Čtvrtek, Srpen 17

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Evropské komisi se nezamlouvá řežský projekt SUSEN

Evropské komisi se nezamlouvá řežský projekt SUSEN

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Česká věda se má v nejbližších letech dočkat šesti velkých výzkumných center, přičemž cena každého z nich je vyšší než 50 milionů eur. Čtyři jsou již posvěceny (laser ELI, multioborový CEITEC, medicínské ICRC a superpočítač IT4I) a další dva čekají na „štempl“ Evropské komise. Zatímco přiklepnutí biovědního Biocevu akademikům se dá očekávat během pár týdnů – až se bruselští úředníci vrátí z dovolených –, nejméně známé centrum z této šestky, SUSEN aneb Udržitelná energetika v Řeži, má problém. Projekt za 2,45 miliardy korun se dle informací České pozice unijním představitelům příliš nepozdává a mohl by být ohrožen. Brusel proto zaslal 5. srpna na ministerstvo školství, jež administruje dotyčný Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, takzvaný interruption letter, v němž energetic
Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky

Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Německé Centrum pro výzkum těžkých iontů (Darmstadt) zahájilo první fázi pokusů, majících za cíl syntézu 120. prvku periodické tabulky, který se v případě úspěšného dokončení stane nejtěžším dosud známým elementem a začne novou, osmou periodu. V přírodě se přirozeně nevyskytují prvky s počtem protonů nad 92, což jsou všechny těžší uranu, například plutonium. Jádra s protonovým číslem do 100 je možné získat na jaderných reaktorech, těžší už jen v urychlovačích částic ostřelováním kovového terče ionty těžkých prvků. Při správném postupu a jisté dávce štěstí dojde k záchytu těžkých jader terčíkem a nukleosyntetické reakci, při níž vzniká jádro těžší. Zatím nejtěžší prvek, s pořadovým číslem 118, se podařilo získat vědcům z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně. Předchoz
Ruské dráhy a Rosatom plánují vlak s jaderným pohonem

Ruské dráhy a Rosatom plánují vlak s jaderným pohonem

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Ruské státní železnice společně s Rosatomem hodlají v červenci letošního roku poprvé představit svůj model vlaku s jaderným pohonem na rychlých neutronech. V pátek to novinářům řekl starší viceprezident RSŽ Valentin Gapanovič. Uvedl, že společnost představí maketu s 11 vagony a lokomotivou. „Jedná se o reaktor na rychlých neutronech, který může být použit jako generátor tahu. Mně osobně se tento projekt velmi líbí. Zcela podporuji Rosatom v tom, že hledají nové cesty rozvoje jaderné techniky“, řekl Gapanovič. Dodal přitom, že zatím není známa cena takového projektu.
Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Americkým badatelům z týmu prof. Douglase Stonea z Yale University se podařil husarský kousek – sestavili zařízení, které zcela pohlcuje laserové záření a přeměňuje jej na tepelnou energii. Svůj článek uveřejnili v časopise Science. Zatím je objev zajímavý především jako předmět pro další výzkumy, neboť až do dnešní doby byla možnost úplné konverze laserových paprsků na teplo pouze teoretickým výsledkem. V klasickém plynovém laseru probíhá generace záření tak, že intenzivní elektromagnetické záření excituje elektrony v molekulách plynu, který se nachází v nádobce se zrcadlovými stěnami. Nové excitované stavy jsou vysoce nestabilní, elektron uvolňuje kvantum světla a vrací se na původní hladinu. Světlo se odráží od stěn nádoby a excitují další atomy, čímž vzniká řetězová reakce. Z nádo
Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Vědci stvořili antihmotu. Na chvilku

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
  Kosmickou loď Enterprise poháněla antihmota - pohříchu ale jen v kultovním TV seriálu Star Trek. Nyní se však mezinárodnímu týmu vědců nazvaném ALPHA v evropském středisku jaderného výzkumu CERN podařil významný krok na cestě k praktickému využití této tajemné substance. Dokázali atomy antihmoty nejen vyrobit, ale také po nějakou dobu uchovat. Jak uskladnit antihmotu "Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit," vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu, o němž včera informoval časopis Nature. ntihmota se vyznačuje tím, že částice, které ji tvoří, mají opačný elektrický náboj než částice "normální" hmoty. Kladně nabité protony v ní tedy nahrazují záporně nabité antiprotony, místo záporně nabitých elek
Japonští fyzici zkrotili Maxwellova démona

