Čtvrtek, Říjen 24

Články

Mírové využití jádra slaví 60. výročí, první elektrárna vznikla v Obninsku

Mírové využití jádra slaví 60. výročí, první elektrárna vznikla v Obninsku

Články, Hlavní
  Ve čtvrtek 26. června si připomínáme významný krok v mírovém využití jádra učiněný ruskými inženýry, kteří strávili čtyři roky projektováním a stavbou první jaderné elektrárny světa stojící v Obninsku. V 17:45 místního času 26. června 1954 byla tato elektrárna připojena k síti a dodala do ní svých 1,5 MWe výkonu, druhý den byla agenturou Itar vydána zpráva, která znamenala zrození jaderné energetiky.   Trocha historie Abychom získali správnou představu o počátcích jaderné energetiky, věnujme se nyní na chvíli některým průkopnickým jaderným reaktorům. V roce 1939 byla objevena štěpná reakce uranových jader a již o tři roky později dosáhl kritického stavu první jaderný reaktor světa. Byl to známý Chicago Pile-1, jehož aktivní zónu tvořily grafitové kostky a uranové pe
Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Máme zde třetí a závěrečný díl pojednání o zajímavé koncepci reaktoru, na níž pracuje několik amerických univerzit ve spojení se soukromými firmami. Jak už nadpis napovídá, čekají nás bezpečnostní opatření nového reaktoru a na závěr se ještě podíváme na průběh projektu. Otiskujeme zde malou ochutnávku, celý článek najdete zde.   Rozsáhlá bezpečnostní opatření Jedním z hlavních cílů při projektování reaktoru I2S-LWR bylo zajištění dlouhodobého nezávislého odvodu zbytkového tepla, které by nevyžadovalo žádný zásah operátora bloku v případě nehody, a to i pokud by došlo k výpadku dodávky elektřiny na blok. Toho projektanti dosáhli pomocí několika skupin bezpečnostních opatření a novátorských specializovaných bezpečnostních systémů. První skupina bezpečnostních opatření je cha
Koncepce reaktoru I2S-LWR

Koncepce reaktoru I2S-LWR

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Přišlo pokračování článku o zajímavém projektu amerických univerzit, které se snaží vyvinout tlakovodní reaktor velkého výkonu s integrovanou koncepcí. Pokud jste četli první díl, vrhněte se směle do čtení druhého dílu, který najdete zde. V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat. Tepelné výměníky Výměníky tepla, které budou předávat teplo z primárního okruhu do sekundárního budou muset být kompaktní, protože budou umístěny uvnitř reaktorové nádoby. Tým projektantů zvažuje několik
Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí – Je možné vše nacpat do jedné nádoby?

Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí – Je možné vše nacpat do jedné nádoby?

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Na blogu našeho spolupracovníka se opět objevil zajímavý článek, který se ve třech částech dívá na velice ambiciozní projekt amerických vědců. Pokouší se vytvořit tlakovodní reaktor, který by měl velký výkon a celý jeho primární okruh by se vešel do jedné nádoby. Zde je malá ochutnávka a celý text najdete pod tímto odkazem. Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.  Pro vysvětlení, o co se vlastně jedná,
Použití jaderné energie při průzkumu Marsu

Použití jaderné energie při průzkumu Marsu

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
V první části dokončíme cesty mířící kolem plynných obrů do mezihvězdných prostorů z minulého dílu a potom se plně zaměříme na průzkum Marsu a jeho povrchu. I když je tato planeta poměrně blízko Slunci, hrály jaderné zdroje energie zásadní roli při jeho zkoumání, jinak by totiž vědecké přístroje neměly dostatečnou teplotu ke svému provozu. Mise Voyager 1 a 2 začaly v roce 1977 a jsou následníky misí Pioneer. Oba Voyagery dohromady přinesly lidstvu nejdůležitější zjištění v historii amerického vesmírného programu. Každá sonda Voyager nese devět radioizotopových topných článků a tři radioizotopové termoelektrické generátory typu MHW-RTG (Multi-hundred Watt Radioisotope Themoelectric Generator). Tento typ zdroje elektřiny je specifický pro program Voyager a má elektrický výkon 157 W (tepel
Vesmírné průzkumné mise napájené jádrem

