Středa, Říjen 23

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

V Taškentu otevřeli první zahraniční pobočku Národní výzkumné jaderné univerzity „MIFI“

V Taškentu otevřeli první zahraniční pobočku Národní výzkumné jaderné univerzity „MIFI“

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
3. září 2019 v Taškentu slavnostně otevřeli pobočku Národní výzkumné jaderné univerzity „Moskevský inženýrský a fyzikální institut“ (MIFI). Budova moskevského inženýrského a fyzikálního ústavu (Zdroj: Andrey Gusev, vk.com) Slavnosti ze zúčastnil premiér Uzbekistánu Abdulla Aripov, generální ředitel Státní korporace Rosatom Alexej Lichačov, poradce premiéra a ministr energetiky Uzbekistánu Ališer Sultanov, prezident Akademie věd Uzbekistánu Behzod Juldašev, rektor Národní výzkumné jaderné univerzity „MIFI“ Michail Strichanov, představitelé vlády Uzbekistánu, Agentury pro rozvoj jaderné energetiky Uzatom, Státní korporace Rosatom a další vážení hosté. Otevření pobočky v Taškentu je hezkou ukázkou rozvoje spolupráce Uzbekistánu a Ruska v oblasti v
3pol: Elektrifikace v dopravě a jaderná energie

3pol: Elektrifikace v dopravě a jaderná energie

Články, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Co kdyby všechna auta byla poháněna elektřinou? Co kdyby se 11,5 miliardy tun zboží každoročně po celé zemi převáželo rovněž elektrickými nákladními automobily místo benzínových nebo naftových? Co kdyby chemické rafinérie a ocelárny používaly čistou elektřinu místo spalování fosilních paliv a vypouštění milionů tun emisí do oblak? Tohle všechno by v budoucnu znamenalo jasnější oblohu a čistý, lépe dýchatelný vzduch. Znamenalo by to ale podstatně menší emise CO2? Nikoliv, pokud by elektřina nebyla vyráběna z nízkouhlíkových energetických zdrojů. A zde spočívá úloha jaderné energie. Emise CO2 při výrobě elektřiny a v dopravě (Zdroj: EIA) Elektřina se používá v domácnostech, továrnách a kancelářích a neustále se zvyšuje její podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů. Zat
Rosatom podepsal s Vietnamem memorandum o harmonogramu výstavby Centra jaderné vědy a technologií

Rosatom podepsal s Vietnamem memorandum o harmonogramu výstavby Centra jaderné vědy a technologií

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
22. května 2019 podepsala ruská korporace pro atomovou energii Rosatom a vietnamské ministerstvo vědy a technologií dokument s názvem Memorandum o harmonogramu realizace výstavby Centra jaderné vědy a technologií na území Vietnamu. Slavnostní podpis memoranda. (Zdroj: Rosatom) Pod dokument se podepsali vietnamský ministr pro vědu a technologie Nguyen Xuan Phuc a generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov. Ceremonie proběhla za přítomnosti vietnamského premiéra Nguyen Xuan Phuca a ruského premiéra Dmitrije Medveděva. Před podpisem memoranda již proběhly některé práce, například stanovení předběžných požadavků a výběr nejvhodnější lokality. Podepsané memorandum určuje další kroky realizace centra a vychází z předběžné technickohospodářské studie proveditelnosti z listopa
V Řeži se vzpomínalo na nestora československých jaderných oborů Čestmíra Šimáněho

V Řeži se vzpomínalo na nestora československých jaderných oborů Čestmíra Šimáněho

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
U příležitosti nedožitých stých narozenin Čestmíra Šimáněho proběhlo 14. května 2019 vzpomínkové setkání a odhalení pamětní desky v areálu ÚJV Řež. Nově odhalená pamětní deska Čestmíra Šimáněho. (Foto: Vladislav Větrovec) Kdo to byl Čestmír Šimáně Čestmír Šimáně se narodil 9. května 1919 v Kateřinkách u Opavy. K jaderné fyzice se dostal během svých studií na České vysoké škole technické v Brně díky knize Vladimíra Majera s názvem Radiochemie. Ta v něm vzbudila zájem a v roce 1945 si zapsal přednášky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1947 vyhrál konkurz na zahraniční stáž u Frédérica Joliota na College de France v Paříži. Necelý rok tam pracoval u 6MeV cyklotronu a podílel se na projektu zařízení pro jeho au
Čína plánuje výzkum energetického využití fúze

Čína plánuje výzkum energetického využití fúze

Články, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Čínské výzkumné centrum získalo povolení k úsilí o jadernou fúzi. Povolení umožní testování velkých supravodivých magnetů a filtrů během provozních podmínek. Institut fyziky plazmatu čínské akademie věd sdělil, že integrovaný výzkumný systém pro klíčové systémy fúzních reaktorů „je jedním z největších vědeckovýzkumných projektů“ třináctého pětiletého plánu. Vizualizace budoucího výzkumného centra (Zdroj: Institute of Plasma Physics) Vědeckovýzkumný cíl projektu zahrnuje studium chování plazmatu během provozních parametrů magnetických smyček a zkoumání účinků komplexního dynamického zatížení kritických systémů a komponent. Budou hodnotit provozní výkonnost filtrů a supravodivých magnetů v zatížených podmínkách. Čína si klade za cíl postavit fúzní reaktor tokamak
Výzkumný reaktor JEEP-II čelí nejisté budoucnosti

