Sobota, Duben 29

Věda a jádro kolem nás

Zajímavé vědecké projekty, především CERN, ITER a výzkumný ústav v Dubně.

E15.cz: ZVVZ dodá vzduchotechniku do neutronového centra ve švédském Lundu

E15.cz: ZVVZ dodá vzduchotechniku do neutronového centra ve švédském Lundu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Milevská strojírenská společnost ZVVZ Group se bude podílet na stavbě neutronového centra v Evropě, které vyroste ve švédském Lundu. Za téměř 127 milionů korun do něho dodá kompletní vzduchotechniku, která zajistí ventilaci kancelářských, provozních i technických místností a zároveň si poradí s výbušnou a toxickou atmosférou v laboratořích výzkumného centra. "Jde o atraktivní zakázku v oblasti mimo jadernou energetiku, která je pro nás svou prestiží srovnatelná snad jen s obdobným kontraktem z roku 2006 pro výzkumné centrum CERN ve Švýcarsku. Tehdy šlo o komplexní dodávku vzduchotechnických systémů. Rozsahem je ale větší a zaplní nám projekčně významnou část kapacit v tomto a příštím roce," řekl ČTK Zdeněk Klukáček, ředitel úseku Jaderná energetika, větrání a klimati
První výsledky na urychlovači NICA mají být získány v roce 2018

První výsledky na urychlovači NICA mají být získány v roce 2018

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Ruští vědci očekávají, že by první výsledky na urychlovači NICA, který je nyní ve výstavbě ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, měli získat v roce 2018. Médiím to v Novosibirsku oznámil Vladimir Kekelidze, ředitel laboratoře fyziky vysokých energií. "První fáze, kterou je spuštění zařízení pro sběr dat, proběhne již koncem tohoto roku. Očekáváme, že jestli vše půjde dobře, v příštím roce získáme první fyzické výsledky. Spuštění srážeče, na němž je celý komplex založen, je naplánováno na rok 2020," řekl Kekelidze. Dále sdělil, že srážeč NICA bude určen ke srážení částic za vzniku maximální možné hustoty jaderné hmoty, která se v přírodě vyskytuje jen v neutronových hvězdách a dosud se ji nepodařilo získat v laboratorních podmínkách. Nový srážeč je podle vědců velmi perspe
V Novosibirsku spouští nejvýkonnější laser na volných elektronech na světě

V Novosibirsku spouští nejvýkonnější laser na volných elektronech na světě

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Novosibirští fyzikové postavili nejvýkonnější infračervený laser na světě. Třetí část tohoto ohromného zařízení byla začátkem letošního roku spuštěna v Budkerově institutu jaderné fyziky (BINP) Ruské akademie věd. Výkon laseru dnes dosahuje 500 W a bude dále zvýšen na několik kilowattů. Toto unikátní zařízení přináší nové možnosti v základním i aplikovaném výzkumu v oblasti fotochemie používající infračervené záření, umožňuje totiž ovlivňovat průběh chemických reakcí. Díky tomu mohou vznikat nové materiály nebo velmi čisté látky. První část zařízení byla spuštěna v roce 2003 (rozsah od 270 do 90 mikrometrů) a o šest let později následovala druhá část (rozsah od 80 do 37 mikronů). Až nyní, díky třetí části, se zařízení stalo nejvýkonnějším svého druhu na světě.
NUVIA se bude podílet na výstavbě neutronového centra ve Skandinávii za 300 milionů korun

NUVIA se bude podílet na výstavbě neutronového centra ve Skandinávii za 300 milionů korun

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Na konci minulého kalendářního roku se společnosti NUVIA a.s. podařil husarský kousek ve světě veřejných zakázek a výběrových řízení. Účastnila se totiž výběrového řízení na dodávky několika technologických řešení pro projekt ESS (European Spallation Source - Evropský spalační zdroj neutronů). Česká firma se sídlem v Třebíči uspěla a může se těšit na zakázky za víc než 300 milionů korun. ESS je gigantickým projektem s mezinárodní účastí, díky němu vznikne multidisciplinární výzkumné centrum založené na nejvýkonnějším zdroji neutronů na světě, který je nyní ve výstavbě. Nejmodernější areál vyroste ve švédském Lundu. Centrum má další sídlo v Kodani, kde bude situováno zázemí pro management a softwarové centrum. Česká republika jako jeden ze zakládajících států projektu ES
MMSpektrum: Hyperrychlost pro superspolehlivost

MMSpektrum: Hyperrychlost pro superspolehlivost

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Moderní jaderné elektrárny musejí být schopny vydržet mimořádné události, které statisticky přicházejí jednou za milion let. Aby bylo možné zajistit tak vysokou spolehlivost elektrárny, jsou nezbytné superpočítače, které zpracovávají informace s dosud nevídanou rychlostí – stovky biliard operací za sekundu. A to není konečné číslo. Jedním z nejambicióznějších projektů je superpočítač ruského výzkumného centra VNIIEF (patří do struktury korporace pro atomovou energii Rosatom), který dosahuje absolutně nové úrovně výkonu – tisíc trilionů operací za sekundu.   Superpočítače pro jádro Složitost jaderné elektrárny roste nejen s výkonem, ale především s vývojem požadavků na bezpečnost provozu. Nová softwarová řešení umožňují minimalizovat množství chyb při projektování nového blo
Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Quark: Aké sú možnosti likvidácie rádioaktívneho odpadu?

