Pondělí, Leden 27

Články

Vladimír Wagner pro Technet o množivém reaktoru BN-800

Vladimír Wagner pro Technet o množivém reaktoru BN-800

Články, Hlavní, Nové bloky ve světě
Na webu Technet.idnes.cz vyšel zajímavý článek, v němž Vladimír Wagner, jaderný fyzik z ÚJF v Řeži, popisuje, čím je výjimečný jaderný reaktor BN-800, který byl nedávno spuštěn v ruském Bělojarsku. Zveřejňujeme zde kratičký úvod a celý článek potom najdete zde. Nový reaktor BN-800 by mohl představovat začátek dlouho očekávané změny ve využití jaderné energie. Měl by být největší ukázkou systému pro technologii účinného využívání veškerých zásob uranu k výrobě energie a zmenšení objemu jaderného odpadu. V době, kdy nejen ruská jaderná energetika slaví 60. výročí spuštění první jaderné elektrárny na světě v Obninsku, proběhla ve stejné zemi další historická událost v tomto oboru. V ruském Bělojarsku byla 27. června 2014 poprvé spuštěna štěpná řetězová reakce u rychlého množivého reak
Co řeklo Atomexpo 2014 o budoucnosti jádra?

Co řeklo Atomexpo 2014 o budoucnosti jádra?

Články, Hlavní
  Mezinárodní veletrh Atomexpo 2014 je každoročně největší událostí ruského jádra navštěvovanou tisícovkami odborníků z desítek zemí světa. Je to tedy ideální příležitost k představení nových projektů, úspěchů za minulý rok a dalších plánů. Jaká tedy mohou být naše očekávání budoucího vývoje jádra v souvislosti s tím, co bylo možné vidět a slyšet na tomto veletrhu? Předně je jasné, že Rosatom stále bude držet svou pozici na zahraničních trzích a plánuje stavbu nových bloků. Pro ostatní společnosti bude představovat velkou konkurenci, což je patrné i z jeho úspěchů v Evropě. Zdá se ale, že na čínském trhu ztrácí a nemá tak velké plány jako Areva či Westinghouse. Může to být tím, že nedává čínským konstruktérům takový přístup k dokumentaci jako dvě zmíněné firmy. Vede to patrně i
Mírové využití jádra slaví 60. výročí, první elektrárna vznikla v Obninsku

Mírové využití jádra slaví 60. výročí, první elektrárna vznikla v Obninsku

Články, Hlavní
  Ve čtvrtek 26. června si připomínáme významný krok v mírovém využití jádra učiněný ruskými inženýry, kteří strávili čtyři roky projektováním a stavbou první jaderné elektrárny světa stojící v Obninsku. V 17:45 místního času 26. června 1954 byla tato elektrárna připojena k síti a dodala do ní svých 1,5 MWe výkonu, druhý den byla agenturou Itar vydána zpráva, která znamenala zrození jaderné energetiky.   Trocha historie Abychom získali správnou představu o počátcích jaderné energetiky, věnujme se nyní na chvíli některým průkopnickým jaderným reaktorům. V roce 1939 byla objevena štěpná reakce uranových jader a již o tři roky později dosáhl kritického stavu první jaderný reaktor světa. Byl to známý Chicago Pile-1, jehož aktivní zónu tvořily grafitové kostky a uranové pe
Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Máme zde třetí a závěrečný díl pojednání o zajímavé koncepci reaktoru, na níž pracuje několik amerických univerzit ve spojení se soukromými firmami. Jak už nadpis napovídá, čekají nás bezpečnostní opatření nového reaktoru a na závěr se ještě podíváme na průběh projektu. Otiskujeme zde malou ochutnávku, celý článek najdete zde.   Rozsáhlá bezpečnostní opatření Jedním z hlavních cílů při projektování reaktoru I2S-LWR bylo zajištění dlouhodobého nezávislého odvodu zbytkového tepla, které by nevyžadovalo žádný zásah operátora bloku v případě nehody, a to i pokud by došlo k výpadku dodávky elektřiny na blok. Toho projektanti dosáhli pomocí několika skupin bezpečnostních opatření a novátorských specializovaných bezpečnostních systémů. První skupina bezpečnostních opatření je cha
Koncepce reaktoru I2S-LWR

Koncepce reaktoru I2S-LWR

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Přišlo pokračování článku o zajímavém projektu amerických univerzit, které se snaží vyvinout tlakovodní reaktor velkého výkonu s integrovanou koncepcí. Pokud jste četli první díl, vrhněte se směle do čtení druhého dílu, který najdete zde. V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat. Tepelné výměníky Výměníky tepla, které budou předávat teplo z primárního okruhu do sekundárního budou muset být kompaktní, protože budou umístěny uvnitř reaktorové nádoby. Tým projektantů zvažuje několik
Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí – Je možné vše nacpat do jedné nádoby?

Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí – Je možné vše nacpat do jedné nádoby?

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Na blogu našeho spolupracovníka se opět objevil zajímavý článek, který se ve třech částech dívá na velice ambiciozní projekt amerických vědců. Pokouší se vytvořit tlakovodní reaktor, který by měl velký výkon a celý jeho primární okruh by se vešel do jedné nádoby. Zde je malá ochutnávka a celý text najdete pod tímto odkazem. Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.  Pro vysvětlení, o co se vlastně jedná,
Použití jaderné energie při průzkumu Marsu

Použití jaderné energie při průzkumu Marsu

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
V první části dokončíme cesty mířící kolem plynných obrů do mezihvězdných prostorů z minulého dílu a potom se plně zaměříme na průzkum Marsu a jeho povrchu. I když je tato planeta poměrně blízko Slunci, hrály jaderné zdroje energie zásadní roli při jeho zkoumání, jinak by totiž vědecké přístroje neměly dostatečnou teplotu ke svému provozu. Mise Voyager 1 a 2 začaly v roce 1977 a jsou následníky misí Pioneer. Oba Voyagery dohromady přinesly lidstvu nejdůležitější zjištění v historii amerického vesmírného programu. Každá sonda Voyager nese devět radioizotopových topných článků a tři radioizotopové termoelektrické generátory typu MHW-RTG (Multi-hundred Watt Radioisotope Themoelectric Generator). Tento typ zdroje elektřiny je specifický pro program Voyager a má elektrický výkon 157 W (tepel
Vesmírné průzkumné mise napájené jádrem

Vesmírné průzkumné mise napájené jádrem

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
V prvním díle jsme se zaměřili na energetické zdroje používané na kosmických sondách, které míří daleko od Slunce, kde by solární panely byly málo účinné. Radioizotopové termoelektrické generátory napájejí celou řadu vesmírných plavidel, která zkoumala či zkoumají vnější části sluneční soustavy a která se vydávají až za její hranice. O těchto plavidel si nyní něco řekneme. Průzkum sluneční soustavy V roce 1989 se sonda Galileo stala prvním vesmírným plavidlem obíhajícím kolem Jupiteru a poskytla nám mnohé dosud neznámé informace o jeho měsících. Například přinesla důkazy o oceánech kapalné vody na Europě, aktivních sopkách na Io, pořídila první blízké záběry asteroidu a první fotografie střetu planety s kometou (kometa Shoemaker-Levy 9 dopadající na Jupiter). Sonda Galileo byla napáj
Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
Možná Vás hned nenapadne spojovat si vesmírné lety s americkým ministerstvem energetiky (Department of Energy, DoE), ale bylo by to záhodno, protože jaderné energetické systémy, které zde byly vyvinuty, umožnily realizovat mnoho úchvatných meziplanetárních výzkumných cest. Oddělení ministerstva energetiky s názvem Office of Space and Defense Power Systems a jeho předchůdci společně s výzkumným ústavem National Labs a soukromými průmyslovými partnery vyvinulo radioizotopový termoelektrický generátor, který potom NASA použila při početných dlouhodobých misích, kdy poskytoval energii průzkumným sondám včetně například Voyager 1 a 2, Viking 1 a 2 a Curiosity. Tento kompaktní a spolehlivý generátor dodává energii při vykonávání cílů mise a udržuje teplotu přístrojů na hodnotě potřebné pr
Radiační laboratoř na kolech

Radiační laboratoř na kolech

Články, Hlavní, Uzavírání JE a radioaktivní odpad, Ve světě
Britský ústav National Physical Laboratory (NPL) a Loughborough University představily demonstrační mobilní radiochemickou laboratoř, která může být snadno přemístěna do cílové lokality. První výsledky přímo z terénu mají přijít v tomto roce. Práce při likvidaci vysloužilých jaderných zařízení, jejich budov a kontaminované půdy závisí na přesném stanovení aktivity konkrétních radioizotopů zastoupených v materiálech, s nimiž se pracuje. Jen pokud je toho dosaženo, je možné provést demolici a nakládání s odpadem bezpečně a podle předpisů stanovených pro danou lokalitu. Vybavení a kvalifikovaný personál pro komplexní měření potřebné při likvidaci jaderných zařízení bývá soustředěn v několika specializovaných analytických laboratořích a v důsledku jejich přehlcení prací mohou být ček