Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Led312012 by adminNo Comments

Ve Stanfordu vytvořili vědci dosud nejsilnější a nejpřesnější rentgenové laserové pulsy

Vědci z americké Stanfordské univerzity zlomili hned dva rekordy ve světě laserů: vytvořili dosud nejsilnější a nejpřesnější laserové paprsky o vyšších rentgenových frekvencích. Jejich článek byl před týdnem publikován v časopisu Nature. Nejsilnějších rentgenových pulsů se mezinárodnímu týmu pod vedením profesora Justina Warka z Oxfordské univerzity podařilo dosáhnout na systému LCLS (Linac Coherent Light Source). Zamířili paprsek na velmi tenkou hliníkovou fólii a dokázali ji zahřát na teplotu okolo 2 milionů stupňů Celsia, čímž z ní udělali takzvané horké husté plazma, vyskytující se ve vnitřních vrstvách hvězd. Jde o první rentgenový laser, který dokáže proniknout pevným kovem a „prosvítit“ jej. Obyčejné světlo to nezvládne, neboť vodič snižuje intenzitu prostupujících elektromag

Pro142011 by admin1 Comment

Higgsův boson polapen – možná

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Dva hlavní detektory urychlovače LHC, ATLAS a CMS, možná zaregistrovaly skutečný Higgsův boson hmotností okolo 125 GeV. Z dat, které se zatím podařilo získat, však nelze jednoznačně jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit. Fyzikové potřebují víc dat a podle odhadů by jich mohli mít dostatek v roce 2012. O dosavadních výsledcích fyzikové referovali na úterním semináři, který byl dlouho očekáván odbornou veřejností a prostor mu věnovala dokonce i běžná média. Výsledek je zatím nerozhodný. „Zatím jsme jej neobjevili, ale stále nevylučujeme jeho (Higgsova bosonu) existenci, sledujte naše zpravodajství v roce 2012“, prohlásil k výsledkům semináře generální ředitel CERN Rolf Heuer. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem nejuznávanější dnešní teorie elementárních částic, takzva

Lis172011 by adminNo Comments

Evropská komise odklepla tři miliardy na projekt SUSEN, vedený ÚJV ŘEŽ

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Evropská komise schválila dotaci 2,45 miliardy korun na výzkum v oblasti jaderné energetiky v České republice. Projekt nazvaný Udržitelná energetika (neboli SUSEN z anglického SUStainable ENergy) vedený Ústavem jaderného výzkumu v Řeži si klade za cíl přispět k prodloužení životnosti současných jaderných elektráren a rovněž k přechodu na jaderné reaktory nových generací po roce 2030. O udělení dotace včera informoval server Česká pozice a ČTK informaci potvrdil jak Radek Melichar, který má na ministerstvu školství tuto problematiku na starosti, tak i diplomaté v Bruselu. "Podle mých informací schválil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn projekt Udržitelná energetika. V současné době ovšem ještě čekáme na doručení oficiálního písemného rozhodnutí," řekla ČTK velvyslankyně p

Zář262011 by adminNo Comments

Americká vláda zavírá druhý největší urychlovač na světě Tevatron

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Slavný Fermilab přijde o svou doposud největší chloubu – kruhový urychlovač Tevatron. Bude definitivně uzavřen 30. září po 28 letech práce, potvrdilo to americké ministerstvo energetiky, pod jehož křídla Fermilab patří vedle celé řady dalších „national laboratories“ (například jen o něco méně slavná Brookhavenská laboratoř). Tevatron je proton-antiprotonovým urychlovač, určený pro výzkum interakcí elementárních částic (v tomto případě srážek protonů a antiprotonů). Byl spuštěn v roce 1983 a do zahájení provozu LHC v ženevském CERNu se těšil roli největšího stroje svého druhu na světě. Evropský projekt podle mnoha vědců včetně amerického ministra energetiky Stevena Chu (nositele Nobelovy ceny za fyziku) však skýtá mnohem širší možnosti, především dokáže urychlit částice až na 7 Te

Zář232011 by adminNo Comments

Vědci z CERN naměřili neutrinu rychlost vyšší, než rychlost světla

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Pokud je to pravda, pokud nejde o trapný omyl, chybu měření, špatnou konstelaci hvězd nebo cokoliv podobného, tak jsme se právě dotkli historie. Média šílejí a jestli se vše potvrdí, tak jsme na prahu největšího objevu ve fyzice za řadu desetiletí. Svět už nikdy nebude takový, jaký býval. Antonio Ereditato, fyzik z University of Bern a zároveň mluvčí 160 členů týmu experimentu OPERA vypustil neuvěřitelnou informaci o neutrinech, která prý mírně překračují rychlost světla. Zní to docela nevinně, ale každý, kdo je jenom nepatrně potřísněný fyzikou, by měl okamžitě strnout hrůzou. Takový výsledek, potvrdí-li se, totiž zřejmě potápí Einsteinovu speciální teorii relativity, podle níž je rychlost světla ve vákuu absolutní tabu pro vše, co má nenulovou klidovou hmotnost. A takovými částice

