Čtvrtek, Červen 21

Články

Fort St. Vrain v obrázcích, část 2

Fort St. Vrain v obrázcích, část 2

Články, Fotografie
V minulém článku byly shrnuty základní informace o elektrárně Fort St. Vrain, výběr lokality, schvalovací proces a částečně výstavba elektrárny. V následujících odstavcích se dozvíte více informací o vysokoteplotním, plynem chlazeném, grafitem moderovaném reaktoru v Coloradu. Zejména pak informace o jedinečné reaktorové nádobě. Projekt elektrárny Fort St. Vrain byl v mnoha ohledech inovativní. V 70. letech nebyl ani jeden blok vysokoteplotního reaktoru v komerčním provozu, protože jadernou elektrárnu Peach Bottom nelze brát jako plnohodnotný komerční blok. Bylo provedeno několik změn v návrhu, které měly později vést k jednoduššímu licencování a výstavbě vysokoteplotních jaderných elektráren. Jedna z nejzajímavějších změn návrhu oproti el
Technické opakování: Počátky atomového věku část 2

Technické opakování: Počátky atomového věku část 2

Články, Ve světě
Posledně jsme si povídali jak to všechno s jádrem začalo a dnes pár slov jak to pokračovalo První „elektrárenský reaktor“ byl spuštěn v Obninsku (27. 6. 1954) nedaleko Moskvy s výkonem 6 MWe, V Americe byla postavena první komerční jaderná elektrárna s tlakovodním reaktorem 60 MWe Shippingport USA (1958). Využití atomové energie bylo nabíledni. Všichni byli jadernou energií nadšení. A tak byly i v Československu založeny vysoká škola s jaderným zaměřením (1956), výrobní závody, výzkumné a konstrukční a projekční kanceláře. V Ústavu jaderné fyziky v Praze byl spuštěn první československý výzkumný jaderný reaktor (1957). Vše se soustředilo na výstavbu československé jaderné elektrárny A1. Ta se začala stavět ve slovenských Jaslovských Bohunicích nedaleko Trnavy. Tato elektrárna s reak
Technické opakování: Počátky atomového věku

Technické opakování: Počátky atomového věku

Články, Ve světě
V roce 1905 Albert Einstein publikoval svoji teorii relativity a z ní vyplývající ekvivalent hmoty a energie (E= mc2). Později v roce 1932 James Chadwick objevil jadernou částici neutron, ještě později Otto Hahn a Fritz Strassman (1938) přišli na to, že jádro atomu lze rozštěpit (rozbít) a o rok později (1939) Lise Meitnerová a Otto Robert Frisch objevili, že jádro atomu lze rozštěpit neutrony. Také se přišlo na to, že jediný neutrony štěpitelný prvek, který se v přírodě přirozeně vyskytuje je pouze jeden izotop uranu a to U 235. Celé toto objevitelské období uzavřel se svým týmem Enrico Fermi, který sestavil z grafitových a uranových kostek a v budově Chicagského univerzitního stadionu zařízení, které nazval Chicago Pile 1. Na něm se jim 2. prosince 1942 podařilo spustit první řízenou ště
Fort St. Vrain v obrázcích, část 1

Fort St. Vrain v obrázcích, část 1

Články, Fotografie
To, co vedlo později k jaderné elektrárně Fort Saint Vrain, začalo jako studie proveditelnosti téměř 20 let před dokončením prvního vysokoteplotního reaktoru.  Zatímco úsilí vyvinout komerční vysokoteplotní reaktor se neprojevilo jako velká konkurence lehkovodním reaktorům, přidalo velké množství informací ohledně plynem chlazených reaktorů, vysokoteplotních jaderných systémů a jejich použití do znalostní báze lidstva. V následujících odstavcích a obrázcích můžete proniknout do výstavby komerční jaderné elektrárny s vysokoteplotním reaktorem. Energetická společnost Public Service Company of Colorado (PSCo) – vlastník a provozovatel jaderné elektrárny Fort St. Vrain – začala s jadernou energetikou v roce 1954, když ona a dalších 8 společností vytvořily j
Vesmír: Jaderné energetické technologie: zmenšování a modularita

Vesmír: Jaderné energetické technologie: zmenšování a modularita

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
V současnosti se nacházíme zhruba šedesát až sedmdesát let od doby, kdy jaderná energie začala být systematicky využívána pro mírové účely. Byla to pionýrská doba – vznikaly první výzkumné reaktory, první reaktory pro výrobu elektrické energie, reaktory měly pohánět letadla a lodě. Je těžké být prognostikem v technologiích, je proto obdivuhodné, že se velká část z těchto prognóz vyplnila. Dlouhá a užitečná cesta civilní jaderné energetiky Na světě pracuje 440 reaktorů s celkovým výkonem 390 GWe, 60 je ve výstavbě a doposud mají reaktory za sebou kumulativních více jak 16 000 let provozu a kolem 66 000 TWh vyrobené elektrické energie. Znamená to kromě jiného také to, že se vyrobila energie bez vypuštění kolem 40 GT (miliard tun) CO2 do ovzduší. Jde sice o kumulativ
Pět rychlých faktů o nákladních lodích s jaderným pohonem

