Úterý, Březen 19

Články

Pokročilý tlakovodní reaktor VVER-1200 generace III+

Pokročilý tlakovodní reaktor VVER-1200 generace III+

Články, Nové bloky ve světě
Na blogu iDNES.cz vyšel článek o pokročilém jaderném reaktoru VVER-1200, což je pokročilý tlakovodní reaktor generace III+, který je nyní komerčně provozován jako 6. blok Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jedná se o modernější a výkonnější blok, než VVER-1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Mimo standardní bezpečnostní prvky, jako jsou vysokotlaké vstřikování chladicí kapaliny, nízkotlaké vstřikování chladicí kapaliny, vstřikování koncentrované kyseliny borité, má také inovativní bezpečnostní prvky. Hlavními jsou pasivní odvod tepla přes parogenerátory a lapač roztavené aktivní zóny (coria). Jaderný reaktor VVER-1200 typ 491 je lehkovodní tlakovodní jaderný reaktor generace III+ vyvíjený ruskou společností Gidropress, která pracuje pod společností Rosato
Přednáška na ČVUT: Rychlé reaktory

Přednáška na ČVUT: Rychlé reaktory

Články, Inovativní reaktory
Dne 15. listopadu proběhla na půdě fakulty strojní ČVUT přednáška Alexandra M. Žukova na téma rychlé reaktory. V první části shrnul minulost a výzkum jaderných reaktorů jak v Rusku, tak v ostatních zemích, následoval proces výroby jaderného paliva a povídání o otevřeném a uzavřeném palivovém cyklu. Výzkum rychlých reaktorů začal v 50. letech minulého století v Rusku, USA i ve Francii. Hlavní část prezentace byla zaměřena na využití rychlých reaktorů a množení paliva. Množení paliva probíhá v blanektu v rychlých reaktorech. Blanket je část aktivní zóny, která je složena ze štěpitelného materiálu, který má vysoký účinný průřez pro absorpci neutronů. Takové materiály jsou například thorium 232 a uran 238. Záchytem neutronu vnikne nestabilní thorium 23
Motejlekskocdopole: František Poukar: Architekt českého jádra

Motejlekskocdopole: František Poukar: Architekt českého jádra

Články, V Česku
Minulý týden zde byl citován článek o zakladateli českého nukleárního výzkumu Čestmíru Šimáněm. Nyní se objevil článek o další významné osobě, která se podílela zejména na výstavbě jaderných elektráren Dukovany, či slovenské Mochovce. Řeč je o Františku Poukarovi. Vystudován na brněnském vysokém učení technickém později ukázal velký potenciál jako hlavní inženýr výstavby dukovanské elektrárny. Také pracoval spolu s Františkem Hezoučkým pracoval na jaderné elektrárně Temelín, bohužel se však nedočkal spuštění Temelína.  František Poukar začínal na velkých vodních dílech, jeho pomníkem jsou ale chladící věže jaderných elektráren, tyčící se nad českou krajinou. Temelín už nestačil dokončit, zemřel v roce 2000 před spuštěním prvního reaktoru. Absolvent Fakulty strojní VUT v&nbs
Motejlekskocdopole: Čestmír Šimáně: První atomový Čechoslovák

Motejlekskocdopole: Čestmír Šimáně: První atomový Čechoslovák

Články, V Česku
Čestmír Šimáně byl jedním ze zakladatelů jaderného výzkumu a energetiky v České republice. každý, který se zajímá o jádro jako zdroj energie toto jméno zná a ví o jaké zásluhy se tento muž zasloužil. Dozajista se jednalo o velmi významnou legendu českého výzkumu v oblasti jádra. Své postavení vypracoval od nuly, velmi cestoval a získával své znalosti u předních odborníků vědy. Poté, co v Československu se sovětskou pomocí uvedl do provozu první jaderný reaktor se jeho kariéra rázem stoupat.   Profesor Čestmír Šimáně (1919-2012) byl jaderným fyzikem s hlubokou mezinárodní stopou. Polyglot, který v šedesátých letech například vedl jednu z divizí Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, sbíral zkušenosti mimo jiné u manželů Curieových, nositelů Nobelovy ceny
Jak pracují CANDU reaktory ?

Jak pracují CANDU reaktory ?

Články, Věda a jádro kolem nás
Jaderné elektrárny lze obecně rozdělit do několika skupin. Mezi základní skupiny patří tlakovodní reaktory jako jsou VVER a PWR reaktory, další velkou skupinou jsou varné reaktory BWR a ABWR. Třetí skupinu tvoří CANDU reaktory, ve kterých probíhá štěpení na palivu, které je z přírodního uranu, to jest obohacení činí pouhých 0,7 %. Pro porovnání tlakovodní reaktory VVER použité v jaderné elektrárně Temelín je palivo obohaceno na necelých 5 %. Těžkovodní reaktory jsou, vedle klasických tlakovodních a rychlých, dalším důležitým zástupcem jaderné energetiky. Hlavní zemí, vyvíjející těžkovodní reaktory je Kanada, která provozuje reaktory CANDU. CANDU je kanadský jaderný reaktor, využívající ke štěpné řetězové reakci neobohacený přírodní uran. Moderování neutronů je provádě
ABWR Pokročilé varné reaktory

