Středa, Říjen 17

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Indický cyklotron začal vyrábět radionuklidy

Indický cyklotron začal vyrábět radionuklidy

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Indické ministerstvo jaderné energie (DAE) 19. září oznámilo, že největší cyklotron určený pro lékařské účely (Cyclone-30) je v provozu. Cyklotron ve výzkumném centru Variable Energy Cyclotron Centre v Kalkatě bude vyrábět medicínské radioizotopy. Kromě toho z něj budou také vyvedeny svazky pro materiálový výzkum a výzkum jaderné fyziky. Cyklotron urychluje částice po spirálovitých drahách, které jsou mnohem delší, než v případě přímého urychlovače částic. Vytvořený svazek urychlených částic může být použitý pro lékařské, průmyslové i výzkumné účely. Cyclone-30 dokáže urychlit svazek protonů až na energii 30 MeV. Kromě protonů je tento urychlovač schopen urychlovat také deuterony na energii 15 MeV a alfa částice na energii 30 MeV. Poprvé byly částice urychlová
Ruští vědci přišli s dozimetrem pro cestující v letadlech

Ruští vědci přišli s dozimetrem pro cestující v letadlech

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Rusové, kteří často používají leteckou dopravu, již brzy budou moci sledovat dávky ionizujícího záření, které dostávají během letů ve velkých výškách, kde je řídký vzduch, jehož vrstva neskýtá dostatečnou ochranu. V ruském inovačním centru Skolkovo byl vyvinut program a zařízení pro dozimetrii DO-RA, s nímž lze nepřetržitě sledovat ozáření vlastního těla pomocí smartphonu. Podle expertů takovou pomůcku obzvláště ocení piloti a zástupci dalších profesí, spojených s častými přelety, jelikož jejich zástupci jsou velmi často vystaveni vyšším dávkám radiace, a řadí se tak mezi radiační pracovníky, jejichž zdravotní stav je pravidelně sledován. Kosmické záření ohrožuje nejen kosmonauty, ale může být nebezpečné i pro lidi, kteří často létají, a především pro letecký personál. Během letů ve
Umělá inteligence v energetice – nebezpečný střet zájmů?

Umělá inteligence v energetice – nebezpečný střet zájmů?

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Technologie umělé inteligence, které se ještě docela nedávno dostávaly na stránky novin jen v souvislosti s vítězstvím počítače Deep Blue nad šachovým mistrem světa Garri Kasparovem, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence (UI) nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů. Podle zprávy společnosti Greentech Media dosáhne americký trh pro skladování energie v letošním roce zřejmě dvojnásobného růstu oproti období let 2013–2017. Stane se tak i díky technologiím UI. Kalifornská firma Stem vyvinula systém Athena, který využívá UI pro mapování spotřeby energie, umožňuje zákazníkům sledovat kolísání energetické sazby a efektivněji využívat skladování
Česko-německá spolupráce ve vodíku

Česko-německá spolupráce ve vodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Velvyslanectví České republiky v Berlíne 4. září 2018 hostilo diskusní fórum o budoucnosti vodíkových technologií spojené s výstavou hybridních automobilů s vodíkovými články a zařízením na výrobu elektřiny Power-box 180W z dílny ÚJV Řež, a. s. Na čtyřicet odborníků z obou zemí diskutovalo o tom, nakolik je vodík zdrojem energie budoucnosti, kde a jak lze využívat vodíkové technologie a jaké jsou možnosti vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Setkání se uskutečnilo pod gescí Velvyslanectví České republiky v SRN, German Hydrogen Association (DWV) a Skupiny ÚJV společně s Českou vodíkovou platformou HYTEP. Na úvod setkání Tomáš Ehler, obchodní rada velvyslanectví ČR, a Werner Diwald, prezident německé vodíkové asociace, nastínili potenciál spolupráce v oblasti vodíkových technologií
V Sandii testují teploty kontejnerů na použité palivové soubory

V Sandii testují teploty kontejnerů na použité palivové soubory

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Testovací aparatura v přesném měřítku pro testování suchých obalových souborů na použité jaderné palivo byla postavena v národních laboratořích Sandia, USA. Pomocí tohoto zařízení budou zkoumány teplotní změny v průběhu vymírání palivových souborů. Testy budou zahrnovat mimo jiné také způsoby projevu vysoké teploty na ocelové části obalového souboru kolem palivových souborů. Nedostatek vnitřního prostoru ve stávajících obalových souborech a vysoká radioaktivita použitého paliva zesložiťuje proces měření teploty, sdělila laboratoř Sandia. Během tříletého projektu, na kterém spolupracuje americké ministerstvo energetiky (Department of Energy – DOE) a americký jaderný dozor Nuclear Regulatory Commission (NRC), navrhl tým inženýrů v laboratořích Sandia testovací s
Kurčatovův institut vyvinul materiál pro kvantový počítač

