Neděle, Prosinec 15

Nádoba reaktoru MBIR úspěšně absolvovala zkoušky

V podniku společnosti Atommaš (součást strojírenské divize ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) byly úspěšně provedeny zkoušky těsnosti reaktorové nádoby víceúčelového výzkumného rychlého reaktoru MBIR. Jde o klíčovou fázi výroby této komponenty.

Nádoba reaktoru MBIR na výrobní hale Atommaše (Zdroj: Tisková zpráva)

Během hydraulických zkoušek byla nádoba naplněna speciální vodou při tlaku 14 atmosfér (zhruba sedmkrát více než je tlak v pneumatikách osobního automobilu). Celkem bylo použito zhruba 80 tun vody. Během vakuových zkoušek byl z nádoby vyčerpán vzduch, až bylo dosaženo tlaku 13 Pa. Podtlak byl udržován 30 minut. Zkoušky potvrdily pevnost konstrukčního materiálu a kvalitu svarů. V nejbližší době bude k nádobě MBIR přivařeno speciální pouzdro a pak bude připravena na závěrečnou fázi výrobního cyklu – kontrolní sestavení s vnitřními částmi.

Víceúčelový výzkumný rychlý reaktor MBIR se staví v Dimitrovgradě v areálu výzkumného ústavu NIIAR a stane se nejvýkonnějším výzkumným reaktorem na světě. Tepelný výkon reaktoru, který je chlazen sodíkem, dosahuje 150 MW. Unikátní technické charakteristiky reaktoru MBIR umožní řešit široké spektrum výzkumných úkolů, které pomohou vytvořit nová konkurenceschopná a bezpečná jaderná energetická zařízení, včetně rychlých reaktorů pro uzavírání jaderného palivového cyklu. MBIR několikanásobně zkrátí trvání prováděných experimentů ve srovnání se stávajícími výzkumnými reaktory.

Do projektu je zapojen také český průmysl. Inženýringová společnost EGP Invest z Uherského Brodu (dnes divize Energoprojekt Praha společnosti ÚJV Řež) dodala Rosatomu v roce 2013 projekt strojovny s vyvedením výkonu. Spolupráce mezi EGP Invest a projekčním ústavem Atomprojekt, ze struktury Rosatomu, byla o rok později dále rozšířena o oblast radioaktivních odpadů.

Zdroj: Tisková zpráva

2 Comments

  • Roman Novotný

    Může mi někdo odpovědět na otázku, jaký reaktor by byl pro nás vhodný, když nebudu uvažovat politiku a závislost na zemi XY? Pokud jsem to dobře pochopil, prozatím existují pouze 3 typy Gen 3+ reaktorů: AP-1000, MIR-1200 a EPR. Lze do zmíněné generace zařadit například i MKER-1000? Vláda tvrdí, že si můžeme vybírat z šesti dodavatelů, ale KEPCO ještě 3+ Gen nepostavila, resp APR-1400 není 3+ a japonský ATMEA1 není dostavěn.

    • admin

      Dobrý den,
      pokládáte složitou otázku.

      Pokud se na to podíváme z bezpečnostního hlediska předsedkyně SÚJB Dana Drábová opakovaně říká, že libovolný z nabízených reaktorů je schopen splnit naše bezpečnostní požadavky.

      Pokud se na to podíváme z pohledu generace III/III+, je to ještě složitější. Za prvé jsou generace spíše marketingovým označením a je důležitější se dívat spíše na to, jak je daný blok vyprojektován celkově. Za druhé MPO uvádí ve svém Newsletteru jaderné energetiky z roku 2017 ( https://www.mpo.cz/cz/energetika/novy-jaderny-zdroj/zpravodaj-informace-a-odkazy/newsletter-jaderne-energetiky—zpravodaj-staleho-vyboru-pro-jadernou-energetiku-c-2–233796/ ), že bude požadovat generaci III+ a vyjmenovává některé základní požadavky. Důležité je ale to, že zde umožňuje i alternativní řešení, pokud se prokáže, že jsou odpovídající, nebo výhodnější. Z mého pohledu tedy není důležité se dívat na to, do jaké generace zařazuje reaktor jeho dodavatel, ale na konkrétní bezpečnostní opatření, které projekt používá. To je pak otázka na detailní analýzu.

      Pokud bychom se na to podívali z hlediska referencí, budeme se konečně moci opřít o nějaká konkrétnější data. VVER-1200 má neoddiskutovatelnou referenci z Leningradské JE-II (a bude se stavět v EU: Finsko, Maďarsko). AP1000 má reference z Číny stejně jako EPR, který se navíc staví i v EU (teda dokud nejde k brexitu). EPR je ale pro dukovanskou lokalitu příliš velký. Korea do Česka nabízí APR-1000 (dříve se uvádělo APR-1400, dnes se mluví hlavně o APR-1000), který nikde nestojí a není nabízen do žádné jiné země. Stavěné APR-1400 v Koreji a SAE se navíc liší od EU-APR určeného pro evropské země (nemají například lapač taveniny). Stejně je na tom Atmea1, která se má stavět v Turecku, ale projekt je ve velmi rané fázi, tedy bez praktických referencí. Lépe je na tom Čína s HPR1000, které se staví v Číně (ještě nejsou v provozu), a v Anglii vznikne i verze určená pro EU.

      Pokud bychom se na to podívali z pohledu možného zapojení českého průmyslu, jednoznačnou výhodu má VVER-1200, protože hlavní komponenty nejsou výrazně odlišné od toho, co už české firmy vyrobily například pro Temelín. Škoda JS ale vyrábí vnitřní komponenty reaktorů i pro EPR, takže si myslím, že je možné ledasco, a spíše je na stole otázka, jak to bude drahé.

      O tom, do jaké generace bychom mohli zařadit MKER-1000, se můžeme bavit asi dlouho. Důležité je to, že se pro Česko počítá s tlakovodními reaktory, a to MKER není. Čili na něj můžeme zapomenout.

      Takže asi tak,
      Vladislav Větrovec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..