Úterý, Listopad 21

Jaderná energie ve vesmíru

Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
Možná Vás hned nenapadne spojovat si vesmírné lety s americkým ministerstvem energetiky (Department of Energy, DoE), ale bylo by to záhodno, protože jaderné energetické systémy, které zde byly vyvinuty, umožnily realizovat mnoho úchvatných meziplanetárních výzkumných cest. Oddělení ministerstva energetiky s názvem Office of Space and Defense Power Systems a jeho předchůdci společně s výzkumným ústavem National Labs a soukromými průmyslovými partnery vyvinulo radioizotopový termoelektrický generátor, který potom NASA použila při početných dlouhodobých misích, kdy poskytoval energii průzkumným sondám včetně například Voyager 1 a 2, Viking 1 a 2 a Curiosity. Tento kompaktní a spolehlivý generátor dodává energii při vykonávání cílů mise a udržuje teplotu přístrojů na hodnotě potřebné pr

Ambiciózní plán: Kosmické lodě s fúzním motorem dříve než energetický reaktor?

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Bude nějaká firma skutečně schopná vyvinout tento vysokorychlostní způsob dopravy, který nevyžaduje velké množství paliva, ještě v tomto století? Ze všeho nejdřív člověka napadne, jestli má společnost Princeton Satellite Systém (PSS), která tento cíl vyhlásila, vůbec brát vážně. Její sídlo v neoznačené budově nad pekařstvím v Plainsboro v New Jersey nenaznačuje, že by se mohlo jednat o partu, která chce posunout „nejzazší hranice“. Ale ambice týmu asi šesti vědců a inženýrů rozhodně nejsou malé – lidská výprava na Mars, robotické sondy do vnějších částí Sluneční soustavy, mise k nejbližšímu dalšímu systému Alfa Centauri. Toho všeho má být dosaženo v lodích poháněných jadernou fúzí. Ano, čtete správně, fúze. Energetický zdroj, díky kterému svítí hvězdy a který se fyzici pokoušejí ovl

Jaderný pohon vesmírných lodí udělá Mars dosažitelným

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Vesmírné výpravy na Mars a za něj budou realizovatelné pouze, pokud použijeme rakety poháněné pomocí jaderných technologií, předpokládá NASA. Takové kosmické lodě budou mnohem rychlejší než ty konvenční, čímž zkrátí délku mise a díky tomu sníží i vystavení kosmonautů radiaci. Pro kosmonauty pracující v současné době na nízké oběžné dráze Země považuje NASA za přijatelné zvýšení nebezpečí vzniku zhoubné formy rakoviny o 3%, což představuje celkovou dávku 800 až 1200 mSv. Data, která získal radiační detektor na palubě sondy Curiosity během její 36 týdenní cesty k Marsu, ukazují, že sonda byla vystavena dávce 1,8 mSv za den. Vědci z toho usuzují, že kosmonauti letící k Marsu a zpět v konvenčním vesmírném plavidle by dostali dávku 660 mSv, což se příliš blíží limitům stanoveným NASA

Ruští vědci: Let k Marsu už je technicky možný, ale nemáme ochranu před radiací

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Pilotovaný let k Marsu je v současnosti již technicky možný, ale zatím není vyřešen problém ochrany posádky před radiací, uvedla ruská vědkyně Jelena Dobrokvašina z Institutu pro lékařský biologický výzkum ruské Akademie věd, která se podílí na výběru a výcviku potenciálních kosmonautů. „Let na Mars je už v současnosti technicky možný. Velkým a stále nevyřešeným problémem je však ochrana před radiací“, uvedla Dobrokvašina na tiskové konferenci pro agenturu RIA Novosti. „Zatím dostatečnou radiační ochranu nemáme. Pokud bychom vyslali vesmírné plavidlo s lidskou posádkou na Mars dnes, riskovali bychom vážné, pokud ne smrtelné ohrožení jejího zdraví. V tuto chvíli žádné vhodné řešení nemáme, doufám, že do několika let na něj přijdeme a že pak skutečně dokážeme vyslat posádku na Mars

První experimentální jaderný pohon pro vesmírné lety bude připraven k letovým zkouškám za pět let

Jaderná energie ve vesmíru
30.1.2013 - Reaktor pro vesmírný pohon budoucnosti, využívající jaderné energie, bude hotov do konce roku 2014, další čtyři roky potrvá konstrukce kompletního systému, který už bude připraven na pokusné výlety do blízkého kosmu. Ruské agentuře RIA Novosti to oznámil Anatolij Korotejev, ředitel vědeckého Keldyšova centra, které pohon vyvíjí. "První zkušební kus musí být připraven na skutečné letové zkoušky do roku 2018. Je otázka, zda skutečně do vesmíru poletí, možná bude muset počkat v nějaké frontě podle momentálních priorit, ale musí být hotov", uvedl Korotejev a dodal, že už příští rok by vědci měli dokončit samotný reaktor. Program vývoje jaderného pohonného systému pro vesmírná plavidla zahájil ruský prezident Dmitrij Medvěděv v roce 2010. Projekt na devět let dostal rozpoč

