Pondělí, Prosinec 18

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Americkým badatelům z týmu prof. Douglase Stonea z Yale University se podařil husarský kousek – sestavili zařízení, které zcela pohlcuje laserové záření a přeměňuje jej na tepelnou energii. Svůj článek uveřejnili v časopise Science. Zatím je objev zajímavý především jako předmět pro další výzkumy, neboť až do dnešní doby byla možnost úplné konverze laserových paprsků na teplo pouze teoretickým výsledkem. V klasickém plynovém laseru probíhá generace záření tak, že intenzivní elektromagnetické záření excituje elektrony v molekulách plynu, který se nachází v nádobce se zrcadlovými stěnami. Nové excitované stavy jsou vysoce nestabilní, elektron uvolňuje kvantum světla a vrací se na původní hladinu. Světlo se odráží od stěn nádoby a excitují další atomy, čímž vzniká řetězová reakce. Z nádo
Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
  Kosmickou loď Enterprise poháněla antihmota - pohříchu ale jen v kultovním TV seriálu Star Trek. Nyní se však mezinárodnímu týmu vědců nazvaném ALPHA v evropském středisku jaderného výzkumu CERN podařil významný krok na cestě k praktickému využití této tajemné substance. Dokázali atomy antihmoty nejen vyrobit, ale také po nějakou dobu uchovat. Jak uskladnit antihmotu "Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit," vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu, o němž včera informoval časopis Nature. ntihmota se vyznačuje tím, že částice, které ji tvoří, mají opačný elektrický náboj než částice "normální" hmoty. Kladně nabité protony v ní tedy nahrazují záporně nabité antiprotony, místo záporně nabitých elek
Japonští fyzici zkrotili Maxwellova démona