Vesmírné průzkumné mise napájené jádrem

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
V prvním díle jsme se zaměřili na energetické zdroje používané na kosmických sondách, které míří daleko od Slunce, kde by solární panely byly málo účinné. Radioizotopové termoelektrické generátory napájejí celou řadu vesmírných plavidel, která zkoumala či zkoumají vnější části sluneční soustavy a která se vydávají až za její hranice. O těchto plavidel si nyní něco řekneme. Průzkum sluneční soustavy V roce 1989 se sonda Galileo stala prvním vesmírným plavidlem obíhajícím kolem Jupiteru a poskytla nám mnohé dosud neznámé informace o jeho měsících. Například přinesla důkazy o oceánech kapalné vody na Europě, aktivních sopkách na Io, pořídila první blízké záběry asteroidu a první fotografie střetu planety s kometou (kometa Shoemaker-Levy 9 dopadající na Jupiter). Sonda Galileo byla napáj
Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Historie využití jaderné energie při kosmických letech

Články, Hlavní, Jaderná energie ve vesmíru
Možná Vás hned nenapadne spojovat si vesmírné lety s americkým ministerstvem energetiky (Department of Energy, DoE), ale bylo by to záhodno, protože jaderné energetické systémy, které zde byly vyvinuty, umožnily realizovat mnoho úchvatných meziplanetárních výzkumných cest. Oddělení ministerstva energetiky s názvem Office of Space and Defense Power Systems a jeho předchůdci společně s výzkumným ústavem National Labs a soukromými průmyslovými partnery vyvinulo radioizotopový termoelektrický generátor, který potom NASA použila při početných dlouhodobých misích, kdy poskytoval energii průzkumným sondám včetně například Voyager 1 a 2, Viking 1 a 2 a Curiosity. Tento kompaktní a spolehlivý generátor dodává energii při vykonávání cílů mise a udržuje teplotu přístrojů na hodnotě potřebné pr
Radiační laboratoř na kolech

Radiační laboratoř na kolech

Články, Hlavní, Uzavírání JE a radioaktivní odpad, Ve světě
Britský ústav National Physical Laboratory (NPL) a Loughborough University představily demonstrační mobilní radiochemickou laboratoř, která může být snadno přemístěna do cílové lokality. První výsledky přímo z terénu mají přijít v tomto roce. Práce při likvidaci vysloužilých jaderných zařízení, jejich budov a kontaminované půdy závisí na přesném stanovení aktivity konkrétních radioizotopů zastoupených v materiálech, s nimiž se pracuje. Jen pokud je toho dosaženo, je možné provést demolici a nakládání s odpadem bezpečně a podle předpisů stanovených pro danou lokalitu. Vybavení a kvalifikovaný personál pro komplexní měření potřebné při likvidaci jaderných zařízení bývá soustředěn v několika specializovaných analytických laboratořích a v důsledku jejich přehlcení prací mohou být ček
Nobelova cena 2013: historie Higgsova bosonu

Nobelova cena 2013: historie Higgsova bosonu

Články, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
François Englert a Peter W. Higgs vloni společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku za jejich teorii o mechanismu, kterým částice nabývají hmotnost. V roce 1964 nezávisle na sobě (Englert ve spolupráci se svým kolegou Robertem Broutem, který se udělení ceny nedožil) navrhli teoretické schéma, předpovídající existenci v té době neznámé částice, později nazvané Higgsovým bosonem. V roce 2012 byla jejich teorie potvrzena objevem částice na urychlovačích v ženevském CERNu. Mechanismus nabývání hmotnosti je jednou z ústředních součástí Standardního modelu částicové fyziky, který popisuje, jakým způsobem funguje náš hmotný svět. Standardní model je dnes nejúplnější teorií, matematicky popisující fyzikální realitu našeho vesmíru. Podle Standardního modelu vše v našem světě, počínaje květi
Civilní lodě s jaderným pohonem

Civilní lodě s jaderným pohonem

Články, Hlavní, Jádro na moři
Další pokračování seriálu o civilních plavidlech s jaderným pohonem je tu, dnes se podíváme do ostatních zemí kromě Ruska, kterému se věnovaly první tři díly seriálu. V tomto spíše historickém povídání si řekneme něco o americké nákladní lodi s jaderným pohonem, o tom, jak probíhalo studium německých inženýrů o využitelnosti jaderného pohonu u nákladních lodích, a o tom, jaké strasti potkaly japonské konstruktéry při vývoji jejich jaderného plavidla. Přijde řeč i na to, jak probíhá přestavba jaderného plavidla na loď s konvenčním pohonem. Opět přinášíme krátkou ochutnávku a celý text najdete zde. Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K ne