Sobota, Listopad 18

Archiv pro štítek: akademie věd

Týden vědy a techniky AV ČR vyvrcholil v Řeži

Týden vědy a techniky AV ČR vyvrcholil v Řeži

Akce, Zprávy
Za dva dny (10. a 11. listopadu 2017) navštívilo Řež v rámci Dne otevřených dveří téměř 400 lidí. Největší zájem byl jako každý rok o výzkumné reaktory, dál byly k vidění vodíkové technologie, urychlovače a výzkum nanoporézních materiálů. Společnosti ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež (CVŘ) se tradičně zapojují do této celorepublikové akce. Další pracoviště otevřely veřejnosti Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. (ÚACH) a Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. (ÚJF), které rovněž sídlí v areálu v Řeži. V průběhu pátečního Dne otevřených dveří dorazilo do Řeže na 134 žáků a studentů ze sedmi škol, dále zástupci zájmových sdružení. Následně v sobotu 11. listopadu 2017 širší veřejnost, kterou zajímají jaderná bezpečnost, moderní vodíkové technologie i netradiční výzkum. Šest zpřístupněnýc
V Rusku otevřeli nové radiační středisko

V Rusku otevřeli nové radiační středisko

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
24. července bylo v Ústavu jaderné fyziky Sibiřského oddělení Ruské akademie věd (ÚJF SO RAV) otevřeno nové radiační centrum. Bude zaměřeno na plnění praktických, aplikovaných úkolů, ačkoli jeho tvůrci nevylučují i základní výzkum. "Nápadů máme velmi mnoho," říká vedoucí laboratoře průmyslových urychlovačů ÚJF SO RAV, šéf radiačního centra, Alexandr Brjazgin, "zvlášť já bych chtěl podtrhnout spolupráci s Inovačním chemicko-technologickým ústavem. Rozpracováváme technologii, která by umožnila přepracování toxických odpadů z výroby, například, smůly opalovacích pecí na koks. Kromě toho, naši vědci mají nápady na ozařování potravin, díky čemuž se zachovají vitamíny a prodlouží se jejich trvanlivost, ačkoli legislativa Ruské federace dosud takovouto činnost zakazuje." Podle záměru or
Jak funguje jaderná elektrárna v popularizačním cyklu NEZkreslená věda

Jak funguje jaderná elektrárna v popularizačním cyklu NEZkreslená věda

Hlavní, Videa
Pro žáky základních a středních škol si Akademie věd České republiky připravila zábavný vzdělávací cyklus NEZkreslená věda. V deseti krátkých kreslených filmech se žáci například dozví, jak vznikl vesmír, jak funguje jaderná elektrárna a čím se liší mikrosvět od našeho makrosvěta. Jedná se o součást popularizačního projektu Otevřená věda probíhajícího pod patronací Odboru projektů a grantů Střediska společných činností AV ČR. Kreslené filmy vytvořila společnost MAUR film, z jejíž produkce vzešel například cyklus animovaných filmů Fimfárum. Spoluautory scénářů a garanty jednotlivých videí byli vědečtí odborníci z pracovišť AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Díky nim jsou videa nabita odbornými informacemi a komentář je namluven hercem Pavlem Liškou, který ho humornou formou zlehčuje

Ruská akademie věd: nové výzkumné středisko by mohlo stát na Krymu

Aktuálně, Ve světě, Věda a jádro kolem nás
Prezident Ruské akademie věd, Vladimir Fortov, se nechal slyšet, že nové výzkumné středisko ruské akademie by mohlo stát na Ruskem nedávno obsazeném ukrajinském poloostrově Krym. "Přemýšlíme o tom, postavit na Krymu vědecké středisko," řekl Fortov. Mluvčí Ruské akademie věd (RAV) osvětlila novinářům, že rozhodnutí o stavbě takovéhoto střediska ještě nebylo přijato, v úterý bylo o této možnosti zpraveno prezidium RAV. Již dříve přinesla média zprávu, že se zaměstnanci Krymské astrofyzikální observatoře obrátili na ruskou stranu s prosbou o připojení k RAV. V souladu se zákonem o reformě státních akademií věd se k RAV připojují akademie lékařských a zemědělských věd. Ústavy akademie jsou převedeny pod pravomoce ruské Federální agentury vědeckých organizací (Федеральноe агентствo нау

Pražští fyzici se dočkali úspěchu při výzkumu plazmatu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Pražští vědci z Ústavu fyziky plazmatu se při výzkumu na zařízení tokamak COMPASS dočkali úspěchu. Poprvé při svém zkoumání velmi horkého plynu - plazmatu dosáhli režimu odborně nazývaného H-mod. Dokáže plazma lépe udržet při extrémně vysokých teplotách. Jde o klíčový výsledek, který pomůže výzkumu termojaderné fúze (procesu slučování atomových jader), řekl ČTK Jan Mlynář z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd před dnešní tiskovou konferencí. Podle něj se tak tým fyziků dostal do světové špičky. Poznatky vědců mohou být v budoucnu využitelné nejen v rámci snahy o co nejlepší porozumění procesům ve vysokoteplotním plazmatu, ale také přímo při projektování prvních termojaderných reaktorů. Dodnes přitom nejsou zcela jasné detaily fyzikálních procesů, které se uvnitř plazmatu při dosažení
Laser ELI má ročně stát 500 milionů korun, ministerstvo prý peníze najde

Laser ELI má ročně stát 500 milionů korun, ministerstvo prý peníze najde

Aktuálně, V Česku
Praha - Roční provoz superlaseru ELI má stát až 500 milionů korun, podle ministerstva školství se ale peníze určitě najdou. Na začátku dvoudenní mezinárodní vědecké konference to dnes potvrdil náměstek ministra Jakub Hodinář s tím, že jde o projekt celosvětového významu a část peněz budou tvořit příspěvky států zapojených do projektu. Před finanční udržitelností přitom varovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Špičkové vědecké centrum má vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy, náklady na stavbu ve výši téměř sedmi miliard jsou hrazeny z evropských fondů. Pracoviště má do budoucna přilákat experty z celého světa a zastavit takzvaný odliv českých mozků. "S tou podporou a udržitelností se počítá," uvedl Hodinář s tím, že mezi ostatními velkými vědeckými projekty má ELI výsadní post