Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Lis52010 by adminNo Comments

Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Vědeckému týmu z Tokijské univerzity, vedenému profesorem Juičim Ikuharou, se podařilo pomocí elektronového mikroskopu zachytit obraz jediného atomu nejlehčího a nejmenšího prvku z celé periodické tabulky – vodíku. Jedná se vskutku o velký úspěch, neboť atomový poloměr vodíku činí jen něco okolo miliontiny milimetru. Japonští výzkumníci použili k pořízení snímku transmisní elektronovou mikroskopii. Jde o metodu, při níž je na velmi tenký plátek vzorku, kterým byl v tomto případě hydrid vanadia, zaměřen paprsek elektronu z přesně určené pozice. Z rozdílu mezi vstupním a výstupním signálem lze získat snímek, na němž je možno pozorovat jednotlivé atomy. „Byl to jeden z největších snů všech badatelů, věnujících se elektronové mikroskopii a fyzice nanosvěta. Nyní můžeme přímo pozorova

Lis52010 by adminNo Comments

Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Na výzkumu ostatků slavného dánského astronoma Tychona Braha, které budou na podnět dánských vědců 15. listopadu exhumovány z hrobky v Týnském chrámu, se bude podílet i Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. Jaderní fyzici z Řeže chtějí přispět k objasnění příčiny astronomovy smrti analýzou miniaturních vzorků jeho kostí a vlasů pomocí jaderných metod. Tzv. neutronová aktivační analýza (NAA) a měření rentgenfluorescenčního záření buzeného protony (PIXE) jsou vysoce citlivé jaderné analytické metody umožňující stanovení až 40 prvků v jednom vzorku. Vědci si od nich slibují, že pomohou potvrdit jednu z hypotéz, podle kterých byl Tycho Brahe buď otráven, pravděpodobně rtutí, nebo se otrávil sám při svých alchymistických pokusech, nebo zemřel na selhání ledvin ze zcela jiné příčiny. „Met

Říj232010 by adminNo Comments

Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Šest nových izotopů supertěžkých prvků se jaderným chemikům podařilo získat v Národní laboratoři Lawrence Berkeleyho (USA). Pro vědce to znamená další úspěch na cestě k „ostrůvku stability“ – supertěžkým jádrům, která jsou podle teoretiků stabilní a schopna dlouhodobé existence. Výzkumníci v čele s profesorem Heinem Nitschem pozorovali rozpad 114. prvku periodické tabulky, který byl poprvé získán ruskými fyziky ze Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně před 10 lety. V září letošního roku experimentální syntézu tohoto prvku, který zatím nemá vlastní název, zopakovali badatelé v Berkeley – na kruhovém urychlovači ostřelovali plutoniový terč ionty vápníku. Takto vytvořená jádra 114. prvku žila zlomky vteřiny a pak se rozpadla na jádra menší. Fyzici sledovali rozpadové řady, v

Říj42010 by adminNo Comments

Rusové se budou podílet na evropském urychlovači iontů FAIR

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás

Představitelé ruského Rosatomu jménem vlády podepsali v pondělí v německém Wiesbadenu konvenci o spoluúčasti na stavbě a provozu Evropského urychlovacího centra pro výzkum těžkých iontů a antiprotonů (Facility for Antiproton and Ion Research – FAIR). Oznámila to agentura RIA Novosti. Výzkumné centrum těžkých iontů a antiprotonů bude stát na předměstí Darmstadtu v Německu. Hlavním objektem je dvojitý urychlovač, obvod jeho prstenců činí okolo 1,1 kilometru. Nyní se projektu účastní 15 zemí, mezi nimiž jsou například Německo, Francie, Velká Británie a Rusko. První experimenty jsou očekávány už za tři roky a provoz na plnou kapacitu má začít v roce 2016. Urychlovač FAIR je stavěn na základě existujících objektů UNILAC a SIS 18. Budou k nim „dostavěny“ další urychlovací prstence různ

Srp22010 by adminNo Comments

Poprvé byl synteticky vyroben 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás

Ruští fyzikové ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy spolu s americkými kolegy poprvé v historii úspěšně vyrobili 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků. Pokus byl zahájen v červnu 2009. Jeho podstatou je, že jádro z berklia-249, získané v Okridgské národnl laboratoři v USA, odstřelovali ionty vápnlku-48 na urychlovači U-400 v Laboratoři jaderných reakcí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Odbornici prokazatelně zafixovali šest událostí zrodu jader 117. prvku a vyplnili tak mezeru mezi 116. a nejtěžším 118. prvkem Mendělejevovy soustavy. Zdroj: www.i-ru.cz

Čvc312010 by adminNo Comments

Nejtěžšímu prvku periodické tabulky bylo oficiálně přiděleno jméno

Aktuálně, Ve světě, Věda a jádro kolem nás

V Darmstadtu proběhl slavnostní ceremoniál přidělení názvu Copernicium 112. prvku periodické tabulky, který je tak nejtěžší ze všech, oficiálně uznaných Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii (IUPAC). Tuto zprávu přinesl německý ekonomický deník Handelsblatt. Copernicium bylo poprvé získáno v únoru roku 1996 na urychlovači těžkých iontů v Institutu těžkých iontů v německém Darmstadtu. Vědci dokázali atomy prvku syntetizovat bombardováním olověného terčíku jádry zinku. V letech 2000 a 2004 byly na Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně získány těžší izotopy copernicia a v roce 2006 chemici SÚJV Dubna potvrdili, že copernicium skutečně vzniklo, po chemické analýze produktů rozpadu 112. prvku (stejně jako všechny transuranové prvky je copernicium velmi nestabilní). V