Neděle, Duben 22

Životní prostředí a přeměny energetiky

Zprávy spojené s obnovitelnými zdroji energie a přeměnami energetiky včetně potíží s přenosovými sítěmi.

„Slunce a vítr nejsou vhodné pro výrobu elektřiny,“ říká Bertrand Barré

Nové bloky v ČR, Rozhovory, Životní prostředí a přeměny energetiky
O možnou dostavbu jaderné elektrárny Temelín se dlouhodobě ucházejí tři subjekty. Česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport, americký Westinghouse a francouzská AREVA. Co se technologií týče, zdá se, že nabídky všech společností jsou víceméně identické. Více tak jde o strategické partnerství a nabídku vedlejších příležitostí pro české podniky, zaměstnance či vědce. Právě tuto stránku obchodu se snaží zdůrazňovat francouzská AREVA, která vidí spolupráci zemí využívajících jádro jako důležitou páku uvnitř Evropské unie. S vědeckým poradcem společnosti AREVA hovořil v pořadu Interview ČT24 z 2. dubna Zdeněk Velíšek. Jste vědec, badatel, také vědecký poradce společnosti AREVA. A AREVA je jméno, které začíná znít povědomě aspoň té části české veřejnosti, která se zají
Britský ekonom a profesor z Oxfordu Dieter Helm: Břidlicový plyn může učinit jádro ekonomicky zcela nerentabilním

Britský ekonom a profesor z Oxfordu Dieter Helm: Břidlicový plyn může učinit jádro ekonomicky zcela nerentabilním

Aktuálně, Rozhovory, Životní prostředí a přeměny energetiky
Rozhodnutí Německa a Japonska vzdát se jádra nebude mít žádný vliv na jaderné plány ostatních zemí. To si myslí britský ekonom Dieter Helm. Podle něj měli Němci letošní zimu velké štěstí, že unikli blackoutu. Tamní vláda by pak časem mohla svého rozhodnutí litovat. HN: Často mluvíte o změnách, které přinesl břidlicový plyn. Je to opravdu taková revoluce? Trh s plynem není úplně globální trh, ale pomalu se jím stává. To znamená, že když významný dovozce plynu, jako jsou Spojené státy, které představují čtvrtinu světové ekonomiky, přestane kvůli vlastním zásobám plyn kupovat, tak to změní pozice všech ostatních. A to je revoluce. HN: Jak to ovlivní Evropu? Pro Evropu klesnou ceny dováženého LNG (zkapalněný zemní plyn), který dosud odebíraly USA. V návaznosti na to půjdou do
Filipíny podporují obnovitelné zdroje energie. České firmy jim pomáhají

Filipíny podporují obnovitelné zdroje energie. České firmy jim pomáhají

Životní prostředí a přeměny energetiky, Zprávy
Filipíny skoncovaly s jadernou energií dříve, než s ní začaly. Když přišly z japonské Fukušimy první špatné zprávy, rozhodla se filipínská vláda ukončit projekt své jediné jaderné elektrárny, kterou s přestávkami budovali více než třicet let. Filipíny pak začaly podporovat obnovitelné zdroje energie. A pomáhají jim v tom i české firmy. Filipínská metropole Manila je rušné, patnáctimilionové město, s velkou spotřebou energie. Šedesát kilometrů od Manily leží jaderná elektrárna Bataan, respektive to, co jadernou elektrárnou mělo být. „Stavět se začalo v roce 1977. Kvůli havárii americké jaderné elektrárny Three Mile Island se stavba na 1,5 roku odložila. Pak se znovu stavělo až do poloviny 80. let,“ říká Alumanda dela Rosa, která vede filipínský jaderný výzkumný ústav. Atomovou
Dana Drábová: Němci mají ústup od jádra promyšlený

Dana Drábová: Němci mají ústup od jádra promyšlený

Hlavní, Rozhovory, Životní prostředí a přeměny energetiky
  V Evropě na tragédii ve Fukušimě nejvýrazněji zareagovalo Německo, když odstoupilo od jaderné energie. Důsledky havárie jsou rozdílné pro různé části světa. Pro Lidové noviny to v rozhovoru řekla Dana Drábová, jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. LN Pokud byste měla zhodnotit hlavní dopady tragédie ve Fukušimě nejen na jaderný průmysl, ale i na světovou energetiku jako celek. Jaký z těchto dopadů je podle vás nejzásadnější? Důsledky havárie ve Fukušimě jsou velmi rozdílné pro různé části světa. V Evropě zůstává určitě nejvýraznějším důsledkem deklarované odstoupení Německa od využívání jaderné energie, v jihovýchodní Asii ale fukušimská tragédie sice také vyvolala odezvu, ovšem jaderný program s určitou zvýšenou opatrností pokračuje dál.

Německo dalo vale atomu a spaluje uhlí

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Loňský německý veletoč, kdy se tamní politická reprezentace odvrátila od jaderné energie, nese první ovoce – a to hodně špinavé. Čtvrtina proudu byla v uplynulých 12 měsících vyrobena z hnědého uhlí, přičemž spotřeba této neobnovitelné a vůči životnímu prostředí velmi málo šetrné suroviny stoupla o 3,3 procenta. Hnědé uhlí, jemuž hrozil ještě před časem útlum, je tak rázem německou jedničkou mezi zdroji elektřiny, zatímco jiné fosilní druhy hlásí prudký propad. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil úřad Arbeitsgemenschaft Energiebilanzen (Ageb). Nová statistika dává za pravdu skeptikům, kteří od začátku tvrdili, že díru po vypnutí osmi atomových zařízení zaplní právě hnědé uhlí. „Musíme si uvědomit, že není možné rozloučit se současně s jadernou energií a proudem z uhlí,“ zdůrazňuje
RWE hlásí propad zisku kvůli vládnímu plánu vyřadit jaderné reaktory, chce prodat aktiva za 7 miliard eur. Akcie rostou

