Pátek, Květen 25

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Američané vyvíjejí novou metodu laserové spektroskopie pro sledování povrchu palivových článků

Američané vyvíjejí novou metodu laserové spektroskopie pro sledování povrchu palivových článků

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americké firmy vyvíjejí nové způsoby, jak sledovat palivové články za běhu reaktoru. Electric Power Research Institute (EPRI), nezávislá nezisková výzkumná a vývojová organizace, a Newton Research Labs, společnost zabývající se počítačovou vizualizací, robotikou a optickou automatizací v Seattlu, se spojily k vývoji podvodního laserového skenovacího nástroje pro přesné měření profilu jaderných palivových článků, uložených ve skladovacích bazénech při odstávce. Nedávno byla úspěšně dokončena technologická demonstrace a druhá fáze vývoje a nasazení má být uveřejněna už zanedlouho. Nástroj je určen k pořízení vysoce detailního trojrozměrného profilu palivových svazků v reaktorech typu BWR (varný vodní reaktor, takové fungují například na mnoha amerických a japonských elektrárnách). Po
Studentky z Opavy se zúčastnily letní školy v Dubně

Studentky z Opavy se zúčastnily letní školy v Dubně

Aktuálně, V Česku, Věda a jádro kolem nás
Tři týdny ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně se věnovaly problematice jaderné fyziky, využití reaktoru a urychlovače částic pro nukleární medicínu, případně analýzu znečištění oblastí. Studentky druhého ročníku oboru Monitorování životního prostředí  na Slezské univerzitě v Opavě Veronika Kochanová a Michaela Ulbrichtová se zúčastnily od 1. do 22. července mezinárodní letní školy Student Summer Practice 2012. Na začátku třítýdenního pobytu byla nutná přísná kontrola armádních složek, poté si již účastníci letní školy, kteří se do Dubny sjeli kromě České republiky například z Polska. Rumunska, Ruska a Slovenska, mohli vybírat téma, kterému se budou v příštích dnech věnovat. „Rozhodly jsme se pro úlohu ve Frankově laboratoři neutronové fyziky, která se týkala vy

Nové materiály pro stěny termojaderného reaktoru ITER dopadly na výbornou

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Technici na experimentálním zařízení JET úspěšně odzkoušeli beryllium-wolframové stěny určené pro mezinárodní termojaderný reaktor ITER. Zpráva o tom byla zveřejněna na konferenci o fyzice plazmatu, její obsah v krátkosti shrnuje pořad ScienceNow. Zkoušky probíhaly na britském experimentálním zařízení Joint European Torus (JET), které bylo zkonstruováno jen pro vědecké účely a tak jsou jeho rozměry mnohem menší, než plánované rozměry ITERu, který podle plánu bude skutečně vyrábět energii. Přesto fyzikální podmínky, kterých lze na JETu dosáhnout, , dovolují inženýrům ITERu testovat vyvíjené technologie přímo za chodu termojaderné syntézy. Termojadernou syntézou je označováno slučování jader vodíku za vzniku helia a uvolnění velkého množství energie. Vnitřní stěny reaktoru musí při
První nukleární baterie jsou v prodeji. Proud budou dávat 20 let

První nukleární baterie jsou v prodeji. Proud budou dávat 20 let

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
První komerční baterie, která k tvorbě elektrické energie využívá jaderného rozpadu, se jmenuje NanoTritium. Hodí se do přístrojů s nízkou spotřebou, jako jsou senzory a řídící procesory. Ty vydrží napájet i dvacet let. Jaderná baterie, kterou vložíte do notebooku nebo chytrého telefonu a vydrží jej pohánět do konce jeho životnosti, je nejspíše stále v nedohlednu. Pokud ale chcete napájet například senzory a měřící zařízení v těžko přístupných místech (pod vodou, ve vesmíru nebo v lidském těle), pak máte šanci. Společnost CityLabs totiž uvedla do prodeje betavoltaický článek NanoTritium. Ten k tvorbě elektrického napětí využívá rozpadu radioaktivního prvku, v tomto případě izotopu vodíku, tritia. Na rozdíl od jaderných elektráren ale nevzniká při tomto procesu teplo, takže bateri
NASA za pět let dojde plutonium pro vesmírné mise

