Úterý, Duben 25

Archiv pro štítek: cern

Experiment ALICE fotogalerie

Experiment ALICE fotogalerie

Fotografie
Experiment Alice se zaměřuje na studium fyziky mikrosvěta. Jedná se o jeden ze 4 hlavních experimentů na urychlovači LHC v CERNu. ALICE (A Large Ion Collider Experiment) se zaměřuje na studium srážek těžkých jader, při kterých jsou podobné podmínky, jaké panovaly při tzv. „Velkém třesku“. Experimentátoři se hlavně chtějí zaměřit na studium hmoty při vysokých teplotách (100 000x větší teploty, než jsou ve Slunci), studium hmoty na úrovni kvarků s otázkou existence volných kvarků a v neposlední řadě vysvětlit vztah hmotnosti mezi kvarky a neutrony, či protony. Experimentální zařízení se skládá z velkého množství detektorů uložených v magnetovém pouzdru, ve vnitřním dráhovém pouzdru jsou křemíkové detektory. Hlavním detektorem je válcová časová projekčn
Indie se připojí k CERNu

Indie se připojí k CERNu

Aktuálně, Ve světě
Indie se má brzy stát přidruženým členem Evropského výzkumu částicové fyziky organizace CERN. Věc nyní musí ještě schválit indická vláda. Tento krok následoval podpis dohody mezi generální ředitelkou CERNu a předsedou indické jaderné organizace Atomic Energy Commission (AEC). Dohodu o spolupráci podepsala Indie s organizací CERN až v roce 1991, a to i přesto, že indičtí fyzikové se výzkumných experimentů v CERNu aktivně účastní od šedesátých let minulého století. V roce 1996 organizace AEC souhlasila s tím, že se bude podílet na výstavbě velkého hadronového urychlovače LHC (Large Hadron Collider) v CERNu. Od té doby se Indie účastnila na urychlovači mnohých experimentů a iniciativ, včetně založení výpočetních center pro urychlovač v Bombaji a Kalka
Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
27. října 2016 v Ruském středisku vědy a kultury v Praze proběhl kulatý stůl s názvem Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta. Zúčastnili se ho čeští a ruští fyzici, matematici a odborníci v oblasti elementárních částic. Zhodnotili průběh realizace projektu a diskutovali o fundamentálním výzkumu a také o aplikacích, k nimž bude využíván unikátní urychlovací komplex, hlavní projekt Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Projekt je realizován za podpory ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Profesor Richard Lednický, ředitel projektu NICA a viceředitel SÚJV, prezentoval cíle megaprojektu NICA, nového ruského srážeče protonů a těžkých iontů, který je budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. Cílem srážeče je vytvořit hustou bar
Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Akce, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Nuclotron Based Ion Collider Facility, jak zní celý název zařízení NICA, mnozí nazývají "mladším bratrem Velkého hadronového urychlovače“. Zařízení bude urychlovat částice (především ionty zlata) téměř na rychlost světla a pak je srážet navzájem. Vědci vypočítali rozsah energie a intenzitu svazku urychlených částic tak, aby mohli při jeho spuštění nahlédnout do minulosti a pozorovat, co se odehrávalo ve vesmíru v průběhu miliontin sekundy po velkém třesku. Přijďte si poslechnout účastníky kulatého stolu, kteří budou v čele s profesorem Richardem Lednickým, zástupcem ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně, diskutovat o následujících tématech: - informace o průběhu projektu NICA - nové objevy Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně - novinky v supravodivých t
Vědci z CERNu zkoumají „božskou částici“

Vědci z CERNu zkoumají „božskou částici“

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V roce 2012 vědci z CERNu objevili na velkém hadronovém urychlovači (LHC-Large Hadron Collider) Higgsův boson, chybějící částici, kterou předpověděl Standardní model částicové fyziky. Minulý měsíc se po dvouleté odstávce urychlovač LHC opět rozeběhl. Při druhé fázi jeho provozu bude srážet protony při energiích dosahujících 13 TeV, což je téměř dvojnásobek energie, které urychlovač dosáhl v první fázi provozu. „Nevíme co dalšího objevíme, což dělá další fázi provozu LHC tak vzrušující,“ uvedla fyzička Daniela Bortolettová z katedry fyziky univerzity Oxford, která je členem týmu pracujícím na experimentu ATLAS na LHC. „Doufáme, že konečně objevíme nějaké praskliny ve Standardním modelu částicové fyziky, neboť existuje celá řada otázek kolem našeho vesmíru, které tato teorie nezodp
LHC v květnu přistoupí k hledání temné hmoty