Jaderný Stirlingův motor nás vynese za novými vesmírnými objevy

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Tým výzkumníků z NASA a Národní laboratoře v Los Alamos předvedl nový reaktorový koncept v kombinaci se Stirlingovým motorem a moderním chladícím systémem, který má potenciál být zdrojem energie pro budoucí kosmické mise. Návrh nového reaktoru je pozoruhodně jednoduchým spojením starých a moderních technoligií, půjde snadno přizpůsobit konkrétním požadavků, bude lehký a nebude vyžadovat komplexní kontrolní systémy. Podle vědců může být nový reaktor použit na průzkumných misí jako podpůrný zdroj k současným jednotkám na bázi Pu-238, čímž se sníží potřebné množství tohoto v současnosti nedostatkového izotopu. Reaktor ve skutečném měřítku bude složen pouze ze šesti částí: 23 kilogramů vážícího jádra z obohaceného uranu, reflektoru jádra, jedné kontrolní tyče, která umožní i odstaven
První experimentální jaderný pohon pro dálné vesmírné lety bude hotov za pět let

První experimentální jaderný pohon pro dálné vesmírné lety bude hotov za pět let

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
První pokusný jaderný pohon pro vesmírná plavidla o megawattovém výkonu bude hotový do pěti let, oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin. "Myslím, že první experimentální kus budeme mít v roce 2017 a pak nás čeká rozhodnutí, zda můžeme stavět plavidlo, které bude pohánět. Ale nejprve musíme postavit první pohon a ozkoušet jej na Zemi", řekl Popovkin novinářům. Jeho předchůdce Anatolij Perminov předpokládal dokončení výzkumu až v roce 2019 a stavbu prvního vesmírného plavidla s ním nejdřív v roce 2025. Práce na jaderném pohonu pro dálné vesmírné lety byla oficiálně zahájena v roce 2010, kdy potřebné nařízení podepsal ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Projekt má rozpočet okolo 435 milionů eur. Použití jaderných reaktorů k pohonu vesmírných plavidel není nikt
AstroRadio: Přednášky českých astronomů z Brněnské hvězdárny na téma Jaderná energie a vesmír

AstroRadio: Přednášky českých astronomů z Brněnské hvězdárny na téma Jaderná energie a vesmír

Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru, Videa
Audio a videozáznamy přednášek českých astronomů a astrofyziků na nejrůznější témata související s jadernou energií ve vesmíru z Brněnské hvězdárny: Karel Katovský (katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT, VUT Brno): Jaderná energie pro současné satelity Milan Řípa (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) : Od Slunce k tokamaku a zpět Aleksandr Venjaminovič Semenkin (Baumanova vysoká škola technická, Moskva): Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru (rusky, s českým překladem) Zde najdete mnoho dalších přednášek na téma astronomie z Brněnské hvězdárny.
Přesnější atomové hodiny, větší solární plachetnice a laserové komunikace – tři projekty NASA do nejbližších let

Přesnější atomové hodiny, větší solární plachetnice a laserové komunikace – tři projekty NASA do nejbližších let

Jaderná energie ve vesmíru
Agentura chce investovat 175 milionu dolarů do demonstračních letů, ke startům pravěpodobně dojde před rokem 2015 Při rozhodování o dalším směřování výzkumu a investic se americká NASA rozhodla pokračovat ve vývoji atomových hodin určených pro lety do vzdálenějšího vesmíru, dále bude financovat i projekt velké sluneční plachetnice a nových laserových komunikačních technologií. Agentura označila tyto za nezbytné k dalšímu dobývání kosmu. NASA plánuje investovat celkem 175 milionu dolarů do tří demonstračních letů - jedna pro každou z těchto technologií - jejich starty jsou očekávány kolem roku 2015. Tyto tři projekty byly vybrány jako součást Programu předváděcích letů pro nové technologie, jehož cílem je vnsést převratné technologie do budoucích kosmických misí agentury. "Tyt
Hlavní problém pilotovaných letů na Mars: vědci zatím nedokážou vytvořit dostatečně účinnou a bezpečnou ochranu před radiací

Hlavní problém pilotovaných letů na Mars: vědci zatím nedokážou vytvořit dostatečně účinnou a bezpečnou ochranu před radiací

Jaderná energie ve vesmíru
Na pilotované lety k Marsu si ještě pár let počkáme. Vědci zatím nedokážou vytvořit konstrukci, která by posloužila jako skutečně dlouhodobá a účinná ochrana před radiací z jaderných pohonů, jež jsou pro takové lety v podstatě nezbytné. Ve středu to uvedl na tiskové konferenci zástupce šéfa ruského Výzkumného centra kosmického strojírenství Nikolaj Paničkin. „Zatím nedokážeme ochránit kosmonauty a astronauty před působením vesmírné radiace. Dokud při letu pracuje jaderný pohon, jakákoliv dosud existující ochranná schránka hromadí takové množství záření, že se sama stává nebezpečím pro posádku“, řekl vědec. Zatímco technicky není problém vyslat k Marsu sondu (takových misí bylo uskutečněno nespočet), lidská posádka vyžaduje velké ubytovací prostory, zařízení pro vědeckou práci (n