Pět rychlých faktů o nákladních lodích s jaderným pohonem

Články, Jádro na moři
Množství skleníkových plynů je vyšší, než by mělo být a nemalou zásluhu na tom mají také obchodní lodě převážející náklady po moři. Lodě poháněné spalovacími motory vypouštějí do atmosféry velké množství oxidu uhličitého, přitom by mohly být poháněny jaderným pohonem. Takové lodě již po mořích pluly a díky nim vývojáři a konstruktéři získali cenné informace pro další vývoj. V následujících odstavcích se můžete dočíst zajímavosti o jaderných nákladních lodích. Komerční nákladní loď poháněná jaderným pohonem byla spolehlivá Když byla jediná americká jaderná nákladní loď v provozu, disponovala velmi spolehlivým reaktorem. Vzhledem k tomu, že lodě, nemohou běžet neustále na plný výkon, nelze tak ani reaktor popisovat klasickým koeficientem využití jako pro jaderné elektrár
iDnes.cz blog: Malé modulární reaktory

iDnes.cz blog: Malé modulární reaktory

Články, Inovativní reaktory, Ve světě
Modulární reaktory jsou zatím výjimečným konceptem v jaderné energetice. Většina reaktorů, které jsou v provozu jsou generace II o výkonu kolem 400-600 MW elektrických, či velkých bloků s výkony 1000-1600 MW elektrických.  Malé modulární reaktory jsou koncipovány s výkony kolem 300 MW elektrických a jejich hlavní možností je přinést jadernou energetiku i na místa, kde by velké zdroje nenašly uplatnění. Navíc je možné koncipovat je jako plovoucí elektrárnu, která by doplula na místo určení, přifázovala se a dodávala elektřinu do sítě. Takovým konceptem je Například Akademik Lomonosov, který má později nahradit Kolskou jadernou elektrárnu. Více se dočtete v následujících odstavcích, celé články najdete zde a zde. Malé reaktory bývají často zkráceně nazývány SMR, tato zkratka má h
Spojený ústav jaderných výzkumů Dubna

Spojený ústav jaderných výzkumů Dubna

Články, Věda a jádro kolem nás
Přibližně 100 km severně od Moskvy leží městečko Dubna, ve kterém se nachází Spojený ústav jaderných výzkumů (SUJV). Zde probíhá výzkum například srážek těžkých částic, syntéza a objevování nových prvků, zkoumání neutronové difrakce, materiálový výzkum, výroba radiofarmak a mnoho dalšího. Mimo jiné je nyní v provozu urychlovač částic Nuklotron, vystavěný na speciálních supravodivých magnetech, vyvinutých v Dubně, který bude součástí projektu NICA. Projekt NICA je zaměřený na studium horké husté plasmy, jaká je například v neutronových hvězdách. V září tohoto roku proběhlo v Dubně fórum, pořádané českou výzkumnou skupinou, během kterého byli účastníci seznámeni s probíhajícím výzkumem, zaměřeným zejména na výzkumy prováděné českými experty. Kromě výzkumů byli účastníci seznámeni také
Problémy jaderného programu v USA

Problémy jaderného programu v USA

Články, Ve světě
Jaderný program v USA zažívá těžké časy, ze kterých se možná už nevzpamatuje. Na blogu iDNES.cz vyšly zajímavé příspěvky, které shrnují základní aspekty tohoto úpadku a možnosti, jak tento úpadek kompenzovat a zastavit. Podle webu businessinsider.com existuje 12 důvodů proč jaderný průmysl v USA padá. Jedná se zejména o legislativní aspekty, problémy s vývojem nových typů jaderných reaktorů (reaktory s roztavenými solemi, rychlé množivé reaktory, vyoskoteplotní reaktory) a také problémy s dotovanými obnovitelnými zdroji. Některé společnosti se navíc snaží prosazovat své zájmy na úkor jaderných elektráren, čímž způsobují jejich předčasné uzavírání. Více se dočtete v následujících odstavcích, celý článek najdete zde a zde.  Nejprve se podíváme na to, jakým způsobem se mohly
Novovoroněžská JE, reportáž o exkurzi

Novovoroněžská JE, reportáž o exkurzi

Články, Nové bloky ve světě
Reportáž o nejnovější komerčně využívané tlakovodní jaderné elektrárně generace III+, VVER-1200. Díky jedinečné příležitosti navštívit 6. blok Novovoroněžské jaderné elektrárny vznikly 2 články na blogu Idnes.cz. Autor se v nich zaměřuje zejména na své dojmy z provozu a z výstavby 7. bloku.  Šestý a sedmý blok Novovoroněžské elektrárny, také první a druhý blok Novovoroněžské II elektrárny je zejména v této době velmi populární, jedná se totiž o velmi podobný projekt, jaký byl nabízený v tendru na dostavbu Temelína, a nyní jej Rosatom nabízí jako možný reaktor na rozšíření nových bloků v České republice.  Přečtěte si v následujícím výňatku o bezpečnosti a spolehlivosti tohoto energetického bloku. Celou reportáž poté najdete zde a zde. Zajímá-li vás fotogalerie