Neděle, Prosinec 9

Články

Jihoafrická republika: Může se stát jadernou velmocí? (část 1.)

Jihoafrická republika: Může se stát jadernou velmocí? (část 1.)

Články, Hlavní, Ve světě
Stejně jako Brazílie a Argentina, i Jihoafrická republika je zemí, která zažila brzký začátek jaderných technologií, ale doposud nepokročila dál než za výstavbu dvou velkých energetických jaderných reaktorů. Kvůli velké a rychle rostoucí populaci je to jistě zklamáním. Nicméně Jihoafrická republika má historicky poměrně blíže k jaderné energii a to zejména ze dvou důvodů. Zaprvé byla významným světovým producentem a vývozcem přírodního uranu, dokonce byla jedním z největších výrobců v 60. a 70. letech dvacátého století. Za druhé kdysi měla aktivní program vývoje jaderných zbraní, který je již šťastně ukončen. V padesátých letech, kdy byl v plánu významný rozvoj domácího jaderného průmyslu, byla založena společnost Atomic Energy Corporation (AEC). Výzkumný reaktor Safari 1, který byl výs
Jaderné ledoborce (2. část)

Jaderné ledoborce (2. část)

Aktuálně, Články, Hlavní, Jádro na moři
Vyšlo pokračování pojednání o jaderných ledoborcích, v němž se zaměříme na zbytek lodí třídy Arktika, na třídu Tajmyr a na jednu loď, která je jediná svého druhu. Jedná se o Sevmorput, který je největší civilní lodí s jaderným pohonem, a navíc se mu podařilo dosáhnout ekonomické přepravy nákladů, což je nesplněný cíl Spojených států, Německa a Japonska, které se pokoušely o vývoj nákladní lodi s jaderným pohonem. Součástí článku je i bohatý obrázkoý doprovod, takže si můžete lodě, o nichž se píše, také důkladně prohlédnout. Na konci též najdete odkaz na video z plavby ledoborce 50 let Pobedy na Severní pól. Celý článek najdete zde. Sevmorput Na úvod druhé části nám historie připravila zpestření, protože v roce 1988 zahájila svůj provoz nákladní loď s jaderným pohonem a trupem u
Jaderné ledoborce (1. část)

Jaderné ledoborce (1. část)

Články, Hlavní, Jádro na moři
Na blogu našeho spolupracovníka přibyl další článek, který se tentokrát zaměřuje na ruskou flotilu jaderných ledoborců. V tomto díle vás čeká malý úvod o Severní mořské cestě a ledoborce Lenin, Arktika, Sibir a Rossija. Jen poslední z nich vydržel do dnes v provozu a asi má ještě pár let služby před sebou. Ale čas už se mu krátí. Otiskujeme první část textu, zbytek najdete přímo na blogu. Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem
Havárie spojené se ztrátou chladiva (LOCA)

Havárie spojené se ztrátou chladiva (LOCA)

Články, Hlavní
Největší nebezpečí, které při provozu jaderných elektráren hrozí, je únik radioaktivních látek z aktivní zóny reaktoru do životního prostředí. Díky hloubkové ochraně je takový únik možný pouze při těžkých haváriích spojených s tavením paliva při vysokých teplotách. Vzhledem k tomu, že se poměrně velké množství energie uvolňuje z reaktoru i po jeho odstavení rozpadem dceřiných produktů, je potřebné zajistit systémy chlazení tak, aby za žádných okolností nebyla překročena teplota, při které by se deformovaly palivové články. Aby k takové situaci mohlo dojít, musely by současně selhat různé bezpečnostní systémy a právě těmto se budeme věnovat. Dělení bezpečnostních systémů Bezpečnostní systémy dělíme obecně na pasivní a aktivní. Pasivní systémy ke svému fungování nepotřebují dodávku elekt
Zaostřeno na projekt MIR 1200

Zaostřeno na projekt MIR 1200

Aktuálně, Články, Hlavní, Nové bloky v ČR
Jedním z uchazečů o dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín je česko-ruské konsorcium firem ŠKODA JS a. s., Atomstrojexport, a. s. a OKB Gidropress, a. s. fungující od roku 2009, které se účastní tendru s návrhem reaktoru MIR 1200 (Modernised International Reactor) navrženého speciálně pro JE Temelín. MIR 1200 je tlakovodní energetický reaktor na tepelné neutrony založený na projektu AES 2006 a vyznačuje se evoluční technologií, což znamená, že návrh reaktoru v maximální míře vychází ze zkušeností a osvědčených technologií jiných tlakovodních reaktorů a to především ruských VVER se zaměřením na zvýšenou bezpečnost. Projekt MIR 1200 vyhovuje požadavkům organizace EUR (evropské standardy pro tlakovodní reaktory generace III+) a mezinárodním standardům a doporučením MAAE. Mezi hl
Jak dosáhnout 150 000 000 °C?

