Středa, Říjen 23

Archiv pro štítek: fotogalerie

Modernizace urychlovače LHC – fotogalerie svařování potrubí

Modernizace urychlovače LHC – fotogalerie svařování potrubí

Fotografie, Věda a jádro kolem nás
Na začátku roku 2013 byl komplex urychlovačů CERN na 2 roky odstaven kvůli modernizaci vybavení (Long Shutdown 1 = LS1). Modernizace umožnila provoz urychlovače LHC (Large hadron Colider = Velký hadronový urychlovač) s vysokými energiemi částic, až 13 TeV.  Během odstávky bylo třeba propojit více jak 10 000 konektorů mezi magnety, upravit 628 metrů ventilačního systému u Proton Synchrotronu, natáhnout více jak 100 km kabelů u Super Proton Synchrotronu a mnoho dalšího. Pro nový, výkonnější urychlovač LHC bylo nutné vyměnit cívky elektromagnetů, držící a urychlující svazek v nastaveném průřezu. Jednalo se celkem o 27 000 zkratovacích spínačů, které poskytují alternativní cestu proudu v případě, že by došlo ke ztrátě supravodivosti elektromagnetu. Pokud
Bilibinská jaderná elektrárna

Bilibinská jaderná elektrárna

Fotografie, Nové bloky ve světě, Ve světě
Bilibinská jaderná elektrárna stojí poblíž města Bilibino v Čukotské oblasti Ruska. Jedná se o nejmenší a nejseverněji položenou jadernou elektrárnu na světě. Její 4 malé jaderné reaktory jsou v provozu od roku 1977, přičemž výstavba začala v roce 1970. Elektrický výkon jednoho bloku je 12 MW, tepelný výkon 62 MW. Všechny reaktory jsou lehkovodní grafitem moderované, typu EGP-6, jejich předpokládané vyřazení z provozu je plánováno na rok 2019. Reaktory by měla nahradit plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov, která bude disponovat dvěma reaktory KLT-40S o celkovém elektrickém výkonu 70 MW elektrických, či 300 MW tepelných. Tlakovodní reaktory  budou provozovány s nízkoobohaceným palivem (do 14,1 %). Hlavní výhodou plovoucí elektrárny je její snadné zapojení v
Fotogalerie podkritické soubory

Fotogalerie podkritické soubory

Fotografie, Inovativní reaktory
Podkritické soubory jsou štěpná jaderná zařízení, která mají koeficient násobení na nižší hodnotě, než 1. Koeficient násobení je fyzikální veličina, která určuje, kolik nových neutronů vznikne v následující generaci z jednoho neutronu, který vznikl v aktuální generaci. Pro stabilní provoz jaderných reaktorů na stejné výkonové hladině je třeba koeficient násobení udržet na hodnotě 1. Z tohoto hlediska nejsou podkritické soubory schopny provozu bez dodatečného zdroje neutronů. Koeficient násobení je závislý na mnoha parametrech, například geometrie, obohacení paliva, vyhoření paliva, teplota… Pro stávající jaderné elektrárny s kampaňovou výměnou paliva je na začátku kampaně přebytek reaktivity (koeficient násobení vyšší jak 1) kompenzován kyselinou boritou a částeč
Nové bloky v Novovoroněžské JE-II

Nové bloky v Novovoroněžské JE-II

Fotografie, Nové bloky ve světě
Novovoroněžská jaderná elektrárna je známá tím, že jsou zde stavěny prototypy jaderných elektráren VVER. Prozatím v komplexu Novovoroněžská JE-I jsou vystavěny reaktory: VVER-210, prototyp východního tlakovodního  jaderného reaktoru o výkonu 210 MW. Výstavba započala v roce 1957, k uvedení do komerčního provozu došlo v roce 1964 a k odstavení v roce 1988. V návaznosti na VVER-210 byl vyvinut blok VVER-365 jako 2. blok Novovoroněžské elektrárny. VVER-365, jaderný blok o čistém výkonu 336 MW, jehož výstavba započala v roce 1964. Během pouhých 6 let byl uveden do komerčního provozu elektrárny a k vyřazení došlo v roce 1990. Ve srovnání s nastávajícími reaktory jsou VVER-210 a VVER-365 poněkud méně známé. Dalšími reaktory, které se nacházejí v komplexu Novovoroněžská JE-I je dvoj
Novovoroněžská jaderná elektrárna fotografie z exkurze

Novovoroněžská jaderná elektrárna fotografie z exkurze

Fotografie, Nové bloky ve světě
V dubnu 2017 jsem měl možnost se skupinou novinářů navštívit Novovoroněžskou jadernou elektrárnu, konkrétně 6. a 7. blok. Reaktor VVER-1200, který je srdcem této elektrárny je prvním tlakovodním reaktorem generace III+. O elektrárně s tímto reaktorem si můžete přečíst například zde, podrobné dojmy z exkurze pak zde. Tlakovodní reaktor generace III+ v komerčním provozu je velmi důležitý zejména pro země, které uvažují nad výstavbou nových reaktorových bloků. V následující fotogalerii si můžete prohlédnout fotografie z exkurze. Bohužel fotografie jsou pouze z míst, kde bylo povoleno fotografování a během exkurze nepanovaly nejlepší podmínky pro fotografování. Pokud by vás zajímala pouze jaderná elektrárna, její fotogalerii si můžete prohlédnout zde.   " order_by="sortord
Fotogalerie rostovské jaderné elektrárny

