Čtvrtek, Červenec 27

Fotografie

Nové bloky v Novovoroněžské JE-II

Nové bloky v Novovoroněžské JE-II

Fotografie, Nové bloky ve světě
Novovoroněžská jaderná elektrárna je známá tím, že jsou zde stavěny prototypy jaderných elektráren VVER. Prozatím v komplexu Novovoroněžská JE-I jsou vystavěny reaktory: VVER-210, prototyp východního tlakovodního  jaderného reaktoru o výkonu 210 MW. Výstavba započala v roce 1957, k uvedení do komerčního provozu došlo v roce 1964 a k odstavení v roce 1988. V návaznosti na VVER-210 byl vyvinut blok VVER-365 jako 2. blok Novovoroněžské elektrárny. VVER-365, jaderný blok o čistém výkonu 336 MW, jehož výstavba započala v roce 1964. Během pouhých 6 let byl uveden do komerčního provozu elektrárny a k vyřazení došlo v roce 1990. Ve srovnání s nastávajícími reaktory jsou VVER-210 a VVER-365 poněkud méně známé. Dalšími reaktory, které se nacházejí v komplexu Novovoroněžská JE-I je dvoj
Přední část jaderného palivového cyklus

Přední část jaderného palivového cyklus

Fotografie, Palivový cyklus
Princip elektráren spočívá v transformaci energie do jiné podoby. Solární elektrárny transformují sluneční energii, větrné energii větru, vodní využívají spád vody daný gravitační silou, fosilní elektrárny spalují fosilní paliva a jaderné elektrárny využívají štěpné řetězové reakce na štěpných materiálech. Zpracování paliva do fosilních elektráren je velmi snadné, záleží na typu použitého paliva (pevné, kapalné, plynné). Oproti tomu příprava paliva pro jaderné elektrárny je velice složitá. Přípravě jaderného paliva se říká přední část jaderného palivového cyklu. Tato část zahrnuje těžbu, čištění, obohacování a fabrikaci paliva do palivových souborů. Těžba jaderného materiálu může probíhat až 4-mi způsoby, těží se buď povrchově, hlubině, chemickou těžbou, nebo se ruda, obsahu
Novovoroněžská jaderná elektrárna fotografie z exkurze

Novovoroněžská jaderná elektrárna fotografie z exkurze

Fotografie, Nové bloky ve světě
V dubnu 2017 jsem měl možnost se skupinou novinářů navštívit Novovoroněžskou jadernou elektrárnu, konkrétně 6. a 7. blok. Reaktor VVER-1200, který je srdcem této elektrárny je prvním tlakovodním reaktorem generace III+. O elektrárně s tímto reaktorem si můžete přečíst například zde, podrobné dojmy z exkurze pak zde. Tlakovodní reaktor generace III+ v komerčním provozu je velmi důležitý zejména pro země, které uvažují nad výstavbou nových reaktorových bloků. V následující fotogalerii si můžete prohlédnout fotografie z exkurze. Bohužel fotografie jsou pouze z míst, kde bylo povoleno fotografování a během exkurze nepanovaly nejlepší podmínky pro fotografování. Pokud by vás zajímala pouze jaderná elektrárna, její fotogalerii si můžete prohlédnout zde.   " order_by="sortord
Fotogalerie rostovské jaderné elektrárny

Fotogalerie rostovské jaderné elektrárny

Fotografie
Rostovská jaderná elektrárna ležící poblíž města Volgodonsk (pozn.: dříve se elektrárna jmenovala Volgodonská) v Rusku. Výstavba jaderné elektrárny začala v roce 1981, do komerčního provozu přešla elektrárna v roce 2001, druhý blok byl stavěn od roku 1983, ale do komerčního provozu přešel až v roce 2010. První dva bloky jsou standardní typy reaktorů VVER-1000/320. Třetí blok byl stavěn pomocí technologie multi-D, jeho výstavba probíhala od roku 2009 a do komerčního provozu vstoupil blok v roce 2015. Oproti druhému bloku byla velmi zkrácena doba výstavby, navíc se celkově zlepšila jakost výroby. Více o technologii multi-D můžete dočíst například zde a zde. Nyní probíhá výstavba čtvrtého bloku, který je také stavěn pomocí technologie multi-D, od roku 2010,
Fotogalerie – Kolská jaderná elektrárna

Fotogalerie – Kolská jaderná elektrárna

Fotografie
Kolská jaderná elektrárna se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska. Jsou zde vystavěny 4 reaktory VVER-440. Výstavba prvního bloku začala v roce 1969, trvala 4 roky a odstavení je naplánováno na rok 2018. Výstavba posledního bloku začala v roce 1976, připojení k síti se uskutečnilo v roce 1984 a plánované odstavení má přijít v roce 2029. První 2 bloky jsou staršího typu 230, takže na zvládání nehod s únikem slouží pouze tlakové kobky, druhé dva bloky jsou novější typ 213, které disponují barbotážním systémem. Jaderné reaktory VVER-440/230 byly původně projektovány s životností 30 let. Životnost jaderné elektrárny je určena reaktorovou nádobou. Materiál reaktorové nádoby je za provozu vystaven neutronovému toku. Neutrony, narážející
Fotogalerie-těžba uranové rudy, těžební společností Saskatchevan

