Pondělí, Prosinec 18

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Nadsvětelná neutrina našla svůj definitivní konec

Nadsvětelná neutrina našla svůj definitivní konec

Věda a jádro kolem nás
Vědci, pracující na neutrinovém experimentu OPERA, po sérii pokusů s konečnou platností potvrdili, že dřívější výsledky, prokazující neutrina, pohybující se nadsvětelnou rychlostí, měly svůj původ v chybách měření. „Nadsvětelná“ neutrina způsobila velkou senzaci v září loňského roku, kdy fyzici zaznamenali, že dokázala překonat vzdálenost 730 kilometrů mezi urychlovačem SPS v CERNu a podzemním detektorem OPERA v italské laboratoři Gran Sasso o 60 nanosekund rychleji, než by to zvládlo světlo. Později však experimentátoři oznámili, že objevili několik chyb, které výsledek pokusu ovlivnily. Rozhodli se proto uskutečnit několik dalších pokusů, které měly získané údaje ověřit. V pátek 8. června proběhla v japonském Kyotu konference Neutrino 2012, na níž výsledky nového experimentu preze
Sievert, becquerel, rentgen….Jak měříme radioaktivitu

Sievert, becquerel, rentgen….Jak měříme radioaktivitu

Věda a jádro kolem nás
Dozimetrické jednotky a jejích použití Poznámka na úvod: tento článek je zaměřen především na faktické informace o aplikacích ionizujícího záření. Základní informace o radiaci, jako jsou například druhy radioaktivních rozpadů, jejích mechanismy a příčiny, historii objevů a podobně, uvádíme jen velmi stručně. Přehled o ionizujícím záření v přírodě najdete například zde nebo zde. Radiace a ionizující záření jsou neoddělitelnou součástí našeho života, ačkoliv je většinou nemůžeme vnímat smysly. Příroda okolo nás je doslova protkána neviditelnými paprsky, které velmi výrazně ovlivňují celou řadu procesů v ní probíhajících. Například dýchání kyslíku podle jedné z biologických teorií vzniklo jako obranný mechanismus proti účinkům volných radikálů, vytvářených působením radiace. K
Větrné elektrárny podle amerických vědců mohou způsobovat lokální oteplení

Větrné elektrárny podle amerických vědců mohou způsobovat lokální oteplení

Věda a jádro kolem nás, Životní prostředí a přeměny energetiky
Klimatologové z amerického Albany vysledovaly změny klimatu v okolí velkých větrných farem v Texasu. Podle analýzy, kterou provedli na datech za posledních 10 let od doby, kdy byly větrné elektrárny postaveny, se průměrná teplota vzduchu lokálně zvýšila o 0,72 stupně. Svůj článek tým, vedený Limingem Zhouem, uveřejnil v časopisu Nature Climate Change. Jako zdroj dat použili meteorologickou družici Terra a její spektrometr MODIS, zkoumali údaje z let 2003 až 2011. Sestavili z nich mapu středních teplot v regionu a označovali místa, kde se údaje výrazně lišily od sousedních oblastí se stejnými podmínkami, čímž se snažili zmírnit vliv náhodných faktorů a pravidelných změn. Započítali rovněž vliv sezónních změn. Podrobnější zkoumání ukázalo, že velká uskupení větrných farem mohou mít na

Neutrina nejsou rychlejší než světlo, šéf projektu odstoupil

Věda a jádro kolem nás
Vedoucí vědecký pracovník týmu, který loni při experimentu s neutriny naměřil rychlost vyšší, než je rychlost světla, se dobrovolně vzdal své funkce. Učinil tak po zveřejnění analýzy chyb měřícího zařízení, které byly zjištěny v únoru. Tato analýza, se kterou bylo vedení seznámeno 28. března a veřejnost 30. března, potvrzuje, že výsledky měření byly zkreslené kombinací dvou chyb – vadným kabelem a chybou časování centrálních hodin experimentu. Výzkumná skupina plánuje měření zopakovat a až potom možnost pohybu neutrin nesvětelnou rychlostí definitivně vyloučit. Vědci kolem experimentu OPERA (Oscillation Project with Emulsion-tRacking Apparatus) 22. února informovali o dvou možných chybách (viz článek), ale kladli důraz na to, že prozatím není jasné, jakým způsobem mohly výsledek
LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

