Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Zář262011 by adminNo Comments

Americká vláda zavírá druhý největší urychlovač na světě Tevatron

Slavný Fermilab přijde o svou doposud největší chloubu – kruhový urychlovač Tevatron. Bude definitivně uzavřen 30. září po 28 letech práce, potvrdilo to americké ministerstvo energetiky, pod jehož křídla Fermilab patří vedle celé řady dalších „national laboratories“ (například jen o něco méně slavná Brookhavenská laboratoř). Tevatron je proton-antiprotonovým urychlovač, určený pro výzkum interakcí elementárních částic (v tomto případě srážek protonů a antiprotonů). Byl spuštěn v roce 1983 a do zahájení provozu LHC v ženevském CERNu se těšil roli největšího stroje svého druhu na světě. Evropský projekt podle mnoha vědců včetně amerického ministra energetiky Stevena Chu (nositele Nobelovy ceny za fyziku) však skýtá mnohem širší možnosti, především dokáže urychlit částice až na 7 Te

Zář232011 by adminNo Comments

Vědci z CERN naměřili neutrinu rychlost vyšší, než rychlost světla

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Pokud je to pravda, pokud nejde o trapný omyl, chybu měření, špatnou konstelaci hvězd nebo cokoliv podobného, tak jsme se právě dotkli historie. Média šílejí a jestli se vše potvrdí, tak jsme na prahu největšího objevu ve fyzice za řadu desetiletí. Svět už nikdy nebude takový, jaký býval. Antonio Ereditato, fyzik z University of Bern a zároveň mluvčí 160 členů týmu experimentu OPERA vypustil neuvěřitelnou informaci o neutrinech, která prý mírně překračují rychlost světla. Zní to docela nevinně, ale každý, kdo je jenom nepatrně potřísněný fyzikou, by měl okamžitě strnout hrůzou. Takový výsledek, potvrdí-li se, totiž zřejmě potápí Einsteinovu speciální teorii relativity, podle níž je rychlost světla ve vákuu absolutní tabu pro vše, co má nenulovou klidovou hmotnost. A takovými částice

Srp302011 by adminNo Comments

Evropské komisi se nezamlouvá řežský projekt SUSEN

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Česká věda se má v nejbližších letech dočkat šesti velkých výzkumných center, přičemž cena každého z nich je vyšší než 50 milionů eur. Čtyři jsou již posvěceny (laser ELI, multioborový CEITEC, medicínské ICRC a superpočítač IT4I) a další dva čekají na „štempl“ Evropské komise. Zatímco přiklepnutí biovědního Biocevu akademikům se dá očekávat během pár týdnů – až se bruselští úředníci vrátí z dovolených –, nejméně známé centrum z této šestky, SUSEN aneb Udržitelná energetika v Řeži, má problém. Projekt za 2,45 miliardy korun se dle informací České pozice unijním představitelům příliš nepozdává a mohl by být ohrožen. Brusel proto zaslal 5. srpna na ministerstvo školství, jež administruje dotyčný Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, takzvaný interruption letter, v němž energetic

Dub272011 by adminNo Comments

Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Německé Centrum pro výzkum těžkých iontů (Darmstadt) zahájilo první fázi pokusů, majících za cíl syntézu 120. prvku periodické tabulky, který se v případě úspěšného dokončení stane nejtěžším dosud známým elementem a začne novou, osmou periodu. V přírodě se přirozeně nevyskytují prvky s počtem protonů nad 92, což jsou všechny těžší uranu, například plutonium. Jádra s protonovým číslem do 100 je možné získat na jaderných reaktorech, těžší už jen v urychlovačích částic ostřelováním kovového terče ionty těžkých prvků. Při správném postupu a jisté dávce štěstí dojde k záchytu těžkých jader terčíkem a nukleosyntetické reakci, při níž vzniká jádro těžší. Zatím nejtěžší prvek, s pořadovým číslem 118, se podařilo získat vědcům z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně. Předchoz

Úno222011 by admin2 Comments

Ruské dráhy a Rosatom plánují vlak s jaderným pohonem

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Ruské státní železnice společně s Rosatomem hodlají v červenci letošního roku poprvé představit svůj model vlaku s jaderným pohonem na rychlých neutronech. V pátek to novinářům řekl starší viceprezident RSŽ Valentin Gapanovič. Uvedl, že společnost představí maketu s 11 vagony a lokomotivou. „Jedná se o reaktor na rychlých neutronech, který může být použit jako generátor tahu. Mně osobně se tento projekt velmi líbí. Zcela podporuji Rosatom v tom, že hledají nové cesty rozvoje jaderné techniky“, řekl Gapanovič. Dodal přitom, že zatím není známa cena takového projektu.

