Pondělí, Prosinec 18

Články

Jak probíhá výzkum v Joint Institute for Nuclear Research Dubna

Aktuálně, Články, Hlavní
Každý už někdy slyšel o evropském výzkumném centru CERN, ale málokdo ví, že významným spojencem CERNu je právě institut v ruské Dubně. Spojený ústav jaderných výzkumů (anglicky Joint Institute for Nuclear Research Dubna - JINR), jak zní celý název institutu v češtině, se nachází v Moskevské oblasti asi 120 km na sever od Moskvy v malebném městečku Dubna na břehu Volhy. Od roku 2004 ústav každé léto pořádá tzv. letní školu určenou pro studenty technických vysokých škol z různých členských zemí po celém světě. Z České republiky je na tento výlet pozváno přibližně kolem 20 studentů. Toto léto se na výzkumné misi sešli studenti z VUT Brno, ČVUT Praha, Západočeské univerzity v Plzni a z Univerzity Palackého v Olomouci. Během času stráveného v Dubně se studenti seznamují s vědeckou činností v 

Fúze, to není jen vtip I: Proč se o to snažíme a co nám stojí v cestě?

Aktuálně, Články, Věda a jádro kolem nás
Našim váženým čtenářům přinášíme další seriál o výzkumu jaderných technologií. Tématem následujících článků je termojaderná fúze, zdroj energie, který by mohl vyřešit mnohé problémy světové energetiky, ale jako takový nebude zdaleka zadarmo. Výzkum fúze je velkou výzvou, která vyžaduje vynikající mezinárodní spolupráci i spolehlivé financování. V prvním díle našeho seriálu se podíváme na fyzikální podstatu fúzní reakce, obtíže spojené s řízenou fúzí a na obrovské výhody, které tento potenciální zdroj energie přináší. "Vědci, kteří se zabývají výzkumem jaderné fúze, slýchávají tenhle vtip od laiků až příliš často: ‘Jistěže vím, co je to fúze – energetický zdroj budoucnosti, a vždycky jím zůstane.‘ Ale když se podíváme na dosavadní průběh výzkumu, nemůžeme mít lidem za zlé, že to vidí

Sodíkové reaktory III: Rychlé reaktory chlazené sodíkem VS tlakovodní reaktory

Aktuálně, Články, Hlavní
V posledním díle seriálu o rychlých reaktorech chlazených sodíkem (SFR) zjistíme, čím se liší tyto dva koncepty jaderných reaktorů, a to jak v oblasti provozních a bezpečnostních parametrů, tak z hlediska dopadu na životní prostředí. Dále si vezmeme do hledáčku otázku celosvětového energetického problému a podíváme se, jaká řešení nabízejí klasické tlakovodní a rychlé reaktory a čím se v tomto ohledu liší. O sodíkových reaktorech toho víme už poměrně dost z předešlých článků, proto uveďme ještě několika větami tlakovodní reaktory, abychom následně mohli provést srovnání Základní informace o tlakovodních reaktorech Tlakovodní reaktory (PWR- pressurized water reactor) jsou nejrozšířenějším typem jaderných reaktorů. Využívají vodu současně ke zpomalování neutronů a jako chladící medium

Sodíkové reaktory II.: kde je najdeme a jak si vedou?

Články, Hlavní
V minulém díle našeho seriálu o sodíkových reaktorech jsme se seznámili s rychlými reaktory obecně, v tomto díle se zaměříme na technické parametry vybraných reaktorů, úspěšnost provozu a na jejich roli v jednotlivých zemích. Podíváme se jak na generaci francouzských sodíkových reaktorů, tak na jejich věčnou konkurenci: ruskou a americkou koncepci SFR. Nakoukneme i do Japonska, které hrálo významnou roli ve vývoji technologie sodíkových reaktorů. V neposlední řadě se podíváme i do Číny a Indie, což jsou jednoznačně země, jejichž energetická budoucnost bude s největší pravděpodobností záviset právě na rychlých reaktorech. Reaktory chlazené tekutými kovy nejsou na poli energetiky žádnými nováčky. Tento typ reaktorů má za sebou úspěšnou 50letou historii a před sebou velkou budoucnost. LMFR

Německý přechod k obnovitelné energii je podle časopisu Nature energetický hazard

Články, Hlavní, Životní prostředí a přeměny energetiky
Německý ambiciózní plán na sražení emisí skleníkových plynů musí překonat několik technologických a ekonomických překážek. Nejdiskutovanějšími problémy jsou: nestabilní přenosová soustava, nemožnost uskladňovat elektřinu, dotace pokřivující trh s energií, ekonomická nesamostatnost solárních a větrných elektráren a vysoké ceny elektřiny v Německu. Jednotlivě je probereme a podíváme se na to, jak vypadají naděje na jejich vyřešení. V průmyslovém skladišti na okraji Stuttgartu si podává ruku minulost umouněná od sazí s budoucností plnou zelené energie. V rohu skladiště stojí litinový motor o velikosti autobusu, který dnes poslouží akorát tak jako památka do muzea. Až do sedmdesátých let minulého století byl používán ke stlačování svítiplynu pro osvětlení, vaření a vytápění. Poblíž něj

Výpočetní tomografie neboli CT: jak fungují zobrazovací metody v medicíně II.

