Středa, Červen 28

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
27. října 2016 v Ruském středisku vědy a kultury v Praze proběhl kulatý stůl s názvem Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta. Zúčastnili se ho čeští a ruští fyzici, matematici a odborníci v oblasti elementárních částic. Zhodnotili průběh realizace projektu a diskutovali o fundamentálním výzkumu a také o aplikacích, k nimž bude využíván unikátní urychlovací komplex, hlavní projekt Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Projekt je realizován za podpory ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Profesor Richard Lednický, ředitel projektu NICA a viceředitel SÚJV, prezentoval cíle megaprojektu NICA, nového ruského srážeče protonů a těžkých iontů, který je budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. Cílem srážeče je vytvořit hustou bar
Vybavení první jaderné elektrárny

Vybavení první jaderné elektrárny

Fotografie, Věda a jádro kolem nás
První jadernou elektrárnou na světě se stala jaderná elektrárna Obminsk, ležící 100 km jihozápadně od Moskvy. Výstavba jaderné elektrárny začala v roce 1951, elektrárna byla připojena k síti v roce 1954. Jednalo se o předchůdce elektráren RBMK, tedy grafitem moderovaný lehkou vodou chlazený reaktor, označen AM-1. Obohacené paliva bylo 5 %, a bylo uloženo v grafitových blocích, které byly vyskládány do válcové geometrie. V blocích, kde nebylo palivo byly kanály pro měření výkonu, nebo regulační tyče. Aktivní zóna měla 3 metry v průměru a výšku 1,7 m, tvořilo ji celkem 128 kanálů. Celá aktivní zóna ležela na nosné desce a v mezeře nad aktivní zónou se nacházel plyn, který zabraňoval hoření grafitu. Přebytečná reaktivita byla kompenzována regulačními tyčemi, které se nacházely jak upro
Leonardo: Co nám může přinést nový urychlovač NIKA?

Leonardo: Co nám může přinést nový urychlovač NIKA?

Články, Věda a jádro kolem nás
V ruském centru pro výzkum Dubna vzniká nový systém urychlovače pojmenovaného NIKA. Urychlovač NIKA je koncipován tak, aby dokázal zjišťovat informace o struktuře částic, které vznikaly krátké doby po Velkém třesku. Urychlovač NIKA bude pracovat při nižších energiích svazků a tak bude schopen zkoumat i částice v neutronových hvězdách. „Oblast energie urychlovače NIKA je mnohem menší, než jaká je v ostatních velkých urychlovačích,“ uvádí Richard Lednický, zástupce ředitele spojeného Ústavu jaderných výzkumů. V případě ruského projektu jde o oblast energie, kde se dosahuje nejvyšší možné baryonové hustoty. „Při takové hustotě se očekávají velmi zajímavé fázové přechody mezi normálním stavem hmoty, který je kolem nás a takzvaným kvartgluonovým plazmatem.“ „Při snižování energ
Jak pracují CANDU reaktory ?

Jak pracují CANDU reaktory ?

Články, Věda a jádro kolem nás
Jaderné elektrárny lze obecně rozdělit do několika skupin. Mezi základní skupiny patří tlakovodní reaktory jako jsou VVER a PWR reaktory, další velkou skupinou jsou varné reaktory BWR a ABWR. Třetí skupinu tvoří CANDU reaktory, ve kterých probíhá štěpení na palivu, které je z přírodního uranu, to jest obohacení činí pouhých 0,7 %. Pro porovnání tlakovodní reaktory VVER použité v jaderné elektrárně Temelín je palivo obohaceno na necelých 5 %. Těžkovodní reaktory jsou, vedle klasických tlakovodních a rychlých, dalším důležitým zástupcem jaderné energetiky. Hlavní zemí, vyvíjející těžkovodní reaktory je Kanada, která provozuje reaktory CANDU. CANDU je kanadský jaderný reaktor, využívající ke štěpné řetězové reakci neobohacený přírodní uran. Moderování neutronů je provádě
Čína vyvíjí nejmenší jadernou elektrárnu na světě

Čína vyvíjí nejmenší jadernou elektrárnu na světě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z institutu Institute of Nuclear Energy Safety Technology spadajícího pod Čínskou akademii věd ve městě Che-fej (pinyin: Hefei) v čínské provincii An-chuej (pinyin: Anhui) oznámili, že vyvíjejí nejmenší jadernou elektrárnu na světě. Informace se objevila v hongkongském deníku South China Morning Post dne 10. října. Elektrárna je navrhována tak, aby se vešla do běžného lodního přepravního kontejneru. Podle současných plánů by první exemplář mohl být instalován na ostrově ve sporné čínské části Jihočínského moře během následujících pěti let. Výzkum je spolufinancován Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou. Zařízení Che-tien-pao (pinyin: Hedianbao) – neboli „přenosný jaderný akumulátor“ -  má obsahovat malý olovem chlazený reaktor o délce zhruba 6,1 metru a vý
Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Pozvánka na akci Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta

