Pátek, Prosinec 14

Ve finském úložišti jaderného odpadu začíná klíčový test

V prvním trvalém úložišti jaderného odpadu na světě, jehož výstavba probíhá od roku 2016 nedaleko finské obce Eurajoki, byl zahájen test, který má v reálných podmínkách ověřit funkčnost zvoleného způsobu ukládání odpadu.

Návrh finského úložiště Eeurajok od společnosti Posiva (zdroj: posiva.fi)

Dvě nádoby z mědi a oceli byly vybaveny zařízením simulujícím zbytkové teplo použitých palivových článků z jaderné elektrárny a uloženy v podzemních tunelech. Přibližně 500 senzorů bude od začátku prosince po několik dalších let monitorovat teplotu, tlak a další ukazatele nejen v kontejnerech a vrtech, v nichž jsou kontejnery uloženy, ale i v okolním skalním podloží.

Úložiště se buduje ve skalním masivu v hloubce 400 až 450 metrů a tvořit je bude několik obslužných a dva depoziční tunely o délce kolem 350 metrů. Náklady na jeho vybudování se odhadují na tři miliardy eur, zahájení provozu je plánováno na rok 2023 a zaplněno by mělo být v roce 2120.

O umístění úložiště ve svém katastru mělo zájem několik finských obcí. Nakonec vyhrálo Eurajoki, v jehož blízkosti se kromě úložiště souběžně staví i další blok jaderné elektrárny Olkiluoto. Eurajoki je díky těmto dvěma stavbám nyní jednou z nejlépe prosperujících obcí v širokém okolí. Má peníze nejen z podnikatelských daní a dalších poplatků a dotací od firem, které úložiště a elektrárnu budují. Na staveništi jaderného bloku pracuje více než 4000 lidí ze šedesáti zemí a každý cizinec, který tam působí déle než 18 měsíců, platí daně obci.

Harri Hiitiö, který byl starostou městečka v době rozhodování o úložišti, řekl německému týdeníku Die Welt, že pro občany bylo snadné říct ano, protože měli dostatek informací, dobrých zkušeností s už existující jadernou elektrárnou a také důvěru v politiky, které si zvolili. Podle současného šéfa samosprávy Vesa Jalonena se obyvatelé městečka spokojili se stanoviskem finského úřadu pro jadernou bezpečnost (STUK), který řekl, že uložení vysoce radioaktivních odpadů v hloubce 450 metrů pod zemí je bezpečné a pár kilometrů vzdálené domovy obyvatel Eurajoki neohrozí. „Věříme STUK, věříme, že je nezávislý na politicích,“ prohlašuje Jalonen.

Podobně probíhal výběr lokality pro konečné úložiště ve Švédsku. Ze soutěže šesti obcí vyšel vítězně Östhammar, v jehož sousedství už 38 let funguje nejmladší švédská jaderná elektrárna Forsmark. „Nejvíc se osvědčil intenzivní dialog a finanční pobídky. Právo veta zakotvené v zákoně zvýšilo důvěru a odpovědnost regionů a omezilo střety mezi úřady a veřejností,“ uvedl v souvislosti se získáním souhlasu obyvatel obcí, které se o úložiště ucházely, předseda Švédského národní rady pro jaderný odpad Torsten Carlsson.

Odhady množství jaderného odpadu 2018 (Zdroj: MAAE)

Třetím trvalým úložištěm na světě by se mohlo stát Yucca Mountains v USA. Americká vláda tuto lokalitu vybrala pro ukládání nejen energetického, ale i vojenského jaderného odpadu už v roce 1987 a dosud do její přípravy vložila přes 13 miliard dolarů. Letos v létě administrativa prezidenta Trumpa a někteří členové Kongresu projekt oživili. Nově se mluví i o zapojení soukromých subjektů do jeho realizace. Také v Yucca Mountains převažuje mezi místními obyvateli pozitivní postoj k výstavbě.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhaduje, že za šedesát pět let energetického využívání jaderné energie bylo vyprodukováno 370 tisíc tun použitého paliva. Z toho třetina byla přepracovaná, takže k dlouhodobému uskladnění nyní zbývá přibližně 22 tisíc krychlových metrů vysokoaktivního jaderného odpadu. To zhruba odpovídá objemu tři metry vysoké budovy postavené na celé ploše jednoho fotbalového hřiště.

Radioaktivní odpady se dělí do čtyř skupin podle úrovně jejich aktivity. Devadesát procent všech radioaktivních odpadů (produkovaných jadernými elektrárnami, průmyslem, zdravotnictvím atd.) patří do skupin nízkoaktivních radioaktivních odpadů. Bezpečné uložení nízko a také středněaktivních krátkodobých odpadů, k nimž patří i některé druhy jaderného paliva, má vyřešené většina států, které radioaktivní odpady produkují, včetně České republiky.

Možnosti likvidace jaderného odpadu (Zdroj: tisková zpráva)

Podle doporučení MAAE lze nízkoaktivní a krátkodobé středněaktivní odpady skladovat na povrchu země, nebo v hloubkách několika desítek metrů pod povrchem. Problém představují vysokoaktivní odpady, což je většina paliva použitého v jaderných elektrárnách. Ty a také některé dlouhodobé středněaktivní odpady mohou být definitivně ukládány v hlubinných úložištích, což jsou buďto přírodní nebo uměle budované podzemní prostory v hloubkách mezi 250 a 1000 metrů, nebo ve vrtech hlubokých dva až pět tisíc metrů.

Budování hlubinných úložišť realizují nebo připravují Argentina, Austrálie, Belgie, Kanada, Česká republika, Finsko, Francie, Japonsko, Nizozemsko, Korejská republika, Rusko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a USA.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.