Neděle, Říjen 20

Archiv pro štítek: antihmota

Nový experiment pro výzkum antihmoty vyprodukoval první svazek antivodíku

Nový experiment pro výzkum antihmoty vyprodukoval první svazek antivodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z experimentu ASACUSA, který probíhá v rámci CERN, poprvé uspěli při produkci svazku vodíkových antiatomů. V článku publikovaném v úterý v Nature Communications tým ASACUSA popisuje nespornou detekci 80 atomů antivodíku 2,7 metrů od místa jejich produkce tedy při velmi malých fluktuacích magnetického pole, které bylo použito k jejich předchozímu zachycení. Tento výsledek je podstatným krokem směrem k přesné spektroskopické analýze antiatomu vodíku. Takzvaná primordiální antihmota (existující od počátku Vesmíru – podle současné teorie na počátku vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty) zatím nebyla nikde pozorována a její nepřítomnost zůstává pro vědce velkou neznámou. Přesto můžeme poměrně velké (z hlediska částicové fyziky) množství nejlehčího atomu antihmoty – antivodíku –

Američtí fyzikové vytvořili dělo, které střílí antihmotu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americký vědecký tým sestavil malý urychlovač, vytvářející koncentrovaný proud pozitronů, který se snadno vejde na běžný pracovní stůl. Své dílo popsali v článku, uveřejněném ve fyzikálním časopise Physical Review Letters. Celý systém vytvořila skupina z Michiganské univerzity pod vedením Karla Krushelnicka. V urychlovači paprsek z laseru o petawattovém výkonu prochází přes proud hélia, z něhož „vyráží“ elektrony. Elektronům v cestě stojí tenká kovová fólie a při srážce s ní vznikají pozitrony, které jsou od elektronů následně odděleny pomocí magnetů. Každý výboj laseru trvá 30 femtosekund. Generátor vytváří vedle svazků pozitronů a elektronů také gama paprsky, což dohromady připomíná předpokládané složení proudů relativistického plazmatu z neutronových hvězd a černých děr. Vědci

Experiment LHCb zaznamenal nové odlišnosti mezi hmotou a antihmotou

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
  Ve středu zaslal výzkumný tým z experimentu LHCb, což je jeden ze čtyř hlavních detektorů na velkém urychlovači ve středisku CERN, do časopisu Physical Review Letters článek popisující novou formu asymetrie mezi hmotou a antihmotou. Nová odlišnost se projevila při rozpadu částice známé pod označením B0s (mezon složený z antikvarku b a podivného kvarku). Kromě této částice vykazují podobné chování pouze další tři. Množství hmoty a antihmoty bylo podle současných teorií na počátku existence vesmíru přibližně stejné, ale dnes se zdá, že vesmír je složen téměř výhradně z hmoty. Experimenty na urychlovači LHC se snaží najít drobné rozdíl mezi chováním částic a antičástic a vrhnout tak světlo na to, jak a proč získala hmota nadvládu. Teď tedy detektor LHCb pozoroval preferenc
Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Věda a jádro kolem nás
Kanadskému týmu fyziků se podařilo manipulovat s atomem antivodíku šestnáct minut a provést na něm víc měření, než dosud zvládl kdokoliv jiný. „Je to první úspěšná interakce s atomem antihmoty,“ prohlásil Mike Hayden, profesor fyziky na Simon Fraser University v Burnaby, B. C., když popisoval výsledky publikované ve středu v časopise Nature. „Provedli jsme měření, pokusili jsme se nalézt to, co by se dalo nazvat otiskem prstu tohoto atomu. Můžete si to představit jako pokus o komunikaci či manipulaci s antivodíkem.“ Úkol to věru není snadný – udržet existenci antihmoty je velice obtížné, neboť ve chvíli, kdy přijde do styku s hmotou, která tvoří většinu vesmíru, dojde k jejich anihilaci a uvolní se čistá energie v podobě fotonů gama záření. Antihmota je složená z takzvaných ant
Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
  Kosmickou loď Enterprise poháněla antihmota - pohříchu ale jen v kultovním TV seriálu Star Trek. Nyní se však mezinárodnímu týmu vědců nazvaném ALPHA v evropském středisku jaderného výzkumu CERN podařil významný krok na cestě k praktickému využití této tajemné substance. Dokázali atomy antihmoty nejen vyrobit, ale také po nějakou dobu uchovat. Jak uskladnit antihmotu "Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit," vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu, o němž včera informoval časopis Nature. ntihmota se vyznačuje tím, že částice, které ji tvoří, mají opačný elektrický náboj než částice "normální" hmoty. Kladně nabité protony v ní tedy nahrazují záporně nabité antiprotony, místo záporně nabitých elek