Úterý, Leden 16

Archiv pro štítek: jaderný reaktor

Centrum výzkumu Řež: Výstavba velké výzkumné infrastruktury SUSEN dokončena

Centrum výzkumu Řež: Výstavba velké výzkumné infrastruktury SUSEN dokončena

Věda a jádro kolem nás, Zprávy
● V Řeži a Plzni je v provozu robustní výzkumná základna jaderných technologií ● Předkomerční a komerčního výzkum v jaderných technologiích ● Vznikla nová pracoviště a nové týmy, které pracují na důležitých výzkumných a vývojových projektech pro stávající a nové jaderné technologie ● Výzkum a vývoj nejaderných a obnovitelných energií Společnost Centrum výzkumu Řež, člen Skupiny ÚJV, ukončila 30. června 2017 výstavbovou část projektu Udržitelná energetika (Sustainable Energy, SUSEN) financovaného s podporou Evropské unie a vlády České republiky z operačních programů „Výzkum a vývoj pro inovace“ a „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ řízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V letech 2012 až 2017 byla v rámci projektu SUSEN navržena, postavena a experimentálními technologi
euro.cz:Temelínské teplo do Budějovic na třetí pokus

euro.cz:Temelínské teplo do Budějovic na třetí pokus

Aktuálně
Jaderné elektrárny odedávna nebyly myšleny pouze jako zdroj elektrické energie. Koncept jaderných tepláren souvisí s možností zvýšení účinnosti elektrárny. Tuto účinnost však nelze chápat jako účinnost výroby elektrické energie, ale spíš jako schopnost využít vhodněji teplo generované reaktorem. Nyní je využita přibližně 1/3 tepla k výrobě elektrické energie a 2/3 tepla jsou vypouštěny chladicím systémem do okolí. Teplo se ke spotřebitelům dostává pomocí teplovodů. V České republice je prozatím nespuštěný teplovod, který vede teplou vodu z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Více o problematice teplovodu se dočtete v následujícím článku. Po tříleté hibernaci se opět vrací do hry záměr napojit České Budějovice na teplo z jaderné elektrárny Temelín. Dohoda má být hotova
Generace jaderných reaktorů – jaké generace máme, čím se navzájem liší

Generace jaderných reaktorů – jaké generace máme, čím se navzájem liší

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Vývoj reaktorů určených pro energetické využití začal v 50. letech 20. století. V průběhu let byly získány zkušenosti, které vedly ke zvyšování bezpečnosti a technické vyspělosti. Především po vážných haváriích jako Three Miles Island nebo Černobyl byl zvýšen důraz na jadernou bezpečnost, a proto lze podle vývojového stupně řadit existující reaktory i plánované projekty na takzvané generace.     Generace I Reaktory tohoto typu byly stavěny hlavně v 50. a 60. letech 20. století. Zpočátku bylo provozováno velké množství různých typů experimentálních reaktorů, ale pro využití v energetice se uplatnily jen některé. Jednalo se o prototypy komerčních reaktorů, na kterých bylo ověřováno, zda je možné používat jaderné reaktory k výrobě elektrické energie. Vzhledem k tomu,
Kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět

Kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět

Hlavní, Jaderná elektrárna Fukušima
  Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik Vladimír Wagner podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo
Brusel souhlasí s projektem nové jaderné elektrárny v Británii

Brusel souhlasí s projektem nové jaderné elektrárny v Británii

Aktuálně, Nové bloky ve světě
Evropská komise zřejmě příští měsíc schválí projekt výstavby a provozu dvou reaktorů nové jaderné elektrárny Hinkley Point C v Somersetu. Podle agentury AFP Brusel oznámil, že dospěl s britskou vládou k dohodě, která otevírá cestu k realizaci projektu. Londýn loni v říjnu podepsal smlouvu o výstavbě dvou jaderných reaktorů s francouzskou energetickou skupinou EDF. Celková investice má činit 16 miliard liber (488 miliard Kč). Britská vláda se zaručila podporovat elektrárnu po 35 let, tedy více než polovinu její předpokládané životnosti. Evropská komise od loňského prosince nejprve prověřovala podmínky britské státní podpory projektu. Zjišťovala, zda je podpora zajišťující stabilní příjmy po 35 let slučitelná s pravidly EU a pokud ano, zda odpovídá její výše. Propočítáván byl i dop
Pákistán chystá nový tisícový reaktor

