Pátek, Květen 24

Neklidná historie výstaveb pěti jaderných elektráren

Po více jak několika desetiletí zpoždění výstavby třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto je tento blok nyní v konečné fázi uvádění do provozu. Po dokončení horkých funkčních testů je nyní blok již připojen k elektrické síti. Předpokládá se, že by blok mohl přejít do komerčního provozu v září 2019. Jaké jsou nejnovější jaderné elektrárny uvedené do provozu a s jakým zpožděním se potýkali?

Německá jaderná elektrárna Grafenrheinfeld (Zdroj: power-technology.com)

Olkiluoto3, Finsko: 1600 MW elektrických

Olkiluoto 3 bude třetí blok na jaderné elektrárně v západním Finsku a jedná se o nejnovější jadernou elektrárnu s technologií tlakovodního reaktoru EPR. Finská elektrárenská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) začala stavět elektrárnu v roce 2005, ale výstavba čelí více jak desetiletému zpoždění.

Jaderná elektrárna Olkiluoto (Zdroj: power-technology.com)

TVO původně plánovala spustit výrobu elektřiny z třetího bloku elektrárny v květnu 2009, ale řada otázek, týkajících se plánování a výstavby, byla zdůrazněna finským jaderným dozorným orgánem STUK. Byly zjištěny problémy s betonovými komponentami a následně naznačili, že subdodavatelé pracující na projektu, poskytli výkovky, které nedosahovaly kvality průmyslových standardů.

Další problémy brzy začaly zaplavovat elektrárnu, jednalo se například o problém s jedinečným dvojitým kontejnmentem. Jiný problém zalil partnerství Areva-Siemens a zdržení výstavby v roce 2013, kdy konsorcium snižovalo počet subdodavatelů a zaměstnanců na tomto projektu.

Ředitel třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto, Jouni Silvennoinen v červnu sdělil: „Horké funkční testy byly nyní úspěšně dokončeny a navíc byl také vytvořen plán dalších fází.“

„Celé uvádění do provozu se provádí bez kompromisně s maximální péčí. Budeme mít moderní a bezpečnou jadernou elektrárnu a její uvedení do provozu posílí naše know-how.“

Poslední termín pro zahájení komerčního provozu je naplánován na září 2019.  

Barakah 1, Spojené Arabské Emiráty: 1345 MW elektrických

Jaderný reaktor o výkonu 1345 MW elektrických, umístěný na jaderné elektrárně Barakah, je také první jadernou elektrárnou stavěnou ve Spojených Arabských Emirátech.

Personál jaderné elektrárny Barakah na staveništi (Zdroj: power-technology.com)

Výstavba jaderné elektrárny je řízena společnosti Emirates Nuclear Energy Company (ENEC), zatímco stavěna je společností Korea Electric Power Corporation (KEPCO) a jejími partnery. Zakázka na výrobu jaderné elektrárny, jejíž součástí mají být čtyři jaderné bloky APR-1400, je v hodnotě 25 miliard dolarů (570 miliard Kč). Výstavba prvního bloku začala v červnu 2012 litím betonu. Ocelové části byly dokončeny v roce 2015.

Na začátku listopadu oznámila francouzská energetická společnost EDF připojení se k projektu. Také podepsala provozní a údržbářskou smlouvu se společností Spojených Arabských Emirátů Nawah Energy v rámci které poskytne EDF řadu služeb během následujících 10 let.

Starší výkonný viceprezident společnosti EDF Dominique Minière sdělil: „Díky této dohodě bude společnost EDF posilovat svou pozici v nízkouhlíkové energetice Spojených Arabských Emirátů, čímž znovu potvrdí cíl svého programu CAP2030. Ten je ztrojnásobit množství mimoevropských obchodů společnosti EDF.“

Komerční provoz prvního bloku jaderné elektrárny Barakah by mohl nastat během příštího roku, nebo nejpozději do roku 2020. To je z důvodu federálního jaderného dozoru (FANR), který nechce spěchat na bezpečnostní postup a chce zajistit správné provádění všech kontrol.

Generální ředitel společnosti FANR Christer Viktorsson sdělil agentuře The National v dubnu: „Musíme se ujistit, že je vše špičkové předtím, než vydáme provozní licenci. Mají 60 nebo 80 let provozovat jaderný reaktor. Tak proč uspěchat dva, tři měsíce, nebo celý rok?“

Shin-Kori 4, Jižní Korea: 1340 MW elektrických

Stejně jako u ostatních jaderných elektráren na tomto seznamu, došlo také při vývoji čtvrtého bloku elektrárny Shin-Kori ke zpoždění, jelikož bylo stavební povolení vydáno až v roce 2008. Kvůli tomu byla první dodávka elektřiny z tohoto bloku až v roce 2014. Oznámil to provozovatel elektrárny a společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Samotný provoz elektrárny byl však ještě zdržen kvůli bezpečnostním obavám a výměně kabeláže bezpečnostního systému.

Dva bloky jaderné elektrárny Shin-Kori (Zdroj: power-technology.com)

Navzdory tomu, že KHNP dokončila chladné hydrostatické a horké funkční testy reaktoru v roce 2015 a 2016, revidovaný plán dodávek elektřiny z listopadu 2017 byl opět posunut až na září 2018. Toto zpoždění bylo kvůli možné seismické aktivitě na Korejském poloostrově. Po zemětřesení v Gyeongju v roce 2016 (se stupněm 5,8 na Richterově stupnici) bylo třeba další testování k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost reaktoru během přírodních katastrof.

