Středa, Srpen 15

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

V Sandii testují teploty kontejnerů na použité palivové soubory

V Sandii testují teploty kontejnerů na použité palivové soubory

Články, Věda a jádro kolem nás
Testovací aparatura v přesném měřítku pro testování suchých obalových souborů na použité jaderné palivo byla postavena v národních laboratořích Sandia, USA. Pomocí tohoto zařízení budou zkoumány teplotní změny v průběhu vymírání palivových souborů. Testy budou zahrnovat mimo jiné také způsoby projevu vysoké teploty na ocelové části obalového souboru kolem palivových souborů. Nedostatek vnitřního prostoru ve stávajících obalových souborech a vysoká radioaktivita použitého paliva zesložiťuje proces měření teploty, sdělila laboratoř Sandia. Během tříletého projektu, na kterém spolupracuje americké ministerstvo energetiky (Department of Energy – DOE) a americký jaderný dozor Nuclear Regulatory Commission (NRC), navrhl tým inženýrů v laboratořích Sandia testovací s
Kurčatovův institut vyvinul materiál pro kvantový počítač

Kurčatovův institut vyvinul materiál pro kvantový počítač

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z ruského Kurčatova institutu navrhli dvourozměrný materiál, který má potenciální využití v nových elektronických technologiích. Ve světě čipů až doposud platil s jistými obměnami zákon, vyslovený v roce 1965 Gordonem Moorem, jedním ze zakladatelů výrobce procesorů Intel. Říká, že každý rok (později to změnil na dva roky) se hustota tranzistorů na jednom čipu zdvojnásobuje. Znamená to velmi prudký růst výkonu a paměťových kapacit počítačů, kterému byl svědkem každý, kdo se narodil mezi roky 1970 a 1990. Dnes již však došel k hranicím uplatnitelnosti a podle vědců přichází nová elektronika: spintronika.   Posledních padesát let vývoj čipového světa následoval Mooreův zákon téměř zcela přesně. I sám autor však varoval, že tato pohoda nepotrv
Indie chce těžit fúzní materiál na Měsíci

Indie chce těžit fúzní materiál na Měsíci

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Indický vesmírný tým hodlá poprvé v historii dobýt jižní část Měsíce, kde chtějí získat materiál pro termojadernou fúzi, uvádí Bloomberg. V říjnu indičtí badatelé plánují začít průzkum té části měsíčního povrchu, která zatím nebyla zmapována. Chtějí tam hledat vodu a izotop helia He-3. Tento plyn je jednou z možných surovin pro termojadernou fúzi a podle dosavadních dat a teorií disponuje Měsíc takovým množstvím tohoto plynu, že by mohlo pokrýt světovou spotřebu elektrické energie na 250 let dopředu. Tedy teoreticky. Podle K. Sivana, šéfa indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organization), je jejich záměrem nejen dopravit tento materiál zpět na Zem, nýbrž jej také zužitkovat. Helium-3 se shromažďuje na Měsíci vlivem slunečního větru, na Zemi tom
Návrat jaderných pohonů pro vesmírné cestování

Návrat jaderných pohonů pro vesmírné cestování

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Myšlenka jaderných pohonů vesmírných lodí je tu s námi již od 60. let minulého století. V poslední době se od vývoje jaderných pohonů ustupovalo a vývoj se ubíral směrem k vylepšování těch chemických. To se ale nyní, aspoň částečně, mění. V srpnu roku 2017 podepsala NASA kontrakt s firmou BWXT na vývoj a testování jaderného tepelného pohonu pro vesmírné rakety (NTP – Nuclear Thermal Propulsion). BWX Technologies je nástupcem společnosti Babcock & Wilcox a má velké zkušenosti s vývojem a výrobou jaderného paliva pro Americké námořnictvo (U.S. Navy). Zmíněný kontrakt je uzavřen na tři roky s celkovou hodnotou 18,8 milionů dolarů. Hlavním úkolem BWXT je vývoj nízko-obohaceného uranového paliva v tzv. „cermet“ formě pro použití k jadernému pohonu vesmírných raket. Jedná se o keramic
Trocha historie: před 61 lety byl v Dubně spuštěn jeden z prvních kruhových urychlovačů na světě

Trocha historie: před 61 lety byl v Dubně spuštěn jeden z prvních kruhových urychlovačů na světě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
10. dubna 1957 byl v Dubně poblíž Moskvy spuštěn první synchrofázotron na světě. Jaderná fyzika je mladou vědou, ale její výsledky jsou pozoruhodné: od jaderné bomby po dnešní mobilní telefony. Jedním z nejznámějších zařízení používaných pro výzkum struktury hmoty na té nejjemnější úrovni jsou urychlovače částic. Jeho příběh je pozoruhodný a poodhaluje kromě vědecké historie také ducha doby. Jeden z prvních urychlovačů synchrofazotronového typu navrhl Vladimír Veksler, jemuž v době spuštění stroje bylo 50 let a již předtím vedl konstrukci jeho předchůdců. Jeho životní příběh může být inspirací: pro neshody v rodině coby adolescent utekl z domova a toulal se, než jej jeho otec poslal do dětského domova. Vyučil se elektrikářem a přes komsomol se dostal na vyso
NASA úspěšně otestovala reaktor Kilopower

