Pondělí, Říjen 14

Archiv pro štítek: fotogalerie

Velín zničeného černobylského reaktoru bude otevřen turistům

Velín zničeného černobylského reaktoru bude otevřen turistům

Fotografie, Životní prostředí a přeměny energetiky, Zprávy
Turisté budou moci ve speciálním oděvu navštívit velín zničeného černobylského bloku po dobu až 5 minut. Radiace uvnitř místnosti je totiž až 40 000x vyšší, než je přírodní pozadí. Pořadatelé navíc plánují 21 turistických tras v okolí elektrárny. Jedná se o reakci na minisérii Černobyl, vysílanou televizí HBO, která významně zvýšila popularitu této lokality. Novináři navštěvují velín čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině (Zdroj: dailymail.co.uk) Velín černobylského reaktoru se otevře turistům po více jak 30 letech od nehody i přesto, že je zde až 40 000x vyšší radiace, než je přírodní pozadí. Návštěvníci budou oblečeni do speciálního ochranného oděvu s maskami a budou se moci podívat po velínu čtvrtého bloku, kde také začala známá nehoda jaderné
Testy BORAT a SPERT, INL slaví 70 let

Testy BORAT a SPERT, INL slaví 70 let

Články, Fotografie
Národní laboratoře Idaho slaví 70 let provozu a poslání rozvíjení znalostí v oblasti jaderné techniky. Materiály, metody, dokonce i základní otázky proveditelnosti určitých konceptů byly během desítek let testovány a dokázány v tomto velkém a odlehlém zařízení v poušti. Nespočet poznatků bylo v těchto laboratořích zjištěno. Také zde byla vyvinuta první provozovaná jaderná elektrárna, navržená pro umístění na jaderných lodích (STR, později S1W) stejně tak, jako testovací program jaderných bomb. Tisíce cenných testovacích hodin bylo provedeno, v rámci těch se testovaly vzorky v legendárním materiálovém testovacím reaktoru a jeho přilehlém inženýrském testovacím reaktoru. Oba tyto bloky jsou nyní odstaveny a z jejich původního místa se stalo parkoviště
Bazénové reaktory – větší plány, lepší vybavení

Bazénové reaktory – větší plány, lepší vybavení

Články, Fotografie
V předchozím článku byly představeny obecně bazénové reaktory a jejich nejstarší představitelé, u kterých byly ovládací prvky přímo nad aktivní zónou. Jak se ale reaktory zvětšovaly, zvětšoval se i jejich výkon a míra ozáření personálu, takže musely být ovládací prvky vzdáleny od aktivní zóny. Později byly ovládací prvky přesunuty do samostatných místností – velínů (jak je vidět na fotografii výše). Velíny bývaly umístěny jak na podlaží reaktoru s výhledem na něj, tak i mimo podlaží bez přístupu k reaktoru. Před koncem 50. let se většina zařízení pro reaktory začala vyrábět ve větším měřítku a nešlo již jen o několikakusovou zakázkovou výrobu, takže mohly být reaktorové systémy a bazény stavěny mnohem rychleji. Malé reaktory se tak staly mnohem dostupnější a lacinější
Bazénové reaktory – úvod

Bazénové reaktory – úvod

Fotografie, Ve světě
Historie bazénových reaktorů sahá až do 70. let, kdy se inženýři začali zajímat o vývoj jednoduchých reaktorů, primárně určených k vytápění částí měst. Jednalo se převážně o bazénové reaktory s otevřenou hladinou. Jednou ze společností vyvíjející tuto technologii byla také ASEA-ATOM. Nyní se opět tyto snahy vrací a jedná se o velmi chytré myšlenky. Nynější bazénové reaktory jsou většinou výzkumné, či výukové, ale nikoliv energetické. Studenti se pomocí nich učí základní charakteristiky a ovládání jaderných reaktorů. V tomto článku se můžete dozvědět základní informace o těchto reaktorech. Typy reaktorů Bazénové reaktory byly historicky chápány jako reaktory neurčené k výrobě elektřiny, ani výrobě tepla. Spadaly do kategorie výzkumných, testovacích a výukových reaktorů. Byly
Příběh lodi s jaderným pohonem, NS Savannah

Příběh lodi s jaderným pohonem, NS Savannah

Aktuálně, Fotografie
21. července jsme si mohli připomenout výročí spuštění jaderné lodi NS Savannah na vodu. V roce 1995 tak byla uvedena do provozu jediná komerční obchodní loď s jaderným pohonem, kterou kdy Spojené státy vyrobily. NS Savannah byla průkopníkem i jiným způsobem, reaktorové systémy na ní použité byly v mnoha ohledech zkvalitněny a vylepšeny oproti systémům použitých v tehdejších jaderných elektrárnách. Hlavní problém Když byla jaderná loď NS Savannah navrhována a stavěna, byla stavěna na základě již předem stanovených požadavků na výkon. Nejdůležitějším z nich byl výkon 20 000 koňských sil (téměř 15 MW) na hřídeli dlouhodobě a 22 000 koňských sil (16,5 MW) krátkodobě. Nominálního výkonu bylo dosaženo pomocí dálkově ovládaného ventilu, jehož ovládání bylo umístěno na ř
Fort St. Vrain v obrázcích, část 3