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Odstraňovanie rádioaktívneho odpadu je globálny problém. Jedinou možnosťou na jeho likvidáciu boli donedávna len úložiská hlboko v zemi. Novou nádejou pre jadrových energetikov je premena, trasmutácia rádioaktívnych látok v urýchľovačoch častíc. Nový komplex Nuclotron based Ion Collider fAcility (NICA) s urýchľovačom častíc na zrážanie ťažkých iónov vzniká v Spojenom ústave jadrového výskumu (SÚJV) v ruskom Dubne. Vedcom pomôže študovať vnútro neutrónových hviezd a prispeje aj k odstraňovaniu rádioaktívneho odpadu jeho premenou.   Spolupráca vedcov s dlhou tradíciou Komplex SÚJV patrí k popredným ústavom, ktoré sa venujú subjadrovej fyzike. Vznikol v roku 1956 ako medzinárodné výskumné centrum združujúce vedcov z krajín býva
Energetické firmy budou moci na výzkum použít přes 5 mld. korun

Energetické firmy budou moci na výzkum použít přes 5 mld. korun

Aktuálně, V Česku, Věda a jádro kolem nás
Nový program Technologické agentury ČR (TA ČR) nazvaný THÉTA by měl docílit omezení dosavadní roztříštěné podpory výzkumu a vývoje v energetickém sektoru. V nadcházejících osmi letech by měl tento program disponovat částkou ve výši přibližně 5,72 miliardy korun – z toho stát poskytne 4 miliardy korun. Dotace na výzkum mohou být využity např. energetickými firmami nebo podniky, které působí v oblasti obnovitelných zdrojů, distribuce a uchovávání energie. Tyto informace sdělil ČTK předseda agentury TA ČR Petr Očko. Hlavním cílem je koncentrace podpory výzkumu a vývoje energetiky v rámci jednoho programu, což umožní lepší sledování dosavadních výsledků a příslušných projektů i lepší koordinaci vyhlašování veřejných soutěží. Program bude spuštěn od poloviny příštího ro
Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je  8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Viktor Pancyrnyj: Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé? Supravodiče byly použity poprvé v detektorech částic s magnetickým systémem na počátku 70. let minulého století. Přelomovým projektem byl tokamak T-7, který byl postaven ve výzkumném ústavu Kurčatovský institut v Moskvě na konci 70. let a stal se prvním supravodivým tokamakem na světě. Potom se supravodiče začaly objevovat také v urychlovačích částic. Jakým vývojem prošly supravodiče za těch několik desítek let? Jejich výkonnost vzrostla na trojnásobek až čtyřnásobek. Navíc jsme se významně posunuli v jejich výrobě, protože vznikla řada nových výrob
Nanokeramické materiály přispějí k bezpečnějšímu a ekonomičtějšímu provozu jaderných reaktorů

Nanokeramické materiály přispějí k bezpečnějšímu a ekonomičtějšímu provozu jaderných reaktorů

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Mezinárodní tým výzkumníků vytvořil nanokeramický materiál, který nejenže odolá náročným radiačním podmínkám uvnitř reaktorů, ale pod intenzivním radiačním zářením dokonce zlepšuje své mechanické vlastnosti. Nová generace jaderných reaktorů bude provozována při mnohem vyšších teplotách a silnějších radiačních polích, než kdykoliv předtím. Cílem těchto změn je ekonomičtější a účinnější produkce energie. Tradičně je v reaktorech jako primární chladivo používána voda, která absorbuje teplo vzniklé při štěpných reakcích a předává ho dále prostřednictvím parogenerátorů do sekundárního okruhu. Přestože se s vodou pojí menší rizika koroze, má toto chladivo své limity především v teplotě, za které může být reaktor provozován. V pokročilých reaktorech je ale zvýšení pr
Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Čeští a ruští vědci se připravují rekonstruovat první okamžiky vesmíru

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
27. října 2016 v Ruském středisku vědy a kultury v Praze proběhl kulatý stůl s názvem Projekt NICA – nové okno do mikrosvěta. Zúčastnili se ho čeští a ruští fyzici, matematici a odborníci v oblasti elementárních částic. Zhodnotili průběh realizace projektu a diskutovali o fundamentálním výzkumu a také o aplikacích, k nimž bude využíván unikátní urychlovací komplex, hlavní projekt Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Projekt je realizován za podpory ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. Profesor Richard Lednický, ředitel projektu NICA a viceředitel SÚJV, prezentoval cíle megaprojektu NICA, nového ruského srážeče protonů a těžkých iontů, který je budován v Laboratoři fyziky vysokých energií SÚJV. Cílem srážeče je vytvořit hustou bar