Pondělí, Prosinec 18

Archiv pro štítek: Dubna

Spojený ústav jaderných výzkumů Dubna

Spojený ústav jaderných výzkumů Dubna

Články, Věda a jádro kolem nás
Přibližně 100 km severně od Moskvy leží městečko Dubna, ve kterém se nachází Spojený ústav jaderných výzkumů (SUJV). Zde probíhá výzkum například srážek těžkých částic, syntéza a objevování nových prvků, zkoumání neutronové difrakce, materiálový výzkum, výroba radiofarmak a mnoho dalšího. Mimo jiné je nyní v provozu urychlovač částic Nuklotron, vystavěný na speciálních supravodivých magnetech, vyvinutých v Dubně, který bude součástí projektu NICA. Projekt NICA je zaměřený na studium horké husté plasmy, jaká je například v neutronových hvězdách. V září tohoto roku proběhlo v Dubně fórum, pořádané českou výzkumnou skupinou, během kterého byli účastníci seznámeni s probíhajícím výzkumem, zaměřeným zejména na výzkumy prováděné českými experty. Kromě výzkumů byli účastníci seznámeni také
Laboratoř vysokých energií v Dubně

Laboratoř vysokých energií v Dubně

Fotografie, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Veksler-Baldinova laboratoř vysokých energií je jednou ze sedmi laboratoří provozovaných Spojeným ústavem jaderných výzkumů v ruském městečku Dubna, situovaném přibližně 100 km severně od Moskvy. Laboratoř pro zkoumání chování částic, především jejich srážkám, při vysokých energiích byla založena v roce 1944. V roce 1949 začala výstavba urychlovače, synchrofázotronu. Celý urychlovač byl umístěn v jedné budově a hmotnost elektromagnetů dosahovala přes 36 000 tun. Jedním z důvodů, proč nebyla jádra elektromagnetů rozebrána, poté co byl odstaven, byl strach ze stability budovy po odstranění tak velké hmotnosti. Pomocí synchrofázotronu bylo možné urychlovat protony až do energie 10 GeV či těžká jádra do energie 4 GeV na nukleon. Nyní již není synchrofázotron používá
První výsledky na urychlovači NICA mají být získány v roce 2018

První výsledky na urychlovači NICA mají být získány v roce 2018

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Ruští vědci očekávají, že by první výsledky na urychlovači NICA, který je nyní ve výstavbě ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, měli získat v roce 2018. Médiím to v Novosibirsku oznámil Vladimir Kekelidze, ředitel laboratoře fyziky vysokých energií. "První fáze, kterou je spuštění zařízení pro sběr dat, proběhne již koncem tohoto roku. Očekáváme, že jestli vše půjde dobře, v příštím roce získáme první fyzické výsledky. Spuštění srážeče, na němž je celý komplex založen, je naplánováno na rok 2020," řekl Kekelidze. Dále sdělil, že srážeč NICA bude určen ke srážení částic za vzniku maximální možné hustoty jaderné hmoty, která se v přírodě vyskytuje jen v neutronových hvězdách a dosud se ji nepodařilo získat v laboratorních podmínkách. Nový srážeč je podle vědců velmi perspe
Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Odstraňovanie rádioaktívneho odpadu je globálny problém. Jedinou možnosťou na jeho likvidáciu boli donedávna len úložiská hlboko v zemi. Novou nádejou pre jadrových energetikov je premena, trasmutácia rádioaktívnych látok v urýchľovačoch častíc. Nový komplex Nuclotron based Ion Collider fAcility (NICA) s urýchľovačom častíc na zrážanie ťažkých iónov vzniká v Spojenom ústave jadrového výskumu (SÚJV) v ruskom Dubne. Vedcom pomôže študovať vnútro neutrónových hviezd a prispeje aj k odstraňovaniu rádioaktívneho odpadu jeho premenou.   Spolupráca vedcov s dlhou tradíciou Komplex SÚJV patrí k popredným ústavom, ktoré sa venujú subjadrovej fyzike. Vznikol v roku 1956 ako medzinárodné výskumné centrum združujúce vedcov z krajín býva
Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
27. října 2016 v Ruském středisku vědy a kultury v Praze proběhl kulatý stůl s názvem Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta. Zúčastnili se ho čeští a ruští fyzici, matematici a odborníci v oblasti elementárních částic. Zhodnotili průběh realizace projektu a diskutovali o fundamentálním výzkumu a také o aplikacích, k nimž bude využíván unikátní urychlovací komplex, hlavní projekt Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Projekt je realizován za podpory ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Profesor Richard Lednický, ředitel projektu NICA a viceředitel SÚJV, prezentoval cíle megaprojektu NICA, nového ruského srážeče protonů a těžkých iontů, který je budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. Cílem srážeče je vytvořit hustou bar
Leonardo: Co nám může přinést nový urychlovač NIKA?

Leonardo: Co nám může přinést nový urychlovač NIKA?