Japonští fyzici zkrotili Maxwellova démona

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Japonští fyzici poprvé dokázali prakticky aplikovat téměř dvě stě let starý myšlenkový experiment Maxwellova démona a dosáhnout zvýšení vnitřní energie systému pouze s použitím informací o jejím stavu, bez přidávání energie z vnějšího prostředí. Svůj článek uveřejnili v časopise Nature Physics. Výše uvedené pojmy zní možná poněkud tajemně, dají se ale vyložit i „lidštěji“. Britský fyzik James Maxwell v roce 1867 v dopise příteli popsal myšlenkový experiment, pomocí něhož teoreticky zdůvodnil možnost získávání energie z informace. Představme si dvě nádoby s plynem, spojené trubicí s přepážkou, u níž sídlí démon. Ten dokáže rozeznat rychleji se pohybující molekuly od pomalých a rychlé pouští přes přepážku, ale jen jedním směrem. Po určitém čase v jedné polovině nádoby rychlejší moleku
Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové, pracující na Velkém hadronovém urychlovači ve Švýcarsku, pomocí detektoru CMS poprvé zaznamenali vznik dvou Z-bozonů rozpadem jedné elementární částice. Jedna se o jednu z teoreticky předpovídaných cest, kterými se při svém osamostatnění rozpadá  takzvaný Higgsův. Uvádí to zpráva na oficiálních stránkách laboratoře CMS. Higgsův bozon je jedním z posledních chybějících článků Standardního modelu fyziky elementárních částic. Jedná se o zvláštní specii, která je základem mechanismu, jímž všechny ostatní částice nabývají hmotnost. Jestliže se nad tím na chvíli zamyslíme hlouběji, než z hlediska zdravotního, má hmotnost tak, jak ji známe, mnohem méně „fyzické“ reality, než bychom očekávali z každodenní zkušenosti. Jedná se pouze o číslo, které cosi vypovídá o tělese, například
Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové ve čtvrtek ráno dokončili poslední v letošním roce experiment s protonovými srážkami a začali připravovat první pokusy s ionty olova, ve kterých hodlají přivést hmotu dostavu kvark-gluonového plazmatu. Podle současných poznatků a teorií právě tento stav panoval v našem vesmíru krátce po Velkém třesku (krátce v tomto případě znamená zlomky sekundy), než vznikly nám důvěrně známé protony a neutrony. Tuto zprávu oznámil tiskový odbor Evropského centra jaderných výzkumů CERN. Kvark-gluonové plazma je zvláštní stav hmoty, vznikající za extrémních podmínek. V běžném prostředí jsou kvarky a gluony pevně vázány a tvoří například protony, neutrony a další elementární částice. Za velkých teplot a energií se však mohou uvolnit a vytvořit horkou „polévku“, v níž už platí zcela jiná pra
Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědeckému týmu z Tokijské univerzity, vedenému profesorem Juičim Ikuharou, se podařilo pomocí elektronového mikroskopu zachytit obraz jediného atomu nejlehčího a nejmenšího prvku z celé periodické tabulky – vodíku. Jedná se vskutku o velký úspěch, neboť atomový poloměr vodíku činí jen něco okolo miliontiny milimetru. Japonští výzkumníci použili k pořízení snímku transmisní elektronovou mikroskopii. Jde o metodu, při níž je na velmi tenký plátek vzorku, kterým byl v tomto případě hydrid vanadia, zaměřen paprsek elektronu z přesně určené pozice. Z rozdílu mezi vstupním a výstupním signálem lze získat snímek, na němž je možno pozorovat jednotlivé atomy. „Byl to jeden z největších snů všech badatelů, věnujících se elektronové mikroskopii a fyzice nanosvěta. Nyní můžeme přímo pozorova
Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na výzkumu ostatků slavného dánského astronoma Tychona Braha, které budou na podnět dánských vědců 15. listopadu exhumovány z hrobky v Týnském chrámu, se bude podílet i Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. Jaderní fyzici z Řeže chtějí přispět k objasnění příčiny astronomovy smrti analýzou miniaturních vzorků jeho kostí a vlasů pomocí jaderných metod. Tzv. neutronová aktivační analýza (NAA) a měření rentgenfluorescenčního záření buzeného protony (PIXE) jsou vysoce citlivé jaderné analytické metody umožňující stanovení až 40 prvků v jednom vzorku. Vědci si od nich slibují, že pomohou potvrdit jednu z hypotéz, podle kterých byl Tycho Brahe buď otráven, pravděpodobně rtutí, nebo se otrávil sám při svých alchymistických pokusech, nebo zemřel na selhání ledvin ze zcela jiné příčiny. „Met