Pátek, Leden 24

Články

Civilní lodě s jaderným pohonem

Civilní lodě s jaderným pohonem

Články, Hlavní, Jádro na moři
Další pokračování seriálu o civilních plavidlech s jaderným pohonem je tu, dnes se podíváme do ostatních zemí kromě Ruska, kterému se věnovaly první tři díly seriálu. V tomto spíše historickém povídání si řekneme něco o americké nákladní lodi s jaderným pohonem, o tom, jak probíhalo studium německých inženýrů o využitelnosti jaderného pohonu u nákladních lodích, a o tom, jaké strasti potkaly japonské konstruktéry při vývoji jejich jaderného plavidla. Přijde řeč i na to, jak probíhá přestavba jaderného plavidla na loď s konvenčním pohonem. Opět přinášíme krátkou ochutnávku a celý text najdete zde. Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K ne
Jaderné ledoborce (3. část) – ledoborec nové generace LK-60

Jaderné ledoborce (3. část) – ledoborec nové generace LK-60

Články, Hlavní, Jádro na moři
Ve třetím dílu seriálu o jaderných ledoborcích se zaměříme na vznikající ledoborec LK-60. Ptáte se zda Rusko opravdu potřebuje ještě větší a výkonnější ledoborec, nebo jde jen o předvedení jeho převahy v tomto oboru? Autor článku vám kromě odpovědi na tuto otázku přinese i vyprávění o průběhu vývoje tohoto projektu od první myšlenky, která stála u zrodu univerzálního ledoborce. Celý článek naleznete zde, my opět přinášíme malou ochutnávku. V minulých dílech našeho povídání (část 1, část 2) jsme se věnovali jaderným ledoborcům, které již byly postaveny, dnes se zaměříme na právě se rozvíjející projekt 22220, čili ledoborec, který zatím nemá jméno a je znám pod svým kódovým označením LK-60. Povíme si, proč ruská jaderná flotila potřebuje ještě větší a výkonnější plavidla a proč bude m
Besedy s názvem Energie – budoucnost lidstva šíří osvětu na středních školách

Besedy s názvem Energie – budoucnost lidstva šíří osvětu na středních školách

Články, Hlavní
Již čtrnáct let mají studenti středních a základních škol možnost dozvědět se o energetice od těch nejpovolanějších. Lektoři, kteří jsou buď profesně, nebo studijně svázáni s fyzikou a energetikou, jezdí již od roku 2000 po celé České republice předávat informace o zdrojích elektřiny a s nimi spojenými problémy, ale i nadšení pro fyziku a technické obory. Besedy určené pro žáky 8. a 9. tříd základních škol, ale i pro vyšší ročníky odborných škol, učilišť a gymnázií jsou konány ve spolupráci se společností ČEZ, a. s. a zatím proběhlo více než 4600 přednášek, které si poslechlo téměř 175 000 studentů. Cílem přednášek je uvést nezaujatě všechny možnosti dodávání elektřiny, kterými v současné době lidstvo disponuje a poukázat na jejich výhody i nevýhody. Besedy však nejsou jen klasickou hod
Fúze, to není jen vtip II: Čtvrté skupenství hmoty

Fúze, to není jen vtip II: Čtvrté skupenství hmoty

Články, Věda a jádro kolem nás
V klidné době mezi Vánocemi a oslavami konce roku přinášíme našim váženým čtenářům druhý díl seriálu o naději pro budoucnost energetiky. Dnes se podíváme na to, co je to plazma. Tuto formu hmoty se musíme naučit uchovat a pochopit její vlastnosti, abychom o fúzi mohli vůbec uvažovat. Plazma má natolik odlišné vlastnosti od všech ostatních skupenství - pevného, kapalného a plynného, že se nemusíme ostýchat nazvat jej čtvrtým skupenstvím hmoty. Jak jsme si vysvětlili v minulém díle, fúzní reakce vyžadují velmi vysoké teploty. Při těchto teplotách je kinetická energie částic hmoty tak velká, že téměř neexistují neutrální atomy. Elektrony, které nejsou vázány dostatečně silně, jsou osvobozeny a mohou se pohybovat volně, nezávisle na atomových jádrech. Protože ve fúzním plazmatu jsou obsažen
Jihoafrická republika: Může se stát jadernou velmocí? (část 2.)

Jihoafrická republika: Může se stát jadernou velmocí? (část 2.)

Články, Hlavní, Ve světě
Přinášíme vám pokračování první části pojednání o roli jádra v Jihoafrické republice. Minule jsme skončili tím, že zde výrazně roste populace a napíná se poměr mezi spotřebovanou energií a možnostmi elektráren. I tak ale plány z roku 2006 na zvýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren na 20 GWe ztroskotaly kvůli vysokým finančním nákladům. To však neplatí o budoucích jaderných elektrárnách. V současné době existuje plán na zvýšení kapacity až na 10 GW díky šestici nových velkých reaktorů, které budou zprovozněny do roku 2023. Je zřejmé, že se úvahy rozšířily i mimo dvě výše zmíněné firmy Areva a Westinghouse, protože se do soutěže aktivně zapojiloi Rusko, Číňa a Korea. Cena je velkým problémem, nicméně po havárii na jaderné elektrárně Fukušima, je nutné nabídnout návrhy, které splňu
Jihoafrická republika: Může se stát jadernou velmocí? (část 1.)

