Pondělí, Září 23

Jaký podíl obnovitelných zdrojů je udržitelný z hlediska ceny a bezpečnosti

Nejen politici a energetici, ale i veřejnost v poslední době řeší otázku, jaký podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkovém světovém energetickém mixu je udržitelný při současném zachování prosperity v „západních“ zemích a jejího růstu v tzv. rozvojovém světě. Diskuse je to složitá a nepřehledná. Zatímco politici většinou proklamují požadavek jejich vyššího zastoupení (často aniž by definovali, co tím mají na mysli) a řada ekologických aktivistů, ale i některých vědců, teoretizuje dokonce o 100 % podílu, od mnoha energetických odborníků zaznívají skeptické a varovné hlasy.

Větrné elektrárny jako obnovitelný zdroj energie (Zdroj: ČEZ)

Různé instituce uvádějí odlišná čísla o tom, jaký podíl mají OZE na současných světových energetických zdrojích. Mezinárodní energetická agentura (IEA) a americká  Energy Information Agency (EIA) říkají, že 10 procent, zatímco podle Organizace spojených národů a Světové banky je to už téměř 20%.

Pětinového podílu chce do roku 2020 dosáhnout Evropská unie. Jednotlivé členské státy ovšem mají svoje národní závazky rozvrženy individuálně, podle vlastních specifik. Česká republika už svoji ambici překonala a dosáhla zhruba 15% podílu. Švédsko obnovitelnými zdroji energie už dnes uspokojuje většinu svojí spotřeby.

V dalším desetiletí má podíl OZE stoupat, přičemž roku 2030 má v celé Evropské unii dosáhnout aspoň 32 %. Evropský parlament přitom navrhoval až 35% a tuto hranici podporovaly i některé velké energetické společnosti: například portugalská EDP, italská Enel, německá EnBw, španělská Iberdrola, dánská Ørsted a skotská SSE. Další koncerny, mezi nimi francouzská EDF, německé Innogy a Siemens, irská EirGrid, finská Pöyry nebo polská PSE se podílejí na projektu EU-SysFlex, jehož cílem je připravit evropskou elektrizační síť tak, aby byla schopná kolem roku 2050 zajišťovat spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny při až padesáti procentním podílu OZE na celkových elektrárenských kapacitách.

V USA dokonce vznikl plán na 100 % pokrytí poptávky po elektřině z OZE. Kolektiv vědců Stanfordské univerzity tvrdí, že takový model není technickým ani ekonomickým problémem, jako hlavní překážku vidí nedostatečnou politickou vůli k jeho realizaci.

Na druhé straně se ozývají hlasy odpůrců rychlého přechodu světové energetiky na obnovitelné zdroje. Podle očekávání jsou mezi nimi také představitelé jaderné a uhelné energetiky. I další instituce a experti ale namítají, že velká část současných obnovitelných zdrojů nedokáže vyrábět elektřinu předvídatelně a nepřetržitě, což představuje vážné riziko především pro stabilitu sítě. Doporučují proto vyvážený mix jádra a případně také uhlí, vysokého podílu OZE a pojistku ve formě plynu. Představitelé uhelné energetiky v USA označují jako nebezpečná prohlášení předních technologických společností (jmenovány jsou Facebook, Apple, Google, Intel, Microsoft a Cisco), že používají elektřinu, vyrobenou z velké části, nebo dokonce 100% z obnovitelných zdrojů. Zástupci tradičního průmyslu argumentují, že i zmíněné firmy využívají centrální distribuční soustavu, která funguje díky fosilním palivům.

V této souvislosti nelze přehlížet, že některé “zelené” projekty už dříve skončily neúspěchem. Google uzavřel svůj program RE<C, kde zkoušel vyvinout obnovitelné zdroje, které by fungovaly ekonomicky efektivněji než fosilní paliva. Také skupina dalších společností, mezi něž patří švýcarská ABB, italská Enel nebo německá E.ON, ukončily svůj projekt Desertec, jenž měl vyrábět obrovské množství elektřiny například na Sahaře.

Zastánci i odpůrci urychlování přechodu světové energetiky na obnovitelné zdroje energie se shodují, že nastoupená cesta bude velice nákladná. Německý ministr hospodářství se obává, že odchod jeho země od uhlí i jádra by mohl stát až bilion eur. K ještě nepředstavitelnějšímu číslu došli v americké Kalifornii, která by už v roce 2020 měla získávat 50 % elektřiny z OZE a jejíž zákonodárci vážně uvažují o zmíněném návrhu vědců ze Stanfordu a chtějí uzákonit požadavek, aby kalifornská energetika byla stoprocentně „zelená“ už v roce 2045. Tamní energetičtí experti ale spočítali, že pokud by takový zdrojový mix založený na nestabilních větrných a slunečních zdrojích měl být jištěn velkokapacitními lithium-iontovými úložišti elektřiny, vyšlo by to na astronomické dva a půl bilionu dolarů.

Jak rychle ve světě poroste podíl OZE na výrobě elektřiny a jak to v dobrém či ve zlém ovlivní bezpečnost a spolehlivost jejích dodávek, zůstává tedy stále otevřenou otázkou, na kterou je třeba rychle hledat odpověď. Na tom nic nemění ani fakt, že dnes asi už nikdo nepochybuje, že obnovitelné zdroje energie přispívají k ochraně životního prostředí a jsou budoucností energetiky. V tom se shodují všichni, počínaje OSN, přes Evropský parlament až po papeže Františka.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..