RWE hlásí propad zisku kvůli vládnímu plánu vyřadit jaderné reaktory, chce prodat aktiva za 7 miliard eur. Akcie rostou

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Německá energetická společnost RWE v loňském roce zaznamenala pokles čistého zisku na 2,48 mld. EUR z 3,75 mld. EUR v roce 2010, výsledek byl přesto nad očekáváním trhu 2,4 mld. EUR. Provozní zisk činil 5,81 miliardy eur, což je proti předchozímu roku propad o 24 procent. Tržby za celý fiskální rok na úrovni 51,7 mld. EUR zaostaly za konsensem 53,2 mld. EUR. Kvůli rozhodnutí německé vlády postupně vyřadit jaderné elektrárny firma nepočítá se zlepšením v letošním ani příštím roce. Na společnost RWE, stejně jako na její hlavní rivalové E.ON a EnBW, negativně doléhá rozhodnutí kabinetu kancléřky Angely Merkelové opustit jadernou energetiku. Vláda po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima trvá na tom, že do roku 2022 zavře všechny reaktory v zemi. RWE proto nyní prodává část majetk
Německý jaderný stop už Francii vydělal 360 milionů eur

Německý jaderný stop už Francii vydělal 360 milionů eur

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima, Životní prostředí a přeměny energetiky
Díky rozhodnutí německé vlády z března 2011 zastavit osm jaderných reaktorů utržila Francie v následujících devíti měsících 360 milionů eur (asi devět miliard korun) za elektřinu, kterou vyvezla do Německa. Uvedla to dnes podle agentury AFP poradenská společnost SIA Conseil. Podle poradenské firmy může i letos Francie počítat s dalšími penězi za vývoz elektřiny do Německa. Moratorium vyhlášené kancléřkou Angelou Merkelovou po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima začátkem loňského roku vedlo k uzavření osmi reaktorů. Zbývajících devět jaderných reaktorů v Německu má být uzavřeno do roku 2022. Německo tak muselo loni v krátké době nahradit snížení produkce elektřiny aktivací svých tepelných zdrojů, snížením vývozu energie a dovážením elektřiny. Francie má druhou největší
Francie: bez jádra bude elektřina dražší

Francie: bez jádra bude elektřina dražší

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Francouzský nejvyšší účetní dvůr (Cour des Comptes) v letošním lednu oznámil, že 22 z 58 existujících francouzských jaderných elektráren dosáhne v roce 2022 plánované technické životnosti 40 let. Pokud má být zachována dosavadní úroveň celkového výkonu francouzské energetiky je proto třeba urychleně postavit nejméně 11 nových jaderných elektráren, nebo prodloužit životnost elektráren existujících. Úřad při této příležitosti poznamenal, že z praktického hlediska bude téměř nemožné nahradit tak významný podíl jádra na výrobě elektřiny novými zdroji. Vyzval také k urychlenému řešení budoucí koncepce energetiky Francie, ať už prodloužením životnosti dosavadních elektráren, nebo změnou energetického mixu ve prospěch nových zdrojů výroby elektřiny. *** Někteří francouzští politici s
Když Němcům zafouká, hrozí Čechům blackout

Když Němcům zafouká, hrozí Čechům blackout

Aktuálně, Články, Životní prostředí a přeměny energetiky
Praha - Odklon Německa od jaderné energie může Čechy vyjít draho. Německé větrné elektrárny totiž ohrožují stabilitu tuzemské přenosové soustavy. Stačí, když fouká vítr o síle nad 10 metrů za vteřinu. Čeští dispečeři dělali celý víkend všechno pro to, aby nedošlo k takzvanému blackoutu, tedy systémovému kolapsu. Když se v Německu naplno roztočí větrné elektrárny, stoupne dispečerům české přenosové soustavy tep. Energii, kterou větrné elektrárny nárazově vyrobí, totiž zvládá česká přenosová síť s obtížemi. "Větrné elektrárny pojedou během víkendu zhruba na 80 až 90 procent svého výkonu. To znamená poměrně vážné ohrožení našeho systému," uvedl Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerského řízení ČEPSu. Větrná elektrárna vyrábí na sto procent při síle větru 14 m/s "Pokud by foukalo
Bulharský europoslanec a jaderný inženýr Vladimir Uručev: Budoucnost jaderné a zelené energetiky je společná

Bulharský europoslanec a jaderný inženýr Vladimir Uručev: Budoucnost jaderné a zelené energetiky je společná

Hlavní, Rozhovory, Životní prostředí a přeměny energetiky
Vladimir Uručev (nar. 1954) je bulharský europoslanec, který celou svoji dřívější pracovní kariéru spojil s bulharskou jadernou elektrárnou Kozloduj. V roce 1981 absolvoval Moskevský energetický institut se specializací na jadernou energetiku a do roku 2007, kdy zahájil svou politickou kariéru v Evropském parlamentu, pracoval na Kozloduji v nejrůznějších funkcích včetně operátora a vedoucího inženýra směny. V rozhovoru, který uveřejnil ruský jaderný portál Atominfo.ru, se vyjádřil k mnoha tématům včetně současné energetické politiky EU a hlavnímu evergreenu bulharské energetiky - stavbě jaderné elektrárny Belene. Jeho názor může být pro nás velmi zajímavý z toho důvodu, že situace v Bulharsku je v něčem velmi podobná české. Země má jednu sovětskou jadernou elektrárnu se šesti bloky (Ko