Jihoafrická republika: Může se stát jadernou velmocí? (část 1.)

Články, Hlavní, Ve světě
Stejně jako Brazílie a Argentina, i Jihoafrická republika je zemí, která zažila brzký začátek jaderných technologií, ale doposud nepokročila dál než za výstavbu dvou velkých energetických jaderných reaktorů. Kvůli velké a rychle rostoucí populaci je to jistě zklamáním. Nicméně Jihoafrická republika má historicky poměrně blíže k jaderné energii a to zejména ze dvou důvodů. Zaprvé byla významným světovým producentem a vývozcem přírodního uranu, dokonce byla jedním z největších výrobců v 60. a 70. letech dvacátého století. Za druhé kdysi měla aktivní program vývoje jaderných zbraní, který je již šťastně ukončen. V padesátých letech, kdy byl v plánu významný rozvoj domácího jaderného průmyslu, byla založena společnost Atomic Energy Corporation (AEC). Výzkumný reaktor Safari 1, který byl výs
Jaderné ledoborce (2. část)

Jaderné ledoborce (2. část)

Aktuálně, Články, Hlavní, Jádro na moři
Vyšlo pokračování pojednání o jaderných ledoborcích, v němž se zaměříme na zbytek lodí třídy Arktika, na třídu Tajmyr a na jednu loď, která je jediná svého druhu. Jedná se o Sevmorput, který je největší civilní lodí s jaderným pohonem, a navíc se mu podařilo dosáhnout ekonomické přepravy nákladů, což je nesplněný cíl Spojených států, Německa a Japonska, které se pokoušely o vývoj nákladní lodi s jaderným pohonem. Součástí článku je i bohatý obrázkoý doprovod, takže si můžete lodě, o nichž se píše, také důkladně prohlédnout. Na konci též najdete odkaz na video z plavby ledoborce 50 let Pobedy na Severní pól. Celý článek najdete zde. Sevmorput Na úvod druhé části nám historie připravila zpestření, protože v roce 1988 zahájila svůj provoz nákladní loď s jaderným pohonem a trupem u
Jaderné ledoborce (1. část)

Jaderné ledoborce (1. část)

Články, Hlavní, Jádro na moři
Na blogu našeho spolupracovníka přibyl další článek, který se tentokrát zaměřuje na ruskou flotilu jaderných ledoborců. V tomto díle vás čeká malý úvod o Severní mořské cestě a ledoborce Lenin, Arktika, Sibir a Rossija. Jen poslední z nich vydržel do dnes v provozu a asi má ještě pár let služby před sebou. Ale čas už se mu krátí. Otiskujeme první část textu, zbytek najdete přímo na blogu. Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem
Havárie spojené se ztrátou chladiva (LOCA)

Havárie spojené se ztrátou chladiva (LOCA)

Články, Hlavní
Největší nebezpečí, které při provozu jaderných elektráren hrozí, je únik radioaktivních látek z aktivní zóny reaktoru do životního prostředí. Díky hloubkové ochraně je takový únik možný pouze při těžkých haváriích spojených s tavením paliva při vysokých teplotách. Vzhledem k tomu, že se poměrně velké množství energie uvolňuje z reaktoru i po jeho odstavení rozpadem dceřiných produktů, je potřebné zajistit systémy chlazení tak, aby za žádných okolností nebyla překročena teplota, při které by se deformovaly palivové články. Aby k takové situaci mohlo dojít, musely by současně selhat různé bezpečnostní systémy a právě těmto se budeme věnovat. Dělení bezpečnostních systémů Bezpečnostní systémy dělíme obecně na pasivní a aktivní. Pasivní systémy ke svému fungování nepotřebují dodávku elekt
Zaostřeno na projekt MIR 1200

Zaostřeno na projekt MIR 1200

Aktuálně, Články, Hlavní, Nové bloky v ČR
Jedním z uchazečů o dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín je česko-ruské konsorcium firem ŠKODA JS a. s., Atomstrojexport, a. s. a OKB Gidropress, a. s. fungující od roku 2009, které se účastní tendru s návrhem reaktoru MIR 1200 (Modernised International Reactor) navrženého speciálně pro JE Temelín. MIR 1200 je tlakovodní energetický reaktor na tepelné neutrony založený na projektu AES 2006 a vyznačuje se evoluční technologií, což znamená, že návrh reaktoru v maximální míře vychází ze zkušeností a osvědčených technologií jiných tlakovodních reaktorů a to především ruských VVER se zaměřením na zvýšenou bezpečnost. Projekt MIR 1200 vyhovuje požadavkům organizace EUR (evropské standardy pro tlakovodní reaktory generace III+) a mezinárodním standardům a doporučením MAAE. Mezi hl