Minulý měsíc povolil americký dozorný orgán (NRC) technický návrh korejského reaktoru společnosti KHNP APR-1400. V tiskové zprávě prohlásil: „Povolení, které NRC udělila, zaručuje, že je konstrukce technicky přijatelná, ale zcela neověřuje, že návrh je možný provozovat 15 let. Samostatně NRC tvrdí, že připravuje pravidla, která by plně potvrdila možnost použití korejského návrhu ve Spojených státech.“

Výrobce jaderných elektráren ve Spojených státech, Westinghouse, dodával, podle svých webových stránek, některé komponenty, jako například: „Hlavní cirkulační čerpadla, včetně jejich pohonů, vnitřní části reaktorové nádoby, instrumentaci a systémy řízení a kontroly a v neposlední řadě poskytuje poradenství, servis a služby.“

Ačkoliv komerční provoz reaktoru začal před dvěma měsíci, nebylo vydáno oficiální stanovisko, které by tuto skutečnost potvrzovalo, a tak se zdá, že je blok stále ve výstavbě. Blok Shrin-Kori 3 byl připojen v lednu 2016 k elektrické rozvodné síti.

San-men 1 a 2, Čína: 1100 MW elektrických

Dvě z nejnovějších jaderných elektráren byly vyvinuty v Číně ve stejnou dobu. Bloky, které dosáhly komerčního provozu, byly San-men (pchin-jin: Sanmen) 1 a 2 v čínské provincii Če-ťiang (pchin-jin: Zhejiang). Jedná se o dva reaktory návrhu AP-1000, které začaly dodávat elektřinu do sítě v září a listopadu 2018. Společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) vlastní elektrárnu, zatímco její dceřiná společnost Sanmen Nuclear Power je hlavní provozovatel.

Dva bloky jaderné elektrárny San-men (Zdroj: power-technology.com)

Produkce elektřiny z prvního a druhého bloku elektrárny San-men podléhá zpoždění, které vzniklo v roce 2014. Podle ředitele společnosti zajišťující jaderný výzkum Nicobar Group, Davida Fishmana, se projekt „setkal s četnými výzvami během původního časového plánu výstavby, včetně rekonstrukcí, vadné výroby zařízení, problému se zdlouhavým licenčním řízením.“

V lednu 2017 CNNC oznámila, instalaci hlavních cirkulačních čerpadel reaktoru. Horké funkční testy prvního bloku byly dokončeny letos v červnu, ačkoliv bezpečnostní testy a procedury před zavážením paliva nebyly hotové do března 2018.

21. června se jaderný reaktor San-men 1 stal prvním celosvětově provozovaným AP-1000 reaktorem. O devět dní později byl reaktor připojen k síti. Druhý blok elektrárny San-men následoval první blok. První kritičnosti na něm bylo dosaženo 17. srpna a připojení k síti proběhlo 24. srpna.

Když společnost Nuclear Power Technology Corporation oznamovala spuštění dvou bloků San-men, sdělila: „Úspěšná výstavba projektu jaderné elektrárny San-men je důležitým cílem ve vývoji čínských jaderných elektráren generace III+. Navíc energicky podpoří industrializaci nezávislých pasivních technologií čínské jaderné energetiky.“

Jiný velký projekt jaderného reaktoru je reaktor Chaj-jang (pchin-jin: Haiyang) v čínské provincii Šan-tung (pchin-jin: Shandong). Ten také dosáhl první kritičnosti letos v srpnu, přičemž jeho komerční provoz začal 22. října 2018.

Leningradská II 1, Rusko: 1085 MW elektrických

22. srpna 2018 bylo oznámeno, že první blok Leningradské II jaderné elektrárny v Rusku byl připraven ke komerčnímu provozu následně po závěrečné zkoušce uvádění do provozu. Sdělil to vlastník elektrárny, Rosenergoatom.

Komplex Leningradské jaderné elektrárny (Zdroj: power-technology.com)

Výstavba prvního bloku Leningradské II jaderné elektrárny začala v roce 2008. Tlakovodní reaktor VVER-1200 je vylepšená verze ruského návrhu reaktorů VVER. Spouštěcí fáze tohoto reaktoru začala v prosinci 2017 poté, co byl do reaktoru zavezen první palivový soubor. 9. března následujícího roku byl blok připojen k elektrické rozvodné síti.

VVER-1200 je vylepšení předchozího modelu reaktoru VVER-1000, jež byl navrhovaný v roce 1975. VVER-1200 disponuje dodatečnými bezpečnostními prvky, včetně kontejnmentu bránícím reaktor proti střelám, systémem vylepšeného doplňování paliva a vylepšeného nouzového chlazení aktivní zóny. Bloky také disponují dodatečnými zdroji chladicí vody a diesel generátory, poskytující jejich napájení.

Namísto toho, aby se Rosenergoatom pustil rovnou do komerčního provozu, rozhodl se raději podniknout sérii testování a postupně dosahovat 100% výkonu. Po dokončení tohoto pilotního programu již první blok Leningradské II jaderné elektrárny vyrobil více jak 2,2 TWh elektřiny.  

„Úspěšné dokončení spouštěcích testů potvrdilo technickou připravenost komerčního provozu prvního bloku,“ sdělil ředitel Leningradské jaderné elektrárny, Vladimir Pereguda. „Výsledky konečného komplexního testování ukázaly stabilní provoz všech hlavních a pomocných zařízení, bezpečnostních systémů reaktoru. Všechny systémy ukázaly připravenost k provozu na plném výkonu a soulad s projektem. Tento úkol jsme splnili dokonce dva měsíce před původně plánovaným datem, a tak považujeme tento milník za skvělý úspěch stavebního týmu.“

Nyní je v pravomoci ruského jaderného dozoru, Rostechnadzoru, udělit bloku licenci ke komerčnímu provozu. To je naplánováno do konce roku 2018

Zdroj: power-technology.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..