Čtvrtek, Březen 21

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

V Brookhavenské laboratoři pokořen další teplotní rekord

V Brookhavenské laboratoři pokořen další teplotní rekord

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové z americké Brookhavenské národní laboratoře zlomili teplotní rekord: při experimentu se srážkami zlatých iontů na urychlovači RHIC získali hmotu o teplotě okolo čtyř trilionů stupňů, což je řádově několiksettisíckrát víc, než v nitru Slunce. Společnost Guinness World Records už nový výsledek uznala za světový rekord nejvyšší teploty dosažené v laboratoři. Vědci při pokusu nechali srazit jádra zlata, pohybující se téměř rychlosti světla, na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider). Výsledkem byl shluk kvark-gluonového plazmatu, látky, kterou byl tvořen vesmír v prvních mikrosekundách po Velkém třesku. Kvarky jsou nejmenší dnes známé částice hmoty, sestávají z nich protony a neutrony. Při běžných teplotách jsou kvarky v takzvaném stavu confinementu (uvěznění), př

Nová částice je téměř určitě Higgsův boson!

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Vědci z CERN prezentovali výsledky experimentů CMS a Atlas, které měly za úkol nalézt vytouženou částici, díky níž se stanou naše představy o stavbě hmoty jasnější. Prezentace proběhla v rámci konference ICHEP konané v australském Melbourne, kde vědci prezentovali předběžné výsledky z letošního roku. Obě výzkumné skupiny pozorovaly novou částici v rozmezí hmotností 125-126 GeV. „V našich datech jsme našli známky nové částice, v hmotnostní oblasti kolem 126 GeV a pravděpodobnost, že se jedná o chybu je menší než jedna ku třem milionům, dosáhli jsme tedy požadované úrovně přesnosti 5 sigma (sigma značí rozptyl statistického rozdělení). Mimořádné parametry urychlovače LHC a detektoru ATLAS, spolu s velkým nasazením mnoha lidí nám umožnili dospět až k tomuto zlomovému okamžiku,“ prohlás

CERN oznámí nejnovější výsledky pátrání po Higgsově bosonu na konferenci ICHEP

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z výzkumných skupin, které se hledáním této částice zabývají, vystoupí se svým seminářem  4. července večer (9 hodin dopoledne CEST) během jedné z největších konferencí  v oblasti částicové fyziky - ICHEP (International Conference on High Energy Physics) v Melbourne. Fyzikové z experimentů ATLAS a CMS představí předběžné výsledky letošních experimentů. Sběr dat pro ICHEP skončil v pondělí 18. června po velice úspěšném prvním období provozu LHC v roce 2012,“ řekl ředitel CERN pro urychlovače a technologie Steve Mayers. „Opravdu se těším, až zjistíme, co tato data ukrývají.“ Časový rozvrh LHC pro rok 2012 byl upraven tak, aby co největší množství dat bylo k dispozici právě před začátkem konference ICHEP. Nakonec bylo mezi dubnem a červnem naměřeno více hodnot než během cel
Itaipu – vodní elektrárna, která bere dech

Itaipu – vodní elektrárna, která bere dech

Věda a jádro kolem nás
Nejznámější a nejvěhlasnější vodní elektrárnou na světě jsou čínské Tři soutěsky na řece Jang-c´-ťiang. Na hranicích Brazílie, Argentiny a Paraguaje však má zdatného konkurenta – hydroelektrárnu Itaipu, v jazyce původních obyvatel Brazílie Zpívající balvan. Přinášíme čtenářům Atominfo.cz reportáž od Františka Heczka, odborníka na jaderné a těžké strojírenství, který měl možnost v rámci své pracovní cesty tuto elektrárnu, svým výkonem přesahující sedm Temelínů, navštívit. Do Brazílie jsem cestoval za poslední rok několikrát. Pracuji na projektech pro jadernou energetiku a jsem její tvrdý zastánce. Angažoval jsem se i v energetice hutního podniku, v elektrárnách na uhlí i na plyn, v menším měřítku i ve vodních a větrných elektrárnách. Vyrazit s kolegy na víkend ze Sao Paulo na ji
Nadsvětelná neutrina našla svůj definitivní konec

Nadsvětelná neutrina našla svůj definitivní konec

Věda a jádro kolem nás
Vědci, pracující na neutrinovém experimentu OPERA, po sérii pokusů s konečnou platností potvrdili, že dřívější výsledky, prokazující neutrina, pohybující se nadsvětelnou rychlostí, měly svůj původ v chybách měření. „Nadsvětelná“ neutrina způsobila velkou senzaci v září loňského roku, kdy fyzici zaznamenali, že dokázala překonat vzdálenost 730 kilometrů mezi urychlovačem SPS v CERNu a podzemním detektorem OPERA v italské laboratoři Gran Sasso o 60 nanosekund rychleji, než by to zvládlo světlo. Později však experimentátoři oznámili, že objevili několik chyb, které výsledek pokusu ovlivnily. Rozhodli se proto uskutečnit několik dalších pokusů, které měly získané údaje ověřit. V pátek 8. června proběhla v japonském Kyotu konference Neutrino 2012, na níž výsledky nového experimentu preze
Sievert, becquerel, rentgen….Jak měříme radioaktivitu

