Atomová energie, zpravodajství – portal  Atominfo.cz
Archiv Kategorie: Věda a jádro kolem nás

Sievert, becquerel, rentgen….Jak měříme radioaktivitu

Radiace a ionizující záření jsou neoddělitelnou součástí našeho života, ačkoliv je většinou nemůžeme vnímat smysly. Příroda okolo nás je doslova protkána neviditelnými paprsky, které velmi výrazně ovlivňují celou řadu procesů v ní probíhajících. Například dýchání kyslíku podle jedné z biologických teorií vzniklo jako obranný mechanismus proti účinkům volných radikálů, vytvářených působením radiace. Kromě záření přírodního dnes známe rovněž záření umělé, jehož využití přišlo ve 20. století po známých objevech manželů Curieových, Henriho Becquerela, Williama Roentgena a dalších. Jeho využití představuje podstatnou část dnešní medicíny a je nenahraditelné i v řadě dalších odvětví vědy a techniky. Radiační fyzika a jednotky v ní používané i přes jejích nesporný význam nejsou běžnou součástí našeho vzdělání, ačkoliv úplné základy nejsou nijak složité. Přinášíme proto čtenářům Atominfo.cz přehled základních veličin a jednotek v dozimetrii a radiační fyzice, se kterými se lze dnes běžně setkat.

Větrné elektrárny podle amerických vědců mohou způsobovat lokální oteplení

Klimatologové z amerického Albany vysledovaly změny klimatu v okolí velkých větrných farem v Texasu. Podle analýzy, kterou provedli na datech za posledních 10 let od doby, kdy byly větrné elektrárny postaveny, se průměrná teplota vzduchu lokálně zvýšila o 0,72 stupně. Svůj článek tým, vedený Limingem Zhouem, uveřejnil v časopisu Nature Climate Change.

Neutrina nejsou rychlejší než světlo, šéf projektu odstoupil

Vedoucí vědecký pracovník týmu, který loni při experimentu s neutriny naměřil rychlost vyšší, než je rychlost světla, se dobrovolně vzdal své funkce. Učinil tak po zveřejnění analýzy chyb měřícího zařízení, které byly zjištěny v únoru.

LHC zažívá první srážky protonů s energií nad 8 TeV

Večer v pátek na Velkém hadronovém urychlovači v ženevském CERNu vědci zahájili první sérii pokusů se srážkami protonových svazků o rekordní energii 8 teraelektronvoltů.

Historie jihoafrické jaderné bomby: překvapivá odhalení a tichý konec

Ve svých začátcích jihoafričtí vědci a politici směrovaly jaderný program své země převážně civilním směrem, na výzkumné a energetické reaktory, a obohacování uranu pro výrobu jaderného paliva. Tato jeho část je poměrně dobře známa a popsána. Ale historie jihoafrické jaderné bomby je dodnes zahalena tajemstvím, především proto, že vláda JAR stále není ochotna poskytnout informace o konkrétních detailech jejího vývoje. Navíc nechala zničit všechny dokumenty, které s vojenským jaderným programem souvisely.

Kanadským vědcům se podařilo udržet atomy antivodíku více než čtvrt hodiny a změřit jeho vlastnosti

Kanadskému týmu fyziků se poprvé v historii podařilo změřit vlastnosti atomu antihmoty a manipulovat s ním. „Je to první úspěšná interakce s atomem antihmoty,“ prohlásil Mike Hayden, profesor fyziky na Simon Fraser University v Burnaby, B. C., když popisoval výsledky publikované ve středu v časopise Nature.

Laser může ukázat cestu k novým zdrojům energie

Nové ultrarychlé laserové zařízení, které umí vytvářet, velmi intenzivní a krátké světelné pulzy má vědcům z Východoanglické univerzity (UEA – Norwich) pomoci odhalit mechanismus přenosu energie z jedné molekuly na druhou. Výsledky mohou posunout naši schopnost využívat sluneční energii o velký krok kupředu.

Příběh neutrin, rychlejších než světlo, nabral nečekaný směr, hlavní otázka však zůstává nezodpovězena

Částice, které podle experiment OPERA měly porušovat jeden ze základních fyzikálních zákonů, jsou ještě rychlejší, než si vědci mysleli, nebo možná naopak vůbec rychlost světla nepřekračují.

LHC navyšuje výkon, vědci stahují smyčku kolem Higgsova bozonu

Minulý týden se ve zprávě tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) opět objevilo nejmocnější zaříkadlo částicové fyziky – Higgsův boson. Většina z nás zpozorní, jakmile se tento pojem začne v médiích skloňovat. Zpozorníme, přestože nevíme, co si pod tímto pojmem představit. Na tom by nebylo nic divného, většina oborů moderní vědy intuitivním představám nepřeje. Ovšem s Higgsovým bosonem je ještě jedna podstatná potíž – za pár měsíců se možná dozvíme, že vůbec neexistuje a budeme se smát své někdejší poblázněnosti nad tímto prázdným pojmem. A možná taky ne.

Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Koncem listopadu na svou pouť k Marsu nastoupilo americké výzkumné vozítko Curiosity. Jeho úkolem bude provést geologický průzkum rudé planety a hledat stopy života, jejichž existenci zatím naznačují pouze nepřímé důkazy, například spektroskopie. Celý program je velmi ambiciózní a přišel americkou agenturu NASA na 2,5 miliard dolarů.

Fotogalerie

Jukka Laaksonen