Pákistán chystá nový tisícový reaktor

Aktuálně, Nové bloky ve světě
Podle pákistánského tisku chystá Islámská republika stavbu nového jaderného bloku s čínským reaktorem o výkonu 1000 Mwatt. Stát by měl nedaleko průmyslového centra země Karáčí. Noviny tuto zprávu otiskly s odvoláním na anonymní zdroje. Celkem hodlá vláda postavit dva takové tisícové bloky na pobřeží okolo Karáčí, cena každého z nich by měla činit čtyři miliardy dolarů. Zdroj: Atominfo.ru

Vytahování palivových článků na čtvrtém bloku JE Fukušima začne 8. listopadu

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
Vytahování palivových článků z prostorů čtvrtého fukušimského bloku začne příští týden v pátek. Povolení k tomu dal tuto středu Japonský výbor pro jaderný dozor, jehož členové došli k názoru, že palivo v reaktoru už je dostatečně ochlazené a jejich vytažení tak neohrozí životní prostředí. Někteří odborníci však před tímto krokem stále varují: „Jsou tady velká rizika, která nejsou viditelná na první pohled. Mě osobně tento problém znepokojuje mnohem více, než únik radioaktivní vody“, uvádí šéf výboru Šuniči Tanaka. V prostorách čtvrtého energobloku se nachází 1533 TBC. Vloni provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, provedla vytažení dvou článků a zjistila, že na nich neprobíhají významnější korozivní procesy, což umožní bezpečné vytažení. Palivové kazety poté budou dopraveny do speciál
Méně než třetina potenciálně ohrožených japonských obcí má připravené únikové plány pro případ jaderné havárie

Méně než třetina potenciálně ohrožených japonských obcí má připravené únikové plány pro případ jaderné havárie

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
V Japonsku pouhých 38 ze 136 obcí, které se nacházejí ve třicetikilometrových pásmech okolo jaderných elektráren, má připravené evakuační plány pro případ jaderných havárií. Nedostatečná dokumentace, která by dávala místním samosprávám návod, jak postupovat v případech mimořádných situací na jaderných elektrárnách, může způsobit další odklad ve spouštění jaderných bloků, zastavených po nehodě na jaderné elektrárně Fukušima. Uvádí to japonský listi Mainichi Shimbun. Podle nových japonských standardů radiační bezpečnosti musí každá obec, která se nachází v blízkosti jaderné elektrárny, vypracovat vlastní evakuační plán. Kromě vlastního přesunu obyvatel jsou samosprávy povinné zajistit všechny obyvatele jodovými preparáty v místě bydliště a připravit o tom dostatečně podrobnou zpráv

Nový keramický materiál pomůže zabránit opakování Fukušimy

Aktuálně, Palivový cyklus
Podle amerických vědců může změna materiálů některých součástí jaderného reaktoru výrazně snížit pravděpodobnost havárie podobné trojnásobnému výbuchu ve Fukušimě. Vědci z MIT tvrdí, že díky nahrazení kovového pláště palivových tyčí (ve vodou chlazených reaktorech) pláštěm ze speciální keramiky, dojde k výraznému snížení rizika exploze. Při velké havárii ve Fukušimě došlo pravděpodobně k nahromadění vodíku v jednom z reaktorů a následné explozi, která způsobila mimo jiné únik radioaktivních látek. Vodík vznikl v důsledku kontaktu horké páry s přehřátými palivovými tyčemi, které jsou standardně pokryty vrstvou slitiny zirkonia nazývané stručně „zircaloy“. Tento materiál je běžně používán u všech vodou chlazených reaktorů, tedy i v šestici českých bloků. Lehkou nebo těžkou vodou

Multi-D: revoluční systém pro stavbu jaderných elektráren. Rozhovory s českými zástupci na moskevské konferenci II.

Aktuálně, Rozhovory
Přinášíme laskavým čtenářům třetí část rozhovorů se členy české delegace na konferenci v Moskvě, věnované informačnímu systému pro výstavbu jaderné elektrárny Multi-D, která proběhla 14. až 16. června. První část si můžete přečíst zde, třetí zde, čtvrtou zde a blogový příspěvek o konferenci zde. Ing. Václav Dostál, Ph.D., odb. asistent na Fakultě strojní ČVUT a místopředseda sdružení CENEN (Czech Nuclear Education Network) Jaký jste měl celkový dojem z návštěvy Ruska? Bylo to velmi zajímavé, zvláště exkurze na rostovskou elektrárnu. I když tam staví VVER-1000, což není ten nejmodernější typ, tak metody výstavby jsou skutečně asi nejpokročilejší na světě, takže bylo velice zajímavé se s tím seznámit. Zaujala mě třeba místnost pro 3D projektování a přípravy montáží, dále, že jso