Pátek, Prosinec 13

idnes blog: Mýty kolem jaderné energetiky – problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba?

Jodová profylaxe (zdroj: www.samoleceni.cz)

Kreativita odpůrců jaderné energetiky nezná mezí. Na rozdíl od věcných znalostí. Argument o nedostatku jódových tablet využívá starý známý princip: jakmile se podaří publikum vystrašit, přestává využívat logické myšlení. Proto se zdá být na první pohled argumentace o nedostatku jódových tablet, které by se (v případě havárie na jaderné elektrárně) měly rozdávat lidem, logická a pádná.

Vždyť právě neutrální jód v tabletách má nasytit štítnou žlázu, takže už nemá sklony využívat nebezpečné izotopy, uvolněné při eventuální havárii.

Je to pravda. Takové tablety jsou rozdány jen domácnostem v nejbližším okolí jaderné elektrárny (a nejspíše nejsou rozdány vůbec). Další zásoby se skladují v centrálním skladu nebo na radnici příslušných obcí – případně někde, odkud je jen tak jednoduše a rychle nevyzvednete – vždyť v případě havárie mají lidé zůstat doma a snažit se nevycházet na ulici. Podle aktivistů je situace neudržitelná. Vláda a provozovatelé jaderných elektráren prý vědomě hazardují se zdravím lidí.

Jód ochrání jen před určitou částí „radioaktivity“

Realita se od snů aktivistů samozřejmě poněkud liší.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se před lety v okolí jaderného reaktoru (pracujícího nedaleko mého města) žádné jódové tablety nerozdávaly.

Není to totiž potřeba. Jak je to možné? Vysvětlení je vlastně úplně jednoduché. A na rozdíl od pohádek aktivistů – na něm není vůbec nic dramatického.

Radioaktivní izotopy jódu se do našeho těla nedostávají vdechnutím, ale spolu s potravou. To by se mohlo stát následujícím způsobem: Kdyby se při havárii měl dostat jód a jiné radioaktivní izotopy vně reaktoru a také vně prostor jaderné elektrárny, mohly by kontaminovat například trávu, kterou spásají krávy. Tím by se mohl jód dostat do kravského mléka – a také samozřejmě do ostatních právě sklízených zemědělských plodin. Pokud bychom takové kontaminované jídlo snědli – dalo by se možná uvažovat o případném poškození.

Celý článek naleznete zde.

Zdroj: blog.idnes.cz, Autor: Dana Tenzler

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..