Výzkumný reaktor JEEP-II čelí nejisté budoucnosti

Články, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Norský institut technologií energetiky (IFE) pozastavil spouštění výzkumného reaktoru JEEP-II v Kjeller poté, co byla zjištěna koroze na několika komponentech během bezpečnostní odstávky. Pokud má být reaktor spuštěn, bude vyžadovat „rozsáhlé a nákladné“ opravy. Výzkumný reaktor JEEP-II v Kjeller (Zdroj: IFE) JEEP-II je součástí národní norské výzkumné infrastruktury NcNeutron pro základní výzkum ve fyzice a materiálových technologiích. Mezi partnery NcNeutron patří univerzita v Oslu, univerzita Stavanger, norskou univerzitu výzkumu a technologií a nezávislou výzkumnou organizaci SINTEF. JEEP-II je také součástí norského příspěvku k vývoji a výstavbě evropského zdroje spalační reakce výzkumného centra ve švédském Lundu. Jeho dokončení se předpokládá do roku 2023.
Provoz rychlého testovacího reaktoru MBIR je naplánován na rok 2024

Provoz rychlého testovacího reaktoru MBIR je naplánován na rok 2024

Články, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Víceúčelový rychlý výzkumný reaktor má být podle plánu spuštěn v roce 2024. Uvedla to zpráva regionální správy, kterou přinesla média. Vizualizace budoucí podoby výzkumného centra s reaktorem MBIR. (Zdroj: Rosatom) Předchozí zprávy informovaly, že zařízení bude spuštěno v roce 2022. Neexistuje žádný důvod pro zdržení, avšak státní jaderná korporace pro atomovou energii Rosatom sdělila, že dokončila dopravu hlavních komponent reaktorové budovy. Tento rok jsou naplánovány práce na montáži reaktorové nádoby. Podle Rosatomu bude MBIR nejvýkonnější výzkumný reaktor na světě. Jeho výkon bude 150 MW tepelných. Výstavba probíhá ve výzkumném institutu jaderných reaktorů NIIAR v Dimitrovgradu v ruském západním Uljanovské oblasti. Reaktor MBIR bude využívat k chlazení primárně sodík
USA spouští projekt testovacího reaktoru

USA spouští projekt testovacího reaktoru

Články, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Americké ministerstvo energetiky spustilo univerzální projekt rychlého testovacího reaktoru. Ten poskytne dodatečnou kapacitu testování materiálů pomocí rychlých neutronů. Tato technologie pomůže vývoji pokročilých jaderně reaktorových technologií. Univerzální testovací reaktor (VTR) by měl být dokončený do roku 2026. Reaktorový systém PRISM společnosti GEH (Zdroj: GEH) Americké ministerstvo energetiky (DOE) sdělilo, že testovací kapacita, poskytující rychlé neutrony, může pomoci zemi naplnit jejich cíle vývoje pokročilých technologií jaderných reaktorů. Tato zařízení jsou stále dostupná celosvětově pouze v několika lokalitách. Spojené státy takovou technologii neprovozovaly už 20 let. To znamená, že američtí vývojáři nemají schopnosti k zajištění urychleného testovací
Rusko a Argentina specifikovali oblasti jaderné spolupráce

Rusko a Argentina specifikovali oblasti jaderné spolupráce

Rozhovory, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Strategický dokument vymezuje rozsah rusko-argentinské spolupráce v civilním jaderném sektoru. Dokument byl podepsaný v Buenos Aires 1. prosince 2018 v rámci summitu G20. Prezident Vladimír Putin a Mauricio Macri se zúčastnili podepisovací ceremonie. Generální ředitel ruské státní jaderné korporace Rosatom, Alexej Likhačev, a argentinský ministr energetiky, Javier Iguacel podepsali dokument. „Jsme naprosto přesvědčeni, že jejich iniciativa povede k novému impulzu a naší vzájemné spolupráci,“ dodal Likhačev. Strany nejprve zváží rozdílné přístupy výstavby malých a velkých jaderných elektráren v Argentině. Také budou diskutovat možnosti spojeného provozování základny ruských jaderných elektráren, postavených po úspěšném uvedení do provozu první plovoucí jadern
Dohoda spolupráce mezi Rosatomem a ruskými akademiemi

Dohoda spolupráce mezi Rosatomem a ruskými akademiemi

Rozhovory, Věda a jádro kolem nás, Zprávy
Ruská státní jaderně energetická korporace Rosatom a ruská státní akademie věd budou spolupracovat na společném technickém výzkumu a inovativních aktivitách v oblastech zahrnující jadernou energetiku, medicínu a ostatní oblasti jádra. Dohoda byla podepsaná 7. února. Dohoda o spolupráci byla podepsaná generálním ředitelem společnosti Rosatom, Alexejem Likhačevem, a prezidentem ruské akademie věd, Alexandrem Sergeevem během společného setkání na ruských dnech vědy. Podle dohody budou partneři spolupracovat při organizaci výzkumu a vývojových aktivit cílených na poskytnutí technologických pokroků v různých sektorech domácího průmyslu, stejně jako tvorbě a vývoje interdisciplinárního vědeckého a technologického centra a organizací. Také budou společně vyvíjet strategické pláno