Středa, Říjen 18

Zprávy

TEPCO uvedla dávky, které dostali dva zatím nejvíc ozáření likvidátoři fukušimské havárie

TEPCO uvedla dávky, které dostali dva zatím nejvíc ozáření likvidátoři fukušimské havárie

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
Provozovatel japonské jaderné elektrárny Fukušima, společnost TEPCO, v pátek uvedla dávky, které dostali dva likvidátoři, jež podle dosavadních zpráv jako jediní překročili povolený limit 250 milisievertů. Podle informací, které společnost poskytla, dávka prvního likvidátoru ve věku „okolo 30 let“, činí 210 až 580 milisievertů vnitřního ozáření (z vdechnutých radioaktivních částic) a 73 vnějšího. Druhý, ve věku „okolo 40 let“ - 200 až 570 milisievertů vnitřního ozáření a 88 vnějšího. Cítí se zdrávi, zatím však nejsou známy dlouhodobé prognózy jejich zdravotního stavu. Velký rozdíl mezi spodním a horním odhadem je způsoben metodikou – vnitřní ozáření je obtížné měřit, jeho intenzita závisí na konkrétním orgánu, nicméně je jasné, že všechny povolené stropy byly v tomto případě překro
Příčinou výbuchů vodíku na Fukušimě mohla být modernizace ventilačního potrubí z roku 1999

Příčinou výbuchů vodíku na Fukušimě mohla být modernizace ventilačního potrubí z roku 1999

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
Představitelé společnosti TEPCO, provozovatele jaderné elektrárny Fukušima, prohlásili, že výbuch vodíku, k němuž došlo 12. března 2011 a který zapříčinil první únik radioaktivních izotopů do okolí elektrárny, mohl být způsoben technickými problémy – poruchou ventilačního systému budovy. Zpráva TEPCO ze 4. června uvádí, že systém nezafungoval tak, jak měl. První blok Fukušimy má dva systémy ventilačního potrubí – jeden z nich „profukuje“ kontejnment reaktoru a druhý budovy. Jsou spojeny dohromady u společného výstupu. Pracovníci elektrárny předpokládají, že klapka, která zabraňuje zpětnému toku vodíku do budovy, nebyla v den po zemětřesení zavřena. Poté, co byly zničeny záložní dieselové generátory elektrického proudu, nebylo již možné to napravit. Dříve společnost uváděla jinou
Odchod od jádra přijde německé energetiky na desítky miliard eur

Odchod od jádra přijde německé energetiky na desítky miliard eur

Aktuálně, Životní prostředí a přeměny energetiky
Urychlené odstavení 17 německých jaderných elektráren způsobí jejich provozovatelům finanční ztrátu až 22 miliard eur (asi 538 miliard korun). Vyplývá to ze studie německé banky Landesbank Baden-Württemberg (LBBW), jak uvedla agentura DPA. Energetické koncerny E.ON a RWE rozhodnutím vládní koalice v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou zavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2022 ztratily čtvrtinu své tržní hodnoty. Miliardové ztráty potvrdil rovněž i šéf společnosti E.ON John Teyssen. Oba koncerny počítají dohromady se ztrátou v letošním fiskálním roce ve výši 1,7 miliardy eur. Ohrožena se cítí i další odvětví německé ekonomiky, která se neobejdou bez velkého množství elektrické energie, navíc se dá očekávat její zdražení, jak sdělila generální manažerka Sdružení energie a ene
Zdražování elektřiny nás nejspíš nemine – Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus

Zdražování elektřiny nás nejspíš nemine – Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus

Aktuálně, Nové bloky v ČR
I když neodcházíme od jádra jako Němci, zdražování nás kvůli společnému trhu s elektřinou v budoucnu zřejmě nemine. V rozhovoru pro Brněnský deník to připouští hlavní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. * Premiér Nečas včera upozornil na to, že když Česko nebude nic dělat, zdraží v budoucnu elektřina až o třetinu kvůli odchodu Německa od jádra. Je to reálný odhad? Je potřeba odlišit, zda tím pan premiér myslel cenu silové elektřiny, která se obchoduje na burzách, od elektřiny pro konečné spotřebitele. Co se ale týká cen silové elektřiny, tak od japonské nehody a od prvních oznámení Německa, že opustí jádro, skutečně cena elektřiny už teď vzrostla zhruba o deset procent. Elektřina teď stojí kolem 60 euro za megawatt hodinu, předtím byla kolem 53 euro. Já například ve svý
Američané se Fukušimy nebojí, jaderná energie v USA jede dál – Radek Škoda, český jaderný inženýr z texaské univerzity

Američané se Fukušimy nebojí, jaderná energie v USA jede dál – Radek Škoda, český jaderný inženýr z texaské univerzity

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima, Nové bloky v ČR, Rozhovory
Rozhovor Hospodářských novin s Radkem Škodou, jaderným inženýrem působícím na Texas A&M University. Tendr na dostavbu Temelína sice fukušimská havárie ovlivní, ale zároveň výrazně posílí vědu a výzkum v oboru jaderné energie v České republice. Všechny tři firmy, jež se o zakázku ucházejí, tedy ruský Atomstrojexport, francouzská Areva i americký Westinghouse, se totiž nyní snaží vylepšit svou nabídku přísliby širší vědecké spolupráce. Čerstvým příkladem je dohoda mezi Sdružením českých vysokých škol s výukou jaderného inženýrství (CENEN) a Texas A&M University, která má nejrozsáhlejší studijní jaderný program v USA. Podpisu dohody se během své cesty po USA v pondělí v Houstonu zúčastnil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Na obsahu dohody a výběru možných projektů se p
Jaderné elektrárny a malá japonská města. Příběh jedné symbiózy