Sievert, becquerel, rentgen….Jak měříme radioaktivitu

Věda a jádro kolem nás
Dozimetrické jednotky a jejích použití Poznámka na úvod: tento článek je zaměřen především na faktické informace o aplikacích ionizujícího záření. Základní informace o radiaci, jako jsou například druhy radioaktivních rozpadů, jejích mechanismy a příčiny, historii objevů a podobně, uvádíme jen velmi stručně. Přehled o ionizujícím záření v přírodě najdete například zde nebo zde. Radiace a ionizující záření jsou neoddělitelnou součástí našeho života, ačkoliv je většinou nemůžeme vnímat smysly. Příroda okolo nás je doslova protkána neviditelnými paprsky, které velmi výrazně ovlivňují celou řadu procesů v ní probíhajících. Například dýchání kyslíku podle jedné z biologických teorií vzniklo jako obranný mechanismus proti účinkům volných radikálů, vytvářených působením radiace. K
Větrné elektrárny podle amerických vědců mohou způsobovat lokální oteplení

Větrné elektrárny podle amerických vědců mohou způsobovat lokální oteplení

Věda a jádro kolem nás, Životní prostředí a přeměny energetiky
Klimatologové z amerického Albany vysledovaly změny klimatu v okolí velkých větrných farem v Texasu. Podle analýzy, kterou provedli na datech za posledních 10 let od doby, kdy byly větrné elektrárny postaveny, se průměrná teplota vzduchu lokálně zvýšila o 0,72 stupně. Svůj článek tým, vedený Limingem Zhouem, uveřejnil v časopisu Nature Climate Change. Jako zdroj dat použili meteorologickou družici Terra a její spektrometr MODIS, zkoumali údaje z let 2003 až 2011. Sestavili z nich mapu středních teplot v regionu a označovali místa, kde se údaje výrazně lišily od sousedních oblastí se stejnými podmínkami, čímž se snažili zmírnit vliv náhodných faktorů a pravidelných změn. Započítali rovněž vliv sezónních změn. Podrobnější zkoumání ukázalo, že velká uskupení větrných farem mohou mít na

Neutrina nejsou rychlejší než světlo, šéf projektu odstoupil

Věda a jádro kolem nás
Vedoucí vědecký pracovník týmu, který loni při experimentu s neutriny naměřil rychlost vyšší, než je rychlost světla, se dobrovolně vzdal své funkce. Učinil tak po zveřejnění analýzy chyb měřícího zařízení, které byly zjištěny v únoru. Tato analýza, se kterou bylo vedení seznámeno 28. března a veřejnost 30. března, potvrzuje, že výsledky měření byly zkreslené kombinací dvou chyb – vadným kabelem a chybou časování centrálních hodin experimentu. Výzkumná skupina plánuje měření zopakovat a až potom možnost pohybu neutrin nesvětelnou rychlostí definitivně vyloučit. Vědci kolem experimentu OPERA (Oscillation Project with Emulsion-tRacking Apparatus) 22. února informovali o dvou možných chybách (viz článek), ale kladli důraz na to, že prozatím není jasné, jakým způsobem mohly výsledek
LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

Věda a jádro kolem nás
Večer v pátek na Velkém hadronovém urychlovači v ženevském CERNu vědci zahájili první sérii pokusů se srážkami protonových svazků o rekordní energii 8 teraelektronvoltů. Princip práce LHC je v zásadě poměrně jednoduchý na vysvětlení: svazky částic (protonů nebo jader atomů) jsou urychleny a puštěny proti sobě. Při srážce dochází k mnoha pozoruhodným dějům, které nelze popsat zákony klasické fyziky a které jsou hlavním předmětem základního výzkumu v CERN. Čím vyšší je energie svazků, tím více lze získat zajímavých výsledků, kupříkladu je možné vytvořit podmínky, které měly teoreticky panovat ve vesmíru krátce po Velkém třesku. Poprvé vědci urychlili svazky na 8 TeV před dvěma týdny, 22. března. Rozhodnutí o tom padlo v únoru, původně měl LHC pracovat na stejné energii, jako v roce
Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Věda a jádro kolem nás
Africký kontinent většinou není místem, které bychom spojovali s rozvojem vysokých technologií. Historická odhalení však často překvapí, jako i v tomto případě. S tím, jak víc a víc vody utíká od konce studené války, jsou postupně odtajňovány četné archivy a dokumenty, které například ukazují, že Jihoafrická republika svého času rozvinula velmi rozsáhlý jaderný program, zcela srovnatelný například s jaderným programem dnešního Íránu, a dokázala to i přes četná embarga a mezinárodní sankce. V 90. letech se svého jaderného arzenálu vzdala a zlikvidovala jej, společně s dokumenty, týkajícími se jejich vývoje. Jeho historie však pro nás může být zajímavá i dnes. Uvádíme zde proto článek, převzatý z ruského portálu Atominfo.ru, jehož prvotním zdrojem jsou statě amerického armádního důstojní