Středa, Říjen 18

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Věda a jádro kolem nás
Africký kontinent většinou není místem, které bychom spojovali s rozvojem vysokých technologií. Historická odhalení však často překvapí, jako i v tomto případě. S tím, jak víc a víc vody utíká od konce studené války, jsou postupně odtajňovány četné archivy a dokumenty, které například ukazují, že Jihoafrická republika svého času rozvinula velmi rozsáhlý jaderný program, zcela srovnatelný například s jaderným programem dnešního Íránu, a dokázala to i přes četná embarga a mezinárodní sankce. V 90. letech se svého jaderného arzenálu vzdala a zlikvidovala jej, společně s dokumenty, týkajícími se jejich vývoje. Jeho historie však pro nás může být zajímavá i dnes. Uvádíme zde proto článek, převzatý z ruského portálu Atominfo.ru, jehož prvotním zdrojem jsou statě amerického armádního důstojní
Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Věda a jádro kolem nás
Kanadskému týmu fyziků se podařilo manipulovat s atomem antivodíku šestnáct minut a provést na něm víc měření, než dosud zvládl kdokoliv jiný. „Je to první úspěšná interakce s atomem antihmoty,“ prohlásil Mike Hayden, profesor fyziky na Simon Fraser University v Burnaby, B. C., když popisoval výsledky publikované ve středu v časopise Nature. „Provedli jsme měření, pokusili jsme se nalézt to, co by se dalo nazvat otiskem prstu tohoto atomu. Můžete si to představit jako pokus o komunikaci či manipulaci s antivodíkem.“ Úkol to věru není snadný – udržet existenci antihmoty je velice obtížné, neboť ve chvíli, kdy přijde do styku s hmotou, která tvoří většinu vesmíru, dojde k jejich anihilaci a uvolní se čistá energie v podobě fotonů gama záření. Antihmota je složená z takzvaných ant

Laser může ukázat cestu k novým zdrojům energie

Věda a jádro kolem nás
Nové ultrarychlé laserové zařízení, které umí vytvářet velmi intenzivní a krátké (jednotky femtosekund – biliardtiny sekundy) světelné pulzy, má vědcům z Východoanglické univerzity (UEA - Norwich) pomoci odhalit mechanismus přenosu energie z jedné molekuly na druhou. Výsledky mohou posunout naši schopnost využívat sluneční energii o velký krok kupředu. Nový laser pracuje v poměrně široké oblasti spektra od ultrafialového až po infračervené záření. Zařízení je financováno grantem britské Rady pro techniku a fyzikální výzkum (EPSRC) v hodnotě 466 tisíc liber. Nový světelný zdroj bude využíván k 2D elektronické spektroskopii, pomocí které budou pozorovány nejrychlejší chemické reakce. Studium přenosu energie v přírodních i umělých strukturách (například v bílkovinách a uměle vyroben
Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Věda a jádro kolem nás
Částice, které podle experiment OPERA měly porušovat jeden ze základních fyzikálních zákonů, jsou ještě rychlejší, než si vědci mysleli, nebo možná naopak vůbec rychlost světla nepřekračují. Italští vědci z laboratoře pod Grand Sassem při nedávných testech experimentálního zařízení našli dvě závady, které mohly způsobit chybu měření. Špatně připojený kabel a nedokonalé měření času tak mohou učinit výsledky pokusu ještě sensačnějšími. Nebo uklidnit všechny teoretické fyziky. “Jedna závada mohla vést k tomu, že změřená doba letu neutrin byla nižší než skutečná , zatímco druhá mohla způsobit, že naměřený čas byl vyšší, než skutečný,” píše se v prohlášení vědecké skupiny pracující na experimentu OPERA, v jehož rámci byla naměřena vyšší rychlost neutrin. OPERA je součástí urychlovače
LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

Věda a jádro kolem nás
Minulý týden se ve zprávě tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět objevilo nejmocnější zaříkadlo částicové fyziky – Higgsův boson. Většina z nás zpozorní, jakmile se tento pojem začne v médiích skloňovat. Zpozorníme, přestože nevíme, co si pod tímto pojmem představit. Na tom by nebylo nic divného, většina oborů moderní vědy intuitivním představám nepřeje. Ovšem s Higgsovým bosonem je ještě jedna podstatná potíž – za pár měsíců se možná dozvíme, že vůbec neexistuje a budeme se smát své někdejší poblázněnosti nad tímto prázdným pojmem. A možná taky ne. Co tedy má být Higgsův boson, pokud existuje? Je to poslední důležitý dílek do skládačky Standardního modelu elementárních částic. Snem současné fyziky je sjednocení všech známých interakcí, kterými na seb
Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Věda a jádro kolem nás
Koncem listopadu na svou pouť k Marsu nastoupilo americké výzkumné vozítko Curiosity. Jeho úkolem bude provést geologický průzkum rudé planety a hledat stopy života, jejichž existenci zatím naznačují pouze nepřímé důkazy, například spektroskopie. Celý program je velmi ambiciózní a přišel americkou agenturu NASA na 2,5 miliard dolarů. Vozítko je vybaveno velmi moderní a komplikovanou aparaturou a přístroji. Mezi nimi je jeho hlavní «anténa» pro zkoumání povrchu rudé planety— generátor a detektor neutronů, pomoci kterých lze zjistit geologické složení půdy v nejvyšších vrstvách. Bude pomocí něj hledat uhlík, který, jak známo jest, je základem veškeré organické hmoty. Jde o první využití neutronové analýzy při výzkumu jiné planety, jinak je dobře zavedenou metodu v pozemských laboratoříc
Ionizující záření kolem nás – proč je člověk vystaven radiaci po celý život