LHC v květnu přistoupí k hledání temné hmoty

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Největší urychlovač částic na světě, Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider - LHC), v květnu obnoví po dvouleté přestávce svůj experimentální provoz. Po plánované renovaci má nyní téměř dvakrát vyšší výkon - z 8 teraelektronvoltů (TeV) si polepšil na 13 TeV. To nutně povede k novým velkým objevům.   Během oprav bylo na urychlovači vyměněno 18 z celkového počtu 1232 supravodivých bipolárních magnetů, které udržují a korigují směr a zaostření svazku částic prolétavajících urychlovačem. Ostatní magnety byly opatřeny vylepšeným systémem ochrany, což předejde nechtěnému rozptylování energie. Vylepšen byl i kryogenní systém, jenž umožní magnetům pracovat při velmi nízkých teplotách. Celkový výkon srážejících se částic v LHC dosahuje 13 TeV, po 6,5 TeV na svazek. Maxi
Ruský internetový vyhledávač Yandex se angažuje na poli elementárních částic

Ruský internetový vyhledávač Yandex se angažuje na poli elementárních částic

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Škola analýzy dat spadající pod ruského softwarového giganta Yandex se stane partnerem Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v novém experimentu s názvem SHIP. Informoval o tom oficiální blog společnosti. "Experiment SHIP je určen k hledání částic, jejichž objevení umožní rozšířit Standardní model částic a nově pohlédnout na uspořádání vesmíru," tvrdí společnost. Na internetových stránkách projektu, dostupných na webu organizace CERN, se hovoří o tom, že v rámci experimentu SHIP (Search for Hidden Particles - Hledání skrytých částic) výzkumníci přistoupí k hledání těžkých neutrálních leptonů, které tvoří tak zvanou temnou hmotu. Podle prohlášení Yandexu tato společnost poskytne CERNu své technologie zpracování dat pro potřeby experimentu, přičemž studenti a výzkumníci ze Škol
Turecko se stane přidruženým členem CERN

Turecko se stane přidruženým členem CERN

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Generální ředitel CERN Rolf Heuer a Taner Yildiz, turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů, v pondělí podepsali dohodu, která odsouhlasila členství Turecka v širším společenství této mezinárodní jaderné laboratoře. Dohoda nyní bude ratifikována ve Velkém národním shromáždění Turecka (Parlament, často zvaný Meclis). „Turecká vědecká komunita má dlouhou historii, v rámci které se podílela na řadě programů  CERN v období posledních 40 let,“ řekl profesor Heuer, „je proto pro mě velkou ctí, upevnit toto přátelství svým podpisem.“ „Toto je pro Turecko a jeho vědeckou komunitu velmi speciální den,“ řekl Yildiz. „Dnes jsme podepsali dohodu o „Přidruženém členství“ v CERN, která odráží desetiletí úspěchů a příspěvků tureckých vědců evropským výzkumným programům. Jsem si jistý, že t
Konsolidace urychlovače LHC: 27 000 záložních spojek už je na místě

Konsolidace urychlovače LHC: 27 000 záložních spojek už je na místě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Od dubna loňského roku posiloval Tým pro konsolidaci supravodivých magnetů a obvodů (SMACC) elektrické spojení hlavních supravodivých magnetů velkého urychlovače hadronů v CERN. Minulý týden úspěšně dokončil svou práci, když byla umístěna poslední z 27 000 elektrických „bypassů“, které mají posílit spojení mezi supravodivými magnety. Tyto magnety udržují částice na kruhové dráze. Každé z 10 000 supravodivých spojení je schopno vést velmi velký proud o hodnotě 13 kA. Nové spojky jsou tvořeny materiálem s velmi nízkým odporem, který může převzít část proudu mezi magnety v případě, že hlavní spojení opustí supravodivý stav. Cílem nových spojek je zabránit nehodám, jako byla ta z 19. září roku 2008, kdy během testu napájecích systémů urychlovače došlo k poruše jednoho spoje, následné
Detektor LHCb potvrdil existenci exotických hadronů

Detektor LHCb potvrdil existenci exotických hadronů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Výzkumná skupina z detektoru Large Hadron Collider beauty (LHCb – jeden za čtyř hlavních detektorů na velkém urychlovači) v úterý oznámila výsledky, které potvrzují existenci exotických hadronů – částic hmoty, které nezapadají do obecně přijímaného kvarkového modelu. Hadrony jsou subatomární částice, které mohou interagovat silnou jadernou interakcí – tedy silou, která drží protony a neutrony uvnitř jádra. Fyzikové teoreticky předpověděli někdy v 60. letech, že hadrony jsou složeny z kvarků a antikvarků, to bylo o něco později potvrzeno při mnoha experimentech na urychlovačích. Jedna podmnožina hadronů, která se nazývá mezony, je tvořena párem kvarku a antikvarku, zatímco druhá – baryony (právě sem patří proton a neutron) – jsou tvořeny třemi kvarky. Téměř každé pravidlo ale má s