Články
Výpočetní tomografie (CT) Vyřešit problém „RTG řezu“ se podařilo až se zavedením počítačů do lékařské diagnostiky koncem šedesátých let. Objevitel výpočetní tomografie Brit Godfrey Newbold Hounsfield se na konci šedesátých let zabýval vývojem přístroje schopného na základě analýzy procházejících paprsků X určit hranice jednotlivých orgánů. Předchůdce dnešního CT se zrodil v roce 1972 ve výzkumných laboratořích EMI. Nezávisle na Hounsfieldovi stejný objev učinil Američan Allan McLeod Cormack z Tufts University a v roce 1979 byla Nobelova cena udělena oběma vědcům. CT je dost často chybně označováno jako počítačová tomografie. Je sice pravdou, že bez počítače by se CT neobešlo, ale správný překlad anglického originálu Computed Tomography je výpočetní tomografie. Název je odvozen z toho, že

Výpočetní tomografie neboli CT: jak fungují zobrazovací metody v medicíně

Články, Hlavní
Úvod Zobrazování v medicíně je staré skoro jako medicína sama. Už v dobách Sokratových uvažovali učenci a léčitelé, jak by bylo možné nahlédnout do těla pacienta. V těchto dobách to však bez újmy na těle pacienta příliš nešlo. Od pravěku jsou sice dokumentovány úspěšně (i neúspěšně) prováděné trepanace lebky, ale ty jsou považovány spíše za postup léčebný než examinační. Od primitivních metod pouštění žilou, zkoumání výměšků a podobně, kdy se nejednalo o přímé pozorování, se velkým skokem posunuly zobrazovací metody v medicíně na konci 19. století, kdy Wilhelm Konrad Roentgen zkoumal a popsal paprsky X. Tento bezesporu veledůležitý krok se stal základem neinvazivních zobrazovacích metod v celé medicíně. Další rozvoj těchto technologií se dá rozdělit na zdokonalování a zavádění nových z

Sodíkové reaktory I: Jak fungují nejúspěšnější rychlé reaktory?

Články, Hlavní
Přinášíme váženým a laskavým čtenářům další seriál, tentokrát o reaktorech chlazených tekutým sodíkem. V příštích několika článcích se vás pokusíme uvést do problematiky sodíkem chlazených reaktorů, které jsou jedním ze zástupců tzv. rychlých reaktorů. Díky bohatým zkušenostem s jejich provozem se předpokládá, že budou hrát důležitou roli v budoucnosti jaderné energetiky. Podíváme se společně na to, co předcházelo jejich dnešnímu provozu, které reaktory jsou aktuálně spuštěny, a také na ty, které jsou zatím jen na papíře. Dále se dozvíte jejich výhody i nevýhody a čím se liší od klasických (tlakovodních) reaktorů, jaké máme například v Temelíně. Dočtete se, jaký rozruch ve Francii způsobilo spuštění prvního největšího a dosud nepřekonaného rychlého reaktoru chlazeného sodíkem Super-

Technecium-99m: Výroba a uplatnění nejužívanějšího radioizotopu v lékařské diagnostice

Články, Hlavní
Přinášíme našim čtenářům další blog, tentokrát o vlastnostech, použití a přípravě technecia-99m, izotopu, užívaného dnes a denně v lékařství. Článek je zaměřen především na jeho výrobu a práci výzkumných reaktorů, více o konkrétních aplikacích připravujeme v dalších statích.  Technecium 99m a jeho výroba  Na řadě výzkumných reaktorů po celém světě probíhá výroba lékařských radionuklidů používaných při diagnostice nádorů a dalších onemocnění. Práce s takovými látkami podléhá přísným regulím stejně jako jejich výroba. Navíc musí splňovat požadavky lékařů, aby byly v medicíně užitečné. Podíváme se poměrně stručně na použití technecia 99m (značí se 99mTc), které je zdaleka nejpoužívanějším lékařským radionuklidem. Dále si podrobně projdeme produkci molybdenu 99 (99Mo), který je polotovar

Lapač aktivní zóny: jak vypadá pojistka jaderných elektráren proti nejtěžším haváriím

Aktuálně, Články
Jeden z našich spolupracovníků napsal zajímavý článek o tématu, které je v současné době poměrně aktuální. Tímto tématem je lapač aktivní zóny. V tendru o dostavbu jaderné elektrárny Temelín se objevily dvě nabídky, které se na tuto část jaderné elektrárny dívají zcela odlišně. Česko-ruské konsorcium MIR.1200 ve svém projektu obsahuje i lapač aktivní zóny po vzoru společnosti Rosatom. Ta umisťuje lapač do svých jaderných elektráren už od roku 2001, kdy byl poprvé vyprojektován pro čínskou jadernou elektrárnu Tianwan. Dalším, kdo lapač zahrnuje do svých projektů, je francouzská Areva. Naproti tomu americko-japonský Westinghouse zastává názor, že výhody lapače aktivní zóny nevyrovnají jeho technickou a finanční náročnost. Dále se dozvíte, jak takový lapač aktivní zóny vlastně vypadá, co m