Neděle, Listopad 17

iDnes blog: Mýty kolem jaderné energetiky – Castor

V očích aktivistů se slovo Castor rovná smrti. V očích odborníků je to nejbezpečnější kus technologie, jakou můžete najít. Pokusím se ho odbýt jen jedním blogem.

Obalové soubory typu Castor v německé fabrice společnosti GNS (zdroj: WNN)

Co je to vlastně Castor?

No otázku odpoví následující video. Je sice v němčině, ale obrázky mluví mezinárodní řečí.

CASTOR (anglicky Cask for storage and transport of radioactive material) je kontejner na úschovu vyhořelého jaderného paliva nebo jiných vysoce radioaktivních materiálů. V těchto kontejnerech se mohou uchovávat v meziskladu nebo převážet na místo určení (k dalšímu zpracování na nový druh paliva, ke konečnému uskladnění apod.) Kontejner váží 110 až 125 tun.

Hlavním úkolem kontejneru je zabezpečení hermetičnosti pro případ nehody. Takovou nehodou může být pád z velké výšky, případně exploze nebo požár – tedy působení vysokého tlaku a teploty. Následující link vede k videím, popisujícím některé z testů, prováděných na kontejnerech Castor. Kvalita videí sice není vysoká, o to zajímavější je jejich obsah.

Kromě toho musí Castor dobře odvádět teplo, které vzniká při rozpadu radionuklidů a musí také umět samozřejmě do určité hodnoty odstínit ionizující záření (“radioaktivitu”).

Ten, kdo si vzpomíná na nedávné blogy o různých druzích radioaktivity, chápe, proč se záření nedá odstínit na nulovou hodnotu. To je také důvod, proč se v blízkosti Castoru vždy naměří určitá hodnota ionizujícího záření. Na povrchu kontejnerů a v jejich bezprostřední blízkosti smí činit tato hodnota maximálně 0,35 mSv/h – z toho smí být maximálně 0,25 mSv/h ve formě neutronového záření.

Celý článek najdete zde.

Zdroj: blog.idnes.cz, autor:Dana Tenzler

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..