Jaderné elektrárny a malá japonská města. Příběh jedné symbiózy

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
V roce 1970 začala u japonského města Kašima stavba jaderné elektrárny Šimane. Místní obyvatelé byli zpočátku vůči projektu naladěni velmi negativně a prošel jen s velkými obtížemi, proběhla řada demonstrací a protestů, především ze strany místních rybářů. Dvacet let nato lety začal provozovatel elektrárny, společnost Chugoku Electric, mluvit o možném rozšíření a stavbě nových bloků. Opět to vyvolalo demonstrace, tentokrát ale projaderné. Hlasy místních rybářů v místní samosprávě opět rozhodly – 15 ku 2 pro rozšíření elektrárny. Tento příběh je pro Japonsko poměrně typický a dává klíč k pochopení toho, proč jsou Japonci z větší části věrni jádru i po pětistupňové havárii na Fukušimě (před ní to byla víra téměř absolutní). Kašima totiž nezůstala zkrátka – jako protislužbu za souhlas
Poláci jednají s Rosatomem o dovozu elektřiny z Baltské JE

Poláci jednají s Rosatomem o dovozu elektřiny z Baltské JE

Aktuálně, Ve světě
Polská společnost PGE, v současnosti jeden z největších polských a středoevropských dodavatelů tepla a elektřiny, zahájila jednání s ruským Rosatomem o dovozu energie z Baltské jaderné elektrárny, budované v Kaliningradském kraji. „Vyjednáváme o možném nákupu elektřiny z Kaliningradské oblasti v budoucnu“, cituje šéfa PGE Tomasze Zadrogu agentura Reuters. Ten navíc zdůraznil, že Poláci nemají zájem o partnerství a spolupráci na projektu, nýbrž jen o obchod. O tom však Rusové jednají také – Baltská jaderná elektrárna je prvním projektem svého druhu v Rusku, do něhož se mohou zapojit zahraniční investoři. Z Rosatomu zatím prosákly zprávy o jednáních s francouzskou EDF a italským Enelem.
Státy G8 vyzvaly ke zpřísnění mezinárodních pravidel pro jadernou bezpečnost

Státy G8 vyzvaly ke zpřísnění mezinárodních pravidel pro jadernou bezpečnost

Hlavní, Ve světě
Vrcholní představitelé skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska G8 požadují zpřísnění mezinárodních pravidel pro jadernou bezpečnost. Na summitu G8 ve francouzském Deauville to uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země skupině předsedá. „Všichni chceme vysoké standardy regulace jaderné bezpečnosti, které by platily pro všechny země využívající jadernou energii pro civilní účely, a které by bezpečnost zvýšily na maximální možnou úroveň,“ řekl Nicolas Sarkozy včera v Deauville. Podle francouzského prezidenta k jaderné energii neexistuje žádná alternativa. Sarkozy ovšem zdůraznil, že o výstavbě nových elektráren má rozhodovat především bezpečnost, cena je až na druhém místě. „V případě jádra je kritériem číslo jedna bezpečnost,“ prohlásil prezident země, která
Pracovníci Temelínu obviněni ze zatajování poruchy, elektrárna jakékoliv pochybení odmítá

Pracovníci Temelínu obviněni ze zatajování poruchy, elektrárna jakékoliv pochybení odmítá

Aktuálně, V Česku
Temelín – Odstávku druhého bloku temelínské elektrárny provázejí technické problémy. Minulý týden tu došlo při demontáži reaktoru pro výměnu paliva k zaklínění bloku ochranných trubek ve víku reaktoru. Podle ekologických organizací slouží tyto trubky i jako ochrana tyčí, na jejichž konci jsou regulační orgány reaktoru. Mají tedy tvořit důležitou součást bezpečnostních prvků provozování reaktoru. Ekologové tvrdí, že elektrárna nehodu úmyslně zatajila a včas o ní českou veřejnost neinformovala. Zástupci Temelína to však jednoznačně odmítají. „O tom, že nešlo o banální poruchu, svědčí fakt, že odstávka reaktoru bude muset být kvůli tomuto problému prodloužena. Na dotaz rakouských médií ze dne 23. května potvrdil nucené prodloužení odstávky mluvčí elektrárny. Na svých webových stránkách
V USA dostane jaderná elektrárna poprvé digitální řízení

V USA dostane jaderná elektrárna poprvé digitální řízení

Aktuálně, Nové bloky v ČR
Americká jaderná elektrárna Oconee ve státu Jižní Karolina dostane jako první v zemi digitální řídicí systém. Výměna stávajících ovládacích prvků bude dokončena v průběhu několika týdnů. S touto zprávou přišla agentura Associated Press. Nebude ovšem nahrazen celý ovládací panel, nýbrž „jen“ ovládání bezpečnostního systému. Jaderné elektrárny ve Spojených státech doposud (ostatně zbytek světa je na tom stejně) využívají analogové, tedy nepočítačové mechanické a elektrické řízení (známé obrovské panely s desítkami všemožných „čudlíků“ a žárovek). V jaderném průmyslu panuje vysoká setrvačnost a principiální novinky a vylepšení přicházejí jen zřídka – regulátoři a úřady požadují co nejvyšší záruky bezpečnosti, u digitálních systémů především proti síťovým útokům zvenčí, tedy hackerům.