE

Velmi rádi bychom obnovili partnerské vztahy s českými vědci – Alexander Byčkov, ředitel VIJR a viceprezident MAAE

Hlavní, Rozhovory
Přinášíme čtenářům Atominfo.cz úryvek rozhovoru s Alexandrem Byčkovem, ředitelem ruského Výzkumného institutu jaderných reaktorů (VIJR) a čerstvě zvoleným viceprezidentem MAAE, v němž mimo jiné mluví o vztazích VIJR s ÚJV Řež a Českem obecně. Na vysvětlenou je nutné říci, že VIJR, které se nachází v Dimitrovgradu (východ evropského Ruska) je jedním z největších center jaderného výzkumu na světě se šesti experimentálními reaktory, jehož pracovníci bádají prakticky ve všech základních a aplikovaných oblastech atomového jádra. Jedním z největších mezinárodních projektů, které nyní toto středisko rozjíždí, je víceúčelový reaktor na rychlých neutronech (VRRN). Za zmínku také stojí, že mezi VIJR a Řeží už bylo podepsáno memorandum, v němž obě strany prohlásily, že mají zájem spolupracovat na

Rusko zatrhlo cizincům práci v jaderném výzkumu na univerzitách

Aktuálně, Ve světě
Vláda Ruské federace vydala směrnici, zakazující občanům jiných zemí trvale pracovat ve státních vzdělávacích institucích, zabývajících se výzkumem a výukou v oblasti radioaktivních materiálů a výrobků a oblastmi, souvisejícími s jadernými zbraněmi, jako je jejich skladování, přeprava a likvidace. Na studijní a dočasné pobyty na univerzitách a vědeckých střediscích se nařízení nevztahuje. Dokument podepsal 24. září roku 2010 ruský premiér Vladimír Putin.