Fotogalerie rostovské jaderné elektrárny

Fotografie
Rostovská jaderná elektrárna ležící poblíž města Volgodonsk (pozn.: dříve se elektrárna jmenovala Volgodonská) v Rusku. Výstavba jaderné elektrárny začala v roce 1981, do komerčního provozu přešla elektrárna v roce 2001, druhý blok byl stavěn od roku 1983, ale do komerčního provozu přešel až v roce 2010. První dva bloky jsou standardní typy reaktorů VVER-1000/320. Třetí blok byl stavěn pomocí technologie multi-D, jeho výstavba probíhala od roku 2009 a do komerčního provozu vstoupil blok v roce 2015. Oproti druhému bloku byla velmi zkrácena doba výstavby, navíc se celkově zlepšila jakost výroby. Více o technologii multi-D můžete dočíst například zde a zde. Nyní probíhá výstavba čtvrtého bloku, který je také stavěn pomocí technologie multi-D, od roku 2010,
Fotogalerie – Kolská jaderná elektrárna

Fotogalerie – Kolská jaderná elektrárna

Fotografie
Kolská jaderná elektrárna se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska. Jsou zde vystavěny 4 reaktory VVER-440. Výstavba prvního bloku začala v roce 1969, trvala 4 roky a odstavení je naplánováno na rok 2018. Výstavba posledního bloku začala v roce 1976, připojení k síti se uskutečnilo v roce 1984 a plánované odstavení má přijít v roce 2029. První 2 bloky jsou staršího typu 230, takže na zvládání nehod s únikem slouží pouze tlakové kobky, druhé dva bloky jsou novější typ 213, které disponují barbotážním systémem. Jaderné reaktory VVER-440/230 byly původně projektovány s životností 30 let. Životnost jaderné elektrárny je určena reaktorovou nádobou. Materiál reaktorové nádoby je za provozu vystaven neutronovému toku. Neutrony, narážející
Fotogalerie-těžba uranové rudy, těžební společností Saskatchevan

Fotogalerie-těžba uranové rudy, těžební společností Saskatchevan

Fotografie
Uranové rudy se na Zemi nacházejí v zemské kůře a v oceánech. V zemské kůře může být uran o koncentraci až stovek ppm, přičemž nyní je ekonomicky těžitelná koncentrace mezi 10 a 100 ppm. Koncentrace uranu v mořské vodě je však velmi nízká a proto jej není vhodné těžit. Uranovou rudou se nazývá minerální surovina, která obsahuje kovy uranu, či jiné sloučeniny obsahující uran. Těžba uranové rudy se provádí různými způsoby. Dělení je na přípovrchové, hlubinné, in-situ leaching, či jako vedlejší produkt. Hlubinná těžba je nyní prováděna nejčastěji v hloubkách více jak 200 m pod povrchem. Povrchová těžba je mnohem ekonomičtější, ale mnohem více zatíží životní prostředí. Těžba in-situ leaching je chemická těžba, která byla prováděna i v ČR v oblasti Stráž po
Atommaš – parogenerátory

Atommaš – parogenerátory

Fotografie
Jaderné elektrárny jsou velmi komplexní zařízení, která jsou složena z velkého počtu různých součástek. Kromě tlakovodních reaktorů jsou i jiné koncepty, které se ukázaly jako provozuschopné a ekonomicky udržitelné. Schéma tlakovodních jaderných reaktorů je takzvané dvouokruhové (primární a sekundární okruh), jsou však koncepty, kde je pouze jediný okruh (BWR, RBMK reaktory), či naopak tříokruhové (sodíkové rychlé reaktory). Důležitým zařízením, kterým disponují dvou a tříokruhové jaderné elektrárny jsou parogenerátory, či obecně výměníky tepla. Zaměříme-li se na varné reaktory, pára pohánějící turbínu je generována přímo v jaderném reaktoru, či v externí nádrži. Pára, ze které je separována vlhkost, je dopravována na turbínu, z kondenzátorů je vedena podchlazená
Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fotografie
ITER je zkratka pro mezinárodní termonukleární experimentální fúzní reaktor. Jedná se o demonstrační projekt, který má dokázat ekonomickou uskutečnitelnost a provozuschopnost těchto reaktorů. Klasické jaderné reaktory pracují na principu štěpení paliva ve formě uranů, či plutonia, zatímco fúzní reaktor pracuje na principu slučování lehkých jader za vzniku těžších. Fúzní reakce mohou být různé, například slučování deuteria a deuteria, deuteria a tricia, či tricia a tricia. Energie z těchto reakcí se pohybuje v rozmezí od 3 do 18 MeV, emituje se neutron, odštěpky mohou být tricium, či hélium. Celkový rozpočet reaktoru ITER je 18 miliard euro. Výstavba probíhá ve Francii poblíž města Cardarache od roku 2007. Reaktor by měl produkovat první plazma kolem roku 2025. Plánovaný vý