Jak dosáhnout 150 000 000 °C?

Aktuálně, Články, Věda a jádro kolem nás
Jeden z hlavních požadavků, kterým musíme vyhovět, abychom dokázali přimět jádra k fúzi a donutili je vyrábět energii pro náš prospěch, je zahřátí paliva na velmi vysokou teplotu. V mezinárodním termojaderném reaktoru ITER bude nainstalováno hned několik metod ohřevu a jejich cíl není o nic menší než dosažení teploty 150 milionů stupňů Celsia v centru plazmatu. Primární ohřev, společný všem tokamakům, souvisí s magnetickým polem, které je v tomto zařízení využíváno hlavně k samotnému udržení horkého plazmatu – tedy nabitých částic. Poloidální složka (kolem menšího obvodu prstence) magnetického pole totiž způsobuje existenci velmi silného proudu v celém prstenci. Tento proud urychluje ionty i elektrony, prostřednictví srážek se ale mění směr rychlosti těchto částic, takže výsledkem j
Jaderný reaktor uprostřed Prahy

Jaderný reaktor uprostřed Prahy

Aktuálně, Články, Hlavní
Málokdo ví, že areál MFF UK, konkrétně budova těžkých laboratoří v Troji ukrývá jedinečné zařízení – jaderný reaktor VR-1, familiárně zvaný též VRABEC. Jeho provozovatelem je Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, vlastní provoz zajišťuje katedra jaderných reaktorů. Uvedením reaktoru do provozu se ČVUT v Praze zařadilo mezi několik desítek vysokých škol na světě, které jaderný reaktor samy provozují. Toto zařízení neslouží pro výrobu energie, jako je to u velkých energetických reaktorů, ale je především určeno pro vědeckovýzkumnou činnost, výcvik a výuku odborníků a provozního personálu pro jaderná zařízení. Je také jedním ze tří výzkumných jaderných zařízení v České republice (další dvě provozuje Centrum výzkumu Řež, člen Skupiny ÚJV, v Řeži u Prahy). Reaktor neslouží pouze stude

Osud Savannah River Site – amerického centra výroby plutonia pro vojenské účely

Aktuálně, Články, Hlavní, Uzavírání JE a radioaktivní odpad
Přinášíme našim čtenářům další blog o jádru, který se tentokrát zaměřuje na rekultivaci velkého amerického střediska na výrobu plutonia pro vojenské účely. Hlavní téma tedy budou radioaktivní odpady. Jak je v Savannah River Site zpracovávají a kam je odváží se dozvíte v tomto článku, který najdete v úplném znění zde: http://vetrovec.blog.idnes.cz/c/368980/Osud-Savannah-River-Site-centra-vyroby-plutonia-pro-armadu-USA.html Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo

Může unikátní pulzní reaktor v JINR Dubna sloužit k monitorování životního prostředí?

Aktuálně, Články, Věda a jádro kolem nás
Ano, může a to díky metodě nazvané neutronová aktivační analýza. V minulém článku o výzkumném centru v Dubně, v němž byly popsány jednotlivé oblasti výzkumu ve zdejších sedmi laboratořích, jste se mohli dočíst o laboratoři neutronové fyziky. Jednou ze specializací Frankovy laboratoře neutronové fyziky v Dubně je právě neutronová aktivační analýza. Co si pod tímto fyzikálním pojmem představit? Konkrétně instrumentální neutronová aktivační analýza (INAA) je metoda, která slouží k rozpoznávání prvků v dané substanci – nejčastěji rostlině, mechu, zemině ale i v lidské tkáni. O její objevení se v roce 1936, což bylo pouze čtyři roky po objevení neutronu Jamesem Chadwickem, zasloužili dva vědci G. Hevesy z Maďarska a H. Levi z Dánska. Metoda je založena na principu konverze stabilního nuklidu v

Jak probíhá výzkum v Joint Institute for Nuclear Research Dubna

Aktuálně, Články, Hlavní
Každý už někdy slyšel o evropském výzkumném centru CERN, ale málokdo ví, že významným spojencem CERNu je právě institut v ruské Dubně. Spojený ústav jaderných výzkumů (anglicky Joint Institute for Nuclear Research Dubna - JINR), jak zní celý název institutu v češtině, se nachází v Moskevské oblasti asi 120 km na sever od Moskvy v malebném městečku Dubna na břehu Volhy. Od roku 2004 ústav každé léto pořádá tzv. letní školu určenou pro studenty technických vysokých škol z různých členských zemí po celém světě. Z České republiky je na tento výlet pozváno přibližně kolem 20 studentů. Toto léto se na výzkumné misi sešli studenti z VUT Brno, ČVUT Praha, Západočeské univerzity v Plzni a z Univerzity Palackého v Olomouci. Během času stráveného v Dubně se studenti seznamují s vědeckou činností v