Japonští fyzici zkrotili Maxwellova démona

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Japonští fyzici poprvé dokázali prakticky aplikovat téměř dvě stě let starý myšlenkový experiment Maxwellova démona a dosáhnout zvýšení vnitřní energie systému pouze s použitím informací o jejím stavu, bez přidávání energie z vnějšího prostředí. Svůj článek uveřejnili v časopise Nature Physics. Výše uvedené pojmy zní možná poněkud tajemně, dají se ale vyložit i „lidštěji“. Britský fyzik James Maxwell v roce 1867 v dopise příteli popsal myšlenkový experiment, pomocí něhož teoreticky zdůvodnil možnost získávání energie z informace. Představme si dvě nádoby s plynem, spojené trubicí s přepážkou, u níž sídlí démon. Ten dokáže rozeznat rychleji se pohybující molekuly od pomalých a rychlé pouští přes přepážku, ale jen jedním směrem. Po určitém čase v jedné polovině nádoby rychlejší moleku
Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové, pracující na Velkém hadronovém urychlovači ve Švýcarsku, pomocí detektoru CMS poprvé zaznamenali vznik dvou Z-bozonů rozpadem jedné elementární částice. Jedna se o jednu z teoreticky předpovídaných cest, kterými se při svém osamostatnění rozpadá  takzvaný Higgsův. Uvádí to zpráva na oficiálních stránkách laboratoře CMS. Higgsův bozon je jedním z posledních chybějících článků Standardního modelu fyziky elementárních částic. Jedná se o zvláštní specii, která je základem mechanismu, jímž všechny ostatní částice nabývají hmotnost. Jestliže se nad tím na chvíli zamyslíme hlouběji, než z hlediska zdravotního, má hmotnost tak, jak ji známe, mnohem méně „fyzické“ reality, než bychom očekávali z každodenní zkušenosti. Jedná se pouze o číslo, které cosi vypovídá o tělese, například
Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové ve čtvrtek ráno dokončili poslední v letošním roce experiment s protonovými srážkami a začali připravovat první pokusy s ionty olova, ve kterých hodlají přivést hmotu dostavu kvark-gluonového plazmatu. Podle současných poznatků a teorií právě tento stav panoval v našem vesmíru krátce po Velkém třesku (krátce v tomto případě znamená zlomky sekundy), než vznikly nám důvěrně známé protony a neutrony. Tuto zprávu oznámil tiskový odbor Evropského centra jaderných výzkumů CERN. Kvark-gluonové plazma je zvláštní stav hmoty, vznikající za extrémních podmínek. V běžném prostředí jsou kvarky a gluony pevně vázány a tvoří například protony, neutrony a další elementární částice. Za velkých teplot a energií se však mohou uvolnit a vytvořit horkou „polévku“, v níž už platí zcela jiná pra
Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědeckému týmu z Tokijské univerzity, vedenému profesorem Juičim Ikuharou, se podařilo pomocí elektronového mikroskopu zachytit obraz jediného atomu nejlehčího a nejmenšího prvku z celé periodické tabulky – vodíku. Jedná se vskutku o velký úspěch, neboť atomový poloměr vodíku činí jen něco okolo miliontiny milimetru. Japonští výzkumníci použili k pořízení snímku transmisní elektronovou mikroskopii. Jde o metodu, při níž je na velmi tenký plátek vzorku, kterým byl v tomto případě hydrid vanadia, zaměřen paprsek elektronu z přesně určené pozice. Z rozdílu mezi vstupním a výstupním signálem lze získat snímek, na němž je možno pozorovat jednotlivé atomy. „Byl to jeden z největších snů všech badatelů, věnujících se elektronové mikroskopii a fyzice nanosvěta. Nyní můžeme přímo pozorova
Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na výzkumu ostatků slavného dánského astronoma Tychona Braha, které budou na podnět dánských vědců 15. listopadu exhumovány z hrobky v Týnském chrámu, se bude podílet i Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. Jaderní fyzici z Řeže chtějí přispět k objasnění příčiny astronomovy smrti analýzou miniaturních vzorků jeho kostí a vlasů pomocí jaderných metod. Tzv. neutronová aktivační analýza (NAA) a měření rentgenfluorescenčního záření buzeného protony (PIXE) jsou vysoce citlivé jaderné analytické metody umožňující stanovení až 40 prvků v jednom vzorku. Vědci si od nich slibují, že pomohou potvrdit jednu z hypotéz, podle kterých byl Tycho Brahe buď otráven, pravděpodobně rtutí, nebo se otrávil sám při svých alchymistických pokusech, nebo zemřel na selhání ledvin ze zcela jiné příčiny. „Met
Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Šest nových izotopů supertěžkých prvků se jaderným chemikům podařilo získat v Národní laboratoři Lawrence Berkeleyho (USA). Pro vědce to znamená další úspěch na cestě k „ostrůvku stability“ – supertěžkým jádrům, která jsou podle teoretiků stabilní a schopna dlouhodobé existence. Výzkumníci v čele s profesorem Heinem Nitschem pozorovali rozpad 114. prvku periodické tabulky, který byl poprvé získán ruskými fyziky ze Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně před 10 lety. V září letošního roku experimentální syntézu tohoto prvku, který zatím nemá vlastní název, zopakovali badatelé v Berkeley – na kruhovém urychlovači ostřelovali plutoniový terč ionty vápníku. Takto vytvořená jádra 114. prvku žila zlomky vteřiny a pak se rozpadla na jádra menší. Fyzici sledovali rozpadové řady, v
Rusové se budou podílet na evropském urychlovači iontů FAIR

Rusové se budou podílet na evropském urychlovači iontů FAIR

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Představitelé ruského Rosatomu jménem vlády podepsali v pondělí v německém Wiesbadenu konvenci o spoluúčasti na stavbě a provozu Evropského urychlovacího centra pro výzkum těžkých iontů a antiprotonů (Facility for Antiproton and Ion Research – FAIR). Oznámila to agentura RIA Novosti. Výzkumné centrum těžkých iontů a antiprotonů bude stát na předměstí Darmstadtu v Německu. Hlavním objektem je dvojitý urychlovač, obvod jeho prstenců činí okolo 1,1 kilometru. Nyní se projektu účastní 15 zemí, mezi nimiž jsou například Německo, Francie, Velká Británie a Rusko. První experimenty jsou očekávány už za tři roky a provoz na plnou kapacitu má začít v roce 2016. Urychlovač FAIR je stavěn na základě existujících objektů UNILAC a SIS 18. Budou k nim „dostavěny“ další urychlovací prstence různ
Poprvé byl synteticky vyroben 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků

Poprvé byl synteticky vyroben 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Ruští fyzikové ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy spolu s americkými kolegy poprvé v historii úspěšně vyrobili 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků. Pokus byl zahájen v červnu 2009. Jeho podstatou je, že jádro z berklia-249, získané v Okridgské národnl laboratoři v USA, odstřelovali ionty vápnlku-48 na urychlovači U-400 v Laboratoři jaderných reakcí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Odbornici prokazatelně zafixovali šest událostí zrodu jader 117. prvku a vyplnili tak mezeru mezi 116. a nejtěžším 118. prvkem Mendělejevovy soustavy. Zdroj: www.i-ru.cz