NASA za pět let dojde plutonium pro vesmírné mise

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Plutonium 238 (s poločasem rozpadu 87 let) představuje v současnosti nejefektivnější zdroj energie použitelný ve vesmírných sondách (z jednoho gramu je možno získat výkon o hodnotě přibližně půl wattu). Využívá ho například americká Curiosity, která nedávno přistála na Marsu, a sondy Voyager, které co nevidět opustí Sluneční soustavu na cestě do hlubin vesmíru. Současné zásoby plutonia pocházejí z dob studené války, která však skončila před více než 20 lety, a další zatím naštěstí na obzoru není. Američané ukončili výrobu plutonia v roce 1988, našli však velmi chytrý způsob, jak jej získávat: z Ruska. Tyto dodávky zajistily provoz americké sondy Galileo a dalších kosmických lodí, pracujících za hranicemi zemské oběžné dráhy. Jenomže v roce 2009 si ruská strana, s obavou pozorující s
Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Věda a jádro kolem nás
Vozítko Curiosity, které má zkoumat povrch Marsu, už před nedávným přistáním (více zde) dokázalo obohatit světovou vědu – jeho senzory získaly nové údaje o intenzitě ionizujícího záření ve vesmíru, které umožní lépe propočítat parametry budoucích vesmírných plavidel s lidskou posádkou. Oznámil to výzkumník z americké NASA Don Hassler (vědecký profil zde). Na brífinku, který americká vesmírná agentura odvysílala na svých webových stránkách, popsal Hassler výsledky měření na dozimetrech Curiosity. Dozimetry byly uvedeny do provozu krátce po startu sondy v listopadu roku 2011. Vědec uvedl, že vozítko na cestě k Marsu fungovalo jako „modelový“ kosmonaut: „Curiosity cestuje k Marsu ve schránce přepravního modulu, vozítko a jeho přístroje se nacházejí tam, kde by mohl být prostor pro lids

Jaderná energie na Marsu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Dnes úspěšně proběhl přistávací manévr americké sondy Curiosity na Marsu. Vozítko o velikosti malého auta pohání jaderné baterie využívající energii z rozpadu radioaktivních prvků. Pro intenzivní vesmírný výzkum vyvíjí NASA malé jaderné reaktory schopné dlouhodobě podporovat výzkumné stanice na povrchu Měsíce a Marsu. Rusko zase intenzivně pracuje na prototypu jaderného pohonu pro raketové lety za hranici naší Sluneční soustavy. Vesmírný rover Mars Science Laboratory (Marťanská vědecká laboratoř) s poetickým jménem Curiosity (Zvídavost) po více než 8 měsících letu přistál toto pondělí na Marsu a zahájí několikaletou výzkumnou misi. Ve srovnání s předchozími moduly Spirit a Opportunity je současné vozítko mnohem robustnější – s délkou 2,7 metru a váhou 900 kg (z toho 80 kg vědeckých

Experiment AMS slaví první narozeniny

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Návštěva části posádky poslední vesmírné mise STS-134 minulou středu v laboratoři CERN připomněla výročí jednoho roku od úspěšného doručení experimentálního zařízení AMS (Alpha Magnetic Spectrometer) na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Již tři dny po startu raketoplánu 16. května loňského roku začal posílat na Zem první data. Od té doby zachytil 17 miliard paprsků kosmického záření. Zaznamenaná data jsou shromažďována ve středisku NASA v Houstonu. Odtud jsou předávána k analýze do CERNU, konkrétně do centra AMS Payload Operations Control Centre (POCC). Nedávno zahájilo svou činnost i druhé POCC v Taipei. „Detektor AMS zatím dosáhl všeho, co jsme od něj očekávali“ řekl laureát Nobelovy ceny a mluvčí za experiment Samuel Ting. „Velké zásluhy patří týmu, který detektor sest

Zemřel profesor Šimáně, otec jaderného výzkumu v Česku

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Kvalita piva je vděčným tématem ve všech hospodách od Aše až po Břeclav. Kromě dodržování technologie výroby má na jeho kvalitu vliv i jakost vstupních surovin. Kvalita sladu záleží na kvalitě ječmene. Jednou z podmínek, které ovlivňují kvalitu ječmene, je i obsah dusíku v zrnech. Proto vědci z mikrotronové laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR ozařují vzorky ječmene a ve spoluprácí s kolegy z VŠCHT sledují jeho jakost a dokážou odhalit i nekvalitní, levnější surovinu nebo jiná provinění proti technologickým předpisům. Málokterý pivař přitom asi ví, že pokud je jeho oblíbený mok dobrý, vděčí za to i jaderné fyzice. A už vůbec neví, že za to může děkovat muži, jehož jméno je známější ve světě než u nás doma. Akademie věd, jaderní fyzici i řada světových vědců se minulý týden (prof.
V Brookhavenské laboratoři pokořen další teplotní rekord

V Brookhavenské laboratoři pokořen další teplotní rekord

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové z americké Brookhavenské národní laboratoře zlomili teplotní rekord: při experimentu se srážkami zlatých iontů na urychlovači RHIC získali hmotu o teplotě okolo čtyř trilionů stupňů, což je řádově několiksettisíckrát víc, než v nitru Slunce. Společnost Guinness World Records už nový výsledek uznala za světový rekord nejvyšší teploty dosažené v laboratoři. Vědci při pokusu nechali srazit jádra zlata, pohybující se téměř rychlosti světla, na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider). Výsledkem byl shluk kvark-gluonového plazmatu, látky, kterou byl tvořen vesmír v prvních mikrosekundách po Velkém třesku. Kvarky jsou nejmenší dnes známé částice hmoty, sestávají z nich protony a neutrony. Při běžných teplotách jsou kvarky v takzvaném stavu confinementu (uvěznění), př