Kurčatovův institut vyvinul materiál pro kvantový počítač

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci z ruského Kurčatova institutu navrhli dvourozměrný materiál, který má potenciální využití v nových elektronických technologiích. Ve světě čipů až doposud platil s jistými obměnami zákon, vyslovený v roce 1965 Gordonem Moorem, jedním ze zakladatelů výrobce procesorů Intel. Říká, že každý rok (později to změnil na dva roky) se hustota tranzistorů na jednom čipu zdvojnásobuje. Znamená to velmi prudký růst výkonu a paměťových kapacit počítačů, kterému byl svědkem každý, kdo se narodil mezi roky 1970 a 1990. Dnes již však došel k hranicím uplatnitelnosti a podle vědců přichází nová elektronika: spintronika.   Posledních padesát let vývoj čipového světa následoval Mooreův zákon téměř zcela přesně. I sám autor však varoval, že tato pohoda nepotrv
Indie chce těžit fúzní materiál na Měsíci

Indie chce těžit fúzní materiál na Měsíci

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Indický vesmírný tým hodlá poprvé v historii dobýt jižní část Měsíce, kde chtějí získat materiál pro termojadernou fúzi, uvádí Bloomberg. V říjnu indičtí badatelé plánují začít průzkum té části měsíčního povrchu, která zatím nebyla zmapována. Chtějí tam hledat vodu a izotop helia He-3. Tento plyn je jednou z možných surovin pro termojadernou fúzi a podle dosavadních dat a teorií disponuje Měsíc takovým množstvím tohoto plynu, že by mohlo pokrýt světovou spotřebu elektrické energie na 250 let dopředu. Tedy teoreticky. Podle K. Sivana, šéfa indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organization), je jejich záměrem nejen dopravit tento materiál zpět na Zem, nýbrž jej také zužitkovat. Helium-3 se shromažďuje na Měsíci vlivem slunečního větru, na Zemi tom
Návrat jaderných pohonů pro vesmírné cestování

Návrat jaderných pohonů pro vesmírné cestování

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Myšlenka jaderných pohonů vesmírných lodí je tu s námi již od 60. let minulého století. V poslední době se od vývoje jaderných pohonů ustupovalo a vývoj se ubíral směrem k vylepšování těch chemických. To se ale nyní, aspoň částečně, mění. V srpnu roku 2017 podepsala NASA kontrakt s firmou BWXT na vývoj a testování jaderného tepelného pohonu pro vesmírné rakety (NTP – Nuclear Thermal Propulsion). BWX Technologies je nástupcem společnosti Babcock & Wilcox a má velké zkušenosti s vývojem a výrobou jaderného paliva pro Americké námořnictvo (U.S. Navy). Zmíněný kontrakt je uzavřen na tři roky s celkovou hodnotou 18,8 milionů dolarů. Hlavním úkolem BWXT je vývoj nízko-obohaceného uranového paliva v tzv. „cermet“ formě pro použití k jadernému pohonu vesmírných raket. Jedná se o keramic
Trocha historie: před 61 lety byl v Dubně spuštěn jeden z prvních kruhových urychlovačů na světě

Trocha historie: před 61 lety byl v Dubně spuštěn jeden z prvních kruhových urychlovačů na světě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
10. dubna 1957 byl v Dubně poblíž Moskvy spuštěn první synchrofázotron na světě. Jaderná fyzika je mladou vědou, ale její výsledky jsou pozoruhodné: od jaderné bomby po dnešní mobilní telefony. Jedním z nejznámějších zařízení používaných pro výzkum struktury hmoty na té nejjemnější úrovni jsou urychlovače částic. Jeho příběh je pozoruhodný a poodhaluje kromě vědecké historie také ducha doby. Jeden z prvních urychlovačů synchrofazotronového typu navrhl Vladimír Veksler, jemuž v době spuštění stroje bylo 50 let a již předtím vedl konstrukci jeho předchůdců. Jeho životní příběh může být inspirací: pro neshody v rodině coby adolescent utekl z domova a toulal se, než jej jeho otec poslal do dětského domova. Vyučil se elektrikářem a přes komsomol se dostal na vyso
NASA úspěšně otestovala reaktor Kilopower

NASA úspěšně otestovala reaktor Kilopower

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Inženýři americké NASA oznámili, že úspěšně otestovali nový pohon Stirlingova typu s uranovým zdrojem energie a potvrdili jeho potenciál pro vzdálené vesmírné mise. Reaktor nese název Kilopower, zkoušky byly zahájeny vloni v listopadu a dokončeny letos v březnu.   Reaktor Kilopower dokáže fungovat s výkonem 1 až 10 kilowattů nepřetržitě po dobu deseti let nebo více. Zdrojem tepla je pevné palivo s izotopem uranu U-235, teplo je transportováno pumpou s tekutým sodíkem coby chladivem a přeměněno na elektrickou energii Stirlingovým motorem. Ten funguje tak, že tok energie z vnějšího zdroje tepla vyvolává tlak, pohánějící píst spojený s alternátorem generujícím elektřinu – oproti benzínovým motorům tedy nedochází k vnitřnímu spalování. Experiment