Pondělí, Listopad 11

Archiv pro štítek: higgsův boson

Vědci z CERNu zkoumají „božskou částici“

Vědci z CERNu zkoumají „božskou částici“

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V roce 2012 vědci z CERNu objevili na velkém hadronovém urychlovači (LHC-Large Hadron Collider) Higgsův boson, chybějící částici, kterou předpověděl Standardní model částicové fyziky. Minulý měsíc se po dvouleté odstávce urychlovač LHC opět rozeběhl. Při druhé fázi jeho provozu bude srážet protony při energiích dosahujících 13 TeV, což je téměř dvojnásobek energie, které urychlovač dosáhl v první fázi provozu. „Nevíme co dalšího objevíme, což dělá další fázi provozu LHC tak vzrušující,“ uvedla fyzička Daniela Bortolettová z katedry fyziky univerzity Oxford, která je členem týmu pracujícím na experimentu ATLAS na LHC. „Doufáme, že konečně objevíme nějaké praskliny ve Standardním modelu částicové fyziky, neboť existuje celá řada otázek kolem našeho vesmíru, které tato teorie nezodp
Nobelova cena 2013: historie Higgsova bosonu

Nobelova cena 2013: historie Higgsova bosonu

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
François Englert a Peter W. Higgs vloni společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku za jejich teorii o mechanismu, kterým částice nabývají hmotnost. V roce 1964 nezávisle na sobě (Englert ve spolupráci se svým kolegou Robertem Broutem, který se udělení ceny nedožil) navrhli teoretické schéma, předpovídající existenci v té době neznámé částice, později nazvané Higgsovým bosonem. V roce 2012 byla jejich teorie potvrzena objevem částice na urychlovačích v ženevském CERNu. Mechanismus nabývání hmotnosti je jednou z ústředních součástí Standardního modelu částicové fyziky, který popisuje, jakým způsobem funguje náš hmotný svět. Standardní model je dnes nejúplnější teorií, matematicky popisující fyzikální realitu našeho vesmíru. Podle Standardního modelu vše v našem světě, počínaje květi
Božská částice stvořila hmotu

Božská částice stvořila hmotu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
aneb detektor ATLAS zaznamenal rozpad Higgsova bosonu na fermiony Výzkumná skupina z detektoru ATLAS, který je jedním z hlavních přístrojů odhalujících podstatu vlastností hmoty na urychlovači LHC v evropském výzkumném centru CERN, uvolnila předběžné výsledky ukazující rozpad slavného Higgsova bosonu na dvě částice tau. Tauon (často zvaný pouze tau a značený řeckým písmenem τ) patří do podskupiny subatomárních částic zvaných fermiony. Právě částice tohoto druhu tvoří nám známou hmotu. Tento výsledek byl zatím potvrzen na hladině významnosti 4,1 z pětibodové škály (pro tuto hodnotu se pravděpodobnost chyby pohybuje řádově v miliontinách), kterou fyzici běžně používají k určení přesnosti výsledku. Jedná se tedy o první skutečný důkaz, že Higgsův boson se může rozpadat i na fermiony.

Jak funguje Higgsův boson?

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás, Videa
Téměř každý loni na začátku léta zaznamenal objev Higgsova bosonu. Pro vědce to byla bezpochyby největší událost roku 2012. Veřejnost ale tento úspěch přijala v rozpacích, protože role Higgsova bosonu se laikům vysvětluje jen obtížně. Jde přeci o fyziku, kterou nemůžeme na základě naší každodenní zkušenosti pochopit. Přesto je význam Higgsova bosonu pro naši existenci tak velký, že se fyzik Don Lincoln z americké částicové laboratoře Fermilab rozhodl, přiblížit nám jeho úlohu za každou cenu. Co z této snahy vzniklo si můžete prohlédnou výše. Roli Higgsova pole (entity, která dává částicím hmotnost) zde přebírá skupina vědců, kteří jsou na party v jedné z laboratoří. Pokud se mezi ně připlete někdo, s kým nechtějí nic mít (například výběrčí daní), může jejich středem bez problému projít