Srp302011 by adminNo Comments

Evropské komisi se nezamlouvá řežský projekt SUSEN

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Česká věda se má v nejbližších letech dočkat šesti velkých výzkumných center, přičemž cena každého z nich je vyšší než 50 milionů eur. Čtyři jsou již posvěceny (laser ELI, multioborový CEITEC, medicínské ICRC a superpočítač IT4I) a další dva čekají na „štempl“ Evropské komise. Zatímco přiklepnutí biovědního Biocevu akademikům se dá očekávat během pár týdnů – až se bruselští úředníci vrátí z dovolených –, nejméně známé centrum z této šestky, SUSEN aneb Udržitelná energetika v Řeži, má problém. Projekt za 2,45 miliardy korun se dle informací České pozice unijním představitelům příliš nepozdává a mohl by být ohrožen. Brusel proto zaslal 5. srpna na ministerstvo školství, jež administruje dotyčný Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, takzvaný interruption letter, v němž energetic

Dub272011 by adminNo Comments

Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Německé Centrum pro výzkum těžkých iontů (Darmstadt) zahájilo první fázi pokusů, majících za cíl syntézu 120. prvku periodické tabulky, který se v případě úspěšného dokončení stane nejtěžším dosud známým elementem a začne novou, osmou periodu. V přírodě se přirozeně nevyskytují prvky s počtem protonů nad 92, což jsou všechny těžší uranu, například plutonium. Jádra s protonovým číslem do 100 je možné získat na jaderných reaktorech, těžší už jen v urychlovačích částic ostřelováním kovového terče ionty těžkých prvků. Při správném postupu a jisté dávce štěstí dojde k záchytu těžkých jader terčíkem a nukleosyntetické reakci, při níž vzniká jádro těžší. Zatím nejtěžší prvek, s pořadovým číslem 118, se podařilo získat vědcům z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně. Předchoz

Úno222011 by admin2 Comments

Ruské dráhy a Rosatom plánují vlak s jaderným pohonem

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Ruské státní železnice společně s Rosatomem hodlají v červenci letošního roku poprvé představit svůj model vlaku s jaderným pohonem na rychlých neutronech. V pátek to novinářům řekl starší viceprezident RSŽ Valentin Gapanovič. Uvedl, že společnost představí maketu s 11 vagony a lokomotivou. „Jedná se o reaktor na rychlých neutronech, který může být použit jako generátor tahu. Mně osobně se tento projekt velmi líbí. Zcela podporuji Rosatom v tom, že hledají nové cesty rozvoje jaderné techniky“, řekl Gapanovič. Dodal přitom, že zatím není známa cena takového projektu.

Úno212011 by adminNo Comments

Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Americkým badatelům z týmu prof. Douglase Stonea z Yale University se podařil husarský kousek – sestavili zařízení, které zcela pohlcuje laserové záření a přeměňuje jej na tepelnou energii. Svůj článek uveřejnili v časopise Science. Zatím je objev zajímavý především jako předmět pro další výzkumy, neboť až do dnešní doby byla možnost úplné konverze laserových paprsků na teplo pouze teoretickým výsledkem. V klasickém plynovém laseru probíhá generace záření tak, že intenzivní elektromagnetické záření excituje elektrony v molekulách plynu, který se nachází v nádobce se zrcadlovými stěnami. Nové excitované stavy jsou vysoce nestabilní, elektron uvolňuje kvantum světla a vrací se na původní hladinu. Světlo se odráží od stěn nádoby a excitují další atomy, čímž vzniká řetězová reakce. Z nádo

Lis222010 by admin1 Comment

Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Kosmickou loď Enterprise poháněla antihmota - pohříchu ale jen v kultovním TV seriálu Star Trek. Nyní se však mezinárodnímu týmu vědců nazvaném ALPHA v evropském středisku jaderného výzkumu CERN podařil významný krok na cestě k praktickému využití této tajemné substance. Dokázali atomy antihmoty nejen vyrobit, ale také po nějakou dobu uchovat. Jak uskladnit antihmotu "Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit," vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu, o němž včera informoval časopis Nature. ntihmota se vyznačuje tím, že částice, které ji tvoří, mají opačný elektrický náboj než částice "normální" hmoty. Kladně nabité protony v ní tedy nahrazují záporně nabité antiprotony, místo záporně nabitých elek