Pátek, Leden 18

Životní prostředí a přeměny energetiky

Zprávy spojené s obnovitelnými zdroji energie a přeměnami energetiky včetně potíží s přenosovými sítěmi.

RWE hlásí propad zisku kvůli vládnímu plánu vyřadit jaderné reaktory, chce prodat aktiva za 7 miliard eur. Akcie rostou

RWE hlásí propad zisku kvůli vládnímu plánu vyřadit jaderné reaktory, chce prodat aktiva za 7 miliard eur. Akcie rostou

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Německá energetická společnost RWE v loňském roce zaznamenala pokles čistého zisku na 2,48 mld. EUR z 3,75 mld. EUR v roce 2010, výsledek byl přesto nad očekáváním trhu 2,4 mld. EUR. Provozní zisk činil 5,81 miliardy eur, což je proti předchozímu roku propad o 24 procent. Tržby za celý fiskální rok na úrovni 51,7 mld. EUR zaostaly za konsensem 53,2 mld. EUR. Kvůli rozhodnutí německé vlády postupně vyřadit jaderné elektrárny firma nepočítá se zlepšením v letošním ani příštím roce. Na společnost RWE, stejně jako na její hlavní rivalové E.ON a EnBW, negativně doléhá rozhodnutí kabinetu kancléřky Angely Merkelové opustit jadernou energetiku. Vláda po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima trvá na tom, že do roku 2022 zavře všechny reaktory v zemi. RWE proto nyní prodává část majetk
Německý jaderný stop už Francii vydělal 360 milionů eur

Německý jaderný stop už Francii vydělal 360 milionů eur

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima, Životní prostředí a přeměny energetiky
Díky rozhodnutí německé vlády z března 2011 zastavit osm jaderných reaktorů utržila Francie v následujících devíti měsících 360 milionů eur (asi devět miliard korun) za elektřinu, kterou vyvezla do Německa. Uvedla to dnes podle agentury AFP poradenská společnost SIA Conseil. Podle poradenské firmy může i letos Francie počítat s dalšími penězi za vývoz elektřiny do Německa. Moratorium vyhlášené kancléřkou Angelou Merkelovou po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima začátkem loňského roku vedlo k uzavření osmi reaktorů. Zbývajících devět jaderných reaktorů v Německu má být uzavřeno do roku 2022. Německo tak muselo loni v krátké době nahradit snížení produkce elektřiny aktivací svých tepelných zdrojů, snížením vývozu energie a dovážením elektřiny. Francie má druhou největší
Francie: bez jádra bude elektřina dražší

Francie: bez jádra bude elektřina dražší

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Francouzský nejvyšší účetní dvůr (Cour des Comptes) v letošním lednu oznámil, že 22 z 58 existujících francouzských jaderných elektráren dosáhne v roce 2022 plánované technické životnosti 40 let. Pokud má být zachována dosavadní úroveň celkového výkonu francouzské energetiky je proto třeba urychleně postavit nejméně 11 nových jaderných elektráren, nebo prodloužit životnost elektráren existujících. Úřad při této příležitosti poznamenal, že z praktického hlediska bude téměř nemožné nahradit tak významný podíl jádra na výrobě elektřiny novými zdroji. Vyzval také k urychlenému řešení budoucí koncepce energetiky Francie, ať už prodloužením životnosti dosavadních elektráren, nebo změnou energetického mixu ve prospěch nových zdrojů výroby elektřiny. *** Někteří francouzští politici s
Když Němcům zafouká, hrozí Čechům blackout

Když Němcům zafouká, hrozí Čechům blackout

Aktuálně, Články, Životní prostředí a přeměny energetiky
Praha - Odklon Německa od jaderné energie může Čechy vyjít draho. Německé větrné elektrárny totiž ohrožují stabilitu tuzemské přenosové soustavy. Stačí, když fouká vítr o síle nad 10 metrů za vteřinu. Čeští dispečeři dělali celý víkend všechno pro to, aby nedošlo k takzvanému blackoutu, tedy systémovému kolapsu. Když se v Německu naplno roztočí větrné elektrárny, stoupne dispečerům české přenosové soustavy tep. Energii, kterou větrné elektrárny nárazově vyrobí, totiž zvládá česká přenosová síť s obtížemi. "Větrné elektrárny pojedou během víkendu zhruba na 80 až 90 procent svého výkonu. To znamená poměrně vážné ohrožení našeho systému," uvedl Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerského řízení ČEPSu. Větrná elektrárna vyrábí na sto procent při síle větru 14 m/s "Pokud by foukalo
Bulharský europoslanec a jaderný inženýr Vladimir Uručev: Budoucnost jaderné a zelené energetiky je společná

Bulharský europoslanec a jaderný inženýr Vladimir Uručev: Budoucnost jaderné a zelené energetiky je společná

Hlavní, Rozhovory, Životní prostředí a přeměny energetiky
Vladimir Uručev (nar. 1954) je bulharský europoslanec, který celou svoji dřívější pracovní kariéru spojil s bulharskou jadernou elektrárnou Kozloduj. V roce 1981 absolvoval Moskevský energetický institut se specializací na jadernou energetiku a do roku 2007, kdy zahájil svou politickou kariéru v Evropském parlamentu, pracoval na Kozloduji v nejrůznějších funkcích včetně operátora a vedoucího inženýra směny. V rozhovoru, který uveřejnil ruský jaderný portál Atominfo.ru, se vyjádřil k mnoha tématům včetně současné energetické politiky EU a hlavnímu evergreenu bulharské energetiky - stavbě jaderné elektrárny Belene. Jeho názor může být pro nás velmi zajímavý z toho důvodu, že situace v Bulharsku je v něčem velmi podobná české. Země má jednu sovětskou jadernou elektrárnu se šesti bloky (Ko
Quo vadis, elektrický věku – Daneš Burket