Články, Věda a jádro kolem nás
V ruském centru pro výzkum Dubna vzniká nový systém urychlovače pojmenovaného NIKA. Urychlovač NIKA je koncipován tak, aby dokázal zjišťovat informace o struktuře částic, které vznikaly krátké doby po Velkém třesku. Urychlovač NIKA bude pracovat při nižších energiích svazků a tak bude schopen zkoumat i částice v neutronových hvězdách. „Oblast energie urychlovače NIKA je mnohem menší, než jaká je v ostatních velkých urychlovačích,“ uvádí Richard Lednický, zástupce ředitele spojeného Ústavu jaderných výzkumů. V případě ruského projektu jde o oblast energie, kde se dosahuje nejvyšší možné baryonové hustoty. „Při takové hustotě se očekávají velmi zajímavé fázové přechody mezi normálním stavem hmoty, který je kolem nás a takzvaným kvartgluonovým plazmatem.“ „Při snižování energ
Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Akce, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Nuclotron Based Ion Collider Facility, jak zní celý název zařízení NICA, mnozí nazývají "mladším bratrem Velkého hadronového urychlovače“. Zařízení bude urychlovat částice (především ionty zlata) téměř na rychlost světla a pak je srážet navzájem. Vědci vypočítali rozsah energie a intenzitu svazku urychlených částic tak, aby mohli při jeho spuštění nahlédnout do minulosti a pozorovat, co se odehrávalo ve vesmíru v průběhu miliontin sekundy po velkém třesku. Přijďte si poslechnout účastníky kulatého stolu, kteří budou v čele s profesorem Richardem Lednickým, zástupcem ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně, diskutovat o následujících tématech: - informace o průběhu projektu NICA - nové objevy Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně - novinky v supravodivých t
Němečtí vědci potvrdili syntézu prvku 117

Němečtí vědci potvrdili syntézu prvku 117

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Mezinárodnímu týmu jaderných fyziků v německém Darmstadtu se podařila syntéza jader s protonovým číslem 117. Pokus byl nezávislý na nedávné práci ruských vědců v Dubně a dokázal její reprodukovatelnost a platnost. Vědci z Helmholtzova centra pro výzkum těžkých iontů (Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung) použili stejnou reakci jako jejich ruští kolegové z týmu J. Oganesyana ve Spojeném ústavu jaderného výzkumu v Dubně: slučování jader vápníku a berkelia (Ca-48 a Bk-249). Při ruských pokusech v letech 2009 a 2010 bylo zaznamenáno po šesti a pěti jádrech různých izotopů 117. prvku periodické tabulky. Němci byli o jedno jádro úspěšnější, získali jich sedm a objevili novou rozpadovou řadu 117. prvku, při níž vznikají jádra prvku číslo 105 (dubnium). Poločas rozpadu nového člena

Stavba ruského urychlovače NICA získala pět nových partnerů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na základě předběžné smlouvy podepsané 6. srpna se Německo, Bulharsko a tři státy bývalého Sovětského svazu dohodly s Ruskem na společném úsilí vybudovat poblíž Moskvy urychlovač těžkých iontů. Urychlovač, jehož výstavba je plánována do roku 2017 v areálu stávajícího urychlovače částic nazývaného Nuklotron, který se nachází ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (Joint Institute for Nuclear Research - JINR) v Dubně poblíž Moskvy, bude schopen urychlovat a srážet protony a relativně těžké ionty (např. zlata) a studovat nově objevené skupenství hmoty – kvark-gluonové plazma. Urychlovač, nazývaný NICA (Nuclotron-based Ion Collider fAcility), bude patrně zahrnovat vědce, vybavení a finance Běloruska, Kazachstánu, Ukrajiny, Bulharska a Německa, prohlásil Viktor Matvějev, ředitel JINR,

Může unikátní pulzní reaktor v JINR Dubna sloužit k monitorování životního prostředí?

Aktuálně, Články, Věda a jádro kolem nás
Ano, může a to díky metodě nazvané neutronová aktivační analýza. V minulém článku o výzkumném centru v Dubně, v němž byly popsány jednotlivé oblasti výzkumu ve zdejších sedmi laboratořích, jste se mohli dočíst o laboratoři neutronové fyziky. Jednou ze specializací Frankovy laboratoře neutronové fyziky v Dubně je právě neutronová aktivační analýza. Co si pod tímto fyzikálním pojmem představit? Konkrétně instrumentální neutronová aktivační analýza (INAA) je metoda, která slouží k rozpoznávání prvků v dané substanci – nejčastěji rostlině, mechu, zemině ale i v lidské tkáni. O její objevení se v roce 1936, což bylo pouze čtyři roky po objevení neutronu Jamesem Chadwickem, zasloužili dva vědci G. Hevesy z Maďarska a H. Levi z Dánska. Metoda je založena na principu konverze stabilního nuklidu v