Fort St. Vrain v obrázcích, část 3

Články, Fotografie
V dosavadních článcích byla shrnuta historie jaderné elektrárny Fort St. Vrain a jedinečnost konceptu vysokoteplotního reaktoru s reaktorovou nádobou z předepjatého betonu. Články také informovaly o výhodách a nevýhodách této reaktorové koncepce i porovnání s prvním vysokoteplotním reaktorem firmy General Atomic, umístěném v elektrárně Peach Bottom. Důležitým návrhovým vylepšením elektrárny Fort St. Vrain s vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem generace II, byla kompaktní reaktorová nádoba, mnohem kompaktnější, než jaká byla použita na elektrárně Peach Bottom. Inovativní návrh reaktorové nádoby byl vyvinut s použitím skládaných grafitových bloků, obsahujících palivové tyče s palivem ve formě povlakovaných částic. Na obrázku je
Fort St. Vrain v obrázcích, část 1

Fort St. Vrain v obrázcích, část 1

Články, Fotografie
To, co vedlo později k jaderné elektrárně Fort Saint Vrain, začalo jako studie proveditelnosti téměř 20 let před dokončením prvního vysokoteplotního reaktoru.  Zatímco úsilí vyvinout komerční vysokoteplotní reaktor se neprojevilo jako velká konkurence lehkovodním reaktorům, přidalo velké množství informací ohledně plynem chlazených reaktorů, vysokoteplotních jaderných systémů a jejich použití do znalostní báze lidstva. V následujících odstavcích a obrázcích můžete proniknout do výstavby komerční jaderné elektrárny s vysokoteplotním reaktorem. Energetická společnost Public Service Company of Colorado (PSCo) – vlastník a provozovatel jaderné elektrárny Fort St. Vrain – začala s jadernou energetikou v roce 1954, když ona a dalších 8 společností vytvořily j
Balakovská jaderná elektrárna, fotogalerie

Balakovská jaderná elektrárna, fotogalerie

Fotografie, Ve světě
Balakovská jaderná elektrárna leží poblíž města Balakovo v Saratovské oblasti. V komplexu jsou v provozu 4 jaderné reaktory VVER-1000, typ 320, stejný typ jako je vystavěn v Temelíně. Původní plán počítal se 6 bloky VVER-1000, ale výstavba 5. a 6. bloku se v roce 1992 pozastavila a nebyla nikdy realizována. Balakovská jaderná elektrárna patří k novějším komplexům vystavěným v Rusku, výstavba prvního bloku začala v roce 1980 a ke komerčnímu provozu přešel již v roce 1986. Další bloky byly postupně stavěny v letech 1981, 1982 a 1984. Všechny jaderné bloky jsou prozatím v provozu. Plánovaná životnost reaktorů VVER-1000 je podle plánu 30 let, pokud blok splňuje bezpečnostní kritéria, může být provozován i nadále, musí však projít kv
Laboratoř vysokých energií v Dubně

Laboratoř vysokých energií v Dubně

Fotografie, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Veksler-Baldinova laboratoř vysokých energií je jednou ze sedmi laboratoří provozovaných Spojeným ústavem jaderných výzkumů v ruském městečku Dubna, situovaném přibližně 100 km severně od Moskvy. Laboratoř pro zkoumání chování částic, především jejich srážkám, při vysokých energiích byla založena v roce 1944. V roce 1949 začala výstavba urychlovače, synchrofázotronu. Celý urychlovač byl umístěn v jedné budově a hmotnost elektromagnetů dosahovala přes 36 000 tun. Jedním z důvodů, proč nebyla jádra elektromagnetů rozebrána, poté co byl odstaven, byl strach ze stability budovy po odstranění tak velké hmotnosti. Pomocí synchrofázotronu bylo možné urychlovat protony až do energie 10 GeV či těžká jádra do energie 4 GeV na nukleon. Nyní již není synchrofázotron používá
Fotogalerie Leningradské II elektrárny

Fotogalerie Leningradské II elektrárny

Fotografie, Nové bloky ve světě
Přibližně 70 kilometrů západně od Petrohradu se nachází Leningradská jaderná elektrárna, jejíž výstavba začala 3. března 1970. Během následujících 5 let v této oblasti začala výstavba dalších 3 bloků, které byly postupně spouštěny v letech 1974 až 1981. Bloky, které  nyní dodávají elektřinu Petrohradu a přilehlým oblastem jsou ruské RBMK-1000, které jsou známé zejména z černobylské havárie. RBMK-1000 jsou grafitem moderované, lehkou vodou chlazené reaktory o elektrickém výkonu 1000 MW. Vývoj RBMK a VVER reaktorů začal přibližně ve stejné době, ale pro tehdejší Rusko byly RBMK reaktory mnohem důležitější, neboť v nich vzniká plutonium ve větší míře, než ve VVER reaktorech. Obohacení paliva RBMK reaktorů je mnohem nižší, než u VVER reaktorů, takže nebylo třeba oboh