Neděle, Říjen 20

Archiv pro štítek: elektron

Špičkoví vědci mezi námi: fyzik a člen Evropské rady pro výzkum profesor Pavel Exner

Aktuálně, Hlavní, Rozhovory
Ačkoliv je Pavel Exner jedním z nejcitovanějších, nejuznávanějších ve světě a v jistém smyslu nejvýše postavených českých vědců, nepatří jeho jméno k těm, které se nám vybaví jako první při pomyšlení na český výzkum. Možná je to zčásti jeho oborem - profesor Exner se zabývá teoretickou kvantovou fyzikou, například chováním kvantových částic v neobvyklých podmínkách, což je oblast značně matematicky náročná a málo známá mimo vědeckou obec, obzvlášť v porovnání s fyzikou plazmatu, astrofyzikou nebo chemií, kterým jsou věnovány desítky vynikajících populárních článků. Přitom témata, kterými se kvantoví fyzici zabývají, jsou často velmi zajímavá, mají velký potenciál pro praktické aplikace a není až tak obtížné alespoň zhruba pochopit jejich podstatu. Přinášíme nyní našim čtenářům exklu

Američtí fyzikové vytvořili dělo, které střílí antihmotu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americký vědecký tým sestavil malý urychlovač, vytvářející koncentrovaný proud pozitronů, který se snadno vejde na běžný pracovní stůl. Své dílo popsali v článku, uveřejněném ve fyzikálním časopise Physical Review Letters. Celý systém vytvořila skupina z Michiganské univerzity pod vedením Karla Krushelnicka. V urychlovači paprsek z laseru o petawattovém výkonu prochází přes proud hélia, z něhož „vyráží“ elektrony. Elektronům v cestě stojí tenká kovová fólie a při srážce s ní vznikají pozitrony, které jsou od elektronů následně odděleny pomocí magnetů. Každý výboj laseru trvá 30 femtosekund. Generátor vytváří vedle svazků pozitronů a elektronů také gama paprsky, což dohromady připomíná předpokládané složení proudů relativistického plazmatu z neutronových hvězd a černých děr. Vědci
Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Věda a jádro kolem nás
Kanadskému týmu fyziků se podařilo manipulovat s atomem antivodíku šestnáct minut a provést na něm víc měření, než dosud zvládl kdokoliv jiný. „Je to první úspěšná interakce s atomem antihmoty,“ prohlásil Mike Hayden, profesor fyziky na Simon Fraser University v Burnaby, B. C., když popisoval výsledky publikované ve středu v časopise Nature. „Provedli jsme měření, pokusili jsme se nalézt to, co by se dalo nazvat otiskem prstu tohoto atomu. Můžete si to představit jako pokus o komunikaci či manipulaci s antivodíkem.“ Úkol to věru není snadný – udržet existenci antihmoty je velice obtížné, neboť ve chvíli, kdy přijde do styku s hmotou, která tvoří většinu vesmíru, dojde k jejich anihilaci a uvolní se čistá energie v podobě fotonů gama záření. Antihmota je složená z takzvaných ant
Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Od krystalky k mikroprocesorům – rozhovor s prof. Čestmírem Šimáněm, jedním ze zakladatelů české jaderné fyziky

Hlavní, Rozhovory
Atominfo.cz s laskavým svolením autora, Filipa Jediného ze Studentské unie FJFI ČVUT, přináší čtenářům rozhovor s jedním z největších doyenů české jaderné fyziky, profesorem Čestmírem Šimáněm (nar. 1919), který spoluzakládal Ústav jaderné fyziky AV a stal se jedním z pionýrů jaderného a kvantově-fyzikálního výzkumu v tehdejším Československu. Studoval ve Francii u Frederica Joliota-Curiea, nositele Nobelovy ceny za práce v oblasti radioaktivity, a podílel se také na organizační práci v jaderné oblasti - působil v několika agenturách s působností jak v ČSSR, tak i po celém Východním bloku. Rozhovor uvádíme v plném rozsahu s drobnými redakčními úpravami a poznámkami. Je velmi rozsáhlý, pan profesor Šimáně mluví jednak o své vědecké práci, jednak o životě vědce před a po válce