Neděle, Září 23

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

Věda a jádro kolem nás
Minulý týden se ve zprávě tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět objevilo nejmocnější zaříkadlo částicové fyziky – Higgsův boson. Většina z nás zpozorní, jakmile se tento pojem začne v médiích skloňovat. Zpozorníme, přestože nevíme, co si pod tímto pojmem představit. Na tom by nebylo nic divného, většina oborů moderní vědy intuitivním představám nepřeje. Ovšem s Higgsovým bosonem je ještě jedna podstatná potíž – za pár měsíců se možná dozvíme, že vůbec neexistuje a budeme se smát své někdejší poblázněnosti nad tímto prázdným pojmem. A možná taky ne. Co tedy má být Higgsův boson, pokud existuje? Je to poslední důležitý dílek do skládačky Standardního modelu elementárních částic. Snem současné fyziky je sjednocení všech známých interakcí, kterými na seb
Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Věda a jádro kolem nás
Koncem listopadu na svou pouť k Marsu nastoupilo americké výzkumné vozítko Curiosity. Jeho úkolem bude provést geologický průzkum rudé planety a hledat stopy života, jejichž existenci zatím naznačují pouze nepřímé důkazy, například spektroskopie. Celý program je velmi ambiciózní a přišel americkou agenturu NASA na 2,5 miliard dolarů. Vozítko je vybaveno velmi moderní a komplikovanou aparaturou a přístroji. Mezi nimi je jeho hlavní «anténa» pro zkoumání povrchu rudé planety— generátor a detektor neutronů, pomoci kterých lze zjistit geologické složení půdy v nejvyšších vrstvách. Bude pomocí něj hledat uhlík, který, jak známo jest, je základem veškeré organické hmoty. Jde o první využití neutronové analýzy při výzkumu jiné planety, jinak je dobře zavedenou metodu v pozemských laboratoříc
Ionizující záření kolem nás – proč je člověk vystaven radiaci po celý život

Ionizující záření kolem nás – proč je člověk vystaven radiaci po celý život

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Pod pojmem „radioaktivita“ si většinou představujeme jen známou varovnou žlutou značku. Víme také, že štěpení těžkých jader uranu je zdrojem energie v jaderných elektrárnách. Radiace však není ani zdaleka jen výsledkem lidské činnosti. Příroda sama o sobě je doslova protkána ionizujícím zářením a malým jeho dávkám jsme vystaveni po celou dobu své existence. Toto záření má dva zdroje: přírodní radionuklidy, vyskytující se v našem životním prostředí, a kosmické záření, dopadající na Zemi z vesmíru a transformované při interakci v atmosféře. V roce 1896 zveřejnil Henri Becquerel objev radioaktivity a až do roku 1934, kdy manželé Joliot-Curieovi objevili umělou radioaktivitu, se veškeré práce zabývající se tímto novým jevem týkaly právě přírodního záření. Bude určitě na místě připome
Ve Stanfordu vytvořili vědci dosud nejsilnější a nejpřesnější rentgenové laserové pulsy

Ve Stanfordu vytvořili vědci dosud nejsilnější a nejpřesnější rentgenové laserové pulsy

Věda a jádro kolem nás
Vědci z americké Stanfordské univerzity zlomili hned dva rekordy ve světě laserů: vytvořili dosud nejsilnější a nejpřesnější laserové paprsky o vyšších rentgenových frekvencích. Jejich článek byl před týdnem publikován v časopisu Nature. Nejsilnějších rentgenových pulsů se mezinárodnímu týmu pod vedením profesora Justina Warka z Oxfordské univerzity podařilo dosáhnout na systému LCLS (Linac Coherent Light Source). Zamířili paprsek na velmi tenkou hliníkovou fólii a dokázali ji zahřát na teplotu okolo 2 milionů stupňů Celsia, čímž z ní udělali takzvané horké husté plazma, vyskytující se ve vnitřních vrstvách hvězd. Jde o první rentgenový laser, který dokáže proniknout pevným kovem a „prosvítit“ jej. Obyčejné světlo to nezvládne, neboť vodič snižuje intenzitu prostupujících elektromag
Higgsův boson polapen – možná

Higgsův boson polapen – možná

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Dva hlavní detektory urychlovače LHC, ATLAS a CMS, možná zaregistrovaly skutečný Higgsův boson hmotností okolo 125 GeV. Z dat, které se zatím podařilo získat, však nelze jednoznačně jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit. Fyzikové potřebují víc dat a podle odhadů by jich mohli mít dostatek v roce 2012. O dosavadních výsledcích fyzikové referovali na úterním semináři, který byl dlouho očekáván odbornou veřejností a prostor mu věnovala dokonce i běžná média. Výsledek je zatím nerozhodný. „Zatím jsme jej neobjevili, ale stále nevylučujeme jeho (Higgsova bosonu) existenci, sledujte naše zpravodajství v roce 2012“, prohlásil k výsledkům semináře generální ředitel CERN Rolf Heuer. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem nejuznávanější dnešní teorie elementárních částic, takzva
Evropská komise odklepla tři miliardy na projekt SUSEN, vedený ÚJV ŘEŽ

