Neděle, Říjen 20

Rosatom dodal jaderný zdroj energie pro čínskou misi Čchang-e 4 zkoumající Měsíc

Několik výzkumných ústavů ze struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom vyvinulo a dodalo radioizotopové zdroje energie pro čínskou misi Čchang-e 4, která má podle plánu provést první měkké přistání na odvrácené straně Měsíce. Sonda od 12. prosince krouží kolem Měsíce a provádí testy před přistáním v pánvi South Pole-Aitken naplánovaném na 4. ledna 2019.

Start rakety s přistávacích modulem mise Čchang-e 4 – zdroj CNSA (Zdroj: Tisková zpráva)

Podle generálního ředitele Rosatomu Alexeje Lichačova byly z Ruska dodány dva typy energetických zdrojů: radioizotopové zdroje tepla a radioizotopové termoelektrické generátory (RTG). Tyto zdroje používají plutonium 238, které nepatří mezi radionuklidy vhodné pro atomové bomby, ale díky velkému množství tepla, které se uvolňuje rozpadem jeho jader, se používá jako energetický zdroj pro vesmírný program. Termoelektrické zdroje přeměňují takto získávané teplo pomocí fyzikálních procesů na elektřinu, která potom napájí přístroje.

Výhodou tohoto izotopu plutonia je dlouhý poločas rozpadu (88 let), takže jde o zdroje energie s velmi dlouhou životností. Jaderné zdroje energie jsou nutností pro všechny mise, které směřují daleko od Slunce, kde nebudou solární panely dostatečně účinné, nebo které chtějí zkoumat jiná vesmírná tělesa bez závislosti na tom, jestli na nich právě panuje noc nebo den.

Vnější konstrukce energetických zdrojů byla vyrobena z kompozitních materiálů ve výzkumném ústavu NIIgrafit (součást struktury Rosatomu) a vlastní energetické zdroje vyvinul a vyrobil institut VNIIEF (také součást Rosatomu). Nejde o první dodávku Rosatomu pro zahraniční vesmírný program, dodal například pulzní generátor neutronů pro vozítko Curiosity (NASA) zkoumající povrch Marsu, zářič pro sondu Philae (ESA), která přistála na kometě Čurjumov-Gerasimeko, a zářiče pro sondu Čandraján 2 (Indie), která odstartuje k Měsíci v lednu 2019.

Cílem mise Čchang-e 4 je výzkum odvrácené strany Měsíce, o níž máme méně informací než o té pozorovatelné ze Země. „Je tam více kráterů než na přivrácené straně Měsíce a terén je více členitý, takže přistání je těžší,“ uvádí Čcheng Pchen-fej z Shanghai Institute of Technical Physics. Podle něj se bude přistávací modul během přistávacího manévru otáčet o 90 stupňů a laserový dálkoměr se bude muset neustále přepínat z krátkých vln na dlouhé a zpět.

Pro přistání byla vybrána pánev South Pole-Aitken, což je největší impaktní kráter na Měsíci a největší známý kráter ve sluneční soustavě. Má průměr 2500 kilometrů a hloubku 13 kilometrů. Na odvrácené straně Měsíce panují velmi výhodné podmínky z pohledu elektromagnetického pole, takže zde vědci plánují provádět výzkum s nízkými frekvencemi rádiových vln. Slibují si nové poznatky v oblastech slunečních erupcí, vzniku hvězd a vývoje galaxií.

Součástí mise je i retranslační sonda Čchüe-čchiao (angl. Queqiao), která v červnu 2018 dorazila do Langrangeova bodu L2 soustavy Země-Měsíc. Jejím úkolem je předávat signál z přistávacího modulu Čchang-e 4 na Zemi a dojde tak vůbec poprvé v historii k radiovému spojení Země s odvrácenou stranou Měsíce.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..