Středa, Srpen 21

V Německu přibývají hlasy požadující odklad konce jaderné energetiky

V reakci na zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle které je dosažení klimatických cílů bez jaderné energetiky nereálné, ale také na sílící protesty mládeže v kampani Fridays for Future, se v Německu množí požadavky na odklad konce jaderné energetiky. K dřívějším názorům vědců a některých průmyslníků se nyní v průběhu několika dní připojují i hlasy z nejvyšších pater byznysu a dokonce i politiky.

Jaderná elektrárna Brunsbüttel s jedním varným blokem typu BWR-69 od společnosti Siemens. Jeho provoz byl zahájen v roce 1977 a ukončen v srpnu 2011. (Zdroj: Vattenfall)

Jeden z nejvyšších německých ústavních činitelů, předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble, vyzval v souvislosti s protesty mládeže vládu k „rozhodnější politice v oblasti ochrany klimatu“. V rozhovoru pro renomovaný časopis Die Zeit prohlásil, že rozhodnutí o odchodu od jaderné energetiky bylo sice po havárii v japonské Fukušimě nezbytné, ale zároveň naznačil, že způsob, jak se to dělá, není ideální. Německo by podle něj mělo být trochu opatrnější v názoru, že musí věci dělat jinak než všichni ostatní.

Další z nejvlivnějších mužů Německa, šéf koncernu Volkswagen Herbert Diess, nešetřil kritikou vládní energetické politiky v týdeníku Wirtschaftswoche. Podle něj by Německo mělo nejdřív skoncovat s uhlím a až potom s jadernou energetikou. „Pokud je pro nás ochrana klimatu důležitá, měly by jaderné elektrárny fungovat déle“ říká Diesse.

 Předseda dozorčí rady koncernu Linde Wolfgang Reitzle v deníku Die Welt označil vyřazení jaderných elektráren z provozu za nezodpovědný hazard s německou prosperitou, v jehož důsledku má dnes Německo nejdražší elektřinu v Evropě a druhou nejdražší na světě. „Na energiewende jsme vynaložili tisíc miliard eur a výsledkem je horší bilance CO2 a ohrožená bezpečnost dodávek elektřiny“ prohlásil Reitzle.

Radikalizuje se i rétorika konzervativní části vládní CDU/CSU, která v posledních volbách získala hlasy třetiny německých voličů. Vůdce konzervativní skupiny Alexander Mitsch v úterý 4. června prohlásil, že vyřazování jaderných elektráren je nákladnou ekologickou a ekonomickou chybou a navrhl je odložit a místo toho urychlit konec uhelné energetiky. Také prezidentka hospodářské rady CDU Astrid Hamkerová kritizuje odstavování jaderných elektráren jako „zkratovou reakci“ a dává za příklad Francii, která se drží jaderné energie a plní své klimatické cíle.

Dosavadní globální výsledky německé energetické politiky posledních let shrnul nedávno komentátor nezávislého deníku Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung, který si jako jedno z mála německých tištěných médií drží své čtenáře, prodává každou sobotu čtvrt milionu výtisků a jeho texty čtou další milióny lidí na internetu. Podle Holgera Steltznera dotační miliardy německého státu natlačily do evropské sítě ohromné množství zelené elektřiny, což vedlo k nižším cenám v evropském obchodování s emisemi. Výsledkem je nejen stagnace a v některých evropských zemích dokonce i růst produkce CO2, ale hlavně diskreditace emisních povolenek jako užitečného nástroje snižování produkce skleníkových plynů, takže je země jako Čína a Indie, které jsou pro boj s klimatickými změnami klíčové, odmítají. Steltzner vyzývá Němce, pro které se podle něj stala mantra zachránců světového klimatu náhražkou náboženství, aby se vzdali iluze, že Německo je jako vůdce schopno zachránit globální klima. „Nejsou zapotřebí sólové snahy morální supervelmoci, ale racionální a především mezinárodně koordinovaná politika“, píše uznávaný komentátor.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..