Neděle, Březen 24

Archiv pro štítek: ionizující záření

OSN uveřejnila novou zprávu o zdravotních rizicích fukušimské havárie. Existují, ale jsou malá

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
Počet onemocnění rakovinou po havárii na JE Fukušima nevzroste, teoreticky je ale možné zvýšení rizika rakoviny štítné žlázy u dětí, které obdržely nejvyšší dávky radiace. Ve středu to oznámila Vědecká rada OSN pro účinky radiace (UNSCEAR). „Obavy a starost lidí o to, jak radiace působí na jejich zdraví a zdraví jejich dětí, jsou zcela pochopitelné. Z pohledu statistiky ovšem výbor neočekává žádné významnější změny v četnosti onemocnění rakovinou, které bychom mohli dát do spojitosti s ionizujícím zářením, pocházejícím z havárie,“ cituje zpráva OSN slova předsedy rady UNSCEAR, Carla-Magnuse Larssona. Nová studie OSN o tom, jak velké skutečné riziko zvýšení počtu nádorových onemocnění můžeme očekávat v souvislosti s havárií na JE Fukušima v roce 2011, byla uveřejněna v pondělí. Vešker

Japonští chemici vyrobili protiradiační látku s vlákny wolframu místo obvyklého olova

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Odborníci z japonské chemické společnosti Teijin navrhli novou látku s částicemi wolframu, která poskytuje vysoký stupeň ochrany před radiací. 6. května to oznámila místní média, která se odvolávají na zástupce firmy. Látka byla navržena na základě předchozích výrobků japonského chemického průmyslu – syntetického aramidového vlákna Twaron a svými vlastnostmi podobného vlákna Technora. Tyto materiály jsou často používány pro výrobu trupů lodí, neprůstřelných vest a pevných lan a kabelů. Dnes existuje celá řada protiradiačních látek a obleků, většinou jako stínící látku obsahují olovo. Teijin však zvolila wolfram, který má vyšší hustotu a díky tomu lépe chrání proti rentgenovému a gama záření. Zabudování wolframu do vláken je velmi komplikované pro jeho vysoký bod tání, japonští chemic

Výpočetní tomografie neboli CT: jak fungují zobrazovací metody v medicíně

Články, Hlavní
Úvod Zobrazování v medicíně je staré skoro jako medicína sama. Už v dobách Sokratových uvažovali učenci a léčitelé, jak by bylo možné nahlédnout do těla pacienta. V těchto dobách to však bez újmy na těle pacienta příliš nešlo. Od pravěku jsou sice dokumentovány úspěšně (i neúspěšně) prováděné trepanace lebky, ale ty jsou považovány spíše za postup léčebný než examinační. Od primitivních metod pouštění žilou, zkoumání výměšků a podobně, kdy se nejednalo o přímé pozorování, se velkým skokem posunuly zobrazovací metody v medicíně na konci 19. století, kdy Wilhelm Konrad Roentgen zkoumal a popsal paprsky X. Tento bezesporu veledůležitý krok se stal základem neinvazivních zobrazovacích metod v celé medicíně. Další rozvoj těchto technologií se dá rozdělit na zdokonalování a zavádění nových z
Společnost VF prorazila v Indii s českou technologií

Společnost VF prorazila v Indii s českou technologií

Aktuálně, V Česku
Na konci června úspěšně zakončila společnost VF, a.s. z Černé Hory ve spolupráci se svou dceřinou firmou VF, s.r.o. se sídlem v Žilině dodávku metrologické laboratoře ionizujícího záření pro indický trh. V rámci projektu podnik ve spolupráci s indickými partnery navrhl novou budovu pro metrologickou laboratoř a dodal její technologické vybavení zahrnující ozařovač se zdroji ionizujícího záření gama, kalibrační lavici zajišťující přesné polohování kalibrovaného přístroje na dálku a potřebné řídící a bezpečnostní systémy. Celý systém po uvedení do provozu umožňuje bezpečné, přesné a rychlé kalibrování přístrojů pro měření ionizujícího záření, které se používají především v jaderné energetice, ale také ve zdravotnictví a v jiných oblastech lidské činnosti. Indie je rychle se rozvíje
Ionizující záření kolem nás – proč je člověk vystaven radiaci po celý život

Ionizující záření kolem nás – proč je člověk vystaven radiaci po celý život

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Pod pojmem „radioaktivita“ si většinou představujeme jen známou varovnou žlutou značku. Víme také, že štěpení těžkých jader uranu je zdrojem energie v jaderných elektrárnách. Radiace však není ani zdaleka jen výsledkem lidské činnosti. Příroda sama o sobě je doslova protkána ionizujícím zářením a malým jeho dávkám jsme vystaveni po celou dobu své existence. Toto záření má dva zdroje: přírodní radionuklidy, vyskytující se v našem životním prostředí, a kosmické záření, dopadající na Zemi z vesmíru a transformované při interakci v atmosféře. V roce 1896 zveřejnil Henri Becquerel objev radioaktivity a až do roku 1934, kdy manželé Joliot-Curieovi objevili umělou radioaktivitu, se veškeré práce zabývající se tímto novým jevem týkaly právě přírodního záření. Bude určitě na místě připome
Japonsko mění  zákony, týkající se maximálních ročních dávek radiacep pro pracovníky v oboru

Japonsko mění zákony, týkající se maximálních ročních dávek radiacep pro pracovníky v oboru

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
Japonské ministerstvo zdravotnictví hodlá mírně změnit pravidla pro určování maximálních dávek radiačního záření za rok – podle zprávy agentury Kyodo dojde ke zrušení omezení na 50 milisievertů ročně. V platnosti však zůstane limit pro delší doby – maximálně 100 milisievertů za pět let. Hlavním účelem je zvýšit flexibilitu a rozšířit možnosti přesunů pracovníků jaderných elektráren. Několik dní po havárii na Fukušimě japonská vláda zvýšila limit maximální dávky pro likvidátory ze 100 na 250 milisievertů. Všechny ostatní normy zůstaly nezměněné. Jedná se o standardní postup, rezervovaný právě pro případ mimořádných situací. To však nestačí, neboť nutné likvidační práce jsou ve lmi rozsáhlé a je potřeba na Fukušimu přesměrovat personál z jiných jaderných elektráren, což je v tut