Evropská komise odklepla tři miliardy na projekt SUSEN, vedený ÚJV ŘEŽ

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Evropská komise schválila dotaci 2,45 miliardy korun na výzkum v oblasti jaderné energetiky v České republice. Projekt nazvaný Udržitelná energetika (neboli SUSEN z anglického SUStainable ENergy) vedený Ústavem jaderného výzkumu v Řeži si klade za cíl přispět k prodloužení životnosti současných jaderných elektráren a rovněž k přechodu na jaderné reaktory nových generací po roce 2030. O udělení dotace včera informoval server Česká pozice a ČTK informaci potvrdil jak Radek Melichar, který má na ministerstvu školství tuto problematiku na starosti, tak i diplomaté v Bruselu. "Podle mých informací schválil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn projekt Udržitelná energetika. V současné době ovšem ještě čekáme na doručení oficiálního písemného rozhodnutí," řekla ČTK velvyslankyně p
Americká vláda zavírá druhý největší urychlovač na světě Tevatron

Americká vláda zavírá druhý největší urychlovač na světě Tevatron

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Slavný Fermilab přijde o svou doposud největší chloubu – kruhový urychlovač Tevatron. Bude definitivně uzavřen 30. září po 28 letech práce, potvrdilo to americké ministerstvo energetiky, pod jehož křídla Fermilab patří vedle celé řady dalších „national laboratories“ (například jen o něco méně slavná Brookhavenská laboratoř). Tevatron je proton-antiprotonovým urychlovač, určený pro výzkum interakcí elementárních částic (v tomto případě srážek protonů a antiprotonů). Byl spuštěn v roce 1983 a do zahájení provozu LHC v ženevském CERNu se těšil roli největšího stroje svého druhu na světě. Evropský projekt podle mnoha vědců včetně amerického ministra energetiky Stevena Chu (nositele Nobelovy ceny za fyziku) však skýtá mnohem širší možnosti, především dokáže urychlit částice až na 7 Te
Vědci z CERN naměřili neutrinu rychlost vyšší, než rychlost světla

Vědci z CERN naměřili neutrinu rychlost vyšší, než rychlost světla

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Pokud je to pravda, pokud nejde o trapný omyl, chybu měření, špatnou konstelaci hvězd nebo cokoliv podobného, tak jsme se právě dotkli historie. Média šílejí a jestli se vše potvrdí, tak jsme na prahu největšího objevu ve fyzice za řadu desetiletí. Svět už nikdy nebude takový, jaký býval. Antonio Ereditato, fyzik z University of Bern a zároveň mluvčí 160 členů týmu experimentu OPERA vypustil neuvěřitelnou informaci o neutrinech, která prý mírně překračují rychlost světla. Zní to docela nevinně, ale každý, kdo je jenom nepatrně potřísněný fyzikou, by měl okamžitě strnout hrůzou. Takový výsledek, potvrdí-li se, totiž zřejmě potápí Einsteinovu speciální teorii relativity, podle níž je rychlost světla ve vákuu absolutní tabu pro vše, co má nenulovou klidovou hmotnost. A takovými částice
Evropské komisi se nezamlouvá řežský projekt SUSEN

Evropské komisi se nezamlouvá řežský projekt SUSEN

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Česká věda se má v nejbližších letech dočkat šesti velkých výzkumných center, přičemž cena každého z nich je vyšší než 50 milionů eur. Čtyři jsou již posvěceny (laser ELI, multioborový CEITEC, medicínské ICRC a superpočítač IT4I) a další dva čekají na „štempl“ Evropské komise. Zatímco přiklepnutí biovědního Biocevu akademikům se dá očekávat během pár týdnů – až se bruselští úředníci vrátí z dovolených –, nejméně známé centrum z této šestky, SUSEN aneb Udržitelná energetika v Řeži, má problém. Projekt za 2,45 miliardy korun se dle informací České pozice unijním představitelům příliš nepozdává a mohl by být ohrožen. Brusel proto zaslal 5. srpna na ministerstvo školství, jež administruje dotyčný Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, takzvaný interruption letter, v němž energetic
Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky

Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Německé Centrum pro výzkum těžkých iontů (Darmstadt) zahájilo první fázi pokusů, majících za cíl syntézu 120. prvku periodické tabulky, který se v případě úspěšného dokončení stane nejtěžším dosud známým elementem a začne novou, osmou periodu. V přírodě se přirozeně nevyskytují prvky s počtem protonů nad 92, což jsou všechny těžší uranu, například plutonium. Jádra s protonovým číslem do 100 je možné získat na jaderných reaktorech, těžší už jen v urychlovačích částic ostřelováním kovového terče ionty těžkých prvků. Při správném postupu a jisté dávce štěstí dojde k záchytu těžkých jader terčíkem a nukleosyntetické reakci, při níž vzniká jádro těžší. Zatím nejtěžší prvek, s pořadovým číslem 118, se podařilo získat vědcům z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně. Předchoz