Pátek, Duben 20

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

Američané zkoušejí prolomit Standardní model fyziky elementárních částic přesným měřením magnetického momentu mionu

Američané zkoušejí prolomit Standardní model fyziky elementárních částic přesným měřením magnetického momentu mionu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V únoru 2018 tým 190 vědců v americkém Fermilabu (stát Illinois) zahájil jedno z nejpřesnějších fyzikálních měření v celé historii vědy: měření magnetického momentu vzácné subatomární částice mionu, na velkém kruhovém magnetu o průměru 15 metrů. Experiment nese název „g mínus 2 (g-2)“. V klidovém stavu může mion existovat přibližně 2,2 miliontiny sekundy. Měření magnetického momentu, tedy síla magnetu, vytvářeného mionem, bylo provedeno s odchylkou v řádu tisícin miliardtin standardních jednotek, což zhruba odpovídá měření vzdálenosti Země a Slunce s přesností na jeden milimetr. Vypočtená velikost podle dnes přijímaného Standardního modelu mikrosvěta se však neshoduje s naměřenou hodnotou, což může být vstupní branou k zákonům fyziky, kte
Vědci vytvoří analog Země z osmi tun tekutého sodíku

Vědci vytvoří analog Země z osmi tun tekutého sodíku

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Žádná teorie moderní vědy zatím zcela nevysvětlila, jak vzniká magnetické pole naší planety (ani žádné jiné). Podle dosavadních dohadů pohyb roztavené kovové směsi ve vnějších vrstvách zemského jádra vytváří elektrické proudy, indukující magnetické pole. Čím jsou však způsobeny tyto pohyby samotné? Zemská magnetosféra a obecně magnetická pole planet v sobě skrývají mnoho záhad, které vědci nedokáží vysvětlit žádnými teoretickými konstrukcemi, a dává velký prostor pro bádání. Zatím bylo objeveno několik efektů, naznačujících, jak by takové planetární dynamo mohlo produkovat magnetické pole, a některé z nich souvisejí s vlastnostmi roztavených kovů v jádru Země. Jde však jen o dohady a teorie, přímé praktické důkazy zůstávají hudbou budoucnosti. Němečtí vědci v&
Rosatom ve spolupráci s oceánology vyvíjí lodě pro cesty do Arktiky bez posádky

Rosatom ve spolupráci s oceánology vyvíjí lodě pro cesty do Arktiky bez posádky

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci ruské státní korporace Rosatom, jmenovitě Ruského vědecko-výzkumného institutu experimentální fyziky (VNIIEF), vyvíjejí digitální model lodi pro práci v Arktice bez posádky. Informovala o tom ruská informační agentura RIA Novosti. „Lodě bez posádky jsou nyní nejslibnějším směrem a oblastí, kde můžeme v námořní a říční dopravě uplatnit moderní informační technologie. Když zvládneme vytvořit dobrý digitální model lodě bez posádky, bude to znamenat velké změny pro stavbu lodí: změníme konstrukci celého trupu, můžeme vytvořit nákladový prostor na přídi, optimalizovat rozměry lodi bez ohledu na to, že se bude víc kymácet, což by mohlo vadit posádce. Nebudeme potřebovat velkou nástavbu a různé systémy zajišťující pohodlí lidské posádky, což znamená víc prostoru pro náklady
Bolívie připravuje výstavbu centra jaderných technologií

Bolívie připravuje výstavbu centra jaderných technologií

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Bolivijská vláda plánuje výstavbu Centra jaderného výzkumu a technologií (CIDTN - Centro de Investigación y Desarrollo en Tecnología Nuclear) zahájit v první polovině letošního roku, jakmile získá všechna povolení nezbytná pro stavbu infrastruktury. Informují o tom bolívijské noviny Cambio. Ředitelka bolivijské Agentury pro jadernou energii (ABEN) Hortensia Jiménezová řekla, že získali rozhodnutí v oblasti zajištění bezpečnosti a zároveň byla zahájena stavba stěn na obvodu stavební parcely. „Doufáme, že v této polovině roku, nechci říkat konkrétní datum, protože vydávání povolení je v rukou jiných institucí, budeme mít všechna povolení nezbytná k zahájení prací," řekla Jiménezová. V září 2017 ve Vídni uzavřela agentura ABEN a ruský Rosatom smlouvu o výstavbě jaderného centra.&nbs

Fúzní zařízení Norman dosáhlo milníku

Aktuálně, Inovativní reaktory, Ve světě, Věda a jádro kolem nás
Společnost TAE Technologies – podnik sídlící v americkém státě Kalifornii zaměřený na technologii jaderné fúze – oznámila, že její vlastní plazmový generátor využívající konfigurace s reverzním magnetickým polem (Field Reversed Configuration, FRC) nastavil nový firemní rekord pro teplotu plazmatu. Po více než 4 000 experimentech dosud generátor zvaný Norman překročil kapacitu a výkon předchozího plazmového generátoru (také FRC) této společnosti FRC – stroj C-2U. Norman - zařízení laboratoře National Laboratory v hodnotě 100 milionů dolarů nazvané podle zakladatele firmy Normana Rostoka – bylo odhaleno v květnu loňského roku a dosáhlo prvního plazmatu v červnu. Pro úspěšnou fúzní reakci musí být plazma dostatečně horké, aby umožnilo dostatečně silné srážky pro způsobení fúze,
Student.hw.cz: Mlžné komory studentů z FEL ČVUT dobývají svět