Věda a jádro kolem nás
Večer v pátek na Velkém hadronovém urychlovači v ženevském CERNu vědci zahájili první sérii pokusů se srážkami protonových svazků o rekordní energii 8 teraelektronvoltů. Princip práce LHC je v zásadě poměrně jednoduchý na vysvětlení: svazky částic (protonů nebo jader atomů) jsou urychleny a puštěny proti sobě. Při srážce dochází k mnoha pozoruhodným dějům, které nelze popsat zákony klasické fyziky a které jsou hlavním předmětem základního výzkumu v CERN. Čím vyšší je energie svazků, tím více lze získat zajímavých výsledků, kupříkladu je možné vytvořit podmínky, které měly teoreticky panovat ve vesmíru krátce po Velkém třesku. Poprvé vědci urychlili svazky na 8 TeV před dvěma týdny, 22. března. Rozhodnutí o tom padlo v únoru, původně měl LHC pracovat na stejné energii, jako v roce
Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Věda a jádro kolem nás
Africký kontinent většinou není místem, které bychom spojovali s rozvojem vysokých technologií. Historická odhalení však často překvapí, jako i v tomto případě. S tím, jak víc a víc vody utíká od konce studené války, jsou postupně odtajňovány četné archivy a dokumenty, které například ukazují, že Jihoafrická republika svého času rozvinula velmi rozsáhlý jaderný program, zcela srovnatelný například s jaderným programem dnešního Íránu, a dokázala to i přes četná embarga a mezinárodní sankce. V 90. letech se svého jaderného arzenálu vzdala a zlikvidovala jej, společně s dokumenty, týkajícími se jejich vývoje. Jeho historie však pro nás může být zajímavá i dnes. Uvádíme zde proto článek, převzatý z ruského portálu Atominfo.ru, jehož prvotním zdrojem jsou statě amerického armádního důstojní
Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Věda a jádro kolem nás
Kanadskému týmu fyziků se podařilo manipulovat s atomem antivodíku šestnáct minut a provést na něm víc měření, než dosud zvládl kdokoliv jiný. „Je to první úspěšná interakce s atomem antihmoty,“ prohlásil Mike Hayden, profesor fyziky na Simon Fraser University v Burnaby, B. C., když popisoval výsledky publikované ve středu v časopise Nature. „Provedli jsme měření, pokusili jsme se nalézt to, co by se dalo nazvat otiskem prstu tohoto atomu. Můžete si to představit jako pokus o komunikaci či manipulaci s antivodíkem.“ Úkol to věru není snadný – udržet existenci antihmoty je velice obtížné, neboť ve chvíli, kdy přijde do styku s hmotou, která tvoří většinu vesmíru, dojde k jejich anihilaci a uvolní se čistá energie v podobě fotonů gama záření. Antihmota je složená z takzvaných ant

Laser může ukázat cestu k novým zdrojům energie

Věda a jádro kolem nás
Nové ultrarychlé laserové zařízení, které umí vytvářet velmi intenzivní a krátké (jednotky femtosekund – biliardtiny sekundy) světelné pulzy, má vědcům z Východoanglické univerzity (UEA - Norwich) pomoci odhalit mechanismus přenosu energie z jedné molekuly na druhou. Výsledky mohou posunout naši schopnost využívat sluneční energii o velký krok kupředu. Nový laser pracuje v poměrně široké oblasti spektra od ultrafialového až po infračervené záření. Zařízení je financováno grantem britské Rady pro techniku a fyzikální výzkum (EPSRC) v hodnotě 466 tisíc liber. Nový světelný zdroj bude využíván k 2D elektronické spektroskopii, pomocí které budou pozorovány nejrychlejší chemické reakce. Studium přenosu energie v přírodních i umělých strukturách (například v bílkovinách a uměle vyroben
Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Věda a jádro kolem nás
Částice, které podle experiment OPERA měly porušovat jeden ze základních fyzikálních zákonů, jsou ještě rychlejší, než si vědci mysleli, nebo možná naopak vůbec rychlost světla nepřekračují. Italští vědci z laboratoře pod Grand Sassem při nedávných testech experimentálního zařízení našli dvě závady, které mohly způsobit chybu měření. Špatně připojený kabel a nedokonalé měření času tak mohou učinit výsledky pokusu ještě sensačnějšími. Nebo uklidnit všechny teoretické fyziky. “Jedna závada mohla vést k tomu, že změřená doba letu neutrin byla nižší než skutečná , zatímco druhá mohla způsobit, že naměřený čas byl vyšší, než skutečný,” píše se v prohlášení vědecké skupiny pracující na experimentu OPERA, v jehož rámci byla naměřena vyšší rychlost neutrin. OPERA je součástí urychlovače
LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

Věda a jádro kolem nás
Minulý týden se ve zprávě tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět objevilo nejmocnější zaříkadlo částicové fyziky – Higgsův boson. Většina z nás zpozorní, jakmile se tento pojem začne v médiích skloňovat. Zpozorníme, přestože nevíme, co si pod tímto pojmem představit. Na tom by nebylo nic divného, většina oborů moderní vědy intuitivním představám nepřeje. Ovšem s Higgsovým bosonem je ještě jedna podstatná potíž – za pár měsíců se možná dozvíme, že vůbec neexistuje a budeme se smát své někdejší poblázněnosti nad tímto prázdným pojmem. A možná taky ne. Co tedy má být Higgsův boson, pokud existuje? Je to poslední důležitý dílek do skládačky Standardního modelu elementárních částic. Snem současné fyziky je sjednocení všech známých interakcí, kterými na seb