Fotogalerie-těžba uranové rudy, těžební společností Saskatchevan

Fotografie
Uranové rudy se na Zemi nacházejí v zemské kůře a v oceánech. V zemské kůře může být uran o koncentraci až stovek ppm, přičemž nyní je ekonomicky těžitelná koncentrace mezi 10 a 100 ppm. Koncentrace uranu v mořské vodě je však velmi nízká a proto jej není vhodné těžit. Uranovou rudou se nazývá minerální surovina, která obsahuje kovy uranu, či jiné sloučeniny obsahující uran. Těžba uranové rudy se provádí různými způsoby. Dělení je na přípovrchové, hlubinné, in-situ leaching, či jako vedlejší produkt. Hlubinná těžba je nyní prováděna nejčastěji v hloubkách více jak 200 m pod povrchem. Povrchová těžba je mnohem ekonomičtější, ale mnohem více zatíží životní prostředí. Těžba in-situ leaching je chemická těžba, která byla prováděna i v ČR v oblasti Stráž po
Experiment ALICE fotogalerie

Experiment ALICE fotogalerie

Fotografie
Experiment Alice se zaměřuje na studium fyziky mikrosvěta. Jedná se o jeden ze 4 hlavních experimentů na urychlovači LHC v CERNu. ALICE (A Large Ion Collider Experiment) se zaměřuje na studium srážek těžkých jader, při kterých jsou podobné podmínky, jaké panovaly při tzv. „Velkém třesku“. Experimentátoři se hlavně chtějí zaměřit na studium hmoty při vysokých teplotách (100 000x větší teploty, než jsou ve Slunci), studium hmoty na úrovni kvarků s otázkou existence volných kvarků a v neposlední řadě vysvětlit vztah hmotnosti mezi kvarky a neutrony, či protony. Experimentální zařízení se skládá z velkého množství detektorů uložených v magnetovém pouzdru, ve vnitřním dráhovém pouzdru jsou křemíkové detektory. Hlavním detektorem je válcová časová projekčn
Atommaš – parogenerátory

Atommaš – parogenerátory

Fotografie
Jaderné elektrárny jsou velmi komplexní zařízení, která jsou složena z velkého počtu různých součástek. Kromě tlakovodních reaktorů jsou i jiné koncepty, které se ukázaly jako provozuschopné a ekonomicky udržitelné. Schéma tlakovodních jaderných reaktorů je takzvané dvouokruhové (primární a sekundární okruh), jsou však koncepty, kde je pouze jediný okruh (BWR, RBMK reaktory), či naopak tříokruhové (sodíkové rychlé reaktory). Důležitým zařízením, kterým disponují dvou a tříokruhové jaderné elektrárny jsou parogenerátory, či obecně výměníky tepla. Zaměříme-li se na varné reaktory, pára pohánějící turbínu je generována přímo v jaderném reaktoru, či v externí nádrži. Pára, ze které je separována vlhkost, je dopravována na turbínu, z kondenzátorů je vedena podchlazená
Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fúzní reaktor ITER fotogalerie

Fotografie
ITER je zkratka pro mezinárodní termonukleární experimentální fúzní reaktor. Jedná se o demonstrační projekt, který má dokázat ekonomickou uskutečnitelnost a provozuschopnost těchto reaktorů. Klasické jaderné reaktory pracují na principu štěpení paliva ve formě uranů, či plutonia, zatímco fúzní reaktor pracuje na principu slučování lehkých jader za vzniku těžších. Fúzní reakce mohou být různé, například slučování deuteria a deuteria, deuteria a tricia, či tricia a tricia. Energie z těchto reakcí se pohybuje v rozmezí od 3 do 18 MeV, emituje se neutron, odštěpky mohou být tricium, či hélium. Celkový rozpočet reaktoru ITER je 18 miliard euro. Výstavba probíhá ve Francii poblíž města Cardarache od roku 2007. Reaktor by měl produkovat první plazma kolem roku 2025. Plánovaný vý
Smolenská jaderná elektrárna

Smolenská jaderná elektrárna

Fotografie
Smolenská jaderná elektrárna je největším zdrojem elektrické energie severozápadního regionu Ruska, dodává do sítě přes 3000 MW. Jedná se o elektrárnu se třemi reaktory RBMK, což jsou reaktory kanálového typu moderovány grafitem, s vylepšenými bezpečnostními systémy. Během svého života elektrárna vyrobila již přes 283 milionů GWh, čímž prokázala svou vysokou efektivitu a bezpečnost. Elektrárna byla opakovaně zvolena jako nejlepší jaderná elektrárna v Rusku a pracovníci byli oceněni Rosenergoatomem za nejlepší práci a bezpečnost provozu. Reaktory RBMK jsou známé především z Černobylské elektrárny, zde je nutné podotknout, že reaktory ve Smolenské elektrárně mají mnohem lepší bezpečnostní prvky, než měla Černobylská elektrárna. Mezi tyto prvky patří například moderním systé