NASA úspěšně otestovala reaktor Kilopower

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Inženýři americké NASA oznámili, že úspěšně otestovali nový pohon Stirlingova typu s uranovým zdrojem energie a potvrdili jeho potenciál pro vzdálené vesmírné mise. Reaktor nese název Kilopower, zkoušky byly zahájeny vloni v listopadu a dokončeny letos v březnu.   Reaktor Kilopower dokáže fungovat s výkonem 1 až 10 kilowattů nepřetržitě po dobu deseti let nebo více. Zdrojem tepla je pevné palivo s izotopem uranu U-235, teplo je transportováno pumpou s tekutým sodíkem coby chladivem a přeměněno na elektrickou energii Stirlingovým motorem. Ten funguje tak, že tok energie z vnějšího zdroje tepla vyvolává tlak, pohánějící píst spojený s alternátorem generujícím elektřinu – oproti benzínovým motorům tedy nedochází k vnitřnímu spalování. Experiment
Kanaďané se chtějí zapojit do ITERu

Kanaďané se chtějí zapojit do ITERu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Projekt Mezinárodního termonuklenárního experimentálního reaktoru ITER vítá nového člena. 17. dubna podepsali kanadský ministr zahraničního obchodu François-Philippe Champagne a generální ředitel ITER  Bernard Bigot ve Francii memorandum o porozumění včetně položek o hledání způsobu, jakým může Kanada přispět potenciálnímu zdroji energie budoucnosti. ITER je jedním z největších současných vědeckých projektů lidstva - po Mezinárodní vesmírné stanici ISS co se týče ceny a například vývoji americké a sovětské jaderné bomby co do ceny a nasazení lidských a průmyslových kapacit. Jde o zařízení pro udržení plazmatu, jež bude sloužit výzkumu termojaderné fúze. Stavba probíhá v jaderném výzkumném centru Cadarache ve Francii. Tokamak znamená toroidální komoru se
Fort St. Vrain v obrázcích, část 4

Fort St. Vrain v obrázcích, část 4

Články, Fotografie, Věda a jádro kolem nás
Fort St. Vrain byla komerční jaderná elektrárna s vysokoteplotním reaktorem se speciální reaktorovou nádobou z předepjatého betonu. V minulých článcích byly shrnuty základní informace o reaktorové nádobě, konceptu, i předchozí, demonstrační elektrárně Peach Bottom. V následujících odstavcích pokračuje výčet jednotlivých systémů a testování héliových dmychadel. Ve Fort St. Vrain byly parovody zařízeny složitěji, než v jiných elektrárnách. Pára byla zpětně vháněna do nádoby z předepjatého betonu, kde poháněla dmychadla. Výstupní parametry páry byly 16,5 MPa a přibližně 540 °C. Při těchto hodnotách pára vstupovala do vysokotlakého dílu turbíny (na diagramu označeného jako H.P.). Potom, co pára expandovala na vysokotlakém dílu turbíny, byla přivedena zp
Američané zkoušejí prolomit Standardní model fyziky elementárních částic přesným měřením magnetického momentu mionu

Američané zkoušejí prolomit Standardní model fyziky elementárních částic přesným měřením magnetického momentu mionu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V únoru 2018 tým 190 vědců v americkém Fermilabu (stát Illinois) zahájil jedno z nejpřesnějších fyzikálních měření v celé historii vědy: měření magnetického momentu vzácné subatomární částice mionu, na velkém kruhovém magnetu o průměru 15 metrů. Experiment nese název „g mínus 2 (g-2)“. V klidovém stavu může mion existovat přibližně 2,2 miliontiny sekundy. Měření magnetického momentu, tedy síla magnetu, vytvářeného mionem, bylo provedeno s odchylkou v řádu tisícin miliardtin standardních jednotek, což zhruba odpovídá měření vzdálenosti Země a Slunce s přesností na jeden milimetr. Vypočtená velikost podle dnes přijímaného Standardního modelu mikrosvěta se však neshoduje s naměřenou hodnotou, což může být vstupní branou k zákonům fyziky, kte
Vědci vytvoří analog Země z osmi tun tekutého sodíku

Vědci vytvoří analog Země z osmi tun tekutého sodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Žádná teorie moderní vědy zatím zcela nevysvětlila, jak vzniká magnetické pole naší planety (ani žádné jiné). Podle dosavadních dohadů pohyb roztavené kovové směsi ve vnějších vrstvách zemského jádra vytváří elektrické proudy, indukující magnetické pole. Čím jsou však způsobeny tyto pohyby samotné? Zemská magnetosféra a obecně magnetická pole planet v sobě skrývají mnoho záhad, které vědci nedokáží vysvětlit žádnými teoretickými konstrukcemi, a dává velký prostor pro bádání. Zatím bylo objeveno několik efektů, naznačujících, jak by takové planetární dynamo mohlo produkovat magnetické pole, a některé z nich souvisejí s vlastnostmi roztavených kovů v jádru Země. Jde však jen o dohady a teorie, přímé praktické důkazy zůstávají hudbou budoucnosti. Němečtí vědci v&