Ionizující záření kolem nás – proč je člověk vystaven radiaci po celý život

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Pod pojmem „radioaktivita“ si většinou představujeme jen známou varovnou žlutou značku. Víme také, že štěpení těžkých jader uranu je zdrojem energie v jaderných elektrárnách. Radiace však není ani zdaleka jen výsledkem lidské činnosti. Příroda sama o sobě je doslova protkána ionizujícím zářením a malým jeho dávkám jsme vystaveni po celou dobu své existence. Toto záření má dva zdroje: přírodní radionuklidy, vyskytující se v našem životním prostředí, a kosmické záření, dopadající na Zemi z vesmíru a transformované při interakci v atmosféře. V roce 1896 zveřejnil Henri Becquerel objev radioaktivity a až do roku 1934, kdy manželé Joliot-Curieovi objevili umělou radioaktivitu, se veškeré práce zabývající se tímto novým jevem týkaly právě přírodního záření. Bude určitě na místě připome
Ve Stanfordu vytvořili vědci dosud nejsilnější a nejpřesnější rentgenové laserové pulsy

Ve Stanfordu vytvořili vědci dosud nejsilnější a nejpřesnější rentgenové laserové pulsy

Věda a jádro kolem nás
Vědci z americké Stanfordské univerzity zlomili hned dva rekordy ve světě laserů: vytvořili dosud nejsilnější a nejpřesnější laserové paprsky o vyšších rentgenových frekvencích. Jejich článek byl před týdnem publikován v časopisu Nature. Nejsilnějších rentgenových pulsů se mezinárodnímu týmu pod vedením profesora Justina Warka z Oxfordské univerzity podařilo dosáhnout na systému LCLS (Linac Coherent Light Source). Zamířili paprsek na velmi tenkou hliníkovou fólii a dokázali ji zahřát na teplotu okolo 2 milionů stupňů Celsia, čímž z ní udělali takzvané horké husté plazma, vyskytující se ve vnitřních vrstvách hvězd. Jde o první rentgenový laser, který dokáže proniknout pevným kovem a „prosvítit“ jej. Obyčejné světlo to nezvládne, neboť vodič snižuje intenzitu prostupujících elektromag
Higgsův boson polapen – možná

Higgsův boson polapen – možná

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Dva hlavní detektory urychlovače LHC, ATLAS a CMS, možná zaregistrovaly skutečný Higgsův boson hmotností okolo 125 GeV. Z dat, které se zatím podařilo získat, však nelze jednoznačně jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit. Fyzikové potřebují víc dat a podle odhadů by jich mohli mít dostatek v roce 2012. O dosavadních výsledcích fyzikové referovali na úterním semináři, který byl dlouho očekáván odbornou veřejností a prostor mu věnovala dokonce i běžná média. Výsledek je zatím nerozhodný. „Zatím jsme jej neobjevili, ale stále nevylučujeme jeho (Higgsova bosonu) existenci, sledujte naše zpravodajství v roce 2012“, prohlásil k výsledkům semináře generální ředitel CERN Rolf Heuer. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem nejuznávanější dnešní teorie elementárních částic, takzva
Evropská komise odklepla tři miliardy na projekt SUSEN, vedený ÚJV ŘEŽ

Evropská komise odklepla tři miliardy na projekt SUSEN, vedený ÚJV ŘEŽ

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Evropská komise schválila dotaci 2,45 miliardy korun na výzkum v oblasti jaderné energetiky v České republice. Projekt nazvaný Udržitelná energetika (neboli SUSEN z anglického SUStainable ENergy) vedený Ústavem jaderného výzkumu v Řeži si klade za cíl přispět k prodloužení životnosti současných jaderných elektráren a rovněž k přechodu na jaderné reaktory nových generací po roce 2030. O udělení dotace včera informoval server Česká pozice a ČTK informaci potvrdil jak Radek Melichar, který má na ministerstvu školství tuto problematiku na starosti, tak i diplomaté v Bruselu. "Podle mých informací schválil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn projekt Udržitelná energetika. V současné době ovšem ještě čekáme na doručení oficiálního písemného rozhodnutí," řekla ČTK velvyslankyně p