Úno212011 by adminNo Comments

Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Americkým badatelům z týmu prof. Douglase Stonea z Yale University se podařil husarský kousek – sestavili zařízení, které zcela pohlcuje laserové záření a přeměňuje jej na tepelnou energii. Svůj článek uveřejnili v časopise Science. Zatím je objev zajímavý především jako předmět pro další výzkumy, neboť až do dnešní doby byla možnost úplné konverze laserových paprsků na teplo pouze teoretickým výsledkem. V klasickém plynovém laseru probíhá generace záření tak, že intenzivní elektromagnetické záření excituje elektrony v molekulách plynu, který se nachází v nádobce se zrcadlovými stěnami. Nové excitované stavy jsou vysoce nestabilní, elektron uvolňuje kvantum světla a vrací se na původní hladinu. Světlo se odráží od stěn nádoby a excitují další atomy, čímž vzniká řetězová reakce. Z nádo

Lis222010 by admin1 Comment

Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Kosmickou loď Enterprise poháněla antihmota - pohříchu ale jen v kultovním TV seriálu Star Trek. Nyní se však mezinárodnímu týmu vědců nazvaném ALPHA v evropském středisku jaderného výzkumu CERN podařil významný krok na cestě k praktickému využití této tajemné substance. Dokázali atomy antihmoty nejen vyrobit, ale také po nějakou dobu uchovat. Jak uskladnit antihmotu "Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit," vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu, o němž včera informoval časopis Nature. ntihmota se vyznačuje tím, že částice, které ji tvoří, mají opačný elektrický náboj než částice "normální" hmoty. Kladně nabité protony v ní tedy nahrazují záporně nabité antiprotony, místo záporně nabitých elek

Lis182010 by adminNo Comments

Japonští fyzici zkrotili Maxwellova démona

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Japonští fyzici poprvé dokázali prakticky aplikovat téměř dvě stě let starý myšlenkový experiment Maxwellova démona a dosáhnout zvýšení vnitřní energie systému pouze s použitím informací o jejím stavu, bez přidávání energie z vnějšího prostředí. Svůj článek uveřejnili v časopise Nature Physics. Výše uvedené pojmy zní možná poněkud tajemně, dají se ale vyložit i „lidštěji“. Britský fyzik James Maxwell v roce 1867 v dopise příteli popsal myšlenkový experiment, pomocí něhož teoreticky zdůvodnil možnost získávání energie z informace. Představme si dvě nádoby s plynem, spojené trubicí s přepážkou, u níž sídlí démon. Ten dokáže rozeznat rychleji se pohybující molekuly od pomalých a rychlé pouští přes přepážku, ale jen jedním směrem. Po určitém čase v jedné polovině nádoby rychlejší moleku

Lis132010 by adminNo Comments

Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Fyzikové, pracující na Velkém hadronovém urychlovači ve Švýcarsku, pomocí detektoru CMS poprvé zaznamenali vznik dvou Z-bozonů rozpadem jedné elementární částice. Jedna se o jednu z teoreticky předpovídaných cest, kterými se při svém osamostatnění rozpadá takzvaný Higgsův. Uvádí to zpráva na oficiálních stránkách laboratoře CMS. Higgsův bozon je jedním z posledních chybějících článků Standardního modelu fyziky elementárních částic. Jedná se o zvláštní specii, která je základem mechanismu, jímž všechny ostatní částice nabývají hmotnost. Jestliže se nad tím na chvíli zamyslíme hlouběji, než z hlediska zdravotního, má hmotnost tak, jak ji známe, mnohem méně „fyzické“ reality, než bychom očekávali z každodenní zkušenosti. Jedná se pouze o číslo, které cosi vypovídá o tělese, například

Lis62010 by adminNo Comments

Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Fyzikové ve čtvrtek ráno dokončili poslední v letošním roce experiment s protonovými srážkami a začali připravovat první pokusy s ionty olova, ve kterých hodlají přivést hmotu dostavu kvark-gluonového plazmatu. Podle současných poznatků a teorií právě tento stav panoval v našem vesmíru krátce po Velkém třesku (krátce v tomto případě znamená zlomky sekundy), než vznikly nám důvěrně známé protony a neutrony. Tuto zprávu oznámil tiskový odbor Evropského centra jaderných výzkumů CERN. Kvark-gluonové plazma je zvláštní stav hmoty, vznikající za extrémních podmínek. V běžném prostředí jsou kvarky a gluony pevně vázány a tvoří například protony, neutrony a další elementární částice. Za velkých teplot a energií se však mohou uvolnit a vytvořit horkou „polévku“, v níž už platí zcela jiná pra