Pondělí, Prosinec 18

Archiv pro štítek: jaderná fyzika

Modernizace urychlovače LHC – fotogalerie svařování potrubí

Modernizace urychlovače LHC – fotogalerie svařování potrubí

Fotografie, Věda a jádro kolem nás
Na začátku roku 2013 byl komplex urychlovačů CERN na 2 roky odstaven kvůli modernizaci vybavení (Long Shutdown 1 = LS1). Modernizace umožnila provoz urychlovače LHC (Large hadron Colider = Velký hadronový urychlovač) s vysokými energiemi částic, až 13 TeV.  Během odstávky bylo třeba propojit více jak 10 000 konektorů mezi magnety, upravit 628 metrů ventilačního systému u Proton Synchrotronu, natáhnout více jak 100 km kabelů u Super Proton Synchrotronu a mnoho dalšího. Pro nový, výkonnější urychlovač LHC bylo nutné vyměnit cívky elektromagnetů, držící a urychlující svazek v nastaveném průřezu. Jednalo se celkem o 27 000 zkratovacích spínačů, které poskytují alternativní cestu proudu v případě, že by došlo ke ztrátě supravodivosti elektromagnetu. Pokud
Co nám přinesla jaderná fyzika?

Co nám přinesla jaderná fyzika?

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Tento rok si připomínáme 103. výroční zrození jaderné fyziky. Právě před 103 lety totiž experimenty Ernesta Rutherforda, Hanse Geigera a Ernesta Marsdena na univerzitě v Manchesteru vedly k závěru, že se atomy skládají z malých částí – z pozitivně nabitého jádra a negativně nabitých elektronů. Současně s tím letos slavíme 70. výročí shození jaderné bomby na japonské město Hirošima. Přestože objevy Rutherforda, Geigera a Marsdena vedly k vytvoření jaderné zbraně, neměli bychom zapomínat, že účel jejich experimentů, jak je tomu i u většiny dalších vědecký pokusů, bylo prostě pochopit, jak funguje svět kolem nás. A právě v této oblasti uspěli na plné čáře. Předali nám tak znalosti, které navždy změnily náš pohled na strukturu světa, což nakonec vedlo i k velmi pozitivním dopadům na naš
Turecko se stane přidruženým členem CERN

Turecko se stane přidruženým členem CERN

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Generální ředitel CERN Rolf Heuer a Taner Yildiz, turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů, v pondělí podepsali dohodu, která odsouhlasila členství Turecka v širším společenství této mezinárodní jaderné laboratoře. Dohoda nyní bude ratifikována ve Velkém národním shromáždění Turecka (Parlament, často zvaný Meclis). „Turecká vědecká komunita má dlouhou historii, v rámci které se podílela na řadě programů  CERN v období posledních 40 let,“ řekl profesor Heuer, „je proto pro mě velkou ctí, upevnit toto přátelství svým podpisem.“ „Toto je pro Turecko a jeho vědeckou komunitu velmi speciální den,“ řekl Yildiz. „Dnes jsme podepsali dohodu o „Přidruženém členství“ v CERN, která odráží desetiletí úspěchů a příspěvků tureckých vědců evropským výzkumným programům. Jsem si jistý, že t
Izraelská vlajka zavlála nad CERN

Izraelská vlajka zavlála nad CERN

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V rámci pátečního ceremoniálu se izraelská vlajka poprvé připojila k ostatním vlajkám 20 členských států Evropského centra jaderného výzkumu. Stalo se to několik dní po tom, co UNESCO oficiálně potvrdilo přijetí Izraele do klubu členských států. Po skončení ceremoniálu navštívil Avigdor Liberman, vicepremiér pro zahraniční záležitosti státu Izrael, v doprovodu zástupců izraelské vědecké komunity podzemní tunel urychlovače LHC a experiment ATLAS, který na něj navazuje. „Při své dnešní návštěvě v CERN jsem spatřil hranice současného poznání. Začal jsem vnímat význam spolupráce mezi Izrealem a CERN v celé šíři. Izraelští vědci sdílí se svými kolegy zde oddanost vědě, schopnost posouvat hranice technologií a snahu zajistit kvalitní vzdělaní dalším generacím.  Izrael a CERN sdílí spol

První pozorování asymetrických jader hruškovitého tvaru

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Mezinárodní tým, který pracuje na zařízení pro testy se svazky iontů ISOLDE v laboratoři CERN, ukázal, že některá atomová jádra mohou mít tvar hrušky. Tato pozorování odporují některým dosud přijímaným modelům atomového jádra, jiné teorie pak musí vědci opravit, aby byly s těmito výsledky konzistentní. Závěry z pozorování byly 8. května publikovány v časopise Nature. Většina jader má tvar rugbyového míče. Současné nejlepší teorie předpovídají takový tvar, ale zároveň z nich plyne, že pro speciální kombinace počtu protonů a neutronů, mohou existovat asymetricky tvarovaná jádra, například jádra hruškovitého tvaru. V tomto případě je na jedné straně více hmoty než na druhé. Donedávna bylo velmi obtížné pozorovat taková jádra experimentálně. Ale průkopnická technika měření na experim