Student.hw.cz: Mlžné komory studentů z FEL ČVUT dobývají svět

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
V roce 2016 studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. A další následují. Zpráva o úspěchu CERNské mlžné komory se roznesla po Evropě a během loňského roku si jejich zařízení pořídilo také prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Zanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny Dukovany. Od března 2018 bude další model mlžné komory k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku. Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Pra
Členské státy přispěly 8,7 milionů eur na modernizaci laboratoří MAAE

Členské státy přispěly 8,7 milionů eur na modernizaci laboratoří MAAE

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
  Modernizace laboratoří zvýší atomové agentuře kapacitu pro podporu členských států v používání jaderných technologií v oblastech zemědělství, potravinářství, zdravotnictví, ochrany životního prostředí a jaderném výzkumu. Předmětem modernizací, známé jako Renovation of the Nuclear Application Laboratories (ReNuAL, renovace laboratoří zaměřených na aplikaci jaderných technologií) a ReNuAL+, je zlepšení vybavení a infrastruktury a stavbu nových budov.   Laboratoře byly otevřeny v roce 1962 a až do začátku projektu ReNuAL v roce 2014 neprošly žádnou rekonstrukcí, ani nebyly vybaveny novými přístroji. Příspěvky na projekt ReNuAL, který probíhal v letech 2014 až 2017, a na něj navazující ReNuAL+, který byl spuštěn v minulém roce, pře
NASA testuje malý jaderný reaktor pro napájení mise na Mars

NASA testuje malý jaderný reaktor pro napájení mise na Mars

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Počáteční testy na malém jaderném reaktoru navrženém k zásobování energií při dlouhotrvajících misích s lidmi na Mars byly v Nevadě úspěšně dokončeny, uvádí web Nucnet.org. Testování jaderného systému Kilopower začalo v listopadu 2017 v objektu Nevada National Secure Site amerického ministerstva energetiky (DoE - Department of Energy). Hlavní cíl projektu Kilopower, který používá aktivní zónu s uranem 235 o velikosti podobné papírové utěrce, je poskytnutí energie astronautům a robotům na misích ve vesmíru, například na Marsu, Měsíci, či na jiných planetách. Reaktor Kilopower, společný projekt americké NASA a DoE, je navržen ve dvou výkonových variantách, a to 1 kW a 10 kW. Model s výkonem 1 kW je primárně určen pro mise do hlubokého vesmíru, například mise
VTM: Jak osvětlit Mars: NASA testuje miniaturní jaderný reaktor

VTM: Jak osvětlit Mars: NASA testuje miniaturní jaderný reaktor

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
NASA testuje kompaktní jadernou elektrárnu, která by mohla zajišťovat elektřinu pro kolonii na Marsu. Konkrétně se jedná o reaktor Kilopower. "Mars, to je s menším množstvím slunečního světla než Země nebo Měsíc, velmi chladnými nočními teplotami a velmi zajímavými prachovými bouřemi, které mohou trvat týdny až měsíce a pohlcují celou planetu, velmi náročné prostředí pro energetické systémy," řekl Steve Jurczyk z NASA agentuře Reuters. "Kompaktní velikost a robustnost Kilopoweru nám umožňuje na jediném landeru doručit na povrch několik jednotek, které poskytnou desítky kilowattů energie." Kilopower by měl dodávat nejen energii potřebnou k čištění vody a produkci kyslíku na marsovské základně, ale také k výrobě tekutého kyslíku a paliva pro rakety - takže astronauti by se v pří
HN: Česko spouští nejvýkonnější lasery světa, překonají Temelín. Pomohou v medicíně i astrofyzice

HN: Česko spouští nejvýkonnější lasery světa, překonají Temelín. Pomohou v medicíně i astrofyzice

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Nejvýkonnější laser na světě by člověk nejspíš hledal v nějakém věhlasném ústavu Spojených států, ve skutečnosti je ale v Dolních Břežanech, vesnici kousek od Prahy. Je součástí instituce nazvané ELI Beamlines (ELI znamená Extreme Light Infrastructure) a v příštím roce by měla nastat jeho velká chvíle: bude uveden do plného provozu. Na nesmírně kratičké okamžiky dosáhne výkonu až 10 petawattů, tedy o více než šest řádů vyšší než nejvýkonnější lasery současnosti. Na paty mu bude šlapat jen současný držitel rekordu, japonský LFEX (Laser for Fast Ignition), který umí po dobu jedné pikosekundy vyzářit dva petawatty. Pro srovnání je výkon jednoho temelínského reaktoru 1055 megawattů. Deset petawattů by pak odpovídalo přibližně výkonu deseti milionů takových reaktorů. Ovšem protože zábles