Pátek, Květen 24

EBR-I ve fotografiích

20. prosince 1951 je z hlediska historii jaderné energetiky důležité datum. Jedná se o první užitečné využití energie štěpné řetězové reakce. I když je dnes již tato skutečnost dobře známá, byly tenkrát rozsvíceny 4 žárovky pomocí energie produkované štěpením jader. Tehdejší „kaskadérská“ povaha elektrárny zakrývala skutečnost, že byla zkonstruována k výrobě mnohem většího množství energie. Pojďme se podívat na tuto elektrárnu detailněji prostřednictvím následujících fotografií.

Budova s reaktorem EBR-I (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

EBR-I je umístěna na vzdálenějším rohu národních laboratoří Idaho.  Při výstavbě v 50. letech se oficiálně jednalo o ryze testovací reaktor, umožňující testování návrhu nejrůznějších provozovaných reaktorů, dokonce systémů, které jsou určeny ke zničení během experimentu bez vlivu na veřejnost. Přestože je celé místo obrovské, některá zařízení lze pozorovat i z velké vzdálenosti díky rovině kolem elektrárny.

Schéma rozložení jednotlivých komponent jaderné elektrárny EBR-I (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Ilustrace ukazuje obecné uspořádání kompaktní elektrárny. Mnoho z těchto věcí je nyní k vidění během prohlídky reaktoru. Velká část zařízení byla dekontaminovaná a nyní jsou vystavena, jedná se například o palivové soubory. Na tomto obrázku je vpravo nahoře vidět turbogenerátor, který vyráběl elektřinu pro slavné čtyři žárovky, poprvé rozsvícené 20. prosince 1951.

Štítek elektro generátoru společnosti Elliott (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Obě zařízení, jak parní turbína, tak také elektro generátor Elliott, jehož identifikační štítek je vidět na tomto obrázku, byly projektované na maximální výkon 300 kW. Výkon elektrárny byl ale o něco nižší, jak bude vidět na dalším obrázku.

Termohydraulické schéma elektrárny EBR-I (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Tento termohydraulický systém je celkově zajímavý, ale podívejme se na turbo generátor umístěný vpravo nahoře. Je zde vidět, že čistý výstupní výkon je pouze 200 kW elektrických.

Informační tabule, informující stav, kdy byla veškerá elektřina laboratoří dodávána reaktorem EBR-I (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

„Veškerá elektrická energie, která je nyní spotřebovávána v národních laboratořích Argon, je jaderného původu.“ Tento panel, umístěný uvnitř elektrárny, byl podsvícen v případě, že byla celá laboratoř napájena z reaktoru. Dokonce i s tak malým výkonem totiž mohl elektro generátor EBR-I dodávat veškerou potřebnou elektřinu do laboratoří. Kvůli tomu se zdá, že kaskáda žárovek zpochybňuje fakt, že byla elektrárna schopna dodávat dostatečné množství elektřiny pro napájení celých laboratoří.

Turbína se škrtícími klapkami (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Tento moderní pohled na turbo generátor reaktoru EBR-I ukazuje část parní turbíny. Servopohony škrticích klapek jsou vidět nad turbínou. Servopohony jsou nad boxem se škrticí klapkou.

Řídící místnost reaktoru EBR-I (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Řídící místnost reaktoru EBR-I je kompletně zachovaná, což poskytuje možnost prohlédnout si dobové prvky řízení reaktoru a vrátit se tak v čase do minulosti. Jednoduchost systémů kontroly a řízení první jaderné éry je zřejmá zejména těm, kteří se o prvky řízení zajímají podrobněji a znají stávající řídicí systémy.

Záznamník SPEDOMAX, vyrobený společností Leeds & Northrup (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Názvy viděné kolem elektrárny jako například Leeds & Northrup jsou dnes spíše vzdálenými vzpomínkami první jaderné éry. L&N, společnost, která vyrobila záznamník SPEEDOMAX (na obrázku výše), byla známá pro svou schopnost poskytnout kompletní servis systémů instrumentace pro výzkumné a testovací reaktory. Když si výrobci jaderných reaktorů začali vyrábět vlastní systémy kontroly a řízení, dodavatelé, respektive subdodavatelé, byli tímto aktem vyklenutí z jejich výroby.

Tlačítko rychlého odstavení (SCRAM) elektrárny EBR-I (Zdroj: ansnuclearcafe.org)

Poslední fotografie reaktoru EBR-I z této série zobrazuje tlačítko sloužící k okamžitému odstavení reaktoru (SCRAM). Úspěšný provoz reaktoru EBR-I vedl k ještě radikálnějšímu reaktoru EBR-II, v rámci kterého nebyl postaven pouze reaktor, ale také linka na přepracování použitého paliva. Oba tyto reaktory dodnes stojí. Zatímco EBR-II je veřejnosti nepřístupný, na EBR-I jsou pořádány prohlídky pro veřejnost. Nejedná se pouze o skvělé historické místo, ale stojí za to si uvědomit, že 20. prosince zde byly poprvé rozsvíceny 4 žárovky pomocí elektřiny vyrobené štěpením uranu. Elektrárna byla v provozu několik let a vyráběla dostatek elektřiny jak pro svůj provoz, tak pro místní laboratoře. Jednalo se tak o první jadernou elektrárnu, která dokázala vyrobit více elektřiny, než sama spotřebovala. Jako taková byla jedním z prvních vodítek na cestě k užitečnosti jaderné energetiky.

Will Davis je členem Board of Directors NS Savannah Association. Pracuje jako konzultant Global American Business Institute. Píše populární články o palivovém cyklu, historii jaderných elektráren a novodobých technologiích. Také je členem provozovatelů reaktoru na USS Simon Bolivar.

Zdroj: ansnuclearcafe.org

One Comment

  • Josef

    Zajímavý článek z historie vývoje jaderné energetiky.
    Drobný lapsus a zjevná nepřesnost je pouze na fotografii ukazující panel s hláškou o pokrytí spotřeby veškeré elektrické energie v laboratořích z jádra. Tato fotografie evidentně pochází z Argonne National Lab (ANL), jak je na panelu explicitně uvedeno, což je ve státě Illinois nedaleko Chicago. Muzeum EBR-I je však na teritoriu Idaho National Lab (INL) v Idaho. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..