ABWR Pokročilé varné reaktory

Články, Nové bloky ve světě
Na světě je nyní v provozu přibližně 450 jaderných reaktorů v provozu a přibližně 60 ve výstavbě, jednotlivé reaktory se od sebe liší především způsobem vytváření páry pro pohon turbíny. V tlakovodních reaktorech PWR a VVER se tak děje pomocí parogenerátorů, zatímco ve varných reaktorech BWR a ABWR se pára vyvíjí přímo v jaderném reaktoru. Následující odstavce shrnou historii a základní principy varných reaktorů.   ABWR jsou varné reaktory generace III+ od firem GE Hitachi Nuclear Energy a Toshiba. Klasické varné reaktory jsou například provozovány ve Spojených státech a v Japonsku. Nyní je na světě přibližně 94 varných reaktorů. Hlavním rozdílem od klasických tlakovodních reaktorů varné reaktory je to, že nemají parogenerátory a k vývinu páry dochází přímo v reaktoru.
Typy jaderného paliva

Typy jaderného paliva

Články, Hlavní, Palivový cyklus
  Hnací silou jaderných reaktorů je přeměna energie obsažené v jaderném palivu, jehož nejdůležitější složkou je štěpný materiál (v přírodě se nacházející izotop 235U; a izotopy 239Pu a 233U vznikají radiačním záchytem neutronu na 238U, respektive 232Th). Při štěpení se uvolňuje velké množství využitelné tepelné energie. Štěpný materiál proto musí být schopen snášet vysoké provozní teploty a prostředí intenzivního neutronového záření. Struktura jaderného paliva musí po celou dobu, jeho existence (výroba, manipulace, provoz, uložení), zachovávat tvar a integritu paliva a tím zabraňovat úniku štěpných produktů do chladiva. Jaderné palivo se nesmí roztavit a musí být schopno zadržet produkty štěpení. Mělo by mít vysokou tepelnou vodivost a malý účinný průřez pro parazitní absorpci neut
Generace jaderných reaktorů – jaké generace máme, čím se navzájem liší

Generace jaderných reaktorů – jaké generace máme, čím se navzájem liší

Články, Hlavní, Inovativní reaktory
Vývoj reaktorů určených pro energetické využití začal v 50. letech 20. století. V průběhu let byly získány zkušenosti, které vedly ke zvyšování bezpečnosti a technické vyspělosti. Především po vážných haváriích jako Three Miles Island nebo Černobyl byl zvýšen důraz na jadernou bezpečnost, a proto lze podle vývojového stupně řadit existující reaktory i plánované projekty na takzvané generace.     Generace I Reaktory tohoto typu byly stavěny hlavně v 50. a 60. letech 20. století. Zpočátku bylo provozováno velké množství různých typů experimentálních reaktorů, ale pro využití v energetice se uplatnily jen některé. Jednalo se o prototypy komerčních reaktorů, na kterých bylo ověřováno, zda je možné používat jaderné reaktory k výrobě elektrické energie. Vzhledem k tomu,
Techmagazín – Dokončování původních projektů

Techmagazín – Dokončování původních projektů

60 let, Články, Hlavní, V Česku
Na stránkách měsíčníku Techmagazín vycházel seriál o počátcích československého jaderného průmyslu. Pokud tento časopis neodebíráte, najdete jednotlivé díly i na jeho webu. Minulé desetiletí se neslo především ve znamení dokončování rozestavěných projektů, modernizace jaderných zařízení a vstupu západních technologií na náš trh. Jen namátkou došlo k ukončení zkušebního provozu reaktoru LVR-15 v Řeži, prvních dvou bloků v Mochovcích a obou temelínských bloků. Článek o tomto období najdete zde.   Všechny díly seriálu: Počátky atomu v Čechách: Vše začalo v parním mlýně V druhé dekádě: Naše první jaderná elektrárna Rozmach československé jaderné energetiky 90. léta: přerušení živelného rozvoje

Techmagazín – 90. léta: přerušení živelného rozvoje

60 let, Články, Hlavní, V Česku
Na stránkách měsíčníku Techmagazín vycházel seriál o počátcích československého jaderného průmyslu. Pokud tento časopis neodebíráte, najdete jednotlivé díly i na jeho webu. V druhé polovině 80. let byly dokončovány Dukovany, avšak po roce 1990 se objevila nejistota o dokončení Temelína. Proč se vláda rozhodla tuto elektrárnu dokončit a další informace se dozvíte ve čtvrté části seriálu o historii československé jaderné energetiky. Všechny díly seriálu: Počátky atomu v Čechách: Vše začalo v parním mlýně V druhé dekádě: Naše první jaderná elektrárna Rozmach československé jaderné energetiky 90. léta: přerušení živelného rozvoje