Quo vadis, elektrický věku – Daneš Burket

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Od Voltova převratného vynálezu uplynula už více než dvě staletí. Zatím se nezdá, že by doba elektrická měla kdy skončit, ale že je elektrický věk na rozcestí, o tom není pochyb. Na řešení čeká řada problémů. Dokáže planeta dopřát vysoký standard moderní společnosti, která se bez elektřiny rychle ocitá v době kamenné, všem svým obyvatelům? Jak dlouho nám ještě pro výrobu elektřiny vydrží fosilní zdroje vznikající dlouhé milióny let? Lze vůbec zajistit dostatek energie v každém okamžiku, kdy si to uživatelé přejí? Odpovědi se pohybují od skeptického "nevím" po optimistické "dokážeme všechno". Převládají však, jak jinak v době mediální zkratky, návrhy jednoduchých, snadných a jediných správných řešení. Jejich dopady už autory ani interprety příliš nezajímají. Nejsilnější evropsk
Francie chystá masivní investice do mořských větrných farem

Francie chystá masivní investice do mořských větrných farem

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Tradičně jaderná velmoc Francie se chystá stavět větrné elektrárny ve velkém. Do roku 2016 má na březích Normandie a Bretaně vyrůst pět větrných parků za deset miliard eur o celkovém výkonu tří gigawattů. To odpovídá přibližně výkonu tří jaderných reaktorů. Do roku 2020 chce Francie tento výkon zdvojnásobit na 6 gigawatt. Lídrem ve výrobě energie z větrných turbín na moři jsou nyní Německo a Velká Británie, Francie chce jejich náskok zmenšit. Státní energetická firma Electricite de France (EDF) vypsala tendr v hodnotě 10 miliard eur. Své nabídky mají francouzští výrobci větrných parků předložit během dneška. Vítězové budou vybráni v dubnu, v roce 2015 už by turbíny měly být v provozu. Počítá se s účastí firem Areva a GDF Suez, obě už mají zkušenost se stavbou větrných elektráren.
Německo vyrobilo méně elektřiny, bude muset víc spoléhat na sousedy

Německo vyrobilo méně elektřiny, bude muset víc spoléhat na sousedy

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Německo loni vyrobilo o 2,5 procenta méně elektřiny než předloni, tedy 612 miliard kilowatthodin, zatímco spotřeba poklesla jen o půl procenta na 607 miliard kWh. Německé Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW), které se zprávou přišlo, upozornilo, že země se po rozhodnutí zříci se jaderné energie bude muset více spoléhat na sousedy. Nezbytné je také začít s výrazným rozšiřováním vysokonapěťové přenosové sítě. Německo se v prosinci, poprvé od březnového politického rozhodnutí opustit jádro, muselo uchýlit k rezervním kapacitám Rakouska. Bylo to kvůli souběhu silných větrů na severu země a nemožnosti dostat elektřinu vyrobenou tamními větrnými elektřinami na jih, kde je po březnovém odstavení sedmi jaderných bloků výrazně znát napětí v dodávkách. „Toto nemůže být záměrem posunu v
Poláci přesměrovávají větrnou elektřinu z Německa, zvýší to nápor na českou přenosovou soustavu – E15

Poláci přesměrovávají větrnou elektřinu z Německa, zvýší to nápor na českou přenosovou soustavu – E15

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Česká přenosová soustava bude čelit ještě většímu náporu elektřiny z Německa, a tedy i hrozbě blackoutů či poruchám v dodávkách. Poláci totiž potvrzují, že na svých hranicích s Německem nainstalují speciální transformátory (phase shifters), jimiž toky elektřiny z tamních větrných parků výrazně omezí. O co méně bude ovšem zatížena polská síť, o to se zvýší nápor na českou přenosovou soustavu. Operátorovi české sítě, společnosti ČEPS, zřejmě nezbude než tyto transformátory umístit i na česko-německé hranice. „Je to pravděpodobné,“ řekl deníku E15 Miroslav Vrba z představenstva ČEPS, byť firma podle něho bude zároveň posilovat tuzemskou soustavu. Elektřina putuje ze severního do jižního Německa, ale přetéká i do Polska a Česka. Ve větrných dnech se její tranzit zvyšuje až desetináso

Rakousku chybí jeden temelínský blok

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Rakušané by se v listopadu dostali bez masivního dovozu elektřiny z Česka a dalších evropských zemí do velice vážné situace. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů tamního regulátora trhu E-Control za jedenáct měsíců roku 2011. Právě v listopadu se totiž kvůli nedostatečným srážkám dále výrazně snížila výroba vodních elektráren, které představují pilíř rakouské energetiky. Obvykle voda pokrývá až dvě třetiny celkové domácí spotřeby proudu, nyní její podíl klesl na polovinu. Rakousko, které bývalo až do roku 2001 čistým vývozcem elektřiny, kryje už deset let svou rostoucí spotřebu proudu importem ze zahraničí. Z Česka za 11 měsíců roku 2011 přiteklo podle statistik úřadu E-Control do rakouské energetické sítě 8,8 TWh elektřiny. Opačným směrem pak nešla ani jedna kilowatthodina.