Jak se připravují a studují supertěžké prvky

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Jak se připravují a studují supertěžké prvky Vladimír Wagner (o autorovi) Nedávno se japonským fyzikům podařilo vytvořit další jádro supertěžkého prvku s atomovým číslem 113. Tentokrát se rozpadlo takovým způsobem, že jeho identifikace by měla být bezesporná a dostatečná pro jeho uznání. Tento prvek tak byl připraven dvěma různými způsoby, ve kterých vznikají velmi odlišné jeho izotopy. Jde o další významný krok k prozkoumání těch nejtěžších jader, a také velmi dobrá příležitost se podívat, kam se podařilo pokročit a jak by se v této oblasti mohlo postupovat dále. Výzkum transuranových prvků začal v roce 1940 objevem neptunia a dnes už probíhá více než osmdesát let. Za tu dobu se podařilo uměle vyprodukovat značný počet prvků za uranem a ty nyní tvoří téměř čtvrtinu Mendělejevovy

Rusko míří do CERNu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Rusko podalo oficiální žádost o vstup do Evropského centru jaderného výzkumu (CERN). Oznámil to na svém oficiálním Twitter-účtu ruský ministr školství Dmitrij Livanov.: „V Ženevě jsme s kolegy podali žádost o zapojení Ruska do CERNu jako přidruženého členu“. Ruská federace zatím v CERNu funguje jako takzvaný pozorovatel, což znamená, že se ruští vědci mohou podílet na experimentech, ale nemají přístup k grantům a nemohou naplno využívat sítě studijních a vědeckých pobytů, kterých největší evropská výzkumná instituce nabízí nespočet. Ruské firmy také nemají možnost pro CERN přímo dodávat žádné vybavení. Pokud bude země přijata jako přidružený člen (associated member), kromě výhod to bude znamenat také větší závazky – každý členský stát platí určité příspěvky, odvíjející se o
Japonští vědci objevili nový prvek. Ale možná ho pojmenují Rusové

Japonští vědci objevili nový prvek. Ale možná ho pojmenují Rusové

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z japonského střediska RIKEN oznámili, že přesvědčivě pozorovali supertěžký prvek s protonovým číslem 113. Jestli bude ovšem prvenství jejich, to se teprve uvidí. Mají totiž vážnou ruskou konkurenci. Do periodické tabulky prvků přibude nový člen. Bude jím prvek se 113 protony v atomovém jádru. Jaký bude mít název, ovšem ještě nevíme. Zatím má pouze prozatímní název ununtrium. Jasno není ani v tom, kdo finální jméno vybere. Podle fyzikálních zvyklostí má být autorem názvu objevitelský tým. Na první pohled je tedy situace jasná: nový prvek vznikl v srpnu (informace byla zveřejněna až v září) v urychlovači v japonském středisku RIKEN. Již před lety však pozorování tohoto prvku publikovali vědci z ústavu v ruské Dubně, který se na supertěžké prvky také zaměřuje. A hned se na
Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Hlavní, Rozhovory
Atominfo.cz s laskavým svolením autora, Filipa Jediného ze Studentské unie FJFI ČVUT, přináší čtenářům rozhovor s jedním z největších doyenů české jaderné fyziky, profesorem Čestmírem Šimáněm (nar. 1919), který spoluzakládal Ústav jaderné fyziky AV a stal se jedním z pionýrů jaderného a kvantově-fyzikálního výzkumu v tehdejším Československu. Studoval ve Francii u Frederica Joliota-Curiea, nositele Nobelovy ceny za práce v oblasti radioaktivity, a podílel se také na organizační práci v jaderné oblasti - působil v několika agenturách s působností jak v ČSSR, tak i po celém Východním bloku. Rozhovor uvádíme v plném rozsahu s drobnými redakčními úpravami a poznámkami. Je velmi rozsáhlý, pan profesor Šimáně mluví jednak o své vědecké práci, jednak o životě vědce před a po válce
Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Šest nových izotopů supertěžkých prvků se jaderným chemikům podařilo získat v Národní laboratoři Lawrence Berkeleyho (USA). Pro vědce to znamená další úspěch na cestě k „ostrůvku stability“ – supertěžkým jádrům, která jsou podle teoretiků stabilní a schopna dlouhodobé existence. Výzkumníci v čele s profesorem Heinem Nitschem pozorovali rozpad 114. prvku periodické tabulky, který byl poprvé získán ruskými fyziky ze Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně před 10 lety. V září letošního roku experimentální syntézu tohoto prvku, který zatím nemá vlastní název, zopakovali badatelé v Berkeley – na kruhovém urychlovači ostřelovali plutoniový terč ionty vápníku. Takto vytvořená jádra 114. prvku žila zlomky vteřiny a pak se rozpadla na jádra menší. Fyzici sledovali rozpadové řady, v