Akce, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Nuclotron Based Ion Collider Facility, jak zní celý název zařízení NICA, mnozí nazývají "mladším bratrem Velkého hadronového urychlovače“. Zařízení bude urychlovat částice (především ionty zlata) téměř na rychlost světla a pak je srážet navzájem. Vědci vypočítali rozsah energie a intenzitu svazku urychlených částic tak, aby mohli při jeho spuštění nahlédnout do minulosti a pozorovat, co se odehrávalo ve vesmíru v průběhu miliontin sekundy po velkém třesku. Přijďte si poslechnout účastníky kulatého stolu, kteří budou v čele s profesorem Richardem Lednickým, zástupcem ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně, diskutovat o následujících tématech: - informace o průběhu projektu NICA - nové objevy Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně - novinky v supravodivých t
Kompaktní tokamaky: způsob jak přivést fúzi na dosah

Kompaktní tokamaky: způsob jak přivést fúzi na dosah

Aktuálně, Inovativní reaktory, Věda a jádro kolem nás
Vývoj fúzních reaktorů by v případě zaměření na menší zařízení mohl poskočit rapidně dopředu. První funkční kompaktní tokamaky by potenciálně mohly první elektřinu vyprodukovat už v příštím desetiletí, napsal doktor David Kingham, generální ředitel společnosti Tokamak Energy, která vzešla z britského výzkumného institutu Culham Laboratory a která se zaměřuje na vývoj kompaktních fúzních reaktorů. Jaderná fúze je tvůrčí proces vesmíru. Většina hmoty kromě vodíku, malého množství hélia a těžkých prvků, byla stvořena v jádrech hvězd, kde se menší atomová jádra pomocí fúze spojovala do větších. Tato reakce uvolňuje obrovské množství energie. Pro srovnání ze stejného množství materiálu účastnící se fúzní reakce vzejde 10 000 000 krát více energie než spálením stejného množství fosilních
Nový druh kovového materiálu prodlouží životnost jaderných reaktorů a zvýší jejich odolnost

Nový druh kovového materiálu prodlouží životnost jaderných reaktorů a zvýší jejich odolnost

Aktuálně, Ve světě, Věda a jádro kolem nás
I přes odpůrce a vysoké bezpečnostní nároky zůstává jaderná energetika velkým hráčem ve světovém energetickém mixu, kdy produkuje zhruba 10 % světové elektřiny. Normální životnost jaderných reaktorů bývá kolem 40-60 let. Většina reaktorů je v současné době vyrobena z nějakého druhu nerezové oceli. Avšak ocel má své limity a během času ztrácí své pozitivní vlastnosti. Tento problém je ještě podstatnější v novějších reaktorech, které pracují s většími teplotami, a v aktivních zónách je produkováno více rychlých neutronů. Vědci po celém světě tak hledají nové kovové slitiny, které by byly silnější a které by měly větší životnost. Vědci z Finska a Spojených států amerických nyní možná mají na tento požadavek odpověď. Ve studii publikované v deníku Physics Review Letters totiž oznámili o
ITER – zařízení v hodnotě 14 miliard dolarů má zahájit novou éru výzkumu jaderné fúze

ITER – zařízení v hodnotě 14 miliard dolarů má zahájit novou éru výzkumu jaderné fúze

Aktuálně, Inovativní reaktory, Věda a jádro kolem nás
Tokamak ITER, který je největším zařízením svého druhu na světě, se staví ve francouzském výzkumném centru v Cadarache, jenž se specializuje na jaderný výzkum. ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor - mezinárodní termojaderný experimentální reaktor) v překladu z latiny znamená příznačně cesta. Od zařízení se očekává, že nás přenese do nové éry fúzní energetiky, na čemž vědci z celého světa tvrdě pracují již několik desítek let. Fúzí dvou izotopů vodíku – deuteria a tritia – má zařízení generovat až 500 MW fúzní energie v podobě tepla a vyzařovaných neutronů, což je desetkrát více energie, než zařízení spotřebuje pro svůj provoz. Po dokončení bude ITER měřit v průměru kolem 30 metrů, čímž se stane dosud největším fúzním reaktorem na světě. Pokud se reaktoru poda
Stellarátor Wendelstein 7-X vyprodukoval první vodíkové plazma

Stellarátor Wendelstein 7-X vyprodukoval první vodíkové plazma

Aktuálně, Inovativní reaktory, Věda a jádro kolem nás
Wendelstein 7-X – největší stellarátor na světě – začal dne 3. února svůj vědecký provoz, když vyprodukoval první vodíkové plazma, jenž má být hlavním předmětem jeho experimentů. Poprvé byl stellarátor Wendelstein 7-X spuštěn 10. prosince minulého roku. Od té doby zařízení, které je umístěné v Institutu fyziky plazmatu Maxe Plancka (IPP) v německém Greifswaldu, vyprodukovalo více než 300 plazmových héliových výbojů. Tyto výboje sloužily především k vyčištění vakuové nádoby, což umožní výrazně zvýšit teplotu plazmových výbojů. První plazmový výboj měl trvání asi jedné desetiny sekundy a plazma při něm vyprodukované dosáhlo teploty kolem jednoho milionu stupně Celsia. Při následných výbojích pak bylo vyprodukováno plazma o teplotě 6 milionů °C. V rámci ceremonie pořádané 3. února n