Neděle, Listopad 17

Jsou malé modulární reaktory budoucností jádra?

Na toto téma se diskutovalo 23. října 2019 v Řeži. Diskutující posoudili potenciál malých reaktorů pro Česko, byly představeny některé konkrétní návrhy reaktorů a zmíněny české zkušenosti v oblasti vývoje malých reaktorů.

Vladivoj Řezník
z expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a další diskutující. (Foto Vladislav Větrovec)

Státní energetická koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky počítají s výstavbou dvou až čtyř bloků o výkonu zhruba 1200 MWe v lokalitách Dukovany a Temelín. V poslední době ale od vládního zmocněnce Jaroslava Míla a premiéra Andreje Babiše slyšíme, že bychom měli uvažovat i o malých reaktorech. Jakou pozici v rámci české jaderné energetiky by ale mohly zaujmout? Má vůbec smysl stavět v České republice, která má kvalitní přenosovou soustavu, malé reaktory, když mají zpravidla vyšší investiční náklady na jednotku výkonu?

Vladivoj Řezník z expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku upozornil na to, že výstavba velkých bloků v Evropské unii se prodlužuje a dochází k výraznému růstu nákladů. Příklady jako Olkiluoto-3, Flamanville-3, Mochovce-3,4, Paks-5,6 a Hanhikivi podle Řezníka ukazují, že musíme být připraveni velice dobře a musíme se vyhnout stejným chybám. Kromě analýzy chyb bychom se měli soustředit i na dobré příklady asijských projektů, které probíhají úspěšně.

Řezník dále zopakoval aktuální vývoj v přípravě nových jaderných zdrojů. Ve stručnosti: stát chce jít cestou bezpečnostní výjimky, probíhají jednání s ÚOHS, poběží jednání i na úrovni Evropské komise, ČEZ nebude měnit svou akcionářskou strukturu, podpora státu bude řešena smluvně a financování zajistí investor. Cílem výjimky ze Zákona o veřejných zakázkách je provedení předvýběru dodavatelů, kteří jsou schopni velký blok postavit, tj. mají pro to reference a schopnosti. Od smlouvy mezi státem a ČEZem se neočekávají velké problémy ze strany ÚOHS a EU, protože nejde o přímou finanční podporu a o narušení hospodářské soutěže. Jde jen o závazek, že se nebude během realizace projektu měnit legislativa tak, aby zhoršila ekonomiku projektu.

Stát a ČEZ se podle Řezníka připravují na výstavbu 1200MWe bloků, ale pokud v potřebné době budou dostupné malé reaktory, mělo by se uvažovat i o jejich použití. Pro Českou přenosovou soustavu jsou podle něj vhodnější dva velké bloky a zbytek o menším výkonu. Důraz přitom bude kladen především na jednoduchost a rychlost výstavby a na licencovatelnost v Evropské unii. Podmínkou je ale to, aby malé reaktory byly komerčně dostupné kolem roku 2030.

Petr Závodský,
ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren ve společnosti ČEZ (s mikrofonem), a další diskutující. (Foto Vladislav Větrovec)

S myšlenkou stavět část nových bloků velkého výkonu a část malého souhlasí i Petr Závodský, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren ve společnosti ČEZ, a Daneš Burket, prezident České nukleární společnosti. Ten ale dodává, že pro malé reaktory je místo především v teplárenství. Jiří Duspiva z ÚJV Řež připomíná ještě lokality Blahutovice a Tetov, které byly předvybrány pro velké bloky. Leží blízko velkých aglomerací, které by mohly i zásobovat teplem. Duspiva ještě doplnil, že malé reaktory mají nepochybně potenciál v Česku, ale jen v případě, že dojde k úpravě legislativy, která je umožní zapojit do naší sítě a nezlikvidovat dopředu jejich ekonomické výhody tím, že bychom na ně kladli stejné požadavky jako na velké bloky.

Mezi projekty malých reaktorů, které jsou vyvíjeny po celém světě, najdeme i řadu pokročilých typů, které mohou mít velký přínos v oblasti bezpečnosti a uzavírání palivového cyklu. Na jejich adresu Burket uvádí, že kolem roku 2030 budou s přihlédnutím k poslednímu vývoji dostupné jen tlakovodní reaktory, které Česká nukleární společnost vnímá spíše jako překlenovací technologii na cestě k pokročilým typům.

Projekty malých reaktorů

Představeny byly tři projekty malých reaktorů: varný BWRX-300, tlakovodní NuScale a solný Energy Well. Zatímco NuScale a Energy Well jsou poměrně známé a diskutované projekty, BWRX-300 je v českém prostředí novým konceptem. Jde o zmenšenou verzi varného reaktoru ESBWR o výkonu 1600 MWe, který má licenci ve Spojených státech. Jon Ball z GE Hitachi reaktor BWRX-300 označil za nejbezpečnější reaktor od této firmy. Při vytváření zmenšeného a zjednodušeného projektu byl kladen důraz na náklady na výrobu elektřiny LCOE, které mají být schopny konkurovat plynu v USA. Podle Balla pak bude reaktor konkurenceschopný s ostatními zdroji elektřiny kdekoliv na světě.

Při zmenšování a zjednodušování reaktoru se podařilo dosáhnout 90 % redukce objemu chladicích nádrží, což umožnilo dále o více jak 50 % zmenšit objem budov a množství betonu přepočtené na jednotku výkonu. Umožňuje to především menší aktivní zóna, takže nejde čistě jen o zmenšenou verzi, ale BWRX-300 přináší i další ekonomické benefity. Reaktor je navíc umístěn ve svislé kruhové šachtě, která je zapuštěna do země, což snižuje nároky na konstrukci kontejnmentu.

Jon Ball z GE Hitachi. (Foto Vladislav Větrovec)

Podle Balla je důležitou výhodou projektu využití ověřených technologií. Všechny komponenty byly již použity v nějakém projektu, jen měly větší rozměr. Nejde tedy o výrobně a provozně nic nového. Ball uvedl, že první komerční aplikace je očekávána v roce 2027 ve Spojených státech nebo Kanadě.

Ve spojitosti s Energy Well zmínil Jan Uhlíř z Centra výzkumu Řež, že se do projektu zapojily už tři české firmy. Například Škoda JS vyvíjí čerpadla pro soli, které budou chladit reaktor, a MICo pracuje na přírubách a dalších komponentách pro fluoridové soli. To, že by reaktory chlazené tekutými solemi nemusely být hudbou příliš vzdálené budoucnosti, ukazuje podle Uhlíře vývoj v Číně. Všechno tam spěje k tomu, že koncem roku 2020 bude spuštěn tamní první malý solný reaktor. V roce 2025 Čína plánuje mít větší solný reaktor a v roce 2030 dokonce jadernou elektrárnu. Uhlíř uvedl, že do vývoje je zapojeno přes 4000 lidí a že se práce zatím opožďují jen zhruba o rok.

Diskuzi pořádal Institut pro veřejnou diskuzi za podpory Skupiny ÚJV, ČEZu, Ekonomu a Hospodářských novin.

Vladislav Větrovec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..