Pondělí, Září 23

Klimatické změny se stávají problémem i pro světovou energetiku

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

Vodní elektrárna Lipno (Zdroj: ckrumlov.cz)

Vodní elektrárny pokrývají asi 17 % celosvětové výroby elektřiny a přes nárůst větrných a solárních zdrojů jsou globálně stále nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie. Zcela rozhodující jsou pro čtrnáct ze sedmnácti nejchudších zemí světa, významnou roli hrají v řadě jihoamerických a asijských zemí, ale také v některých státech USA. Důležité jsou i v Evropě, kde na nich mají díky geografickým podmínkám postavenou energetiku například Rakousko a skandinávské státy.

A právě zkušenosti těchto evropských zemí v uplynulém suchém roce ukázaly, jak riskantní by mohlo být spoléhání se jen na jeden dominantní zdroj energie. V Rakousku, které i v létě obvykle získává asi 60 % elektřiny z vodních elektráren, vyráběly malé zdroje na Dyji a Křemži loni v létě sotva 30 procent své kapacity, ale produkci omezila i velká díla na Dunaji. Plné byly v té době jen přečerpávací elektrárny v Alpách, které naopak měly nadbytek vody z rychleji tajících ledovců. Paradoxní situace nastala v srpnu, kdy vlna dešťů vedla v Rakousku k omezení výroby ve větrných elektrárnách, které v srpnu vyrobily jen tři procenta svého obvyklého výkonu.

Hladiny vody v nádržích Norska a Švédska, jejichž energetiky jsou z 99 resp. 47 procent založeny na  hydroelektrárnách, byly na začátku loňského léta jen na 62 % obvyklého stavu a dále klesaly i v době, kdy se obvykle zvyšují díky vodě z tajícího sněhu. Norská státní společnost Statskraft v loňském druhém čtvrtletí v důsledku sucha vyrobila o 22 % méně elektřiny, jejíž cena na skandinávském spotovém trhu ve stejném období vzrostla o 42 procent. 

Rekordně nízké hladiny řek loni v létě ale způsobily problémy i německým uhelným elektrárnám, jejichž velká část je zásobována uhlím dováženým z celého světa do severoněmeckých přístavů a odtud po Rýně dále do elektráren. V srpnu se v důsledku sucha obvyklá přepravní kapacita rýnské lodní dopravy snížila na méně než jednu třetinu a energetické společnosti RWE a EnBW se potýkaly s omezeným zásobováním uhelných elektráren, které slouží i pro zálohování větrných a fotovoltaických zdrojů v noci a za bezvětří.

V důsledku počasí zaznamenaly omezení výroby i některé francouzské, švýcarské a německé jaderné elektrárny, zejména ty, které leží na velkých řekách, jako jsou Rýn, Rhôna a Dunaj. Málo vody sice nepředstavovalo provozní riziko, ale její teplota loni v létě několikrát dosáhla 25 °C, což se blíží horní hranici pro použití pro chlazení, proto se musel snížit výkon reaktorů. 

Vysoké teploty jsou ale problémem i pro fotovoltaické elektrárny. Jejich výkon totiž klesá zhruba o půl procenta s každým stupněm Celsia, o který vzroste okolní teplota. Proto ideální místo pro fotovoltaické elektrárny představují spíš chladné oblasti vysoko v horách, než například rozpálené pouště.

Problémy v energetice samozřejmě mohou způsobit i opačné jevy spojené s klimatickými změnami. Aktuálně se to ukazuje v USA, jejichž východ se potýká s extrémními mrazy. Plynové elektrárny, které by se podle některých amerických expertů i politiků měly díky masivnímu rozvoji těžby břidličného plynu stát páteří americké energetiky, mají výrobní problémy v důsledku nedostatečné kapacity plynovodní sítě. Větrné elektrárny dodávaly v prvním mrazivém lednovém víkendu jen 3 tisíce megawattů. Situaci tak zachraňovaly uhelné elektrárny s výkonem 47 tisíc megawattů a výrobu plynových elektráren překročily i jaderné zdroje, které dodávaly zhruba 35 tisíc MW. Ministr energetiky Rick Perry i v důsledku těchto zkušeností proto nyní požaduje, aby americký energetický regulační úřad přijal opatření na zachování role uhelných a jaderných elektráren jako záruky stability a spolehlivosti energetické sítě.

V každém případě současné klimatické změny, které jsou do značné míry důsledkem spalování fosilních paliv v energetice, potvrzují, že by lidstvo i jednotlivé země měly při zajišťování svých energetických potřeb využívat především nízko emisní zdroje, které by se vhodně doplňovaly a zároveň minimalizovaly negativní vliv energetiky na světové klima.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..