Úterý, Listopad 12

Jaderná energie ve vesmíru

Rusko připravuje jaderně-elektrický kosmický motor

Rusko připravuje jaderně-elektrický kosmický motor

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Ruská státní korporace Rosatom vydala zprávu, že jí řízená skupina inženýrů, techniků a konstruktérů poprvé v historii zkompletovala tepelně-výměnnou a palivovou část pro jaderným reaktorem napájený a elektricky poháněný raketový motor. Maximální elektrický výkon tohoto motoru bude činit zhruba 1 megawatt a dokončení celého jaderně-elektrického pohonného komplexu se plánuje na rok 2019. Hlavními konstruktéry motoru jsou odborníci z akciové společnosti NIKIET(Naučno-isledovatělskij i konstruktorskij institut energotechniki imeni N. A. Dolležala). Konstrukce probíhá pod vedením ředitele této společnosti, Jurije Dragunova. Vlastní stavba motoru byla svěřena akciové společnosti Mašinostrojitělnyj zavod, působící v městě Elektrostal, které se nachází nedaleko od Moskvy. Svým způsobem vša
Testování jaderného paliva pro lety do vesmíru začne v Rusku již letos

Testování jaderného paliva pro lety do vesmíru začne v Rusku již letos

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Testy palivových tyčí, které mají být namontovány do nového ruského jaderného vesmírného pohonu, započnou již letos. Informoval o tom hlavní konstruktér palivových kazet ruského Vědecko-výzkumného a vývojového ústavu energetické techniky (NIKIET), Jurij Čerepnin. Dopravně-energetický modul, jehož základní součástí bude jaderný pohon s výkonem v řádech megawattů, společně vyvíjejí podniky Rosatom a Roskosmos. A to na základě rozhodnutí, které v roce 2009 přijala komise pro modernizaci pod hlavičkou ruského prezidenta. NIKIET je hlavním vývojářem reaktorového pohonu a koordinátorem prací. Dopravní modul, nemající v současné době zahraniční analogie, umožní přepravovat novou kvalitní techniku pro výzkum a potenciální ovládnutí hlubokého vesmíru. Nový projekt předpokládá využití nový
Použití jaderné energie při průzkumu Marsu

Použití jaderné energie při průzkumu Marsu

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
V první části dokončíme cesty mířící kolem plynných obrů do mezihvězdných prostorů z minulého dílu a potom se plně zaměříme na průzkum Marsu a jeho povrchu. I když je tato planeta poměrně blízko Slunci, hrály jaderné zdroje energie zásadní roli při jeho zkoumání, jinak by totiž vědecké přístroje neměly dostatečnou teplotu ke svému provozu. Mise Voyager 1 a 2 začaly v roce 1977 a jsou následníky misí Pioneer. Oba Voyagery dohromady přinesly lidstvu nejdůležitější zjištění v historii amerického vesmírného programu. Každá sonda Voyager nese devět radioizotopových topných článků a tři radioizotopové termoelektrické generátory typu MHW-RTG (Multi-hundred Watt Radioisotope Themoelectric Generator). Tento typ zdroje elektřiny je specifický pro program Voyager a má elektrický výkon 157 W (tepel
Vesmírné průzkumné mise napájené jádrem

Vesmírné průzkumné mise napájené jádrem

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
V prvním díle jsme se zaměřili na energetické zdroje používané na kosmických sondách, které míří daleko od Slunce, kde by solární panely byly málo účinné. Radioizotopové termoelektrické generátory napájejí celou řadu vesmírných plavidel, která zkoumala či zkoumají vnější části sluneční soustavy a která se vydávají až za její hranice. O těchto plavidel si nyní něco řekneme. Průzkum sluneční soustavy V roce 1989 se sonda Galileo stala prvním vesmírným plavidlem obíhajícím kolem Jupiteru a poskytla nám mnohé dosud neznámé informace o jeho měsících. Například přinesla důkazy o oceánech kapalné vody na Europě, aktivních sopkách na Io, pořídila první blízké záběry asteroidu a první fotografie střetu planety s kometou (kometa Shoemaker-Levy 9 dopadající na Jupiter). Sonda Galileo byla napáj
Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
Možná Vás hned nenapadne spojovat si vesmírné lety s americkým ministerstvem energetiky (Department of Energy, DoE), ale bylo by to záhodno, protože jaderné energetické systémy, které zde byly vyvinuty, umožnily realizovat mnoho úchvatných meziplanetárních výzkumných cest. Oddělení ministerstva energetiky s názvem Office of Space and Defense Power Systems a jeho předchůdci společně s výzkumným ústavem National Labs a soukromými průmyslovými partnery vyvinulo radioizotopový termoelektrický generátor, který potom NASA použila při početných dlouhodobých misích, kdy poskytoval energii průzkumným sondám včetně například Voyager 1 a 2, Viking 1 a 2 a Curiosity. Tento kompaktní a spolehlivý generátor dodává energii při vykonávání cílů mise a udržuje teplotu přístrojů na hodnotě potřebné pr

Ambiciózní plán: Kosmické lodě s fúzním motorem dříve než energetický reaktor?

