Úterý, Únor 18

Ve světě

Co se jinam nevešlo ze zpráv ze světa.

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (10. ČÁST, DOKONČENÍ)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (10. ČÁST, DOKONČENÍ)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Koridok k ventilačnímu komínu (Zdroj: nonument.org) Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!“) a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Náš výbor z textu mapoval postoje nejrůznějších profesí, politických postojů, a osobností včetně tehdejšího rakouského kancléře Bruna Kreisk
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (9. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (9. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná "Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!" ("Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!") a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Po minulých částech výboru z textu, které mapovaly postoje nejrůznějších profesí, osobností a stran sdružených v protijaderném hnutí, přicházíme s vítěznou tečkou (po níž ale příště bude ještě doslov) v podobě konečného postoje tehdejšího
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (8. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (8. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!“) a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Po minulých částech výboru z textu, které mapovaly postoje nejrůznějších profesí a osobností sdružených v protijaderném hnutí, uslyšíte příběh, který je pro dnešního českého čtenáře téměř neuvěřitelný: vyprávění maoistického komunisty, kt
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (7. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (7. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!“) a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Po minulých částech výboru z textu, které mapovaly postoje nejrůznějších profesí sdružených v protijaderném hnutí, přinášíme názor možná nejpovolanější. Vedle zakladatele etologie, zoologa Konrada Lorenze, byl oporou rakouského ekologické
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (6. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (6. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!") a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Po minulých částech výboru z textu, které mapovaly postoje umělců, lékařů či učitelů přinášíme šestou část, jež je tentokrát věnována postojům odborářů, matek a katechetů. Snad tento příběh ukáže cestu i jejich českým protějškům. Budov
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (5. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (5. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplynulo 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!") a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Přinášíme pátou část výboru z textu, jenž je tentokrát věnována protiatomovému hnutí rakouských učitelů. Snad tento příběh ukáže (v období těsně po období jejich stávky) ces
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (4. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (4. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplyne 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!") a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Přinášíme čtvrtou část výboru z textu, jenž je tentokrát věnována jedinému „drobnému“ člověku, který dokázal mnoho: MUDr. Alfredu Tisserandovi. I jeho příběh může ukázat cestu mnohým občanům dnešní České republiky… Konstrukční prvky jade
Společnost Oklo odhaluje vizualizaci elektrárny Aurora

Společnost Oklo odhaluje vizualizaci elektrárny Aurora

Články, Ve světě, Zprávy
Kalifornská společnost Oklo Inc oznámila spuštění projektu vývoje elektrárny Aurora, která skloubí jak malý jaderný reaktor, tak také solární panely. Společnost se připravuje na předložení první žádosti o licenci pro elektrárnu. Společnost Oklo poprvé zveřejnila vizualizaci elektrárny Aurora (Zdroj: Oklo) Společnost popisuje zařízení Aurora jako „pokročilý štěpný systém poskytující čistou energii pro přilehlé komunity“. Elektrárna Aurora zahrnuje štěpnou „baterii“ (systém), používající palivo ve formě kovu a která je schopna dodávat kolem 1,5 MW elektrických. Kromě elektřiny bude návrh schopen dodávat i procesní teplo pro továrny, či vytápění budov, sdělila společnost. „Aurora je vyvíjená díky lety ověřených technologiích, výzkumu, vývoji a demonstracích prováděných v amer
Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (3. ČÁST)

Kulturní noviny: JADERNÁ ELEKTRÁRNA V ZWENTENDORFU: PŘÍBĚH SÍLY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V DEMOKRATICKÉ ZEMI (3. ČÁST)

Články, Ve světě, Zprávy
V těchto dnech uplyne 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!") a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Přinášíme třetí část výboru z textu, jehož první části najdete zde a zde, a který může ukázat cestu i mnohým občanům dnešní České republiky… Pohled do jaderného reaktoru elektrárny Zwentendorf (Zdroj: atlasobscura.com) BŘEZEN 1978: ZB
Euro: V Německu musí skončit i výzkumný reaktor. Prý nejsou peníze

Euro: V Německu musí skončit i výzkumný reaktor. Prý nejsou peníze

Aktuálně, Ve světě, Zprávy
Kvůli nedostatku financí bude odpojen výzkumný reaktor v Berlíně. Helmholtzovo centrum ve Wannsee se zaměří na jiné výzkumné činnosti. Náklady na modernizaci reaktoru z roku 1973 o instalovaném výkonu 10 MW by byly příliš vysoké. Nicméně jeho likvidace přijde na 240 milionů eur (6,1 miliardy korun), náklady zaplatí německý stát. Berlínský výzkumný reaktor, ilustrační foto (Zdroj: Jörg Carstensen) Ve středu 11. prosince ve dvě hodiny po poledni skončí v Berlíně jaderná éra. Výzkumný reaktor ve Wannsee bude odpojen. Výzkumníci z Helmholtzově s jeho pomocí zkoumali především tok neutronů a jejich využití v mnoha oborech (od medicíny po archeologii), ale také procesy v jaderném palivu. Rozebírání zařízení bude trvat přes deset let. Náklady se mají vyšplhat na 240 milionů eur (6,1 mili