Středa, Červen 28

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Na LHC zaregistrovali rozpad částic, který může naznačovat skutečnou existenci Higgsova bozonu

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové, pracující na Velkém hadronovém urychlovači ve Švýcarsku, pomocí detektoru CMS poprvé zaznamenali vznik dvou Z-bozonů rozpadem jedné elementární částice. Jedna se o jednu z teoreticky předpovídaných cest, kterými se při svém osamostatnění rozpadá  takzvaný Higgsův. Uvádí to zpráva na oficiálních stránkách laboratoře CMS. Higgsův bozon je jedním z posledních chybějících článků Standardního modelu fyziky elementárních částic. Jedná se o zvláštní specii, která je základem mechanismu, jímž všechny ostatní částice nabývají hmotnost. Jestliže se nad tím na chvíli zamyslíme hlouběji, než z hlediska zdravotního, má hmotnost tak, jak ji známe, mnohem méně „fyzické“ reality, než bychom očekávali z každodenní zkušenosti. Jedná se pouze o číslo, které cosi vypovídá o tělese, například
Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Na urychlovači v CERNu začnou simulace stavů vesmíru krátce po Velkém třesku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Fyzikové ve čtvrtek ráno dokončili poslední v letošním roce experiment s protonovými srážkami a začali připravovat první pokusy s ionty olova, ve kterých hodlají přivést hmotu dostavu kvark-gluonového plazmatu. Podle současných poznatků a teorií právě tento stav panoval v našem vesmíru krátce po Velkém třesku (krátce v tomto případě znamená zlomky sekundy), než vznikly nám důvěrně známé protony a neutrony. Tuto zprávu oznámil tiskový odbor Evropského centra jaderných výzkumů CERN. Kvark-gluonové plazma je zvláštní stav hmoty, vznikající za extrémních podmínek. V běžném prostředí jsou kvarky a gluony pevně vázány a tvoří například protony, neutrony a další elementární částice. Za velkých teplot a energií se však mohou uvolnit a vytvořit horkou „polévku“, v níž už platí zcela jiná pra
Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Japonským vědcům se podařilo pořídit obraz jednotlivých atomů vodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědeckému týmu z Tokijské univerzity, vedenému profesorem Juičim Ikuharou, se podařilo pomocí elektronového mikroskopu zachytit obraz jediného atomu nejlehčího a nejmenšího prvku z celé periodické tabulky – vodíku. Jedná se vskutku o velký úspěch, neboť atomový poloměr vodíku činí jen něco okolo miliontiny milimetru. Japonští výzkumníci použili k pořízení snímku transmisní elektronovou mikroskopii. Jde o metodu, při níž je na velmi tenký plátek vzorku, kterým byl v tomto případě hydrid vanadia, zaměřen paprsek elektronu z přesně určené pozice. Z rozdílu mezi vstupním a výstupním signálem lze získat snímek, na němž je možno pozorovat jednotlivé atomy. „Byl to jeden z největších snů všech badatelů, věnujících se elektronové mikroskopii a fyzice nanosvěta. Nyní můžeme přímo pozorova
Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Příčinu smrti Tychona Braha možná objasní jaderní fyzici z Řeže

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na výzkumu ostatků slavného dánského astronoma Tychona Braha, které budou na podnět dánských vědců 15. listopadu exhumovány z hrobky v Týnském chrámu, se bude podílet i Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. Jaderní fyzici z Řeže chtějí přispět k objasnění příčiny astronomovy smrti analýzou miniaturních vzorků jeho kostí a vlasů pomocí jaderných metod. Tzv. neutronová aktivační analýza (NAA) a měření rentgenfluorescenčního záření buzeného protony (PIXE) jsou vysoce citlivé jaderné analytické metody umožňující stanovení až 40 prvků v jednom vzorku. Vědci si od nich slibují, že pomohou potvrdit jednu z hypotéz, podle kterých byl Tycho Brahe buď otráven, pravděpodobně rtutí, nebo se otrávil sám při svých alchymistických pokusech, nebo zemřel na selhání ledvin ze zcela jiné příčiny. „Met
Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Další úspěch fyziků v syntéze supertěžkých prvků