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Bude nějaká firma skutečně schopná vyvinout tento vysokorychlostní způsob dopravy, který nevyžaduje velké množství paliva, ještě v tomto století? Ze všeho nejdřív člověka napadne, jestli má společnost Princeton Satellite Systém (PSS), která tento cíl vyhlásila, vůbec brát vážně. Její sídlo v neoznačené budově nad pekařstvím v Plainsboro v New Jersey nenaznačuje, že by se mohlo jednat o partu, která chce posunout „nejzazší hranice“. Ale ambice týmu asi šesti vědců a inženýrů rozhodně nejsou malé – lidská výprava na Mars, robotické sondy do vnějších částí Sluneční soustavy, mise k nejbližšímu dalšímu systému Alfa Centauri. Toho všeho má být dosaženo v lodích poháněných jadernou fúzí. Ano, čtete správně, fúze. Energetický zdroj, díky kterému svítí hvězdy a který se fyzici pokoušejí ovl

Jaderný pohon vesmírných lodí udělá Mars dosažitelným

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Vesmírné výpravy na Mars a za něj budou realizovatelné pouze, pokud použijeme rakety poháněné pomocí jaderných technologií, předpokládá NASA. Takové kosmické lodě budou mnohem rychlejší než ty konvenční, čímž zkrátí délku mise a díky tomu sníží i vystavení kosmonautů radiaci. Pro kosmonauty pracující v současné době na nízké oběžné dráze Země považuje NASA za přijatelné zvýšení nebezpečí vzniku zhoubné formy rakoviny o 3%, což představuje celkovou dávku 800 až 1200 mSv. Data, která získal radiační detektor na palubě sondy Curiosity během její 36 týdenní cesty k Marsu, ukazují, že sonda byla vystavena dávce 1,8 mSv za den. Vědci z toho usuzují, že kosmonauti letící k Marsu a zpět v konvenčním vesmírném plavidle by dostali dávku 660 mSv, což se příliš blíží limitům stanoveným NASA

Ruští vědci: Let k Marsu už je technicky možný, ale nemáme ochranu před radiací

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Pilotovaný let k Marsu je v současnosti již technicky možný, ale zatím není vyřešen problém ochrany posádky před radiací, uvedla ruská vědkyně Jelena Dobrokvašina z Institutu pro lékařský biologický výzkum ruské Akademie věd, která se podílí na výběru a výcviku potenciálních kosmonautů. „Let na Mars je už v současnosti technicky možný. Velkým a stále nevyřešeným problémem je však ochrana před radiací“, uvedla Dobrokvašina na tiskové konferenci pro agenturu RIA Novosti. „Zatím dostatečnou radiační ochranu nemáme. Pokud bychom vyslali vesmírné plavidlo s lidskou posádkou na Mars dnes, riskovali bychom vážné, pokud ne smrtelné ohrožení jejího zdraví. V tuto chvíli žádné vhodné řešení nemáme, doufám, že do několika let na něj přijdeme a že pak skutečně dokážeme vyslat posádku na Mars

První experimentální jaderný pohon pro vesmírné lety bude připraven k letovým zkouškám za pět let

Jaderná energie ve vesmíru
30.1.2013 - Reaktor pro vesmírný pohon budoucnosti, využívající jaderné energie, bude hotov do konce roku 2014, další čtyři roky potrvá konstrukce kompletního systému, který už bude připraven na pokusné výlety do blízkého kosmu. Ruské agentuře RIA Novosti to oznámil Anatolij Korotejev, ředitel vědeckého Keldyšova centra, které pohon vyvíjí. "První zkušební kus musí být připraven na skutečné letové zkoušky do roku 2018. Je otázka, zda skutečně do vesmíru poletí, možná bude muset počkat v nějaké frontě podle momentálních priorit, ale musí být hotov", uvedl Korotejev a dodal, že už příští rok by vědci měli dokončit samotný reaktor. Program vývoje jaderného pohonného systému pro vesmírná plavidla zahájil ruský prezident Dmitrij Medvěděv v roce 2010. Projekt na devět let dostal rozpoč

Jaderný Stirlingův motor nás vynese za novými vesmírnými objevy

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Tým výzkumníků z NASA a Národní laboratoře v Los Alamos předvedl nový reaktorový koncept v kombinaci se Stirlingovým motorem a moderním chladícím systémem, který má potenciál být zdrojem energie pro budoucí kosmické mise. Návrh nového reaktoru je pozoruhodně jednoduchým spojením starých a moderních technoligií, půjde snadno přizpůsobit konkrétním požadavků, bude lehký a nebude vyžadovat komplexní kontrolní systémy. Podle vědců může být nový reaktor použit na průzkumných misí jako podpůrný zdroj k současným jednotkám na bázi Pu-238, čímž se sníží potřebné množství tohoto v současnosti nedostatkového izotopu. Reaktor ve skutečném měřítku bude složen pouze ze šesti částí: 23 kilogramů vážícího jádra z obohaceného uranu, reflektoru jádra, jedné kontrolní tyče, která umožní i odstaven