LHC se pomalu připravuje na dlouhou odmlku, mezitím překonává další rekordy

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V pondělí (17.12.2012) byl oficiálně uzavřen první tříletý cyklus provozu urychlovače LHC, který pracuje ve slavné mezinárodní částicové laboratoři CERN. Dokončení první tříletky bylo korunováno dalším rekordem. Prodlevu mezi protonovými balíčky se vědcům podařilo snížit na polovinu, čímž se zvýšila intenzita paprsku. „Tento úspěch předpovídá urychlovači skvělou formu pro další experimenty, které začnou v roce 2015,“ komentoval ředitel CERN pro urychlovače a technologie, Steve Meyers. „Paprsky s vysokými intenzitami jsou důležité pro úspěch programu LHC. Intenzivnější paprsky implikují více srážek a větší pravděpodobnost pozorování něčeho nového.“ Než dojde k něčemu pozoruhodnému, je nutné provést velké množství srážek – z 6 milionů miliard střetů částic, které v LHC proběhly, př

Nová částice je téměř určitě Higgsův boson!

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Vědci z CERN prezentovali výsledky experimentů CMS a Atlas, které měly za úkol nalézt vytouženou částici, díky níž se stanou naše představy o stavbě hmoty jasnější. Prezentace proběhla v rámci konference ICHEP konané v australském Melbourne, kde vědci prezentovali předběžné výsledky z letošního roku. Obě výzkumné skupiny pozorovaly novou částici v rozmezí hmotností 125-126 GeV. „V našich datech jsme našli známky nové částice, v hmotnostní oblasti kolem 126 GeV a pravděpodobnost, že se jedná o chybu je menší než jedna ku třem milionům, dosáhli jsme tedy požadované úrovně přesnosti 5 sigma (sigma značí rozptyl statistického rozdělení). Mimořádné parametry urychlovače LHC a detektoru ATLAS, spolu s velkým nasazením mnoha lidí nám umožnili dospět až k tomuto zlomovému okamžiku,“ prohlás

CERN oznámí nejnovější výsledky pátrání po Higgsově bosonu na konferenci ICHEP

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z výzkumných skupin, které se hledáním této částice zabývají, vystoupí se svým seminářem  4. července večer (9 hodin dopoledne CEST) během jedné z největších konferencí  v oblasti částicové fyziky - ICHEP (International Conference on High Energy Physics) v Melbourne. Fyzikové z experimentů ATLAS a CMS představí předběžné výsledky letošních experimentů. Sběr dat pro ICHEP skončil v pondělí 18. června po velice úspěšném prvním období provozu LHC v roce 2012,“ řekl ředitel CERN pro urychlovače a technologie Steve Mayers. „Opravdu se těším, až zjistíme, co tato data ukrývají.“ Časový rozvrh LHC pro rok 2012 byl upraven tak, aby co největší množství dat bylo k dispozici právě před začátkem konference ICHEP. Nakonec bylo mezi dubnem a červnem naměřeno více hodnot než během cel
LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

Věda a jádro kolem nás
Minulý týden se ve zprávě tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět objevilo nejmocnější zaříkadlo částicové fyziky – Higgsův boson. Většina z nás zpozorní, jakmile se tento pojem začne v médiích skloňovat. Zpozorníme, přestože nevíme, co si pod tímto pojmem představit. Na tom by nebylo nic divného, většina oborů moderní vědy intuitivním představám nepřeje. Ovšem s Higgsovým bosonem je ještě jedna podstatná potíž – za pár měsíců se možná dozvíme, že vůbec neexistuje a budeme se smát své někdejší poblázněnosti nad tímto prázdným pojmem. A možná taky ne. Co tedy má být Higgsův boson, pokud existuje? Je to poslední důležitý dílek do skládačky Standardního modelu elementárních částic. Snem současné fyziky je sjednocení všech známých interakcí, kterými na seb
Higgsův boson polapen – možná

Higgsův boson polapen – možná

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Dva hlavní detektory urychlovače LHC, ATLAS a CMS, možná zaregistrovaly skutečný Higgsův boson hmotností okolo 125 GeV. Z dat, které se zatím podařilo získat, však nelze jednoznačně jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit. Fyzikové potřebují víc dat a podle odhadů by jich mohli mít dostatek v roce 2012. O dosavadních výsledcích fyzikové referovali na úterním semináři, který byl dlouho očekáván odbornou veřejností a prostor mu věnovala dokonce i běžná média. Výsledek je zatím nerozhodný. „Zatím jsme jej neobjevili, ale stále nevylučujeme jeho (Higgsova bosonu) existenci, sledujte naše zpravodajství v roce 2012“, prohlásil k výsledkům semináře generální ředitel CERN Rolf Heuer. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem nejuznávanější dnešní teorie elementárních částic, takzva