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Šest nových izotopů supertěžkých prvků se jaderným chemikům podařilo získat v Národní laboratoři Lawrence Berkeleyho (USA). Pro vědce to znamená další úspěch na cestě k „ostrůvku stability“ – supertěžkým jádrům, která jsou podle teoretiků stabilní a schopna dlouhodobé existence. Výzkumníci v čele s profesorem Heinem Nitschem pozorovali rozpad 114. prvku periodické tabulky, který byl poprvé získán ruskými fyziky ze Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně před 10 lety. V září letošního roku experimentální syntézu tohoto prvku, který zatím nemá vlastní název, zopakovali badatelé v Berkeley – na kruhovém urychlovači ostřelovali plutoniový terč ionty vápníku. Takto vytvořená jádra 114. prvku žila zlomky vteřiny a pak se rozpadla na jádra menší. Fyzici sledovali rozpadové řady, v
Rusové se budou podílet na evropském urychlovači iontů FAIR

Rusové se budou podílet na evropském urychlovači iontů FAIR

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Představitelé ruského Rosatomu jménem vlády podepsali v pondělí v německém Wiesbadenu konvenci o spoluúčasti na stavbě a provozu Evropského urychlovacího centra pro výzkum těžkých iontů a antiprotonů (Facility for Antiproton and Ion Research – FAIR). Oznámila to agentura RIA Novosti. Výzkumné centrum těžkých iontů a antiprotonů bude stát na předměstí Darmstadtu v Německu. Hlavním objektem je dvojitý urychlovač, obvod jeho prstenců činí okolo 1,1 kilometru. Nyní se projektu účastní 15 zemí, mezi nimiž jsou například Německo, Francie, Velká Británie a Rusko. První experimenty jsou očekávány už za tři roky a provoz na plnou kapacitu má začít v roce 2016. Urychlovač FAIR je stavěn na základě existujících objektů UNILAC a SIS 18. Budou k nim „dostavěny“ další urychlovací prstence různ
Poprvé byl synteticky vyroben 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků

Poprvé byl synteticky vyroben 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Ruští fyzikové ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy spolu s americkými kolegy poprvé v historii úspěšně vyrobili 117. prvek Mendělejevovy soustavy prvků. Pokus byl zahájen v červnu 2009. Jeho podstatou je, že jádro z berklia-249, získané v Okridgské národnl laboratoři v USA, odstřelovali ionty vápnlku-48 na urychlovači U-400 v Laboratoři jaderných reakcí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Odbornici prokazatelně zafixovali šest událostí zrodu jader 117. prvku a vyplnili tak mezeru mezi 116. a nejtěžším 118. prvkem Mendělejevovy soustavy. Zdroj: www.i-ru.cz
Nejtěžšímu prvku periodické tabulky bylo oficiálně přiděleno jméno

Nejtěžšímu prvku periodické tabulky bylo oficiálně přiděleno jméno

Aktuálně, Ve světě, Věda a jádro kolem nás
V Darmstadtu proběhl slavnostní ceremoniál přidělení názvu Copernicium 112. prvku periodické tabulky, který je tak nejtěžší ze všech, oficiálně uznaných Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii (IUPAC). Tuto zprávu přinesl německý ekonomický deník Handelsblatt. Copernicium bylo poprvé získáno v únoru roku 1996 na urychlovači těžkých iontů v Institutu těžkých iontů v německém Darmstadtu. Vědci dokázali atomy prvku syntetizovat bombardováním olověného terčíku jádry zinku. V letech 2000 a 2004 byly na Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně získány těžší izotopy copernicia a v roce 2006 chemici SÚJV Dubna potvrdili, že copernicium skutečně vzniklo, po chemické analýze produktů rozpadu 112. prvku (stejně jako všechny transuranové prvky je copernicium velmi nestabilní). V