Čtvrtek, Červen 27

Jordánský recept na nedostatek energie a vody: Malé modulární reaktory

Jordánsko, malá země v neklidné blízkovýchodní pouštní oblasti, má jeden velký problém. Nedostatek energie a vody. Vláda krále Abdalláha II. se rozhodla, že jej bude řešit výstavbou malých modulárních jaderných reaktorů (SMR – Small Modular Reactors). Pokud se současné plány podaří realizovat, mohlo by se Jordánsko stát jednou z prvních zemí na světě, které tento koncept pokládaný za budoucnost jaderné energetiky, uvedou do provozu.

Modulární uspořádání SMR reaktorů NuScale může tvořit výkonnou jadernou elektrárnu (Zdroj: NuScale)

Jordánsko, na rozdíl od většiny svých sousedů, nemá ropu a kromě fosfátů ani jiné nerostné bohatství.  Země je z 95 % závislá na dovozu energií: ropy ze Saudské Arábie a plynu z Egypta, což ji stojí 7 miliard dolarů ročně, tedy skoro pětinu HDP. V zemi je jen pár míst s dobrými větrnými podmínkami. Ve fotovoltaice má dnes Jordánsko 10 GW instalovaného výkonu (pětkrát víc než počtem obyvatel srovnatelné Česko) a plánuje jít až na 22 GW. Jenže solární panely se v poušti přehřívají a zanášejí pískem. Země proto nutně potřebuje výkonný zdroj pro základní zatížení, který nebude závislý na dovozu paliva a nebude spotřebovávat příliš mnoho vody, ale naopak bude mít dostatek výkonu k její výrobě odsolováním vody mořské. Tyto požadavky splňují malé modulární jaderné reaktory. Jordánci proto chtějí do konce letošního roku výběr z dosavadních sedmi možných dodavatelů zúžit na tři, příští rok vybrat vítěze, v roce 2022 zahájit stavbu a 2027 provoz.

Koncept SMR je založen na několika principech. Jednotlivé reaktory mají výkon maximálně 300 MW, jednoduchou konstrukci, která umožňuje vyrobit téměř celý komplet v továrně a na místě použití jej pouze smontovat, krátkou dobu výstavby, vysokou úroveň pasivní bezpečnosti
a v důsledku toho oproti současným jaderným elektrárnám i nižší cenu. Důležitá je i relativně snadná demontáž a likvidace po skončení provozu a zejména to, že by měly být celé uloženy pod zemí, což výrazně zvýší jejich odolnost proti teroristickým útokům.

V současné době ve světě existuje zhruba 50 návrhů a konceptů SMR. Ve výstavbě jsou ale jen čtyři v Číně, Rusku a Argentině. Za nejpokročilejší z nich je považován čínský 210megawattový vysokoteplotní reaktor plynem chlazený (HTR-PM).

Americká Komise pro kontrolu jaderných reaktorů letos v dubnu oznámila ukončení první fáze schvalování malého reaktoru z dílny portlandské společnosti NuScale, který by mohl být v Utahu spuštěn v první polovině příštího desetiletí. V prosinci 2017 britské ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu vyhlásilo grant na výzkum SMR dotovaný částkou přibližně 1,3 miliardy korun. Přihlásilo se 20 zájemců z celého světa a letos v září bylo osm z nich vyzváno, aby zpracovali úvodní studie proveditelnosti svých projektů. Společnost NuScale uvádí, že má za cíl nasadit svou technologii SMR ve Velké Británii tak, aby první z několika 60 MW jednotek byla v provozu už v polovině roku 2020. Společnost Rolls-Royce předložila britské vládě podrobný návrh pro jednotku SMR o výkonu 220 MW. Prakticky stejnou částku jako britská vláda rozdělil letos v dubnu mezi 13 týmů zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti pokročilých jaderných technologií i Úřad pro energetickou politiku University of Chicago.

Zdroj: Tisková zpráva

One Comment

  • Těžko si představit absurdnější situaci, že Jordánsko, pouštní země a místo s prakticky stálým slunečním osvitem i dobrými větrnými podmínkami má jaderné plány. Intenzita slunečního záření se pohybuje v rozmezí 6-8 kW/m2 a je asi dvaapůlkrát vyšší než v našich podmínkách. Jordánské počasí předurčuje výstavbu solárně termických elektráren s akumulací tepla do roztavených solí, kterážto technologie umožňuje dodávku elektřiny ve chvílích bez slunečního svitu. To chce Jordánsko mít jaderné zbraně?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..